Terapie realitou

předevčírem

V životě každého člověka přijde období, kdy potřebuje mentora. Alespoň to tak zpívají amíci ve spoustě písniček a já s tím souhlasím. Vzhledem k prostředí, ve kterém se autor pohybuje, tedy mezi delikventy, jeho přístup chápu a je nutný. Možná bych ho ale nezobecňovala pro běžnou terapii, podle něj je nutné dát pacientovi konkrétní návod, ale já si myslím, že existují pacienti, které by to zatížilo, vedlo k neúspěchu a zkomplikovalo to jejich léčbu. Příběhy beru s rezervou. Pocity při čtení se mísily od ano po ne snad. Vzhledem k tomu, že jsem naprostý laik, naprosto nemám s čím porovnávat, jsem ji původně neměla v úmyslu ani hodnotit. Uklidnil mě až pohled na datum autorova narození a fakt, že je určena nejen odborníkům. Každopádně zde lze najít alternativní pohled na věc a zajímavý názor. Klíčový a zajímavý je přístup k výuce retardovaných dětí, který zde není obšírněji vysvětlen, ale slyšela jsem o něm nedávno jako o jediném možném od jiného odborníka v oboru s bohatou praxí. Pevně a pozitivně. Zatížit odpovědností.

30.03.2023

Kniha je velkým přínosem jak pro psychoterapeuty, tak pro jednotlivce, kteří se chtějí naučit žít šťastnějším a odpovědnějším životem.
Autor popisuje důvody, proč konvenční terapie selhává, a jakou cestou by se měla péče o psychiku ubírat. Hlavní tezí je, že všechny takzvané "problémy", které si člověk v životě tvoří, jsou důsledkem neuspokojování potřeb. Autor zdůrazňuje přítomnost jako výchozí bod terapie (oproti konvenční psychiatrii, která upřednostňuje vycházet z minulosti - problémy z dětství apod.). Uvádí též, proč je důležitý osobní vztah s terapeutem. Zmiňuje své klienty/pacienty ze začátku šedesátých let, což je v psychiatrii dlouhá doba, přesto jsou problémy velice aktuální... Za mě tedy až na sklony k tvrzení, že homosexualita je problém s "prožíváním vlastní hodnoty" (172) - řekla bych, že výzkumy i praxe probíhající do dnešní doby ukázaly, že homosexualita nevychází zákonitě z nevyrovnané osobnosti, ale je jedinci přirozená.

01.05.2022

Přestože jsem psycholog, udivilo mě, že jsem o terapii realitou nikdy neslyšela (ani ve škole, ani později), a připadá mi, že je to velká škoda. Kniha je psaná čtivě (začátek je malinko zdlouhavější, ale je užitečný pro pochopení východisek tohoto přístupu). Je inspirativní nejen pro psychoterapii (přístup podobný KBT), ale i pro výchovu dětí, přístup k podřízeným nebo i sám k sobě apod. Efekt terapie je pěkně vykreslený na popisu příkladu jednotlivých klientů a jejich pokroku. Je znát, že je to kniha ze sedmdesátých let - jednak je v ní obšírné vymezování se vůči Freudovi, jednak dnes už přežitý postoj k homosexualitě, ale mně to nijak nezkazilo celkový dojem z knihy a "nepošpinilo" hlavní myšlenky, které věřím, že skutečně fungují. I laik si z knihy může vzít hodně pro svůj osobní rozvoj.

04.09.2014

Ak by som mala túto knihu zhodnotiť celkom subjektívne ako celok tak by toto hodnotenie nebolo vôbec kladné. Zo začiatku - na prvých pár stranách - ma kniha celkom "chytila". Páčili sa mi niektoré myšlienky ktoré autor vyjadril a keď niečo vysvetľoval, používal veľmi vhodné príklady vďaka ktorým by sa aj úplný laik v tejto oblasti dokázal primerane zorientovať v danej problematike. Navyše tieto príklady boli častokrát aj veľmi trefné a vtipné a niektoré pasáže z knihy sa mi zdali tiež inšpiratívne z pohľadu bežného života. Aj z tohto dôvodu som si pomyslela, že táto kniha bude určite skvelá a neprečítam ju iba raz, ale že si to niekedy v budúcnosti zopakujem.
No už po pár ďalších stranách som svoju mienku musela značne prehodnotiť a čím ďalej som sa pri čítaní dostávala tým viac ma kniha prestávala baviť a dokonca ma miestami autor svojimi výrokmi poriadne rozčuľoval.
Kniha mi pripadala vo viacerých pasážach veľmi nezáživná a rozvláčna - a to práve v častiach kde boli prípady skutočných ľudí, ktorí túto terapiu realitou podstúpili. Navyše, autor si častokrát protirečí. Tvrdí jedno a následne toto tvrdenie v ďalšom riadku vyvracia. Vôbec sa mi nepáčilo ako odsudzoval (a to neustále, takmer v každej kapitole to stále dokola opakoval) klasickú psychoterapiu. Označoval ju za neúčinnú a odsudzoval "nálepkovanie" pacientov psychickými poruchami a on sám ich zhŕňal pod pojmom "nezodpovední".
Ako pozitívum vnímam množstvo príkladov z reálneho života. Ale tým množstvom myslím naozaj množstvo - podľa mňa ich kľudne mohol uviesť menej alebo ich skrátiť. Boli veľmi nezáživne opísané a zároveň na mňa jeho prípady pôsobili nanajvýš nepresvedčivo - chýbal mi tam nejaký príklad ako by mal prebiehať rozhovor pri tejto terapii - všetko to bolo opísané práve v tejto kľúčovej fáze veľmi zbežne. Neviem si celkom dobre predstaviť komu bola táto kniha určená a k akému účelu. Malo to byť nejaké upovedomenie o tom, že tu existuje aj niečo iné ako doteraz (USA už od roku 1976)? Pravdepodobne to tak bude, lebo ak to mal byť návod ako realizovať terapiu realitou a prilákať tým viac stúpencov - tak neviem, neviem či sa to podarilo. Ale toto všetko je samozrejme len môj subjektívny názor. Je dosť možné sa nájde niekto iný - možno oveľa vzdelanejší a sčítanejší než ja - komu sa táto kniha bude naopak páčiť a bude ju považovať za veľmi zaujímavú a dobre napísanú.