Vzpomínka na Zemi
Liou Cch'-sin
Vzpomínka na Zemi série
< 3. díl
Půl století po Bitvě soudného dne mezi lidmi a Trisolarany stále trvá napjaté příměří, jehož zárukou je fundamentální princip temného lesa. Země díky trisolaranským technologiím zažívá dosud nevídanou éru prosperity. Lidská věda postupuje mílovými kroky kupředu a Trisolarané zase absorbují pozemskou kulturu. Zdá se, že obě civilizace budou záhy schopny rovnoprávně koexistovat v míru bez strašlivé hrozby vzájemného zničení. Lidstvo ve zlatém věku však má sklon k samolibosti. V nové éře se z hibernace probouzí Čcheng Sin, letecká inženýrka z jednadvacátého století. Přináší s sebou informace o dávno zapomenutém projektu z počátku trisolaranské krize a sama její existence může narušit křehkou rovnováhu mezi oběma světy. Dosáhne lidstvo ke hvězdám, nebo zahyne už v kolébce?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
三体•III•死神永生 (Death's End), 2010
více info...
Přidat komentář
Vzpomínka na Zemi uzavírá stejnojmennou trilogii o střetu lidstva s mimozemskou civilizací. A já si po jejím přečtení vůbec nejsem jistý jestli to dopadlo dobře nebo špatně. :) Je to zvláštní pocit, protože to se mi moc často nestává.
Autor jde ve svých představách tentokrát tak daleko do budoucnosti, že si myslím, že některé jeho nápady nejsou v principu vůbec fyzikálně možné. Je to samozřejmě pouze dojem, ale když si představím, že spolu civilizace bojují tím, že v části vesmíru změní nějaké fyzikální zákony a to vede k zániku protivníka, tak mi to přijde už trochu moc.
V závěru se mi líbilo, jak se rozhodli uchovat informace po milióny let. Civilizace, která dovede změnit fyzikální zákony, nakonec vytesá data do skály, protože "geologie". To mi přišlo vtipný. :-)
Podle mne je Vzpomínka na Zemi důstojné završení celé trilogie. Mě osobně se z celé série nejvíce líbil Temný les, protože mi přišlo, že se více drží věcí, které jsou alespoň z části reálné. To nic nemění na závěrečném hodnocení, které je výtečné. Pět hvězd.
Ačkoliv tento druh knih jde jaksi mimo mě, tak toto jsem si zamilovala.. Poslouchala jsem, jako audio a musím říct, že perfektní jak namluveno tak spracování samotné knihy a děje.. Sice se začátek táhl, ale pak.. Pak to bylo... No o proti prvnímu dílu je toto dost dobré.. Chce to vydržet a přijde to... Super.
(SPOILER) POZOR V POSLEDNÍ VĚTĚ JE SPOILER Co k tomu napsat? Zatím jsem ještě nečetla sci.fi, které by tak skvěle pracovalo s nejnovějšími teoriemi z fyziky. K tomu různá etická dilemata. Vůbec se nedivím, že to má takový ohlas a je to tak populární. A jen takové malé srovnání, proti jedničce je tohle naprosto komplexní věc, jednička je taková poněkud plochá ve srovnání s trojkou a to, kam a jak to celé nakonec směřuje je naprosto nepředvídatelné. Skoky a změny vždy po probuzení jsou prostě… ale to už by spoilovala a to nechci.
Úžasné vyvrcholení celé série. Každý díl přidal další vrstvy a dimenze příběhu, který je oslavou sci-fi. Historie, politika, kosmologie, mimozemské civilizace, fyzika, doslova gejzíry nápadů a v neposlední řadě úžasné postavy.
Tak to byla jízda. Komentář píšu sice s velkým časovým odstupem, takže na detaily už si opravdu nevzpomínám, každopádně ve mně přetrvává dojem z velkolepého finále. Série šla rapidně nahoru, jak co se týče napětí, tak propracovaností postav. Opět oceňuji neskutečnou představivost autora, a i když nad některými pasážemi asi astrovědci kroutí hlavou, já jsem si je neskutečně užila. Zvláště poslední třetina byla famózní. Jsem ráda, že jsem nepodlehla neslanému nemastnému dojmu z prvního dílu a pokračovala ve čtení. Stálo to zato. Těším se, až se ke knize jednou vrátím.
No po Temnom lese som naozaj nevedel kam môže autor s príbehom pokračovať. Hlavne pri prvých stranách, kde sa vrátil na začiatok. Zvládol to doslova fantasticky. Niekedy sa to zvrhlo a bola potreba veľkej predstavivosti. Fyzika, rozprávky, budúcnosť ľudstva v temnom lese všetko skvelo zahrnuté. Záver trilógie sa podaril, ale neprekonal svojho predchodcu za mňa bol Temný les vrcholom tejto série.
(SPOILER) Naprosto famózní závěr trilogie, který se zařazuje mezi to nejlepší, co jsem kdy četl. Ten záběr fantazie a myšlenek, jaký Liou Cch´-Sin převtělil do této knihy je absolutně neuvěřitelný. Nad to všechno dokázal své vize zpracovat tak čtivě, že jsem celých těch 750 stránek zhltl během necelého týdne. A že jsem touto knihou doslova celý ten týden žil dokazuje i fakt, že se mi o ní i každou noc zdálo, což se mi nestalo už hodně dlouho. Vskutku skvělé literární dílo a už teď se těším, až se k trilogii vrátím, protože je mi jasné, že mi při prvním čtení utekla spousta detailů. P.S. Autor si nechal trochu otevřená vrátka na pokračování, takže moc doufám, že se k tomuto příběhu zase vrátí.
Výborné scifi s prvky sociologicko/politicko/psychologického románu. Po dlouhé době kniha, která obsahuje zajímavá vědecká pojednání a kloubí je s obrazem postmoderní společnosti, resp. jejího možného vývoje. Dopracovat román až do takových dálek, jako se o to pokusil autor, je něco, co jsem dlouho nečetl. Bravo, pane autore.
Musím se přiznat, že po Temném lesu jsem si potřeboval od hard sci-fi trošku odpočinout. Mnoho myšlenek, mnoho filozofování, mnoho technikálií…pro člověka neznalého chvíli trvá, než to všechno zpracuje a v nějakém smyslu i přijme. Jenže Vzpomínka na Zemi – třetí díl z této čínské trilogie – má všeho jednou tolik. Takže se připravte na to, že tady ta náročnost na čtení nezačíná jen délkou knihy, nýbrž i vším ostatním.
Příběh je jedním dechem neuvěřitelný. Autor má neskutečnou představivost. Nemá vůbec smysl začít polemizovat nad tím, kde už jeho představivost přešla meze fantasknosti, do absurdity. Tady to je prostě jeden velkej úlet. Nadhazuje neuvěřitelné teorie, přidává do toho kopu technikálií, vědecké poznatky a především čtivost. Bez ní by to v této sérii nešlo, ale s ní se i tato kniha může směle považovat za jednu z nejlepších v žánru. Ne-li úplně nejlepší.
Osobně se musím přiznat, že tady to na mě bylo už trošku moc. Občas jsem se v těch teoriích prostě už ztrácel. Je to námětem neuvěřitelně komplexní. Přesahuje to časový rámec, který si nedovedeme ani představit. Buď Vás kniha neustále udivuje, nebo desítky stránek v neuvěření přetáčíte stránky a zjišťujete, že vůbec nerozumíte, o čem tu je řeč. Tak jako tak, v obou ohledech je to fascinující.
Vrchol série. Autor se utrhává z už tak zvetšelého řetězu Sluneční soustavy, času a prostoru a na konci předestírá až lehce psychedelickou "2001 S. O." jízdu. Závěrečný díl se mi četl paradoxně asi nejlépe. Jde myšlenkově nejdále a vlastně je i nejvíce optimistický (ale i neradostný) co se dalšího progresu lidstva týče. Konec spěl až k trapnému happy-endu, který autor imho dost násilně rozbil relativitou času, aby ho nikdo nemohl právě z uměle šťastného konce obvinit, ale mne tím nepřesvědčil. Také bych mu vyčetl další nelogičnost. Jsem si dost jistý, že by Trisolarané nebyli tak hloupí ohledně pohádek, které mají v sobě jasně zašifrované poselství. Štvala mne hlavní hrdinka Sin, dá-li se vůbec o ní jako o hrdince mluvit, a to svou naprostou odlidštěností, byť jindy jí tryskaly emoce ušima a už vůbec nechápu Aj, ale to je prostě Liou Cch-Sin - jeho postavy jsou ne-lidské a epochální a pokud toto nepřijmete, snad ani trilogii nečtěte. Ale jinak jsem dostal hodně podnětů k přemýšlení, vyhledávání a nemohu neocenit autorovu vizi, byť s ní místy až bytostně nesouhlasím.
Tohle je pecka. Na počátku po poměrně ukončeném druhém dílu jsem byl zmatený, o čem že to autor ještě chce psát, zvláště, že se děj vrací na počátek všech události a jen pomalu se jimi prokousává z jiných perspektiv, ale pak to do sebe zapadne a skvělé se to rozjede.
Třetí díl z velkolepé trilogie - velkolepost snad ani není rozsahem díla ale v tom v jakých měřítkách prostoru a času s "děj" odehrává. Přípravte se na šíleně vzdálenou budoucnost, kde lidsto "stále" ještě existuje a interaguje s jinými civilizacemi. Je zde naťuknutý postulát vesmírné sociologie z prvního dílu v dalším nepopsatelně větším měřítku. Moc krásné j ztvárnění chování lidstva ve chvílích ohrožení, nebo jiných neobvyklých situací (nechci spoilovat). Autor odhaluje principy 4 rozměru (samozřejmě po svém), chování jednotlivců, kteří mají vliv na osud lidstva, drobné objevy / vynálezy, kterých se nikdo z nás asi nedožije dalších spousta okolností, které se dějí, když vás ohrožuje mnohem vyspělejší civilizace.
Opět je to relativně pomalé čtení, ale nejhorší asi byl díl první, kdy jste nevěděli do čeho jdete - tady už je to pohoda.
Vlastně je to čtení, kde neustále tušíte průšvih, ten přijde a ještě to bude horší.. potom už není cesty zpět, tak se ladí, jak v tom žít. No ale právě ty drobnosti kolem jsou na tom neuvěitelně zajímavé. Je to opravdu šíleně fantaskní, ale stále to má reálné podklady - není to fantasy. A čím dál se dostáváte do budoucnosti, tím více bylo asi pro autora nějak nezprasit dobře nasazený koncept (dá-li se tomu tak říkat). Je to blázinec.. a konec ságy je už ale opravdu bonbónek, který asi ne každý stráví. Tady bych asi napsal okřídlené: "cesta je cíl".
Takže, když se člověk prokouše přes prvních cca 200 stran, které jsou totální mišmaš tak se pak kniha čte nejlépe ze všech dílů. Bohužel i tady budete narážet na nepřehlednost v obdobích a jménech protagonistů v kombinaci s tím, že autor se hodně nechal unést a dal do kupy scifi, které se dá přirovnat k totální fantas magorii ale nějakým způsobem se mu to povedlo podat uvěřitelně. Nakonec u mě tato kniha i padá na hodně nedořešených věcech a nedokončenému konci. Vědět, že trilogie bude taková nezačínal bych s ní. Bacha SPOILER ! Nasere, že po 3 knihách hlavní enemáci (Trisolorané) nebyli ani jednou popsáni jak vypadaji.
8/10. No můžu říct, že po dvou dílech můžete mít u toho třetího nějaké očekávání. Poradím vám zapomeňte na to a prostě se nechte vést, tady hodně pomáhá audio zpracování. Nechápu jak tohle někdo mohl dát dohromady. Je to vlastně fantasy vystavěné na vědeckých základech. Pokud jste dokázali zpracovat první dva díly byla by chyba tenhle příběh nedokončil ale nebude to snadná cesta.
Velkolepé zakončení celého románu. Po přečtení druhého dílu jsem si říkal, o čem asi bude třetí, stránkově nejobsáhlejší díl. Autor opět rozvinul příběh, kde dojde k mnoha dějovým překvapením i zvratům. Přidá opět trochu fyziky a rozjede filozofické debaty o budoucnosti lidstva i celého vesmíru. Věčný boj o přežití i mimo zemskou úroveň. Výborné jsou i vědecké pasáže, psané tak, že jdou pochopit. Vše do sebe skvěle zapadá. Musím se přiznat, že mě mrzí, že jsem u konce. Byla to pecka. Část tohoto dílu byla zobrazena i v první sérii seriálu
Opět stejně zajímavé myšlenky a nápady jako v předchozích dvou dílech. S hlavní hrdinkou proplouvající staletími jsem se však ve srovnání s předchozími postavami nedokázal ztotožnit skoro vůbec. V kombinaci s tím, že poslední díl je zdaleka nejdelší, hodnotím ho jako nejslabší z celé trilogie. Kdybych to neposlouchal jako audioknihu, možná bych měl s dočítání některých pasáží problém. Pořád je to ale výborné a kvalitní sci-fi a jako celek rozhodně doporučuji.
Po tom, co mě druhý díl docela zklamal, jsem nečekal od třetího už vůbec nic. A byl mile překvapen. Až na hlavní hrdinku a její kamarádku, které mě v celé knize dost štvaly, je to zdařilé sci-fi. Jsou tam skvělé momenty a myšlenky. Postavy se nicméně pořád chovají jako idioti a dialogy jsou naprosto pitomé, ale na to už jsem si nějak asi zvykl.
Celkově jsem ze série celkem zklamaný. A (nevěřil bych ze je tohle vůbec možné) myslím si že Netflixu se podařilo překonat seriálem knižní předlohu.
Sluneční soustava, lidstvo a vesmír obecně si toho v posledním díle prošel vcelku dost. Začali jsme na našem písečku, Sluneční soustavě. Svým "návratem" nás poctili Trisolarané. Podívali jsme se blíže i na dění okolo Blue Space a Gravity. No a pak tu byla Sin, Aj, Tchien-ming i s jeho pohádkami a I-fan. Pohybovali jsme se nejprve krůčky ve vesmírném měřítku mravenčími, pak většími a nakonec došli velice daleko. Nakonec jsme ale stejně přišli na to, že všechno jednou skončí. Jak to skončí, to je však otázka druhá.
"Věčnou nocí ramene Orionu se jako meteority mihly dvě civilizace a vesmír si jejich záři zapamatoval."
„Žádné posvícení netrvá věčně. Všechno jednou skončí! Všechno.“
…
„Kdysi … věřila, že svět a život jsou sice navenek drsné a nehezké, ale na samých hranicích mikro- i makro- škály je vše harmonické a krásné. … Nyní však začalo vycházet najevo, že všední život je naopak krásnou ulitou a mikrosvět uvnitř, jako i makrosvět, který ji obklopuje, je ohyzdný a chaotický.“
Vesmír je totiž nebezpečným místem pro život.
Vesmír, tak, jak si myslíš, že ho znáš, ve třech dimenzích, je temný les …
… každý další vyšší stupeň pak pozře ten nižší – to je princip!
Protože vesmír to nejsou jen „naše“ tři dimenze, jsou i další, a už hned v té čtvrté, zdá se, není NIC, a tak i temný les tu ztrácí svou podstatu, své opodstatnění – je jen bezmezná prázdnota … „jsem hrobka“!
Člověk při pohledu ven ze „svých“ tří dimenzí ztrácí VŠE – svět, existenci, sebe!
A bytí se stává absurdním!
Naivní lidstvo!
... věky se přerodilo v téměř feminní svět, kde princip temného lesa už nemá své místo, a tak se řítí ke svému mrazivě velkolepému finále!
A s ním i celá Země …
Odstraníte-li totiž z povrchu zemského parametry života a podíváte-li se, jak by se Země vyvíjela bez něj, zjistíte … „Co je to?“ … „Země, bez života.“ … „Ale…kde jsou oceány?“ …“Nic, ani řeky, celý povrch je suchý jako troud.“ … „Chcete říct, že bez života by na Zemi neexistovala voda?“ … „Úplná pravda je ještě extrémnější … život je jen tenký zranitelný povlak na povrchu planety ….“
Jak by asi vypadal vesmír bez života?
„Kdysi jsme přistáli na Měsíci? … a co z toho? Akorát hovno.“
Válečné éry se pravidelně střídají s časem rozkvětu, jak tomu je už od úsvitu lidských dějin, navzdory technologickému rozmachu … i když už lidé vypouštějí sondy do hlubokého vesmíru, cestují časem do vzdálených galaxií, technologický výzkum akceleruje … stejně to je všechno jen zoufalý pokus!
„Dnes je ale krásný večer, dnes se bude dobře vzpomínat.“
Četba to není zrovna odpočinková, lidské dějiny – minulé i budoucí nejsou zrovna procházkou růžovým sadem, ale naopak trnitou cestou skrze kruté události … v příběhu se proplétá co bylo a co bude, nemůžete si být jistí, co je právě teď, a jestli vůbec je, nějaké právě teď. Každopádně vše, co se stalo i co se teprve stane ovlivňuje jedno druhé a zdá se, že události nemají žádné hranice …
A tak je možné snadno detekovat všudypřítomné pocity – hrozby, strachu, úzkosti, deprivace, ale, skoro překvapivě, i eufórie, bezbřehého optimismu a naděje?
Vzpomínka na Zemi je tak ještě mnohem víc, než předchozí dvě části, existenciálním příběhem - hlavně o lidské naivitě!
Důležitou roli tu totiž hrají vesmírné mimikry – kdo nejlépe zvládne umění úskoku a klamu – vyhrává? A dá se vůbec vyhrát? Dá se alespoň přežít?
… kolaps vnějšího kosmu … existenci na nezávislé časové ose … zhroucení do singularity … nový velký třesk …
Dá se vůbec přežít odhalení skutečné povahy vesmíru?
V časopisu Respekt jsem se dočetla, že autor v poslední knize řeší „věci určené bohům“ … s tím můžu jen souhlasit.
Vesmír je totiž, zdá se, opravdu dost šíleným temným lesem …
„Copak tebe nejímá úžas, když se v noci podíváš na hvězdy?“
„Já se v noci na nebe nedívám.“
….
„Většina lidí miluje jen iluzi.“
Štítky knihy
Čína čínská literatura budoucnost mimozemské civilizace hard sci-fi mimozemšťané mimozemská invazeAutorovy další knížky
2017 | Problém tří těles |
2017 | Temný les |
2018 | Vzpomínka na Zemi |
2020 | Věk supernovy |
2019 | Kulový blesk |
Je to mega. Jde se tady už hodně do hard sci-fi, ale kvalita je pořád vysoko. Ovšem trik s pohádkami je majstštyk. Konec jsem zhltnul na jeden zátah a tak trošku se teď bojím dívat na hvězdy.
Jo, ale ta Sin je fakt na přesdržku.