Temné papežství
Peter de Rosa
Autor uvádí: „Tato kniha není teologickým dílem, tím spíše není učebnicí historie papežství. Je to zkoumání úlohy papežů ve světle historie, kultury, etiky a osobnosti papežů samých. Přestože zde, podobně jako Dante, poukazuji na odvrácenou stránku papežství, přijměte tuto knihu jako dílo přítele, a nikoliv nepřítele.“ H. J. Richards z University Východní Anglie: „Nejoriginálnější a nejtvořivější ze všech pojednání... Pokládám tuto knihu za alarmující, protože obsahuje tolik skutečností, o kterých jsem neměl ani zdání a o kterých jsem měl vědět. Ti, kteří stejně jako já měli sklon vidět pouze tu světlou stránku papežství, shledají jeho nemilosrdný průzkum temné stránky otřesným. Ale to, co vychází najevo, není zdaleka zničující. Protože kniha je hledání lepší perspektivy. Odráží s konečnou platností naléhavou žádost papeže Jana XXIII. po reformě.“ ... celý text
Literatura faktu Náboženství Historie
Vydáno: 1997 , ETCOriginální název:
Vicar of the Christ, 1988
více info...
Přidat komentář
Docela náročné čtení (bezmála 500 stran), ale místy se čte jako detetivka, přestože jde o literaturu faktu. Měl by ji číst vlastně každý, resp. každý by měl znát informace v ní obsažené, aby věděl, na jakých vylhaných a doslova zrůdných základech stojí elitářská a dodnes i u nás zákonem privilegovaná římská církev. Měli by ji číst katolíci, kteří většinou vůbec netuší, co za amorální sběř jsou jimi uctívaní církevní 'otcové', a měli by ji číst nevěřící, aby pochopili, že dnešní zvrhlost katolických prznitelů dětí je maličkostí oproti tomu, jak se chovali jejich předchůdci. Jde stále o stejnou sebranku stojící na stejných základech, které z nich tu sebranku činí.
Mezi tisíci církevními knihami o církevní historii stejné kvality, jako když komunisté píší o historii komunismu, je knih jako je tato stále málo, i když naštěstí přibývají.
Doporučuji každému, kdo stále a napořád (a tolik, tolik rád) žasne nad lidskou - resp. církevní - zhovadilostí. Kniha má velmi široký časový záběr a úměrně k tomu popisuje nepřeberné množství přerozličných zvěrstev. Ale vážně: Podstatné je zde poznání lidských dějin - tedy kniha ne pro devianty (jenom o nich).
Když tehdejší papež ukazoval sv. Dominikovi svůj nový palác, řekl – Pohleď, Petr už nemůže říct: „Zlata a stříbra nemám!“ Dominik odpověděl – Ano. A taky už nemůže říct „Vstaň a choď“.
Nejvíc mě překvapila historie celibátu: Původně šlo o zákaz manželství pro kněze, aby jejich majetek dědila církev, a ne legitimní děti. Sex kněží provozovat klidně mohli, mohli mít i stálou milenku.