Večeře s vampýrem
Abigail Gibbs
Temná hrdinka série
1. díl >
Vzrušující paranormální román zasazený v Londýně a zalidněný nezapomenutelnými postavami, mezi nimiž se rozvíjí navzdory okolnostem něco jako láska... Když Violet Leeová cestou z večírku narazí na okouzlujícího a přitom děsivého vampýra Kaspara Varna, začne tak pro ni nebezpečná dobrodružná cesta, jakou si nedokázala představit ani v nejdivočejších snech. Vzájemná přitažlivost mezi Kasparem a Violet se nedá popřít a zdá se, že nedokážou odolat své touze – ale za jakou cenu?... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2013 , Knižní klubOriginální název:
Dinner with a Vampire, 2012
více info...
Přidat komentář
Tato kniha je moje srdcová záležitost. Autorka ji napsala, když jí bylo 15 let. Což mě velice překvapilo, protože to z knihy nebylo vůbec znát. Prostě VAU !!
Knihu jsem přečetla během jediného dne. Tolik k tomu, jak mě od první věty vtáhla. Už od začátku je akce, dobrodružství, touha,nebezpečí. Prostě všechno. Temná hrdinka má NĚCO. To něco mě donutilo si tu knihu přečíst rovnou 8x. Ráda se k ní vracím.
Moc jsem se těšila na pokračování, ale Růže podzimu už není tak vau. Končí opět s tím, že bude pokračování. Třetí hrdinka z dalšího světa. No... necháme se překvapit.
Kniha se mi líbila od začátku až do konce, četla jsem ji v rozmezí několika let několikrát. Škoda jen, že další díly už nebudou.
Rada na začátek. Série není ukončená a ani nebude, takže pokud se nechcete dočkat něčeho, co nebude mít ukončení, tak bych se do knížel vůbec nepouštěla. Pokud čekáte napínavou milostnou yound adult fantasy, tak vzhůru do knížky. Opravdu je čtivá. Pokud se ale zamyslíte více, tak hlavní hrdinka je ubulené budižkničemu. Jen se nechá unést a pak čeká co bude. V podstatě nic nepodnikne, žádná iniciativa. Navíc stockholmský syndrom jede na plné pecky. Kaspar je chvíli miláček, chvíli zmetek. A Violet vždycky jen pobulí a odpustí mu od vraždy pře zradu absolutně cokoliv a padne mu do náručí, když bych mu nejraději flákla. Druhý díl má mnohem lepší hrdinku.
Začátek knihy měl pořádný rozjezd a spád, žádná nuda, žádné chození okolo horké kaše. Nicméně cca ve 2/3 to začalo být nudné. Violet mi trochu brnkala na nervy a začala se chovat jako trapné klišé (inu, přiznejme si typická náctiletá). Pokud bude někdo číst tuto recenzi, dopouručuji se přes tuto nudnější část knihy nějak přenést, protože konec za to rozhodně stojí.
Musím přiznat, že mě kniha velmi příjemně potěšila. Když jsem si ji brala, neměla jsem od ní žádná příliš velká očekávání, pořád je to YA, ale děj byl příjemně a svižně napsaný. Zbytečných částí tam bylo poskrovnu a kromě naprosto očekávaného konce a vývoje postav, to bylo velmi dobré.
Autorky prvotina, kterou napsala v pouhých 16 letech a zároveň její nejlepší kniha (neberme v potaz, že napsala jen dvě..). Skvěle napsaná knížka o upírech, člověk se opravdu těch 480 stran nenudil, až na to, že ho hlavní postavy občas začali štvát buď svoji namyšleností ze strany Kaspara, nebo svoji naivností ze strany Violet. Objevujete se tu i spoustu dalších vedlejších postav, které jsou buď stejně naivní, namyšlené nebo egoistické a vlastně je tu málo takových "normálních postav". Autorce se to dá odpustit vzhledem k věku a k tomu, že příběh vyšel prvně na Wattpadu, ale mně to vlastně nevadí. Celý příběh se odehrává na více místech, ale není těžké se zorientovat. 4,5*
Příjemně čtivá YA knížka, svět vampýrů mě prostě baví! Postava Violet mi však trošku vadila; její neustálé kvílení a brečení mi brzy lezlo až ušima; nechat se unést vampýry je přece sen každé mladé holky! No ne?! :-D Naproti tomu výbušného, arogantního a namyšleného Kaspara jsem doslova žrala. Je ale asi znát, že knížku psala mladá autorka a na části pro web, protože některé situace byly tak divně ukončené, nelogické a nenavazovaly na sebe, a bylo jich tolik, až mi to začalo docela vadit. Stejně tak překlepy a chyby ve jménech postav dost rušily...
I tak se však těším na druhý díl, který nám prozradí víc o Proroctví!
Btw. Oslovení "Děvenko" mi po čase vyloženě lezlo na nervy, až mi to nedalo a musela jsem vyhledat originál. Takže koho to zajímá: girly. :-)
Kniha ve mně vyvolává rozporuplné pocity. Na jednu stranu jsem jí měla velmi rychle přečtenou a musím říct, že se četla moc dobře, děj mě hnal stále dopředu a dalo by se říct, že mě to i bavilo. Na druhou stranu (a teď opominu občasné zmatené a nelogické vývoje situací) mě kupodivu rozčilovali obě hlavní postavy. Já asi nikdy nepochopím stockholmský syndrom. Ze začátku jsem Violet fandila, postupem času jsem nad jejími reakcemi, přestože s ní zacházeli čím dál víc jak s kusem hadru, začala kroutit hlavou + její neustále brečení tomu moc nepřidalo. Bohužel ani nad hlavním hrdinou jsem se moc nerozplývala, pro mě to byl od začátku až do konce prostě vrah a pořád jsem čekala, kdy mě něčím přesvědčí, že za její oběť opravdu stojí, ale nestalo se. Navíc mi jeho chování i ostatních "mladých" připadalo opravdu spíš více pubertální než jako někoho, komu je kolem 200 let. A jeho milostné vyznání na straně 466? Skutečná třešnička na dortu... Nakonec jsem musela dát za pravdu její sestře. Doufám, že se ve 2. díle s Čaromocnými - Autumn alias s Růží a Fallonem lépe sžiji.
(SPOILER)
V první řadě bych chtěla říct, že kniha nebyla ve výsledku tak špatná, každopádně tolik věcí, co mě rozčilovalo a co nedávalo smysl jsem v knize hodně dlouho nečetla. Jestli vůbec někdy. Dovolila jsem si je sepsat do bodů na které jsem si vzpomněla, každopádně jich bylo mnoho víc:
1, Opravdu nešlo vymyslet lepší námět než to, že uprostřed Londýna potká holka bandu upírů, kteří zmasakrují několik lidí, ale ji si odnesou do svého panství a drží ji tam jako vězně?
2, Neuvěřitelně otravně ubrečené hrdinka.
3, Náznak milostného trojúhelníku, který zmizí tak rychle, jako se objevil.
4, Nesmyslný zákaz doteků hlavních hrdinů v závěrečné části knihy. Jako opravdu? Vždyť to nemělo sebemenší důvod. Sice to bylo v knize vysvětleno, ale tak neuvěřitelně špatně...
5, Když Violet potká svého bývalého v Londýně, vůbec ho nenapadne, že je to celostátně hledaná osoba, že by měl možná někomu něco říct..
6, V začátku knihy se autorka rozepsala o spoustě postav, jací jsou, následně je ukázala i v jiném světle a pak najednou puf a o ostatních ani zmínka, jakoby se vypařili..
Myslím, že autorka měla svět rozmyšlený tak moc, že se do toho sama zamotala a spoustu věcí nedotáhla do konce. V knize je mnoho věcí, které opravdu nedávají smysl, nejsou pořádně vysvětlené, rozjela spoustu příběhů, které nedokázala dotáhnout do zdárného závěru a přitom kniha měla docela hodně stránek. Pokud tahle kniha byla hodnocena tak dobře, tak absolutně netuším, jestli se pustím do druhého dílu, který lehce v hodnocení zaostává...
Příběh Temné hrdinky mě naprosto ohromil! Při čtení jsem mnohokrát zatajila dech a nemohla knihu vůbec pustit z ruky, jak jsem byla neustále v očekávání, co bude dál. To bylo určitě způsobeno i tím, že kniha hned s první stránkou dokázala ponořit do děje, kdy se hlavní protagonistka ocitá hodinu po půlnoci na Trafalgarském náměstí. A to, co následuje potom připomíná scénu ze špatného hororového filmu... (více v záložce recenze).
Táto prvá časť sa mi páčila viac ako druhá. Hlavné postavy mi boli sympatické. Príbeh sa čítal sám. Je to taká typická kniha pre mládež.
Knížka se čte dobře, ale tolik výhrad jsem snad k žádné jiné knize nikdy neměla. Tolik věcí, co mi přišly nelogické, neuvěřitelné...
Pozor spoiler:
A nejvíc neuvěřitelné a přitažené za vlasy mi přijde, když mě bude chtít někdo zabít a muž (třeba i vampýr) který mě údajně miluje vůbec nezasáhne. A pak mu hned vlítnu zase do náruče...Jako vážně?
Četlo se to svižně a rychle. Děj nijak extra nápaditý a těch pár napínavých situací se v počtu stránek takřka ztratilo. Bylo to však zábavné a vtipné a tak nějak... přirozené. Oddychovka.
Knížka mě nalákala svou obálkou. Je nádherná :). Příběh mě bavil i nebavil zároveň. Začátek mě neskutečně chytl, ale prostřední část... (no už jsem na takovéto výlevy náctiletých asi stará) ... mě spíše štvala. Každopádně druhou polovinu jsem zhltla na jeden zátah, ta byla skvělá.
Co mě u této knihy zaráželo byly některé situace, které mi přišly málo popsané či vysvětlené, takže působily zmatečně a člověk nevěděl co tím chce říci, nebo co tím myslí což mě chvílemi deptalo. Dále jsem se trochu zarážela u extrémního výkyvu v chování postav, (možná je to jenom můj dojem) ale v jednu chvíli se chovali tak a v druhou chvíli naprosto opačně. (Možná to tak bylo asi schválně, ale na mě to působilo rušivě)
Je pravda, že kniha je určena spíše mladším čtenářům, ale celkově jsem si příběh užila i tak. Na to, že to psala autorka v 15ti letech tak klobouk dolů.
Četla jsem jako puberťačka a opravdu se mi to líbilo. Hlavní hrdinka je velmi osobitá a vtipná.