Temný les
Liou Cch'-sin
Vzpomínka na Zemi série
< 2. díl >
Pokračování světového fenoménu od nejlepšího čínského autora science fiction. Dlouho utajovaná pravda o chystané mimozemské invazi, k níž má dojít za čtyři sta let, byla konečně odhalena a Země se vzpamatovává ze šoku. Zrádci a kolaboranti byli sice rozprášeni, na Zemi však působí sofony, subatomární vyzvědači Trisolaranů, před nimiž není úkrytu a jejichž prostřednictvím se nepřítel okamžitě dozví i o těch nejtajnějších obranných plánech lidstva. Existuje jen jedno místo, kam sofony nedohlédnou — do lidského nitra. Organizace spojených národů proto světu představí čtyři jedince, do nichž vkládá svou poslední zoufalou naději: tři uznávané myslitele, vojevůdce a stratégy a jednoho obyčejného, druhořadého sociologa. Luo Ťi se ocitá v centru celosvětové pozornosti, aniž tuší, proč byl vybrán a co se od něj čeká. Ví jen, že je jediným člověkem na Zemi, kterého se Trisolarané bojí.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
三体II黑暗森林 (The Dark Forest), 2008
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
No dobrá, tedy. To jsem po předchozí knize nečekal. Parádní kniha, která v mnohém předčila první díl. Hlavní zásluhu na tom má především točení se pouze okolo jedné hlavní postavy Luo Ťi a zajímavá idea meditátorů. Za mě skvělé. Narozdíl od prvního dílu nepřeskakujeme od postavy k postavě s – pro nás Evropany – nezapamatovatelnými jmény.
Popis kapky a vesmírné flotily byl jedním z nejlepších popisů vesmírných bitev, které jsem četl.
Trochu jsem nepobral pasáže s vysněnou přítelkyní – takové zvláštní a vůbec mi tam neseděly. Bohužel (pochopitelně) se celým příběhem také proplétá čínská historie a tradice a někdy je na ni až příliš velký důraz. I v budoucnosti.
A z čeho jsem byl opravdu zklamaný, bylo ukončení druhého dílu. Ten závěr nebyl zkrátka naplňující. Celá kniha směřovala k něčemu jinému a závěr jsem tu vnímal tak trochu jako zradu na čtenáře a rychlý useknutý konec.
Čtivost je mnohem lepší a zdá se mi, že i překlad je na tom lépe, i když…
Jsou tam některé pasáže, které zněly v češtině až moc uměle. Takhle přece lidé nemluví. Viz např.:
– „Tvůj defétismus je čistě racionální,“ odvětil Čang. „Přinejmenším jej zakládáš na vlastní logice. Proto si nemyslím, že by ti někdo zvenčí dokázal zvednout náladu. Já se ti nehodlám omlouvat, Jüe. Vím, že mi to nemáš za zlé.“
„Právě naopak, Pej-chaji. Chci ti poděkovat. Vysvobodil jsi mě.“
– „Nejprve jsem se dozvěděl jen ta dvě slova, bez dalšího vysvětlení. Jejich význam jsem si odvodil až mnohem později.“
„Od koho ses je dozvěděl a kdo ti je nevysvětlil?“
„To zatím nechme být. Pokračujme v naší úvaze.“
– „Své jmenování jsem akceptoval již před týdnem, ale teprve nyní, když spolu poprvé sedíme, cítím jistou rozpolcenost.“
– „Toho večera se vůbec poprvé od chvíle, co se Luo Ťi do usedlosti v podhůří přestěhoval, rozpršelo a v obývacím pokoji se udělalo chladno.“
– „Ťi, kamaráde, abych pravdu pověděl, já v některých věcech nemám tak otevřenou hlavu jak ty. Zas takový flegmatik nejsem.“
Nebo zbytečně komplikovaná souvětí, kdy na konci věty zapomenete, o čem měl být začátek:
– „Čekání si krátil nezávazným hovorem s Kentem. Zeptal se jej, jak u nich zatím všechno zvládá, a Kent odpověděl, že v mládí žil v Číně tři roky, takže se s novým prostředím sžil docela snadno.“
– „Luo Ťi odešel do koupelny, aby se opláchl, a když se vrátil do palubní pracovny a objednal si jednoduchou snídani, ucítil, jak letadlo začíná klesat.“
– „Během té krátké cesty měl dojem, že se snad vrátil do éry dětské bezmocnosti, a kdyby mu teď někdo řekl, že jej povede za ruku, neodmítl by to.“
– „Význam slova „krajan“ se v novém světě netýkal společného místa, nýbrž éry původu, takže se jím označovali jen ti lidé, kteří podstoupili hibernaci zhruba v téže době. Když se po probuzení znovu setkali, zejména pokud mezitím uplynuly desítky let, měli k sobě blíž než někdejší krajané, kteří sdíleli stejné geografické rodiště.“
Ale když vše přelouskáte a nebudete se tolik upírat na (trochu laciný) závěr (je tu ještě třetí díl), tak je to hodně povedený příběh, který vás vtáhne hodně hluboko do děje.
První díl se mi moc nelíbil, ale tohle je super od začátku do konce. Prosím, Benioffe s Weissem, neposerte to :(
Kniha si mi hodně líbila, autor připravil řadu nečekaných zvratů, obdivuji jeho fantazii, např. mentální pečeť.
Druhý díl podle mne překonává úvodní knihu. Smekám před autorem. Je to promakané a je tu mnoho oborů - nejen věda, ale i morálka, sociologie...
Navíc je to uvěřitelné. Mám za to, že určité situace by v reálu nedopadly jinak. Například pět lodí "Hvězdná loď Země" - tragické, ale pochopitelné. Plno zvratů a nových situací, nebo známých okolností v novém světle - skvěle napínavé a překvapující. Mentální pečeť - neskutečné možnosti.
Mediátoři - úžasný nápad rozvedený do podrobností.
Doktor Luo měl mé sympatie od začátku.
Asi nejlepší sci-fi, kterou jsem kdy četl.
Sociologicko-filozoficko-politická vize, která čtivě ukazuje, jak málo toho čtenář o některých existujících konceptech ví. Učebnice podle mého gusta. :)
Bez čeho bych se obešel jsou ty melancholické popisy krásy světa, přírody, pocitů...
Další díl načnu v zápětí a už teď mě mrzí, že tím sága skončí...
Pokračování Problému tří těles nezklamal, ba naopak. Jestli byl první díl prosycen nepoznaným v očekávání věcí budoucích, tento díl čtenáře nenechá na pochybách, že ta budoucnost přijde....a bude temná.
Pro někoho bude Temný les možná trochu rozvleklejší, ale mě osobně se to líbilo právě tak jak to autor dávkoval. Když si čtenář už už říká ,,Tak teď jim to nandáme.." Přijde studená sprcha. Atmosféra je hustá až dusivá a po každém nezdaru ještě ztěžkne. Pokaždé když už jsem si říkal, že nemůže přijít nic horšího, že mě autor nedokáže více odrovnat, se přistihuji jak s otevřenou pusou kroutím hlavou a bojím se číst/poslouchat dál.
V celku to jak autor nastínil způsoby jakými se lidstvo vypořádává s krizemi, bylo opravdu povedené. Vůbec rozsah jeho znalostí lidské psychiky a sociologie hraničí s genialitou. Způsoby jakými nám jsou předkládávána osudová rozhodnutí a jejich následky je bravurní.
Mnohem čtivější než první díl. Čtenář už není permanentně v mlze, postavy vědí do čeho jdou a co je čeká. V půlce se to dost zlomí a přechází to z takového toho scifi blízké budoucnosti do hard vize budoucnosti. Meditátoři mě hrozně bavili. Celkově tedy o “kapičku“ lepší než Tři tělesa.
Nejlepší část trilogie - z detektivky se stal poutavý thriller, který nepříjemně vypovídá o lidské společnosti - byť ne se vším bych se v tomto s autorem shodla.
Chybělo mi více fyziky, ale situace se vyvíjí tak překotně, že jsem u knihy zůstal přikovaný, je to pořád strhující jízda. Všiml jsem si dalšího takového kulturního rozdílu - a to respektu čínského autora k tradici, vlastní historii a vzdělání, který počítám prostupuje celou společností. Tohle u nás už cítět ani vidět nejde, o názory opravdu vzdělaných lidí u nás člověk nezakopne, natož, aby si jich tu někdo vážil. A když sleduju tu dementizaci různými "influencery a jutubery", na které děcka čumí a jejichž úroveň konverguje někde mezi bezobsažný zbytečný balast a vyložené debility, tak mám o tu budoucnost větší obavy, než z útoku Temného lesa.
Výborné - dočteno a hned to odpoledne dalších 200 stran z posledního dílu.
Miestami mi to prišlo ešte o niečo lepšie než jednička, miestami mi to prišlo slabšie -tá vata- (opisy lodí, vzťahy posádok), ale skúsený čitateľ (ehm ehm akože napr. ja) vie ako ich môže popreskakovať. Kniha napriek tomu stále obsahuje plno skvelých myšlienok a nápadov. Najmä v druhej polke dvojky sa posúvame "vpred" krokom do neznáma- autorovej fantázie. Neviem či som to pochopil správne, ale ak áno tak je to fakt dobre premyslené, až by som povedal skryto filozofické, bo kontakt s inou mimoz. civilizáciou máme napr. v popkultúre dosť často, zostávame tým už otupení a berieme to ako "samozrejmosť" ale otázky ako?, prečo? apod pokaždé vystávajú ... na niektoré veci som došiel až teraz- den po dočítaní dvojky, a sám sa divím, že to dáva zmysel. :D Idem na poslednú časť.
Temný les mi prozářil několik večerů. Jako pokračovaní první knihy to rozhodně uspělo I když trpí stejnými neduhy jako Problém tří těles - podivná psychika a těžká společenská imbecilita hlavních postav. Všichni jsou hrozně inteligentní, ale jakmile musí řešit vztahy a společenské problémy, tak buďto chtějí vyhubit lidstvo nebo alespoň zavraždit miliony. Taky to jak si Luo-Ťi objedná ženu/milenku na přání mi přijde trochu morálně pochybné, ale to víte, když je muž dostatečně neoblomný a žena v dostatečné izolaci láska přece vykvete.
Takže objem výtek je stejný jako k předchozímu dílu, ale positiva zde rozhodně převahují. Jde vidět, že autor psal už první díl s myšlenkami na pokračovaní a celá trilogie tak tvoří ucelený celek. Dělá mi potíž přiřadit jednotlivé události k prvnímu nebo druhému dílu, což je moc dobře, je to prostě jedna vesmírná sága. No a v tomhle neskutečně dobře propracovaném příběhu dává autor popustit uzlu fantazii. Hlavně poslední část – kde konečně vidíme zemi budoucnosti a první kontakt je absolutně úžasná. Hned se vrhám na další díl a za mě je to plný počet hvězd.
Četlo se to dobře, podobně jako první díl. Bohužel jsem asi měl trochu větší očekávání od téhle vychvalované série. Je v tom spousta zajímavých postřehů a myšlenek, děj má docela i spád, ale celkový dojem s odstupem času je spíš jen mírně nadprůměrný. Do třetího dílu se mi už moc nechce, ale asi si ho přečtu spíš hlavně proto, abych věděl jak to celí dopadlo.
Ořezat na jeden díl a bylo by to super. Je to totální sebeonanie autora. 50 - 80% času téhle trilogie se budete kousat nudou, trhat si vlasy nad unylým stylem plynoucím, jak odkapávání asfaltu ve školní vitríně při měření jeho viskozity. Brutálně nudné! První knihy sci-fi, které chci po 40 letech čtení sci-fi prodat...
Fascinujúce čítanie. Oproti prvému dielu geopolitika ustúpila do úzadia a dôraz sa kladie na filozoficko-vedeckú a fantazijnú zložku príbehu, kniha je síce rozsiahlejšia avšak dynamickejšia, pričom s postupne blížiacou sa civilizáciou Trisolarisu k Zemi graduje aj tempo a čitateľská zvedavosť, ktorá mne osobne nedovolila sa od knihy odtrhnúť. Teória Temného lesa sama o sebe je fascinujúca a znepokojivá zároveň. Taká je aj predstava budúcnosti ľudstva, Zeme a vesmíru.
Skvělá kniha, o dost lepší než první díl, na kterém z velké části staví. Překvapily "milostné" pasáže, které byly napsány skutečně výborně, obrazotvorně až poeticky. Koncept temného lesa mi dal hodně zabrat a doporučuji všem, kdo se knihou budou prodírat, aby se sami zamysleli (než kniha skončí) nad počátečními axiomy a pravidly, které myšlenkový zápas s přežitím vlastního druhu, odstartují.
Oproti prvnímu dílu, který byl psán takovým západním stylem, je Temný les prosycen melancholií, tolik typickou pro autory pocházející z Asie. Ovšem rozhodně to není na škodu, ba právě naopak,příběh se tím dostává do osobnější roviny a skvěle pracuje s pocity smutku a ztráty.To vše ovšem výborně kompenzují akční scény,které jsou neotřelé a zábavné.Bavilo!
Vyplatilo se vytrvat, pokračování je ještě lepší než první díl. Nabitý dějem a plný zvratů.
Výborné pokračovanie, ktoré je omnoho lepšie než prvý diel a o dosť temnejšie. Táto kniha pre mňa bola geniálna a osobne ju považujem za top, čo som v sci-fi literatúre čítal. Je tu toľko nápadov - už len samotní meditátori čo chceli vymyslieť, potom čo vymyslel Lio Ťi a jeho záverečné myšlienky o Temnom lese ako vesmíre... všetko to sú veci, ktoré sa reálne môžu stať a môžu ľudstvo v budúcnosti čakať. Kniha pre niekoho môže byť nudná, pretože prvá polovica ide v politickom smere, no je čisto logická a rieši sa mimozemská invázia. Druhá polovica sa odohráva v budúcnosti, takže si užijete množstvo nových serepetičiek, ktoré ľudstvo za 200 rokov stačilo vyprodukovať. Odporúčam.
Druhý díl trilogie trval déle přečíst pro jeho fyzikální první půlku dokončující objevy dílu prvního. Avšak druhá půlka, jenž nás přesune v ději o staletí do budoucnosti díky hibernaci našich hrdinů, byla velmi čtivá a plná zvratů. Vesmírná flotila, vzkazy jiným civilizacím vysílané pomocí Slunce a bitva na pokraji Sluneční soustavy byly opravdu poutavě popsány. Kvalita se udržela na pěti *. Doporučuji
Štítky knihy
čínská literatura mimozemské civilizace hard sci-fi mimozemšťané sci-fi zfilmováno – TV seriál mimozemská invaze
Autorovy další knížky
2017 | Problém tří těles |
2017 | Temný les |
2018 | Vzpomínka na Zemi |
2020 | Věk supernovy |
2019 | Kulový blesk |
Přidávám recenzi po druhém přečtení.
Ještě lepší pokračování skvělého Problému tří těles. Kniha je dost jiná: teď už nelze budovat tajemnou zápletku ohrožení lidstva, protože ta je už jasně daná a konkrétní, proto autor schová tajemno do hlav meditátorů - zvolených zachránců lidstva, kteří mají k dispozici všechny zdroje Země. Ve světě, kdy je jakákoli lidská činnost sledována vševidoucími sofony, je totiž možné způsob záchrany lidstva utajit pouze tím, že jej její tvůrci (meditátoři) nikomu neřeknou a rozehrává se tak pokerová hra plná přetvářky, iluzí a falešných kroků maskujících pravý záměr meditátorů až úplně do konce. Meditátoři jsou čtyři a každý na to jde jinak, nejzajímavější je bezesporu Luo Ťi, který dosud žil požitkářský život bez jakéhokoli zájmu, co přinese zítřek.
Vedle dějových linek meditátorů sledujeme i úsilí zbytku lidstva, připravující se na odražení blížící se invaze konvenčními prostředky pro případ, že meditátoři selžou. A nakonec i dějovou linku normálních důchodců, sledujících celé dění zpovzdálí pomocí televizoru, a toho, jak to na ně dopadá.
Začátek knihy je mnohem těžší, než u Problému tří těles, a důvod je zřejmý: množství postav. Je jich prostě moc a všechny jsou úplně nové, takže jejich představení a vykreslení zabere spoustu času a není to úplně zábavné (hlavně důchodcovská linka mě nudila). Navíc hlavní postavy předchozí knihy jsou doslova ignorovány: jedna zde má pouze okrajovou roli, druhá je pak zmíněna ve smyslu "Znal jsem jednoho chlápka...".
Nicméně když se tuto část podaří nějak zvládnout, začne se to rozjíždět, dějové linky se kroutí, splétají, některé končí a poslední třetinu knihy jsem už zase nemohl přestat číst.
Fyzika je v tomto díle stále pochopitelná, ale nyní už z velké části hodně teoretická ve smyslu "co by mohlo být" (ale předpokládám, že na stále solidních reálných základech, to posoudit nedokážu).
Do toho se připlétá i filozofie ("zvládne lidstvo vyslat do vesmíru pár přeživších, aby zachránilo alespoň někoho, nebo v rámci hádky o místa v raketě vypukne válka, která způsobí, že neodletí nikdo?").
No a závěrečná teorie Temného lesa... to pro mě představuje zásadní teorii, která můj pohled na celý žánr sci-fi změnila podobně, jako Nadace od Asimova.
Jediný zápor knihy je pro mě v těžké uvěřitelnosti rychlosti lidského vývoje (když dění v knize srovnám s rychlostí stavby dálnice D1, tak se prostě musím cynicky usmívat). A stejně tak mi přijdou málo uvěřitelné některé činy Trisolaranů, myslím, že knihu by mohli mnohem rychleji ukončit :-)
Celkově i tak knihu považuji za povinnost pro všechny milovníky žánru.