Tekutý písek
Malin Persson Giolito
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/511787/bmid_tekuty-pisek-lLb-511787.jpg
4
392
392
Osmnáctiletá Maja Norbergová, přátelská dívka a výborná studentka, se ze dne na den stane nejnenáviděnější osobou Švédska. Je obviněna z účasti na masakru na střední škole, z vraždy svého přítele a nejlepší kamarádky. Nebyla však jediná, kdo střílel. Po devíti měsících absolutní izolace začíná soudní proces a Maja chce dokázat, že se jen bránila. Nikdo jí ale nevěří. Případ ale odkrývá mnohem hlubší příčiny – maska zdánlivě kultivovaného života bohaté mládeže padá a vynořuje se skutečnost plná rasové i sociální šikany, drog, lhostejnosti a bezcitnosti… Nejlepší švédská krimi roku 2016 vyšla již ve 27 jazycích a dočkala se také seriálového zpracování.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno:
2023
,
Kalibr
Originální název:
Störst av allt, 2016
více info...
Přidat komentář
Velmi zajímavý příběh psaný z pohledu osmnáctileté Marie Norbergové odsouzené za vraždu svých spolužáků. Trefné, ironické komentáře a postřehy, kterými Maja své vyprávění doprovází, vedou k zamyšlení, jak jsou nám naši nejbližší často příliš vzdálení.
Abych byla upřímná, čekala jsem trochu něco jiného. Rozhodně bych to neoznačila za krimi ani za thriller z právnického prostředí. Označila bych ji jako mírný psychothriller. Nečekejte nějakou super akci a napětí. Kniha v podstatě líčí myšlenky a pocity mladé dívky Maji, která byla obviněna z velice vážných důvodů a vypráví nám svůj pohled na celou situaci před tragédií a po ní, tedy u soudu a z vězení.
V knize jsem se musela hodně orientovat, co byla přítomnost a co minulost. Vzpomínky, to co se stalo před tím jako bouřlivý vztah se Sebastianem, to jak postupně odhalovala, co je jeho otec zač nebo zvláštní přátelství s Amandou, tyto části se mi četly velmi dobře. Maju jsem moc nemusela, ale neměla to lehké. Na začátku před tím prožívala štěstí, radost, svobodu. Postupem času byla nerozhodná, cítila odpovědnost, za někoho, kdo si to nezaslouží. Chtěla pomoci se situací v níž se nacházela, ale o pomoc si nepoprosila.
Naopak kdy kniha líčila Majin soud a její pobyt ve vazbě, příběh se pro mě trochu táhnul, nedokázala jsem se do něj pořádně začíst.
Konec knihy nijak pro mě nebyl šokující ani překvapivý. Kniha vás nenadchne, ale ani neurazí. Já osobně ale už se k ní vracet nebudu.
Buď v době vydání jiná kniha ve Švédsku nevyšla, anebo je to prostě jen řádek na chytání diváků (nejlepší švédská krimi roku 2016 - na přebalu). Žánr krimi teda určitě ne, je to dívčí román možná s prvky právnického thrilleru, ale to se člověk musí hodně snažit, aby prvek pohledal. Neskutečně předvídatelné, smutné, že i Lenka Lanczová mi přišla občas napínavější.
Mě se kniha hodně líbila. Rozhodně bych jí, jak už tady v některých komentářích zaznělo, neřadila do žánru krimi. Je to spíš sonda do myšlenkových pochodů adolescentů. Takže já bych spíše řadila mezi psychologické knihy, možná psychothriller. Ale za mě tedy dost dobrý.
Čtu tady hodně rozpačitých komentářů od lidí, kteří po přečtení štítku Nejlepší švédská krimi 2016 čekali něco úplně jiného. Problém je asi v tom, že většina vlastně čeká nějakou detektivku, ale to tahle kniha opravdu není. Podle mě to bylo dobře napsané, bavilo mě to číst a byla jsem zvědavá na závěr, kde se dozvím, jak to vlastně doopravdy bylo. Takže za sebe můžu jedině doporučit.
Zdlouhavý, místama nudný nebo na palici... Aspoň že to mělo dobrej konec. Jinak nic moc...
Četlo se to mizerně, ale nebyl to špatný příběh. Možná se něco ztratilo v překladu, možná není autor až tak dobrý. Rozhodně stálo za to se nad dějem zamyslet.
Už delší dobu si marně hledá cestu k severské literatuře.
Když jsem na Tekutém písku uviděla označení „NEJLEPŠÍ ŠVÉDSKÁ KRIMI ROKU 2016", řekla jsem si, že to by mohla být konečně ona! Kniha, která mi otevře bránu do drsného světa autorů z chladnějších krajin. No, bohužel, neotevřela... možná ji spíše ještě o trochu více přivřela.
http://ohnempolibena.blogspot.cz/2017/08/tekuty-pisek.html
nejsem si jistá co si o téhle knize myslím! Příběh není špatný, ale nedá se říct, že by mě to bavilo ! Myslím, že tohle není kniha, kterou bych si v budoucnu ještě jednou přečetla!
Tohle čtení mi nesedlo. Díky "marketingu" jsem čekala pořádnou pecku a dostala příběh, který mě ničím nezaujal a navíc mi popsání hlavní hrdinky přišlo hodně nešťastné. Díky tomu jak byla popsána jsem na ni už od začátku koukala jako na tu špatnou a vůbec jsem jejím myšlenkách a přáním nevěřila.
Nelíbil se mi ani styl napsání knihy, dá se říct, že formou deníku, ale přeskakování do minulosti bylo špatně načasované a já měla pocit, že se nespojují ty linky příběhu, které by měly, aby to čtenář správně pochopil.
I přesto všechno, není to žádný brak, proto průměrné hodnocení, dočetla jsem a nejsem nadšená, ale taky nejsem znechucená. Je to kniha, kterou jsem přečetla, smažu a doporučovat nebudu.
Za mě zklamání. Kniha byla předvídatelná a bez větších "překvapení". Na závěr jsem doufala ve wow efekt, kdy by například celý příběh najednou získal úplně jiný význam. Nestalo se. Přečteno rychle, ale bez většího nadšení.
Toto bych zařadila do YA literatury do thrilleru už ne.
Je to příběh zlaté mládeže ve Švédsku, která neví , co by...... Hlavní hrdinka ani ostatní mi nějak nesedli. Knížka mě zklamala, místy je zdlouhavá a často vysvětluje jedno a totéž neustále dokola. Žádné napětí se nekonalo, nic mě nepřekvapilo. Jak to dopadne jsem očekávala hned od začátku.
Ale rozhodně nejsem cílová skupina a není to kniha pro mě!!
Asi jsme čekala od knihy trošku něco jiného. Nicméně mě určitě nezklamala a četla se velmi dobře. Čekala jsem příběh holky, který skončí velmi špatně. Kniha je vyprávěna z pohledu Maji většinou ze soudní síně. Prokládána vzpomínkami na událost. začátek jsem těžko chápala, protože jsem neznala všechny souvislosti, které se vysvětlili v průběhu děje. Ale jo určitě stojí za přečtení jen asi není určená pro každého.
Nečekejte žádnou akci ani napětí, což kniha ani neslibuje. Není to ani omluva, nebo snůška výmluv proč se stalo, to co se stalo. Je to prostě jenom zpověď bohaté holky, která se dostala do špatné situace.
Podle mě je ale kniha velmi dobrá, hlavní hrdinka mě nadchla a i styl psaní, který vypadá, jako by ho opravdu psala znuděná osmnáctiletá holka, která vlastně neví co dál...
Takže u mě dobrý!
,,Vyhlášeno jako nejlepší švédská krimi roku 2016". Prooč? Za prvé mi nějak uniká, co na tom bylo krimi. Dobře, skoro celé se to odehrává u soudu, kde se dozvídáme, co se stalo a čekáme, co se bude dít dál. Občas se příběh ze soudního prostředí přesune do vzpomínek hlavní hrdinky, což nám pomůže, abychom lépe poznali všechny hlavní postavy i Maju samotnou. Za celou dobu čtení jsem neměla žádný wau efekt ani jsem necítila něco, z čeho bych byla překvapená nebo napjatá. Prostě jsem četla, jak kdybych četla jakýsi článek v časopise, který sice o něčem je, ale z jeho závěru nic nevyplývá. Take mi vadilo, že kniha byla skoro jako Majin deníček, skoro žádné dialogy, pokud si to dobře pamatuji, tak z Majiny strany tam byly maximálně tak dvě přímé řeči, až jsme si kolikrát říkala, jestli není hlavní hrdinka němá.
Nevím, celé to pojetí ,,budu to vyprávět z pohledu 18 leté holky, která o životě moc neví a je jí vše lhostejné", se podle mě vůbec nepovedl. Ještě teď přemýšlím nad tím, o čem ta kniha vlastně byla... A stále nemám ponětí!
Je to škoda, jelikož jsem se na knížku vážně těšila a doufala jsem, že bude dobrá. Bohužel nebyla. 3 hvězdičky dávám proto, že je mi u každé knížky líto dát méně než 3. I když u téhle jsem dlouho nad těmi 2 přemýšlela. Jestli se tohle stalo nejlepší švédskou krimi roku 2016, tak to byla má první a nejspíš i poslední švédská krimi.
Skutečně jsem věřil, že to vypráví otrávená puberťačka, pro kterou je obvinění z několikanásobné vraždy přibližně stejně závažné jako to, že se s ní rozešel kluk. Knihu jsem bral jako exkurzi do vzdáleného světa zlaté mládeže – se všemi důsledky, které lehkovážné radovánky mají.
Štítky knihy
drogy zfilmováno vězení, věznice švédská literatura soudní procesy násilí alkohol švédské detektivky puberťáci
Divní lidé, divné a pohnuté osudy, krutá realita a hledání pravdy. A kolikrát jsem se i zasmála výrokům hlavní aktérky, ač kniha k smíchu není - prostě černý humor reality, tak, jak je mi blízký! Musím ale říct, že podle povahy hlavní postavy mi bylo jasné, kdo je zde vinen. Možná jsem se s Majou ztotožnila až moc, ale nebyla jsem ani na chvíli schopná uvěřit, že by byla krutou vražedkyní. To je asi jediná výtka - v knize se mohlo objevit více rozpolcenosti ve smýšlení hlavní postavy, bylo by pak těžší rozpoznat, s kým máme tu čest.