Terapie láskou
Matthew Quick
Pat Peoples se vrací z léčebny pro duševně choré a svět kolem mu nedává příliš smysl. Oblíbený fotbalový tým hraje na stadionu, který před několika měsíci ještě nestál, přátelé mají manželky a děti, ačkoli nedávno byli ještě svobodní. Nikdo mu nechce vysvětlit, jak je to možné.
Přidat komentář
První polovina knihy byla super. Kdyby to tak pokračovalo dal bych i 5*. Druhá polovina byla výrazně slabší.
Super čtení s velmi zajímavou tématikou. Úžasně napsané, četlo se to samo. Ani to, že jsem jako prvni viděla nejprve film, mě neodradilo. Naopak, i tak mě to hodně bavilo a od knihy jsem se skoro neodtrhla. Doporučuji jak knihu tak filmové zpracování.
Milý a bezbolestný příběh, který si ten happy end zasloužil. Byla jsem příjemně překvapena, že nešlo o laciný a až patologicky krásný a úžasný konec, kdy se všichni vezmou a mají triliony dětí a žijí si šťastně až do smrti - přiznávám, trošku jsem se toho po tom všem bála.
Strašně se mi líbil nádech naivity, kterým je kniha skrz naskrz protkána. Patův styl vyprávění a vnímání všeho okolo něj na mě zapůsobil, místy mi připadalo, že je jako dítě, které objevuje svět. V podstatě pro něj návrat z léčebny byl takovým znovuobjevením sebe sama, všeho, co měl, pro co žil, co ztratil. Bylo mi ho líto, kromě toho pozlátka kolem něj ještě čelil narušenému vztahu s jeho otcem, který byl ovšem na druhou stranu snad jediný, kdo to na něj po návratu nehrál. Je těžké s takovými lidmi žít, vyjít a snažit se je vrátit, notabene když propadají stavům agrese.
Suma sumárum jsem ráda, že jsem tenhle příběh poznala...
Nechápu proč nemá kniha vyšší hodnocení. Naprosto mě uchvátila. To, že je psaná v první osobě, z pohledu duševně narušeného, jí dodává na kouzlu. Neříkám, že mě všechny ty popisy zápasů bavily, ale knížka byla tak neuvěřitelně reálná a smutná, plná léčení a překonávání špatných chvil a přesto tak kouzelná. Ach! miluju jí!
Má očekávání byla větší, než co jsem dostala, ale možná jsem jen knihu četla ve špatnou dobu ... těžko říct.
Každopádně na mě tam bylo už moc fotbalových pasáží, vyměnila bych je za více prostoru pro Tiffani
Moje hodnocení je ovlivněno velkým očekáváním, které jsem měla díky "nálepce" světový bestseller. Asi jsem čekala něco, co mě více uchvátí. Nemůžu říct, že by kniha byla špatná, téma bylo zajímavé, ani americký fotbal mi nevadil. Film jsem neviděla, ani se už nechystám. Hlavního hrdinu jsem si ale představovala úplně jinak než je na obálce/ve filmu. Jinak se četla rychle, dobře... za přečtení stojí.
Citlivě napsaný příběh o muži, kterému se následkem, který nechci prozradit:) změnil celý jeho život. Jeho bezbranný a nový pohled na svět mě dojímal.
Chvílemi když jsem se začetla, jako bych četla Forresta s jeho milým a nevinným pohledem na svět. Americký fotbal mi v knize nevadil rozhodně zajímavě okořenil příběh.
Film jsem neviděla a myslím si, že to nemám ani v plánu. Chci si zachovat svůj pohled.
Najprv som videla film až potom som čítala knihu, čo bola asi chyba. Ak by film nemal také dobré herecké obsadenie a niekoľko nominácii na Oscara tak by táto kniha u nás ani nevyšla...už som sa poučila a snažím sa vyhýbať knihám s označením edícia svetový bestseller, pretože vo väčšine prípadov ide iba o marketingový ťah, ale film odporúčam (pozrieť radšej s titulkami ako dabingom) mne sa páčil, kniha už menej...
Přečetla jsem si pár komentářů a vcelku mám na srdci to stejné, i když mně se líbila kniha celá, ale druhá polovina o něco více a také mám stejný názor na to, že kdyby tam bylo méně chvil o fotbalu bylo by to možná i lepší. Je škoda, že Pat s Tiffany měl krátké rozhovory a nebo vůbec. Netipovala jsem si, že s dopisy vyjde pravda odkud jsou a od koho, překvapilo mě to i potěšilo. Na druhou stranu, když jsem se dozvěděla konce a děj jiných děl, které bych si někdy v budoucnu přečetla, tak už ani nemusím, jelikož řekl to nejhlavnější, ale nevadí, aspoň jsem se dozvěděla i něco navíc.
Kniha se mi velmi dobře četla a měla jsem ji přečtenou za necelý den. Vřele doporučuji.
Hodně nezáživná kniha....půlka knihy byla pouze o fotbalu, fotbalu a zase o fotbalu..To už potom začne člověka nudit a nemá chuť knihu dočítat. Každopádně by se autor měl trochu zamyslet nad tím, zda vůbec jeho kniha měla zásluhu stát se světovým Bestselerem....
Knížka mě začala bavit až zhruba od části, kde hlavní hrdinové začali trénovat na taneční "soutěž". Do té doby to pro mě byla opakující se smyčka aaaa, eagles, posilování a běhání, takže nic moc záživného, bohužel. Nečekalo mě ani žádné překvapení, protože od prvního dopisu Tiffany mi bylo jasné, jak to skončí, a taky mi docela dost vadilo to, že autor vyzradil celkem zásadní konce jiných knížek, které jsem třeba ještě nečetla, ale měla jsem to v plánu. No jsem zvědavá na film, jestli bude o kapku lepší.
Velice zdařilá kniha, která je plná naděje, lidského porozumění a bolesti, která zároveň dokáže pohladit na duši a donutit čtenáře k hlubšímu zamyšlení nad životem každého z nás...:-) Všem vřele doporučuju...:-)
Pro mne trochu zklamání. Poprvé, co se mi film líbil mnohem více, než kniha. Na knihu jsem se klepala, s nadšením jsem si jí koupila a se stejným nadšením se ponořila do čtení. Bohužel, nesplňovalo to mé představy. Na mě moc zbytečně moc fotbalu a málo využitý potenciál postavy Tiffany (která mě ve filmu ke knize velmi navnadila). No, škoda.
Zajímavá kniha, kterou stojí za to si přečíst - jednou. Hrozně se mi líbil styl, kterým to Pat celé vyprávěl, připomínalo mi to Forresta Gumpa, kterážto kniha se mi taky moc líbila, takže asi proto mě to zaujalo i v Terapii láskou. Ovšem čekala jsem od toho něco víc. Myslela jsem, že mě to nějak....strhne, více zaujme, že se začtu a už nebudu moct přestat.
Ano, knížka se čte dobře, ale není to nic extra, co vás donutí jenom číst a číst a číst, najíst se a zase číst. Není na ní zajímavý ani tak ten příběh, jako spíše ten Patův pohled a jeho vyprávění.
Hrozně moc se mi líbí Patova teorie o "černých mracích se stříbrným lemováním"!!! To je na celé knížce to nejlepší a moc mě mrzelo, že i název není přeložen úplně přesně z originálu - The Silver Linings Play Book. Byla jsem moc ráda, že tato myšlenka prostupuje celým románem a v určité podobě se objevuje téměř v každé kapitole.
Pata jsem si opravdu oblíbila, ale Tiffany mě bohužel moc nezaujala. Naopak Jake si mě získal. Líbilo se mi, jak stál za svým bratrem prakticky v každé situaci, i když to pro něj nebylo vždy jednoduché.
Bylo hrozně zajímavé sledovat, jak se Pat vyvíjí, jak přemýšlí, jak si pomalu začíná zvykat na život venku a snaží se smířit s realitou. Strašně se mi líbily jeho názory na klasické knížky, protože s ním naprosto souhlasím - taky nesnáším špatné konce u nádherných knížek.
Opravdu nejsem fanouškem amerického fotbalu, ale ty scény tam prostě byly důležité, bez nich by asi celý příběh neměl smysl, takže mi vůbec nevadily.
A závěr? Ten mě taky nezklamal - bylo fajn, že autor neudělal typický americký happyend (myšleno - Pat je vyléčený, Tiffany je vyléčená, oba jsou naprosto normální a koná se velká svatba), protože Pat a Tiffany prostě byli divní - a to na nich právě bylo to krásné a zajímavé...
Takže celkově - jediné, co mě mrzelo, bylo, že jsem se do té knížky nedokázala pořádně začíst, přestože byla velmi čtivá. Za originalitu, nádherné myšlenky (mraky, literatura), některé postavy (Pat, Jake) a hlavně celkovou reálnost (opravdu, je to příběh, který se klidně může stát vám nebo někomu ve vašem okolí) a uvěřitelnost, dávám zasloužené čtyři hvězdy.
Čte se dobře, ale to je jinak vše. Nijak mě nezaujala, příběh mi připadá totálně mimo, vytržený z reality, vymyšlený, divný, těžkopádný.
“I don't want to stay in the bad place, where no one believes in silver linings or love or happy endings.” Po skvělých recenzích jsem asi čekala trochu víc, ale i přesto byla knížka dobře napsaná, příběh byl nenucený, postavy reálné. Určitě si to přečtu znova, ale zase tolik mě to nenadchlo.
Štítky knihy
láska zfilmováno tanec psychické problémy
Autorovy další knížky
2015 | Odpusťte mi, váš Leonard |
2013 | Terapie láskou |
knihu jsem dočetla se sebezapřením, jen jsem byla zvědavá, co způsobilo Patovo umístění na psychiatrické léčebně. Film prý měl 8 nominací na Oskara - opravdu nechápu proč