Hněv
Zygmunt Miłoszewski
Teodor Szacki série
< 3. díl
Závěrečný díl trilogie s prokurátorem Szackým. Prokurátoři ani policisté nemají příliš v oblibě případy domácího násilí. Upřednostňují „opravdové“ zločiny, jako je vražda nebo krádež, kde je všechno od začátku jasné a jediným úkolem je zjistit, kdo čin spáchal. Nemají rádi, když u soudu stojí slovo proti slovu. Nemají rádi, když oběti své výpovědi ze dne na den odvolávají. Takovými případy opovrhují. A prokurátor Teodor Szacki se v tomto ohledu od svých kolegů nijak neliší. Szacki žije už třetím rokem v Olštýně na severu Polska. Jednoho dne ho pošlou do bývalého protileteckého krytu, kde byla během silničních prací nalezena lidská kostra. Stejně jako všichni i on je přesvědčen, že se jedná o ostatky olštýnského Němce z dob války. Nenechá je však pohřbít a předá je místní lékařské fakultě ke studijním účelům. Tím považuje celou věc za ukončenou, ovšem netuší, že ve skutečnosti to je začátek nejsložitějšího případu v jeho kariéře. Případu, do kterého se zaplete natolik, že úplně ztratí profesní odstup a bude nucen dělat nevratná rozhodnutí. ----- Hněv je nejlepší Miłoszewského román: nejinteligentnější a nejlépe napsaný. - Newsweek Román Hněv potvrzuje výjimečnou literární zdatnost Zygmunta Miłoszewského […] a také to, co už dávno víme — že jeho největší síla spočívá ve vypravěčském talentu. Je typem autora, který se „vyučil“ u Raymonda Chandlera. - Wyborcza.pl... celý text
Přidat komentář
SPOILER!! No, za začátku to byla parádní jízda, ale konec už mi přišel dost překombinovaný. Chápu, že autor chtěl dát Teovi ťafku tak velkou, aby s ním už nikdy nic nemusel vymýšlet, ale skoro si říkám, že by bylo lepší, kdyby ho prostě nechal umřít, než to takhle zamotat. Paradoxní je, že hlavní podezřelí, jakkoli nepravděpodobní, se mi začali rýsovat poměrně rychle, a to se nepovažuji za úplně důvtipnou čtenářku detektivek. No... můj pocit z knihy by se asi dal popsat jako lehká až střední rozmrzelost. Na druhou stranu Zygmunt Miłoszewski píše perfektně, takže od jeho dalších knih (s Teem mi chybí ještě ta prostřední) mě Hněv nějak neodradil. I když mě teda štve to neustálé nadávání na všechno polské a není mi to sympatické, zvlášť od Poláka.
sem naštvaná.... naštvaná za ten konec.... to někdo neumí napsat konec nějak srozumitelně a ne jen v náznacích, když se jedná o konec celé trilogie? nebo sem tak tupá? domýšlím si konec správně?
sem naštvaná, za to, co teo vyved....
sem naštvaná, protože už se s ním nesetkáme, prázné místo v literárním srdci.... takhle to přeci nemělo skončit.... nechápu to, všechno předcházející bylo tak skvělé.... asi mám na to všechno pořádný hněv....
Bude mi chybět pan prokurátor...dobrá zápletka...jen občas trochu moc krajinkové popisování
Prokurátor mě bavil. A ještě vyhodnotil Pardubice jako hezké město evropské úrovně.
Prokurátor je v tomto posledním díle oproti těm předchozím již tak trochu uhlazený - asi je to věkem. Příběh je napínavý a ráda také čtu o Polsku - polských autorů jsem v poslední době nečetla mnoho. Konec je tak trochu zoufalství, ale já mu to odpouštím. Sbohem, pane prokurátore :)
Kniha má poutavý děj, ale pro mě je důležitější hlavní hrdina s jeho vtipnými a cynickými komentáři. Líbí se mi i originální prostředí. Pořád jsem nemohla pochopit, proč si ostatní myslí, že závěr je překombinovaný, ale teď už to vím. Nechápu, co ho vedlo k tomu, že vymýšlel stále složitější konspiraci, až to pak zase nevysvětlil, nedotáhl. Myslím taky, že to trochu přehnal i s tou myšlenkou týraných žen a agresivních mužů. Asi je to teď v módě... Celkově za mě jeho nejslabší knížka. Kdybych se ale znovu rozhodovala, znovu bych četla.
Szacki jako cynický prokurátor z prostředí polské justice pro mě byl od začátku příjemným překvapením. Psáno velmi svěže, dobře vykreslená atmosféra, samotný Szacki rozporuplná postava, kterou si člověk stejně musí oblíbit.
Snad u žádného autora jsem nebyla tak rozpolcená jako u Z. M. Celá kniha je tak zajímavá a protkána takovým napětím, že druhou polovinu knihy dočítám na jeden zátah o půl druhé ráno, jen abych věděla jak to dopadne a potom přijde konec, který mi div nezničí zážitek z celé knihy. Autor se se závěrem série chtěl poprat důstojně, nápad to byl dobrý, ovšem provedení poněkud pokulhává a místo toho, aby byl čtenář spokojený, tak má mnoho nezodpovězených otázek, na které se odpověď už nikdy nedozví.
I přes to všechno musím dát knize, stejně jako jejímu předchozímu dílu, 4 hvězdy.
Jen bych opakovala, co tady psali ostatní čtenáři přede mnou - čtivé (ostatně jako předchozí dvě detektivky ZM), překombinovaná zápletka - což je škoda, zde mohl autor ubrat a místo toho třeba dotáhnout "vedlejší linie". Ale i tak se mi kniha líbila a je škoda, že už další případ Szackiho není...bude mi chybět!
Překombinovaná zápletka, ale docela originální postavy a hlavně je super, jak se to odehrává v Polsku a je z toho cítit ta atmosféra.
Naozaj zaujímavy štýl písania, mňa teda držal od začiatku do konca. Moje sympatie má drzý cynik Teodor Szacki, ale aj jeho dcéra so svojim nadhľadom. Je mi naozaj ľuto, že séria s prokuratorom Szackym končí, ale ktovie, možno sa spisovateľ o par rokov rozhodne ho oživiť. :) Je to niečo iné ako severské krimi, príjemná zmena.
Četla jsem celou trilogii s prokurátorem Szackým a co se mi hodně líbilo je specifická atmosféra zcela odlišná např. od severských krimi., žádní přehnaní akční superhrdinové, ale uvěřitelné postavy v čele s ironickým Szackým. Pro mě skvělé počteníčko, rozhodně doporučuji.
Mírné zklamání. Bohužel musím ohodnotit poslední díl série jako ze všech tří nejslabší. Na rozdíl od prvních dvou dílů série jsem tušila rozuzlení, přestože celá zápletka byla silné překombinovaná a nepravděpodobná. Zkrátka všeho moc škodí. Nakonec mě z celé knihy bavil nejvíc doktor Frankenstein se svou partou a jejich experimenty.
"Sacki."
"Dobrý den, tady doktor Frankenstein."
"Opravdu vtipné."
"Profesor habilitovaný doktor Ludvík Frankenstein z fakultní nemocnice na Varšavské..."
Severní vítr je krutý
Trilogie s hlavní postavou prokurátorem Scazskim je dopsána a vy si tak můžete užít její poslední třetí díl. Nicméně jak se povedl?
Kladně hodnotím, že až do konce knihy vlastně nevíte, kdo vlastně potrestá zlo a kdo bude tím potrestaným. Plusově hodnotím i pár opravdu mrazivých scén a celkově, že kniha je docela napínavá. Příběh jako takový mně však místy přešel až takový překombinovaný. Silnou stránkou jsou i postavy. Místy nerudný a zvláštní prokurátor Scazski je nesmírně zajímavá figurka a i jeho nový pomocník kolega Edmunk Falk. Ten působí jako takový protipól Scazského. Hotový gentleman a dobrák od kosti. Skvělá je celková atmosféra díla. Celé je to takové ponuré, temné. Místy vás možná překvapí vedlejší děje, které zpočátku nebudou dávat čtenáři logiku, ale nakonec se vždy ukáže, že přece jenom měli nějakou tu spojitost s hlavním dějem. Rozhodně pak na čtenáře působí i to, že se jedná o poslední díl z trilogie a tak je vlastně zvědav jak to skončí. Skončí to nakonec díkybohu uzavřeně. Rozhodně je škoda, že se už s prokurátorem Sczaskim nepotkáme. Ještě větší škoda by pak byla, kdyby se potvrdili zvěsti, že autor detektivní žánr po sepsání tohoto díla pověsil na hřebík. Zajímavě pak působí i ono téma domácího násilí. A až krutě pak vyznívá taková určitá apatie k němu. Autor pak k tomuto tématu přistupuje bez příkras. Stejně tak přistupuje i k samotnému Polsku. Což se mně na něm velice líbí. Prostě nedělá ze své země nějaký učiněný ráj, ale napíše, co si o ní myslí. Jediné co mně pak v příběhu chybělo, bylo trochu víc té historie. Zde jí bylo oproti předešlým dílům méně.
Severní vítr i nám sem přivál poslední díl z trilogie s prokurátorem Scazskim. Nutno dodat, že se jedná o příběh dosti místy krutý. Já ho pak hodnotím 75%. Možná mně nakonec i detektivky tohoto autora budou chybět. Občas je to vítaná změna oproti detektivkám ze severu.
Smíšené pocity. Na jednu stranu Miloszewski vypiloval vypravěčský styl téměř k dokonalosti - je to čtivé až návykové, sarkastické komentáře na (vlastní) účet Poláků osvěžující a trefné, postava Szackého perfektně dotažená... Jenže zápletka a vyústění jsou těžko uvěřitelné a příliš nuceně šokující.
Škoda toho nepravděpodobného rozuzlení zápletky, ale to je ostatně problém i předchozích dvou dílů. Jako by se autor bál, že čtenáře jen tak něco neuspokojí... Prokurátor Szacki ale nezklamal, pořád stejně protivný intelektuál, který rozhodně nenudí a patří k nejzajímavějším postavám z detektivek za dlouhou dobu. Zajímavé postřehy o polské současnosti. Jen mě mrzí některé nedotažené příběhy, které by mě zajímaly. A ten konec... No, co se dá dělat :)
Podle mého názoru je kniha z celé trilogie nejslabší, přes pomalejší rozjezd /začala jsem jí číst 3x, začátek mi neseděl a málem jsem ani nepokračovala/ nakonec velmi napínavé a dramatické vyšetřování obzvášť brutálních zločinů, které si v ničem nezadá se severskými detektivkami. Té brutality bylo na můj vkus moc, navíc celkem snadno odhadnutelný pachatel. Závěr překombinovaný.
Poslední díl trilogie znamená, že se musím rozloučit s hrdinou/ hrdiny, které jsem si oblíbila nebo je nesnášela, a hlavně, že se nedozvím věci, které mi v předchozích příbězích připadaly otevřené nebo nedovysvětlené - a v tomto případě tmi to vadí opravdu hodně. Knihu jsem přečetla během tří dnů, nicméně musím upřímně říct, že ve srovnání s předchozím Zrnkem pravdy musím jít s hodnocením o jednu hvězdičku dolů. Atmosféra "Hněvu" je ponurá a depresiivní, člověk by téměř čekal, že na obálce bude jméno autora podobající se názvu sedačky z IKEA, nicméně stále jsme u našich severních sousedů, tentokrát na Mazurech (pardon, ve Varmiji). Všechny ingredience jsou namíchány, kniha výborně šlape, jenom ten konec je natolik překombinovaný a nastavovaný, že je z toho člověku nakonec trochu smutno. Na druhé straně, pořád se jedná o knihu, která ROZHODNĚ stojí za přečtení.
Pro mne byl začátek tíže čitelný a trochu nezáživný, poté vynikající, opravdu dobrá gradace, ale úplný závěr je dost překombinovaný , nu své fanoušky autor má a jistě po právu
Posledný diel trilógie o odmeranom prokurátorovi mám za sebou. Páčilo sa mi to, všetko v poriadku, vedel som už, že toto je rozlúčka s hlavným hrdinom, takže som to neprežíval nijak tragicky. Poslednú hviezdičku som ubral kvôli koncu, ten som totiž vôbec nepochopil, myslím konkrétne poslednú scénu. Čo to malo znamenať, nerozumiem, buď som úplný hlupák, alebo nepozorný čitateľ? Fakt neviem. Päť kľúčov od áut z požičovne Hertz? Podľa ostatných komentárov nie som jediný, koho koniec zmiatol, hm... Ostáva mi prečítať si od autora ešte jednu knihu, aby som ho mal kompletného, tou je tuším Nezaplatitelný.