Temné a kruté lži
Ginny Myers Sain
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/506941/bmid_temne-a-krute-lzi-EnD-506941.jpg
4
181
181
Mokřady obchází zlo. Nadpřirozený thriller z města plného magie. Pokud máte co skrývat, La Cachette v Louisianě je to nejhorší místo, kde se lze ocitnout. Tohle bažinaté městečko je totiž plné lidí se zvláštními schopnostmi. Sedmnáctiletá Grey proto nevěří, že nikdo neví, co přesně se odehrálo, když tu zmizela její kamarádka Elora. Jakmile však začne pátrat na vlastní pěst, dojde jí, že každý něco skrývá. A když se ze zátoky vynoří záhadný chlapec, věci se dají do pohybu. Krvavá historie města ožívá… a další lži ho mohou rozervat na kusy.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2023 , Fragment (ČR)Originální název:
Dark and Shallow Lies, 2021
více info...
Přidat komentář
,,Nechtěl jsem tě polekat, Grey."
,,Nepolekal jsi mě, řeknu mu.
Tak to byla jízda! Nemohla jsem si vybrat lepší knížku k počasí než je tahle. Na konec léta, velmi, velmi dusného a horkého. Tahle knížka má opravdu neuvěřitelnou atmosféru! Četla se úplně sama. Příběh byl vážně hodně originální a super vypracovaný – všechna ta magie, popis celé La Cahette, to dusné letní počasí, tajemství, lži, postavy, no prostě dokonalé. Všechno se to k sobě neuvěřitelně hodilo. Když jsem tuhle knížku začala číst, myslela jsem si, že bude úplně jiná, ale nakonec byla mnohem lepší, než jsem si myslela :).
„Letní děti“ byli teda osobnosti, ale skvěle se doplňovali. Oblíbila jsem si úplně všechny. Dobrá postava byla Wrynn, malá holčička, která všechno slyší a vidí, ale nikdo jí nevěří. Malé děti se fakt podceňují. Ale aby bylo jasno, byla jsem 100% team Zale než Hart. Zaprvé mě úplně dostal těmi svými pěti slovy a zadruhé nebyl až takový drama queen jako byl Hart. Dostáváme se k otázce, kterou by si měl položit každý, kdo knížku čte – ne kdo je vrah, ale kdo tady vrah není. Protože upřímně bych se vůbec nedivila, kdyby Eloru zabil někdo z „Letních dětí“ jenom kvůli psychickému traumatu z dětství. Protože to prostě není normální, že jeden člověk spáchá sebevraždu, druhý zase ustřelí někomu hlavu v kuchyni, někdo zas jiný uhoří zaživa, někdo jde po ulici a další den se najde mrtvý. A k tomu jsou proslulí svojí sbírkou zbraní na tak malém ostrůvku. Ty jo, neměl tam být obchůdek s věštěním do budoucnosti, ale alespoň minimálně jeden psycholog. Všem by to neuvěřitelně pomohlo :).
Vím, že problém byl ve mně, ale ačkoli byla knížka vážně dobrá, dostala jsem se opravdu do čtecí krize, kdy mě chvílemi napadaly všechny jiné myšlenky než na čtení, proto jí nedávám plný počet, ale jen 4,5*. Přišlo mi to docela vtipný. Všechno tam bylo jako takový začarovaný kruh. Spousta věcí a frází se tam opakovalo, ale díky tomu se vytvořil takový svět, který vážně šel přirovnat k klasickým letním prázdninám teenagerů, kteří byli zavření na malém ostrůvku. Pak tu byly takové otázky, na které jsem nenašla odpovědi. Spousta věcí tam nedávala smysl. A některé věci, co dělali hlavní hrdinové, nedávaly absolutně smysl. (Vím, že tenhle příklad zazněl v docela dost komentářích, ale já ho tu prostě musím napsat.) Někdo Grey řekl, že jedna postava skákala pravidelně do řeky, kde se málem vždycky utopila, jenže ji vždycky kamarád zachránil. A Greyna reakce na to byla jenom přikývnutí hlavy a „Ona to potřebovala“ a to jí úplně stačilo a chápala to?! Nebo úplně odněkud se vynoří příšera a všichni jsou v úplném chillu, nebo ne úplně v pohodě, ale nikde nezazněla otázka, jak je to možný. No, to bylo fakt super. Autorka píše, že je jeden dům naplácnutý na druhým, všichni se znají, ale nikdo si nevšimne, kam hlavní hrdinové mizí dva měsíce. A pak věc, která nešla na rozum už vůbec. Všichni ví, že tu nějaký lidi umřeli a že zmizeli, ale zamknout dveře prostě sakra nemůžou. Co to jako je?!
No a k tomu konci… ten zvrat… prostě BUM!!! Je to jedna z knížek, kde jsem toho vraha fakt nečekala. Autorka umí zlomit čtenáři srdíčko. A ten doslov…
„Tohle město je jedovatý a zkažený.“ Slova Harta, Zela, Sery. Opravdu tu knížku vystihují :)
P.S. Asi se naučím tu říkanku k schovce a budu jí tak hrát. Opravdu hezká říkanka: „Běž a schovej se. Schovej se a běž. Napočítej do deseti, když dovádět chceš. Pomodli se a skloň hlavu, bude mrtvej, až tě najdu. Deset, devět, osm, sedm, šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna. Ať chceš nebo ne, vyrážím za tebou ze dna. Dempsey Fontenot já jsem, když neunikneš, čert tě vem.“
Ráda bych vás poprosila, pokud jste si přečetli moji recenzi, klikněte prosím na like, ne z důvodu, že se vám to líbilo, ale abych věděla, že si někdo přečetl moji recenzi. Moc mě to potěší a moc děkuji :)
Mně se kniha neuvěřitelně líbila a dostala mne její temná atmosféra. Je velice originální a zajímavá. Vlastně mě udivuje že se leckomu nelibila, protože pro mě je to jedna z mála knížek,které bych si po půjčení z knihovny i koupila.
U této knihy se nebudu moc rozepisovat, protože celkově hodnotím podprůměrně. Příběh mi nesedl a postavy také ne. Je to škoda, protože prvotní námět, zápletka, lehce thriller, lehce fantasy, nebyla vůbec špatná a čekala jsem, kam nás zavede. Kniha mi lehce připomínala další YA thriller Návod na vraždu pro hodné holky, ale jeho kvalit nedosáhla. Věřím, že určitý vliv na mou nespokojenost může mít že nejsem cílovka, ale nevím, nevím.
Vše se odehrává v zapadlém bažinatém městečku La Cachette v Louisianě, kde žijí lidé, kteří mají nadpřirozené schopnosti. Zároveň se zde také dějí velká neštěstí, vraždy a zmizení, která jsou opředená mnoha tajemstvími.
My zde máme sedmnáctiletou Greycie, která se na prázdniny vrací domů, ale není to příjemný návrat. Pár měsíců zpátky zmizela její nejlepší kamarádka, její druhá polovina Elora a nikdo neví, co se s ní stalo. Je rozhodnutá zjistit, co se Eloře stalo. Je zde parta kamarádů, kteří se se ztrátou své kamarádky musí vyrovnat. Nic není, jak bývávalo.
Greycie svým pátráním pomalu otevírá bolestivou minulost, která má možná s Elořiným zmizením něco společného.
Greycie mi nebyla sympatická, ani ostatní postavy. Kdyby se kniha více držela toho tajemna, nadpřirozena a lépe se popasovala s pokusy o romantické linky, mohlo mé hodnocení dopadnout jinak.
(SPOILER)
To byla tak zbytečná kniha.
Tam se pořád jen mluví mluví mluví mluví mluví mluví o tom, jak zmizela jejich kamarádka Elory.
Opět: je řečeno, jak je ten ostrov výjimečný, že vsichni obyvatelé ovládají nějakou magii. Tak a zase se co? Správně o tom jenom mluví a pak se mluví o tom, co by si Elory určitě přála a takhle uběhne 380 stran.
SPOILER TEĎ:
20 posledních stránek vás informuje, že všichni za všechno můžou, všichni jsou zločinci a bác tornádo.
Tak tahle kniha je jako řeka. Maličká říčka, která plynule, ale velmi, velmi, velmi pomalu plyne. Sem tam ji rozrazí nějaký kámen, ale ve finále, to velký dojem neudělá.
A když už si člověk myslí, že se teda nic velkolepého dít nebude, tak na samotném konci (doslova) se nachází prudký sráz s vodopádem.
A teď vážně... Ta kniha je dost vleklá, ale přesto stránky docela rychle ubývají. Navíc tam toho moc nepřekvapí, měla jsem jen jeden "to jsem nečekala" moment a to až na samotné finále. Postavy jsou docela ploché. Každá z hlavních postav má charakteristickou činnost, kterou opakuje v průběhu asi tak 150x (třeba prohrabování Hartových úžasných kučer, trojité otočení prstenu atd). A celkově se zde opakují slova a slovní spojení. Pokud bych si měla vsadit, které slovo je v knize nejčastěji s naprostou jistotou můžu říct, že to bude slovo zvonkohra!
Co se týče Harta, opravdu mě fascinuje jeho schopnost zapálit i naprosto zničenou cigaretu. A v údivu mě nechává především fakt, že ještě neměl rakovinu plic, když hulil jednu za druhou.
Ze samotného stylu psaní jsem měla smíšené pocity. Tohle už nejspíš udělal překlad, ale je to místy psané až moc hovorově. Jakoby až na sílu a někdy to už docela rušilo.
A těch cizích slov tam taky hlavně na začátku nebylo zrovna málo, přišlo mi to tady naprosto zbytečné, ale budiž.
Navíc jsou zde některé věci tak trochu nelogicky vyřešené. Oni opravdu mají jako maskota aligátora, ale schovávají těla všude jinde, než do jeho žaludku?!
Navíc "Letní děti" nejsou vůbec vyřešené, kdyby to alespoň bylo, že jen ony mají nadpřirozené schopnosti, ale ne... Tady vlastně celé město v něčem jede. No prostě nápad docela dobrý, ale provedení se bohužel úplně nezdařilo.
Vyzdvihnu obálku, ta je nádherná. A rozhodně cením, že se na ní dostal i Willie Nelson.
Kniha by se spíš měla jmenovat "Temné a kruté nic neříkání" protože o lži teda vůbec nešlo.
Hodnotila bych celkově dvěma a půl hvězdičkami.
Asi tak první třetina knihy mě moc nebavila - pořád se tam opakovalo to samé a hlavní hrdinka mi tím trochu lezla na nervy. Jak už tu bylo napsáno - stále jen opakovala, že musí zjistit pravdu, ale nic pro to vlastně nedělala. Přesto knize dávám čtyři hvězdy, jelikož rozuzlení a závěr knihy u mě vyvolaly přesně ten "wow efekt", který u podobných příběhů očekávám.
Kolegové si stěžují na překlad. Je pravda, že by se na něm dalo leccos vylepšit, ale ještě to není nic proti jiné YA knize, kterou jsem letos četla - Na jedné vlně. Tam člověk teprve potřeboval skvělou znalost anglo idiomů, aby pochopil, co chce překladatel říci.
Temné a kruté lži mají dokonalou obálku, hutnou atmosféru a prostředí, které miluji. Nadpřirozené prvky jsou spíš naznačeny, šlo je využít podstatně více a většinu knihy se toho zase tak moc neděje.
S odstupem mi přijde nejzajímavější, že La Cachette je inspirováno skutečnými místy - první je Cassadaga na Floridě, které je skutečně nazýváno 'psychic capital of the world', druhé Pilottstown v Louisianě, které posloužilo jako zeměpisná předloha.
Mimochodem, nazývat někoho přitažlivého 'skvělej hlt vody' nemá chybu.
Kniha přináší čtenářům dobrodružný nadpřirozený thriller, který propojuje mystérium, magii a temnou historii města. Příběh nás zavádí do La Cachette, tajemného městečka v Louisianě, kde se mokřady skrývají temné tajemství a nadpřirozené schopnosti obyvatel jsou na denním pořádku.
Sedmnáctiletá Grey se ocitá ve víru událostí, kdy její kamarádka Elora zmizí. Pátrání po pravdě ji však zavede do komplikované sítě lží a skrytých tajemství. Město La Cachette není tím, čím se zdá na první pohled, a každý obyvatel má něco, co se snaží skrýt. Když se do příběhu zaplete záhadný chlapec, začne se rozplétat krvavá historie města, a další lži mohou způsobit rozpad celé komunity.
Asi začnu tím, že Temné a kruté lži ve skutečnosti nebyly temné a ani kruté. Spíš trochu ulítlé.
Od knihy jsem očekávala víc, mnohem víc. Celé je to napsané dost naivně. Postavy se chovají hloupě, dramaticky a rozhodně ne na svůj věk. Mělo by jim být sedmnáct, ale chovají se spíš na třináct...
Kolikrát to jejich chování bylo i dost zvláštní a jejich důvody k němu nepochopitelné (alespoň pro mě). Uvedu příklad - jedna z postav chodí pravidelně skákat z mostu do řeky, kde se pokaždé málem utopí a kamarád ji musí zachraňovat. A zdůvodnění, proč skákala? "Ona to potřebovala." No a když tohle bylo řečeno hlavní hrdince Grey, tak ta jen pokývala hlavou a chápala to. Jako hezký, aspoň někomu to přišlo normální...
Grey mi vůbec nesedla. Byla hloupá a vlastně celou knihu sebou nechala manipulovat. Neustále oplakávala svou pohřešovanou kamarádku Eloru a mluvila o tom, jak musí zjistit pravdu, ale actually nic nedělala.
Elora mi taky nebyla sympatická. Jak jen to říct hezky - bylo to lehká holka, s prominutím. To, jak se chovala ke svým kamarádům, z toho jsem vůbec nemohla. A nejlepší bylo, že těm to bylo asi i dost jedno, a mluvili o ní jen v superlativech. Ani Grey nebyla výjimkou a Eloru bezmezně milovala i po tom všem, co Elora udělala a jak se k ní zachovala.
Do třetice všeho zmíním Harta, který se od začátku do konce lituje. Je to troska nasáklá chlastem a cigaretami. Čekala jsem, kdy změní svůj pohled na svět a projde nějakou katarzí, ale to se bohužel nestalo.
Abych to shrnula, snad všechny "letní děti" by měly navštívit psychiatra a začít zobat pilule.
To mi připomíná, že jsem vůbec nepochopila celý ten koncept "letních dětí". Proč se jim tak říká a co to má vlastně znamenat. Chápala bych, kdyby se všechny narodily v létě, ale ono tomu tak nebylo xd
Též mi přišlo zvláštní, že se celý děj odehrává v nějaký malý komunitě, která žije v dost stístěnén prostředí. Je to barák na baráku. Ale přesto se hlavní hrdinka může každý večer vypařit z domu a nikdo si za dva měsíce nevšimne, že odchází, natož kam chodí... Asi autorka nikdy nežila na vsi xd
I čas plyne tak nějak zvláštně. Je začátek června, poté uběhne několik týdnů a hle, máme tu druhý týden v červnu!
Co bych opravdu pochválila, tak prostředí. La Cachette se mi líbilo, mělo to podobný vibe jako místa v Kde zpívají raci. Jen bych teda přidala mapu, protože takhle ty popisy byly místy nepřehledné.
Asi bych hodnotila lépe, kdybych byla mladší, to bych určitě hvězdu přidala. Bohužel ty nedostatky jsou velké a nemůžu je přehlížet. Ostatně právě kvůli nim jsem si to čtení neužívala tak, jak bych mohla. Samotný nápad je totiž úžasný. Bohužel to provedení silně kulhá na obě nohy.
Temné a kruté lži lákají svou obálkou a anotací. Kniha není vyloženě špatná, náměť je fakt dobrý, ale jeho zpracování docela pokulhává (stejně jako vývoj postav). Nebýt té krimi zápletky, tak to asi ani nedočtu. Možná kdyby se kniha trochu překopala, mohl by vzniknout zajímavý seriál...
Tahle knížka stála opravdu za to. Příběh se odehrává v ostrovním městečku La Cachette, kde jsou zdejší lidé doslova nasáklí nadpřirozenými schopnostmi, jako bývá mech vodou po vydatném dešti.
Mladá dívka Grey se vrací do svého domova k babičce, kde tráví každé léto. Letos je to ale jiné. Její nejlepší kamarádka Elora v únoru zmizela a případ nebyl dosud vyřešen. Co se s ní stalo? Je dosud mezi živými nebo je navždy ztracená? Grey je rozhodnutá za každou cenu zjistit pravdu.
S otočením každé stránky víc a víc cítíte, jak se propadáte do bahna slepého ramene řeky Mississippi, obklopuje vás to nedýchatelé vedro a všudypřítomná tajemství. Kdo mluví pravdu a kdo naopak lže? Komu můžete věřit a kdo vás stáhne do hlubin lží?
A pokud si nedáte pozor, z temné vodní hlubiny se vynoří desítky ostrých aligátořích zubů a stáhnou vás ke dnu.
Nikde nejste v bezpečí a až do konce nevíte, komu můžete věřit...
Příběh se mi velmi líbil, a nevím co k tomu podotknout. Možná jen to, že příběh byl ze začátku trochu pomalý, ale to vůbec nevadilo celkovému dojmu z knihy. Rozhodně ji doporučuji :) .
Hodnocení: 2,5/5
Kladem této knížky je naprosto úžasná obálka. Ta se tedy opravdu povedla a až po několika dnech jsem si všimla, že na ní je schovaný i aligátor.
Popsané prostředí bylo taky něco skvělého. Mokřady Louisianě a i celkově ten nádech tajemna a nadpřirozena je tady na každém kroku.
Ze začátku jsem čekala, že to bude naprosto zamotaný příběh a rozuzlení bude neočekávané. Hlavně co jsem postrádala a očekávala byla akce.
Prvních pár kapitol jsem si říkala, že se to prostě teprve rozjíždí, ale vlastně akce je až na posledních cca 50 stranách.
Spousta postav a jména tak komplikovaný, že jsem si o půlce dětí myslela, že to jsou podle jména určitě holky, ale ono ne.
Vesměs tam byla i docela velká spousta mrtvol a to očividně lidi z města nebo snad policie vůbec neřeší. Jako by se nechumelilo.
Vraha jsem odhalila skoro hned a popravdě jsem se ztrácela i v čase (nevím, ale ty jejich prázdniny mi přišly snad půlroční).
Fanoušky si knížka určitě najde. Viděla jsem spoustu kladných recenzí, ale mně to prostě nesedlo a za sebe říkám nee.
Hodně zvláštní prostředí v ústí Mississippi... Mokřady, Cajunové, čtení z karet, Letní děti a jejich tajemné schopnosti a stará tragédie, která všechny poznamenala. Co všechno bude muset Grey prožít, aby odhalila všechna hrozná tajemství? Co skrývala její "dvojička" Elora natolik strašného, že se ztratila beze stopy? Co zatajují ostatní osiřelé Letní děti?
Silné a dost smutné čtení.
Toto byl jeden z nejlepších thrillerů, jaké jsem kdy četla. Skvělé prostředí, které bylo vyvedeno do takových detailů, že se mi až tajil dech. Všechno však dávalo smysl, nic nechybělo a ani nebylo navíc. Autorka dokonale zpracovala spojení Letních dětí a celého La Cachette. Emaptické schopnosti některých jedinců tomu dodávaly hloubku a příběh jste pak mohli prožívat mnohem více a úplně jste zapomněli na realitu. Aligátor Willy Nelson tomu všemu dodával korunu. Konec byl hodně překvapivý, ale zároveň do sebe všechno zapadlo. Rozhodně by vás nikdy nenapadlo, že to celé bylo tak, jak bylo. Doteď nechápu, jak autorka tohle všechno zvládla promyslet a zrealizovat. Každý jedinec a každá jeho schopnost tam měli nějaký smysl a význam.
Sedmnáctiletá Grey se jako každé léto vrací do La Cachette v Louisianě. Toto bažinaté městečko je plné magie a lidí se zvláštními schopnostmi. Ačkoliv Grey patří mezi tzv. Letní děti, žádnou výjimečnou schopností neoplývá. Až doposud. Je to půl roku, co zmizela její nejlepší kamarádka Elora a nikdo neví, zda je ještě naživu. Od jejího zmizení se Grey začnou zjevovat záblesky a představy, ve kterých se stává Elorou. Pomůžou Grey nově získané schopnosti k jejímu nalezení? Zjistí kvůli čemu se loňské léto pohádaly a už se nestihly usmířit?
Na knihu mě nalákala obálka, anotace a žánr fantasy thriller. Knihou jsem se nakonec protrápila. Napsaná byla dobře, ale nic mě nenutilo číst dál. Převážně z důvodu, že se po většinu knihy nic nedělo.
Můj hlavní problém byl s Grey. Místo toho, aby pátrala, co se Eloře stalo, tak to s každým pořád jen dokola řešila, ale sama nic neudělala. Také si neuměla stát za svým slovem a názory měnila během několika dramatických vteřin.
Byl tu milostný trojúhelník, které za sebe jednak nemusím, a zároveň jsem to Grey ani s jedním nevěřila. Ona sama nevěděla, kterého chce. Jestli toho, co vypaloval jednu cigaretu za druhou nebo toho, co ji nikdy nechtěl polekat.
Ze začátku tu na mě bylo moc postav. Jména jsem si posléze zapamatovala, ale většina z nich byla spíš do počtu. Na to, že každý z nich měl mít nějakou speciální schopnost, tak doteď nevím, kdo měl kterou.
Hodně mě rušila při čtení hovorová čeština v popisech scén nebo výrazy postav, které se do dané scény vůbec nehodily.
Nejlepší byl jednoznačně závěr knihy. Kdyby celá kniha byla ve stejném duchu jako zhruba posledních 50 stran, určitě bych dala vyšší hodnocení.
U mě se příběh setkal bohužel spíš s mírnějším zklamáním. Anotace zní opravdu skvěle, to prostředí samo o sobě vyvolá husí kůži a je tak netradiční, že prostě zaujme. A tak člověk, pln nadšení, začne číst.
A bohužel se první polovina knihy tak vleče, čtenář se nic nedozví a hrdinka se plácá v podstatě v kruzích, že pak chvilku trvá, než člověk zjistí, že to začíná být i zajímavé.
Postavy sami o sobě byli dost osobité a s ohledem na jejich schopnosti se některým nedivím, že potřebovali upouštět páru v alkoholu. Upřímně jsem trošku nechápala zaláskovanost hlavní hrdinky i přes ty všechny věci, které jí druhá osoba provedla, takže s finálním rozuzlením romantické linky naprosto souhlasím.
Co se týká vraha, dlouho jsem tápala. Ty, na které bylo ukazováno nejvíc, jsem tam osobně nezařadila, ale zároveň mě nenapadal, kdo jiný by to mohl být. To opravdu přišlo až ke konci, kdy se příběh začal odvíjet rychlostí blížícího se hurikánu. Městečko mělo opravdu děsivou historii a konec byl taková pěkná tečka za vším.
Takže opravdu škoda toho začátku, jinak jsem si knihu dost užívala.
První co mohu říct je, ta obálka je vážně famózní. Úžasná temná atmosféra, gradující napínavý děj, lehká romantická linka a hlavně spoustu otázek.
Za mě to byla skvělá knížka, která překvapila a docela se mi i líbila. Už jen to že to je vše pod rouškou tajemna, v tomto netradičním prostředí, kdy nakonec nevíte kdo lže nebo co kdo skrývá. Za mě absolutni paráda.
Knížku jsem se rozhodla přečíst v době, kdy jsem měla trochu čtecí krizi a myslím, že to byl skvělý výběr. Jednoduché čtení, děj pěkně odsejpal a já jsem četla jednu kapitolu za druhou. Vše podtrhovala tajemná atmosféra a všudypřítomné mokřady a bažiny, ve kterých číhá nebezpečí. Souhlasím s tím, že mi svým stylem a postupným odkrýváním tajemství a rozmotáváním klubka lží kniha připomínala seriál Riverdale. Kombinace thrilleru a fantasy prvků fungovala na výbornou.
Temné a kruté lži
Toto bylo popravdě lepší než jsem očekávala.
Líbilo se mi jak nám autorka vykreslila americký venkov a osadu kde se děj odehrával. Líbilo se mi také, že magie tam má své místo a je to díky tomu ještě větší záhada.
Postavy za mě byly skvělé a v průběhu děje se mi názor na ně často měnil. Nakonec jsem si ani nebyla jistá komu věřit a komu ne. Skvěle napsaná tajemná linka.
Já ji četla začátkem podzima musím říct, že to je skvělá volba. I když se děj odehrává v létě tak podzim tomu dodá úžasné tajemno. Za mě to je lehká odpočinková knížka, ale skvělá. Pokud hledáte tajemno tak můžu jenom doporučit.