Temný gryf
Katie J. Taylor
Mocní gryfové se spojili s lidmi a společně žijí v zemích Cymrie. Ale ne všichni gryfové jsou mírumilovní a ne všichni lidé jsou ochotní gryfy respektovat… Arren Cardockson to nemá v životě právě lehké. Pochází ze severu, z oblasti, jejíž obyvatelé byli kdysi podrobeni a zotročeni. Šťastnou náhodou se z něj stane gryfmistr, když si jej jeden gryf vybere za svého společníka. To Arrenovi sice přinese určité společenské postavení a váženost, ale přesto jím stále někteří opovrhují a chtějí se ho zbavit. * Mladý hrdina dostane nabídku chytit divokého gryfa, agresivního a zlého, který ohrožuje své okolí. Arren si potřebuje vydělat peníze, a proto se rozhodne úkol zvládnout sám, jen s pomocí své gryfí společnice Eluny. Ta je ale divokým gryfem zabita a Arrenovi se hroutí svět… * Ve své velmi zdařilé prvotině se Katie Taylor rozhodla vrátit zašlou slávu gryfům – dnes již trochu pozapomenutým fantasy tvorům. Povedlo se jí napsat zajímavý a napínavý příběh, v němž tragédie nečekaně spojila dva protivníky. Společně se vydávají na cesty a poznávají, že rozhodně ne vždy dobro vítězí nad zlem.... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2011 , Zoner PressOriginální název:
The Dark Griffin, 2010
více info...
Přidat komentář
Tahle mě kniha potrápila, rozečtenou jsem ji měla snad 4 měsíce.. Nejprve jsem ji četla jako e-knihu, ovšem po straně 47 následovala strana 139, což mě vytočilo do běla, jelikož začátek knihy mě bavil strašně moc.. Nějakou dobu trvalo, než jsem sehnala papírovou a pak jsem se už nemohla začíst.. Když se mi kniha začala znovu líbit, přišel konec, který mě strašně zklamal, je překombinovaný a takový spatlaný, úplně ten příběh zkazil..
Mohla to být slušná čtyřhvězda, kvůli závěru dávám jen 3...
Předvídatelný příběh, kde místo draků jsou gryfové a ze všeho nejvíc jde o předsudky. Po překonání začátku, kde mě rozčilovalo, že mám před sebou knihu, kde evidentně dostanu hlavně spoustu šikanování hlavního hrdiny Arrena, mě čtení ale bavilo. Dobře napsáno i přeloženo a odsýpá to tak, že jsem se ani nestihla zamyslet nad tím, že se hrdina možná mohl vzchopit trochu dřív a nemusela bych o jeho utrpení číst tak dlouho. Doporučuji pro mladší (ale otrlé) nebo začínající čtenáře, kteří ještě mnoho podobných knih nečetli. Pro otrlé proto, že je tam docela dost popisů zabíjení a žraní lidí. A i když je příběh jedno velké klišé, měla jsem z něj dobrý celkový dojem.
Kniha se mi moc líbila. Byla temná, jak už název napovídá, plná útrap, emocí a zvratů k horšímu. Konec knihy se mi velice líbil, byl emotivní a velice mne štve, že se zbytek série už do češtiny nepřeloží...
Kdo by vzhledem k anotaci, která mimochodem vyzradí prakticky celý děj, čekal akční příběh se dvěma netradičními a protikladnými antihrdiny, měl by se radši připravit na dojemný doják o tom, jak se dva tak dlouho hledali, až se nakonec našli. Což není vysloveně špatně, kniha se čte velmi dobře, jen jsem prostě čekal něco krapet jiného... Nicméně na další díl se docela těším, protože konec jedničky slibuje konečně onu akční a dobrodružnou fantasy se dvěma netradičními antihrdiny, s jejímž příslibem jsem si Temného gryfa koupil.
Právě dočteno a musím říct že prozatím patří bezesporu k mým oblíbeným knihám hned vedle Pána ledové zahrady. Velmi dobře se to četlo, nebyly tam žádné nesmysly typu "14ti letý chlapec vyvraždí sám polovinu města" ani nic podobného, prostě nic, nad čím by jste se zarazili a řekli si že to autorka moc nepromyslela a to je pro mě obří plus. Doufám že bude pokračování, protože jsem si Temného gryfa - pardon, Skandara, naprosto zamilovala. Všechny části s nim a hlavně ten konec kdy byl s Arrenem byly úžasné :)
Skvělé čtení!
Hodně čtivá knížka, děj svižně ubíhal a konec mě opravdu překvapil...:) za mě skvělá kniha, ke které se určitě vrátím.
Já mám s touhle knihou děsné dilema, též jsem si ji koupila, protože miluju všechny mytologické potvůrky, jenže jsem udělala velkou neuváženost a hned na prvních stránkách se zamilovala do jisté bílé gryfí samičky... teď, když vím, že má umřít, bojím se tu věc dočíst =::(
...u jiných, krvavějších knih mi to nevadí, ale tady... prostě se k té části teď nejsem schopná dokopat
Mám moc ráda mytologické bytosti, obzvláště gryfy, a proto jsem se rozhodla, že si tuto knihu pořídím. Musím říct, že se to četlo velmi pěkně, rozhodně nelituji, že jsem si knihu koupila. Jediné, co mi tak trošku vadilo, bylo to, že se děj odehrával pouze na jednom místě - v Orlíně. Je sice pravda, že Arren na začátku cestoval i směrem na Soutoky, ale zbytek příběhu byl pouze na jednom a tom samém místě. Vadilo mi to (samozřejmě jen trošku, je to jen takový detail) z toho důvodu, že autorka do knihy zakreslila mapu, kde bylo plno jiných měst (Kanran, Vrbín, Vylm, ...), a ani se o nich nezmínila. Toto je samozřejmě jen miniaturní detail, mně se kniha líbila. :) Určitě, až u nás bude dostupný, si pořídím i Gryfův let.
Spíš rozjezdový díl. Ale byl moc hezký, dobře se to četlo a bylo to zase něco trochu jiného. Líbily se mi i části popisované z pohledu gryfa.
Krásný, pro mě hodně emotivní příběh. Je to snad první kniha u které mě nejednou tekly slzy. Už se moc těším na druhý díl. Jsem zvědavá, jak to všechno dopadne.
Je to vlastně ohraný šablona, kde se místo draků dosadili gryfové. Navíc děj nikam nepospíchá a pořád čekáte na nějáký zlomový okamžik, ale když příjde stojí to za to.
Byla jsem nedůvěřívá k tak neznámé autorce a o to více mile překvapena :-) I když se toho v příběhu v podstatě moc nestane je bezvadně napsán a čte se to samo. Těším se na další díl :-)
Temný gryf
Mám trochu smíšené pocity. Od knihy za 50 Kč jsem zas tolik nečekala, ale od začátku mě pohltila a nepustila, místy jsem byla až dojatá. Přitom bylo celou dobu jasné, kam děj směřuje, ale pořád jsem si říkala už, už, a ono ne. Děj pořád někam kličkoval a nevyhnutelné se stalo až na samotném konci, i když trochu jinak, než jsem si představovala. Časem mě začalo trochu štvát, že postavy nenapadla stejná (přímější) řešení jako mě. Zase musím trochu zkritizovat fyziku, protože hned na začátku se píše, že byl člověk velký jako gryfova noha, ale pak chodí gryfové klidně dveřma do baráku. Pochopitelně, že by ta zvířata musela být obří, aby se na nich dalo létat, tak předpokládám, že si holt lidé stavěli adekvátně velké domy a vchodové dveře, ale zas proč by to dělali i běžní obyvatelé, kteří nebyli gryfmistry? Gryf byl ze začátku velmi sympatický, ale na to, jak to mají být inteligentní tvorové se stále choval jako malé dítě (ale třeba dvacítka není u gryfa žádný věk). Navíc mě na něm iritovalo to jméno, předpokládám, že ztraceno v překladu. Naopak chválím, že množství postav bylo snesitelné a jména jasná a zapamatovatelná.
Kdyby existoval, přečetla bych si i další díl.