Temný stín noci
Tess Gerritsen
Úspěšná autorka Tess Gerritsenová ve strhujícím příběhu plném napětí líčí příběh ženy, která ve snaze uniknout hříchům minulosti hledá útočiště ve starém odlehlém domě u moře. Klid, po kterém touží, však naruší setkání s přízrakem původního majitele domu a také rostoucí pocit ohrožení. V okolí totiž za posledních pár let zmizelo či zemřelo několik mladých žen. Že by měl vrah už vyhlédnutou další oběť?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2020 , KalibrOriginální název:
The Shape of Night, 2019
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Musím napsat,že na tak slibný rozjezd to dál nebylo ono.Tu duchařinu a erotiku bych autorce odpustila,ale detektivní zápletka a věnování se samotnému vrahu mě zklamalo.Bylo to dobře našláplý a odumřelo to.
Moře, kuchařky a duch...Ava, spisovatelka kuchařek se snaží uniknout před výčitkami ze svých životních chyb, a pronájem Brodieho vyhlídky je přesně to, co potřebuje. Je to místo, které je dostatečně daleko od jejího domova, může si ho finančně dovolit a konečně zde i čerpá inspiraci pro své knihy. Místo však pro svou temnou minulost začne na Avu působit i jinak než pouze inspirativně. Navíc se ve městečku objeví mrtvola Tohle byla první kniha, kterou jsem od autorky četla a bavila mě. Tajemno působilo někdy až trochu komicky, ale líbí se mi nápad mísení duchařiny s detektivkou.
Ze začátku jsem měla dojem, že to bude fajn detektivka, ale pak se děj začal táhnout a bylo to pořád tak nějak dokola a o ničem a hodně předvídatelné. Navíc mi nesedla erotická linka s duchem. První knížka od autorky a nevím, nevím, jestli jí dám ještě šanci.
V pořadí již šestnáctá Tessina knížka - 3,5*
Z příběhu jsem rozpačitá. Jen těžko se mi hodnotí mou oblíbenou autorku méně než 5*.
+ Knížka splnila přesně to, co jsem požadovala (aby mě nutila číst dál, abych ji zhltla během pár hodin).
+ Za kocoura Hannibala, za Neda Haskella.
- Duchařinu úplně nemusím (jupiajej, teď se okolo každého stínu v domě pohybuji rychlostí Usaina Bolta), mám radši knížky založené na reálných základech.
- Po prvních pár kapitolách jsem dokázala knížku předvídat.
- Vaření hlavní hrdinky bych uvítala méně rozepsané, tyto pasáže jsem ke konci bez výčitek přeskakovala.
Knížku si určitě pamatovat budu (přinejmenším do té doby, dokud se nepřestanu po domě pohybovat bez světla). Třeba mi zrovna jen nesedla do nálady, stále z ní mám rozporuplné pocity.
Tolik duchařiny a erotických scén, na to nejsem u Tess Gerritsen zvyklá :) .... A toho alkoholu, co hlavní hrdinka vypila :) ....
Příběh není špatný, ale jakoby ho psal úplně jiný autor.....
Chybělo mi více napětí, občas to bylo rozvláčné....
PS: Moc se mi líbil kocour Hannibal :) ...
Za mne 3* ....
Podle předchozích recenzí jsem byl připraven na duchařský román. Bylo tam napěti, trochu vyšetřování. Opět dobře napsané, sice místy trochu rozvláčné s přešlapáváním na místě. To série s Jane Rizzoli a Maurou Isles je skvělá. Pokud zůstane v této linii, tak drobný úlet je možno odpustit. Nebo už dochází inspirace / dech?
Těšila jsem se na detektivku i když možná jinou, než jsem od téhle spisovatelky zvyklá. Ale to, co jsem četla, mě hodně překvapilo, nečekala jsem, že může napsat něco takového. Kdo má rád duchařinu a strašidelno, si asi přijde na své. Jsem zvyklá číst knihy až do konce, proto jsem dočetla i tuhle, i když podruhé už po ní určitě nesáhnu. za mně velké zklamání.
Knihu jsem přečetla, ale klidně mohla být o třetinu kratší. Začátek ok, uprostřed stagnace a opakování se, konec má pak spád. Kniha nenadchne, ani neurazí.
Detektivky se mi dost líbily, přečetla jsem všechny, co u nás vyšly. Měla jsem za to, že Tess G. píše pouze krimi. Pak jsem zjistila, že je velice oblíbená v Polsku, kde se dá koupit hodně titulů, které u nás nevyšly... a tak jsem si jich pár koupila- jako studijní materiál, když jsem se učila polsky. A s hrůzou jsem zjistila, že Gerritsenová má i druhou linku, normální červenou knihovnu. Pravda, právě na učení jazyka to je vcelku fajn, protože je to nenáročné čtení, ale to je tak asi vše. Temný stín noci je pro mě slátanina, pornografické vsuvky celkový dojem dorazily. Nedočteno, to nešlo!
Tak já půjdu proti proudu, mě se kniha líbila, připomněla mi Barbaru Erskinovou, kterou čtu ráda. Tak trochu duchařina a detektivní zápletka tam taky byla.
S Gerritsen jsem se jako český čtenář seznámil díky jejím (kvalitním) detektivkám. Jenže - zdá se mi - se autorka začala v poslední době vracet ke svým původním žánrům: červená knihovna, náznak erotické literatury, duchařina a nakonec trochu i ta detektivka. Gerritsen sice umí psát, ale tohle fakt nemusím...
Bohužel na straně 81 odkládám, tohle není Tess Gerritsenová, jak ji znám.
Nevadí mi, když autor zkusí jiný styl, ale tady mi to vyloženě nesedlo a rušilo.....
Ale aspoň dostanou přednost jiné knihy, které na mě čekají :)
Většina lidí, kteří si vezmou knihu od Tess Gerritsenové, čekají detektivku, kvalitní detektivku. Tato kniha do tohoto žánru stoprocentně nespadá, i když na konci přeci jen zjistíte, že částečně ano. Mně nevadí, když se autoři odkloní od žánru, už jsem od Tess četla Hru s ohněm, která se mi moc líbila, tak jsem byla připravená.
Je to klasický duchařský příběh o strašidelném domě spojený se další zápletkou. Samotnému příběhu nemám co vytknout, i dům, i strašidelná linka a nakonec i ta z přítomnosti se mi moc líbily. Hlavní postava skutečně není příliš sympatická, na druhou stranu ruku na srdce, kdo z nás nemá nějakého strašáka, kterého aspoň občas neutápí v alkoholu...
Tak proč jsem minimálně do třetiny knihy zvažovala, jestli budu pokračovat? Protože pro mě to byla velká nuda, než se příběh konečně rozjel, jako by to ani nebyla Tess Gerritsenová. Nic neříkající zdlouhavé popisy, úplně banální situace popsané do detailů, nezajímavé dialogy. Další věc, bez které bych se dokázala obejít, byla erotika v tomto hávu.
Suma sumárum, přečtení nelituji, ale mezi nejlepší knihy to nezařadím.
Vzhledem k obsahu a kvalitě knihy bych ji přejmenovala na "Paranormálních padesát odstínů šedi".
Myslím, že chyba je spíš v anotaci. Čekáte detektivku – a ona je to detektivka jen tak trochu; jinak spíš červená knihovna, něco erotiky, něco ženských problémů, něco duchařiny – té ale nakonec jen tolik, kolik si sami připustíte. Zprvu velké zklamání (asi nejhorší pro mě byl ten duchařsko-erotický podtext), závěr to trošku vylepšil, líbilo se mi, jak konečné vyznění celý průběh knihy zrelativizovalo, věř, čemu sám chceš...
Třeba měla autorka už detektivek nad hlavu a chtěla si zkusit něco jiného, tak, pro zábavu. Strašidelný opuštěný dům, plný stínů minulosti, jedna osamělá žena plná výčitek svědomí... Proč ne, ale čtenář toužící po klasické detektivce by na to měl být dopředu upozorněn… :)
Zprvu sotva za dvě, nakonec jsem si celý příběh vyložila po svém, přece jen se tam ke konci ta klasická detektivní linie objevila, takže po váhání hodně slaboulinká trojka. Ale moc nedoporučuju, pokud nebažíte zrovna po tomto druhu literatury. Knihu jsem měla půjčenou od kamaráda, tak teď přemýšlím, jak při vrácení decentně okomentovat…
Já nevim, ale poslední dobou mám nějaké "štěstí" na násosky. Co kniha, to hlavní hrdina chlastá - toť jedno negativum. Druhá věc - vědět, že budu číst i romantikoporno či co to bylo, jdu o knihu dál. Obálka taky nic moc a tak bych mohla pokračovat... zkrátka nic moc (spíš nic). Vlastně jedno pozitivum si přece jen najdu! Hannibal! Sympatická "postava" v knize ;-D
Knihu jsem četla pod českým názvem Temný stín noci. Překvapil mě její námětem, když jsme zvyklí od této autorky na klasické detektivky. Toto je kniha s mírně romantickoerotickým podtextem.
Z pocatku nic moc , ale pak dostal prineh teb spravny naboj a spad. Zajimavy duxharsky pribeh
Štítky knihy
horory strašidelné domy krimi strašidelné příběhy duchařské romány thrillery pro ženy Nová AnglieAutorovy další knížky
2011 | Závěje |
2006 | Hříšnice |
2005 | Učedník |
2007 | Neznámá |
2009 | Zahrada kostí |
Padesát odstínů provinilé alkoholičky.
Když se můj bývalý šéf stěhoval na důchod za lepším, přitáhl do práce hromadu věcí, mezi jiným i manželčiny nechtěné knihy. Tess Gerritsen? Píše dobře, sem s ní. Podle anotace duchařina říznutá detektivkou, no proč ne...
Třeba proto, že tady mezi štítky chybí to nejdůležitější: červená knihovna.
Sado-maso hoblovačka mezi ženskou s vysokou spotřebou alkoholu + "strašlivým tajemstvím" (odhalením ve finále může být překvapené jen nejhloupější koťátko z vrhu) a někým, kdo by neměl existovat. Zápletka je naprosto zoufale předvídatelná.
Z podprůměru knížku vytáhnul jen kocour a fakt, že závěr působí nejednoznačně - každý má možnost si tu nadpřirozenou stránku přebrat po svém.
Tohle nebyl můj šálek zeleného čaje. 45-50%
P.S.: Obálka je "kapku" mimo, ta šopa na obrázku tak docela nevypadá jako honosné historické sídlo s vyhlídkovou věží.