Temná ukolébavka
Polly Ho-Yen
Co všechno uděláte, abyste zachránili své dítě? Lidstvo směřuje k vyhynutí. Poslední přirozený porod proběhl před více než dvaceti lety, a aby nyní žena počala dítě, musí projít riskantním procesem umělého oplodnění. Každé novorozeně monitoruje zvláštní úřad a prohřešky proti rodičovským standardům mohou mít nedozírné následky. Proto Kit nikdy dítě nechtěla. Když ale potkala Thomase, všechno se změnilo. Všechno vypadalo růžově. Tak proč teď utíkají? A co když se se svou krásnou dcerkou bude muset rozloučit? Některá rozhodnutí už totiž nejde vzít zpět…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2023 , Kniha ZlínOriginální název:
Dark Lullaby, 2021
více info...
Přidat komentář
3,5*/5* Nechápu, že tahle knížka vyšla před rokem a nikde na sítích jsem jí za tu dobu neviděla. Narazily jsme na ní náhodně s kamarádkou na Světě knihy a rozhodly se si jí společně přečíst. Proto je pro mě tak těžké tuhle knížku hodnotit. Společné jsme probíraly naše teorie a nápady, ale bavilo by mě to tak moc i kdybych to četla sama? Odhadla bych sama za sebe tolik věcí? To nikdy nezjistím. Pamatuju si, že tam bylo pár věcí které jsem správně odhadla, ale byly tam i nějaké, které mě překvapily. Zvlášť ten konec teda, to jsem fakt nečekala. Celá knížka je tak zvláštně strašidelná, přesně takovým tím dystopickým způsobem, kdy vám běhá mráz po zádech a na jednu stranu si říkáte, hm to je šílený a na stranu druhou si říkáte, hmmm co když ale někdy v budoucnu bude početí normální cestou fakt výjimečné a takhle to bude vypadat? To se mi hodně líbilo, tyhle obavy a strach. Celý ten příběh je navíc ukončený a dostanete víceméně všechny odpovědi, za což jsem byla ráda. Knížka má krátké kapitoly, takže se dobře čte a velmi rychle odsýpá, i přes to, že sazba není úplně nejšťastnější. Autorka tady extrémně dobře zvládla manipulaci, ať už postav nebo i nás jako čtenářů, což opět bylo strašidelné, ale vlastně jsem si to užívala. Největším problémem téhle knížky je za mě ta časová linka. Skáče se tady v době teď a tenkrát, což by samo o sobě nevadilo. Autorka si ale nezvládla úplně pohlídat všechny detaily, takže když se pak snažíte si příběh složit za sebe, jednotlivé události vlastně nenavazují, nebo v té časové rovině nedávají smysl. Nesedí to časově nebo dějově a to mi trochu kazilo dojem z celé knihy. Jinak je totiž vidět že autorka to má velmi dobře vymyšlené, jen tohohle byla škoda. Není to nejlepší dystopie co jsem kdy četla, Shusterman je jen jeden, ale je to dost dobré a rozhodně si to zaslouží více pozornosti.
Knížka ma velice zajímavý námět. Člověku si může říkat, že něco takového se nemůže stát, ale kdo ví... Ocenila bych kdyby se dej věnoval samotným Vykonavatelum a vůbec celému systému úřadu na odebírání dětí.
Čtení Temné ukolébavky je děsivé, ovšem přesto neodložitelné. Zvlášť pokud jste byli někdy rodičem čerstvě narozeného dítěte. Máte pocit, že nikdy nemůžete být dost dobří, že se o toho tvorečka nedokážete postarat a že vše, co děláte, je špatně. Polly Ho-Yen všechna traumata čerstvých prvorodičů dokázala skvěle vepsat do své knihy. A v jejím světě postavy ještě musejí žít s vědomím, že jim stát dítě může kdykoliv zabavit.
Celá recenze v recenzích.
Tak tohle bylo hustý.
Celý příběh se odehrává v době, kdy lidi už nejsou schopni plodit děti a na starosti je má jistý úřad pro kvalitní rodičovství. Páry tak musí projít náročným procesem umělého oplodnění, kde se vše monitoruje, kontroluje a sleduje!!
Jenže jakmile se jim dítě narodí jsou doslova sledováni na každém kroku, jistými vykonavateli z úřadu, jestli neporušují kvóty a vychovávají dítě podle jejich předpisů, a tohle mě dostalo do kolen!
Jestli je dítě dostatečně oblečené, jestli prospívá, jestli má vhodné domácí podmínky, prostě přehnaná a dokonalá péče, aby mimčo nestrádalo.
Pokud tohle nesplníte, dítě odeberou a už ho nikdy neuvidíte!!
Jako matku mě tohle rvalo za srdce.
Hlavní postava Kit vypráví svůj příběh jak to bylo TENKRÁT a TEĎ.
Vypráví o tom, jak spolu se svým manželem a dcerkou utíkají, aby se vyhli odebráním malé dcerky a sledováním úřadu.
Kniha je čtivá, je sice pochmurná, ale popisuje opravdu to zoufalství matek a otců, jak je těžké žít pod neustálou kontrolou a tlakem, a já doufám, že se to nikdy v našem skoro dokonalém světě nestane.
Určitě stojí za přečtení, kapitoly jsou krátké a já jsem se nemohla odtrhnout, hltala jsem stránku za stránkou a čekala na rozuzlení.
„Někdo už dnes knihovnu považuje za přežitek, ale našemu hnutí to v jistém smyslu přišlo vhod. Síla tohoto prostoru, který nás sjednocuje, se podceňuje.“
Další z knih, ke kterým jsem se dostala úplnou náhodou – ta u mě už léta supluje čtenářskou výzvu, a i tentokrát zabodovala. Zajímavý příběh, který asi osloví spíše ženské čtenářky, ale rozhodně se týká nás všech: budoucnost lidstva, kterou bychom určitě nechtěli prožít. Navíc je tahle kniha napsaná a přeložená tak, že jsem měla problém ji odložit. Určitě doporučím i těm, kteří fantasy a dystopii nevyhledávají.
"Zůstala prázdnota, která naplnila dům a přikovala nás k zemi. Tížila nás u srdce, bolela nás z ní hlava.
Zůstal vztah kdysi tak plný naděje a očekávání, který teď visel na tom nejtenčím vlásku. Zdálo se, že se každou chvíli přetrhne.
Zůstala vina, která v domě nestydatě dřepěla jako starý pes páchnoucí nemocemi. Podrážela nám nohy. Nevzdávala se."