Temná aréna
Mario Puzo
Tento první román světoznámého prozaika se odehrává v poválečném Německu. Je to období norimberského procesu a okupačních zón, ale i doba nových možností pro poctivé i podnikavce bez skrupulí. Americký voják Walter Mosca se obohacuje obchodem na černém trhu. Válka udělala z tohoto 23letého mladíka drsného muže spoléhajícího jen na vlastní sílu. Jediným, na kom lpí, je něžná milující Hella, s níž má syna; když ji však tragicky ztrácí, nezadrží ho už nic na cestě násilí, na kterou se dal... Německá kritika označila Temnou arénu za nejlepší americký román o životě v poválečném Německu. Puzo v něm vykreslil události moderní historie i osudy hrdinů přesvědčivě a realisticky.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2010 , Knižní klubOriginální název:
The Dark Arena, 1955
více info...
Přidat komentář
Celkem dobře se čte, ale jinak nic převratného (na to že literární kritika kdysi román označila za nejlepší americký román o poválečném okupovaném Německu).
Pre mna jasna jednotka od Puzza! Tak dobre deprimujucu knihu som uz dlho (ak vobec) necital! Uzasne! Dal by som aj desat hviezdiciek!
Jasně, není to Kmotr, ale přesto určitě stojí za přečtení, i když do ní zůstává chuť deprese a opravdu nás vtáhne do "tamné arény".
Velmi podařená prvotina Maria Puza s nesympatickým, ale o to lidštějším hlavním hrdinou a zajímavým prostředím poválečného Německa.
Ačkoliv Puzo je jeden z mých nejoblíbenějších spisovatelů, tato prvotina rozhodně nemá ani v nejmenším jeho pozdější rukopis.
Dějově vyčpělé a téměř vše v knize mi bylo nesympatické. Přestože jsem tuto knihu právě dočetl, vím, že jsem si z ní nic neodnesl a stejně tak, na ni brzo zapomenu. A to rád.
Tato kniha je Puzovým románovým debutem, jenž je zasazený do prostředí poválečného Německa, kde sám autor několik let působil jako úředník pro styk s veřejností. Ústřední postavou je Walter Mosca, voják, který se na začátku knihy vrací po válce domů do USA. Je však určitým způsobem poznamenán válkou a nedokáže se zařadit zpět do klidného rodinného života. Kromě toho v Německu nechal ženu, Hellu, se kterou udržoval milostný poměr a ke které si vybudoval dost intimní vztah. Rozhodne se tudíž k návratu do Brém, kde se mu podaří sehnat místo u americké okupační správy.
Celá kniha sice má nosný příběh, většinou založený na vztahu Waltera a Helly, ale daleko více na mě působí spíš popisným, až reportážním dojmem, ukazujícím situaci v poválečném Německu. Autor se zaměřuje např. na psychologii vztahů Američanů a Němců, kdy jsou Američané navenek považováni za osvoboditele a chvalořečeni na každém rohu, leč uvnitř je mají “pouze” za vítěze války. Velmi působivá je scéna, při které se jakýsi komik převlékne za Hitlera, načež publikum začne halasně požadovat návrat vůdce.
Dalším ústředním tématem je obchodní zločin všeho druhu, produkovaný americkou armádou. Mnoho Američanů zde totiž zůstává zejména proto, že se zde na černém trhu dá sehnat spousta zboží prakticky “za hubičku”, pouze z jejich postavení, jakožto okupantů.
Zajímavostí na Temné aréně je, že hlavní hrdina, Walter, je krajně nesympatický, arogantní zoufalec a v podstatě zločinec. V jiných Puzových knihách jsou sice hrdinové také zločinci, ale přesto si k nim člověk vybuduje pozitivní vztah. I přes, nebo možná právě pro tuto věc mě však tato kniha v kontextu jeho ostatních děl příliš nenadchla. Příběh má velmi pomalý spád a ony popisné scény atmosféry strachu a zničeného města by podle mě také šly vyřešit ještě působivěji. I přesto, že jsem byl v napětí až na posledních cca dvaceti strankách, však nemohu knihu tak úplně zavrhnout. Své čtenáře, zejména se zájmem o válečnou literaturu, si určitě najde.
gogo /všichni jsme gogo/ -- dal jsem ti palec !!!! naprostý souhlas s touhle skvělou knihou....
Temná aréna je nenápadné, ale naprosto pohlcující dílo. To, jak Puzo bravurně popisuje nejen návart domů, ale posléze i situaci v Německu, naprosto člověka vtáhne do děje a mě osobně to stotožnilo s hlavní postavou tak silně, jako už dlouho žádná kniha. Temná aréna je špičková a troufám si tvrdit, že patří mezi nejlepší díla Maria Puza!!!
Napinave a super citanie, ale trochu iny Puzo, nez som navyknuta. Skor mi pripominal Remarqua.
Asi tym nemeckym povojnovym prostredim :)