Terror
Dan Simmons
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/450498/bmid_terror-tej-450498.jpg
4
1171
1171
Arktická výprava se mění v zoufalý boj o přežití… tajemný a nelítostný netvor nemá slitování. Kniha Terror je ve všech smyslech toho slova „mrazivý“ horor, vycházející z historických událostí. Dan Simmons jako kulisu svého příběhu použil výpravu sira Franklina, která se roku 1845 vydala hledat tzv. severozápadní cestu a jejíž osud je dodnes zahalen tajemstvím a je předmětem mnoha odborných i laických spekulací. V pestrém kaleidoskopu, proloženém četnými retrospektivními pasážemi, sledujeme osudy námořníků, kteří uvázli v ledové arktické pasti, docházejí jim potraviny, sužují je kurděje i jiné choroby a pronásleduje je tajemný a nelítostný netvor. Výprava se postupně mění v zoufalý boj o přežití. Kniha TERROR je navzdory rozsahu plná nepřetržitého napětí, nesporného vypravěčského umu a dokonale zvládnutých dobových reálií.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2016
,
BB art
Originální název:
The Terror, 2007
více info...
Přidat komentář
Chvilku mi trvalo, než jsem si srovnala názor na tuto knihu. Ono to s ní totiž vůbec není jednoduché, přestože by to tak na první pohled mohlo vypadat.
Zpočátku (prvních sto stran) bylo čtení trošičku náročné, ale následně čtení nabralo na tempu a já třeba s hrůzou zjistila, že je půl druhé v noci... Simmons asi jednoduše umí vtáhnout. Samozřejmě mu nahrává výborně zvolené téma a prostředí. O Franklinově ztracené expedici jsem kdysi něco četla, naštěstí jsem to úspěšně zapomněla, takže jsem všem těm sympatickým (no, všichni samozřejmě sympatičtí nebyli...) chlapům, z nichž charisma čišelo už podle jména (korvetní kapitán James Fitzjames, poručík Graham Gore, H.T.D. Le Vesconte, John Irving, Charles De Voux, v neposlední řadě Francis Rawdon Moira Crozier a další jako ledařský mistr Blanky, Peglar, Bridgens...) neuvěřitelně držela pěsti... Párkrát jsem tak měla slzy v očích, hodně mě zasáhl konec pana Jopsona a po neuvěřitelné zákeřnosti od Cornelia Hickeyho jsem měla chuť knížku zahodit.
Přiznávám, že "objasnění" příšery mě trochu zklamalo a nelíbí se mi, že Simmons se nenamáhal popsat osud poslední skupiny pod vedením De Vouxe. A ten úplný konec s mrtvolou v kapitánově kajutě jsem už vůbec nepochopila (kdo to měl být??). Jenže právě díky tomu mi zůstane Terror v hlavě ještě nějakou dobu, můžu (spíš musím...) o něm přemýšlet, snažit se přijít tomu na kloub a zkoušet vymyslet něco jako alternativní konec.
Sečteno a podtrženo to byl úžasný zážitek (umocněný skvělým počasím venku, kdy se nás v půlce března zimní počasí rozhodlo ještě potrápit mrazem, sněhem a pořádným větrem) a nic menšího než 5 hvězdiček si nezaslouží.
Úžasná kniha, kterou jsem přečetla jedním dechem. Příběh byl podán naprosto bravurním způsobem. Konec mě překvapil, ale vlastně mile. Knihu ode dneška řadím mezi své nejoblíbenější.
postavy vynikajúco vykreslené (najradšej som mal mlčanlivú dámu, kapitána croziera a irvinga), dej sa tiež moc nezasekáva... atmosféra je priam mrazivá, keď si predstavím tú zimu a hickeyho a jeho kumpánov ako jedia svojich druhov, až ma striasa =) človek je nútený čítať ďalej a ďalej lebo je zvedavý ako kapitán vyrieši situáciu v ktorej sa ocitli Terror a Erebus..musím povedať, že ja som sa pri nej určite nenudil...páči sa mi, že príbeh je vytvorený na základe skutočnej udalosti a "vylepšený" autorovou fantáziou...súhlasím s tým, že záver bol trochu "netradičný" avšak mne sa napriek tomu páčil...podľa mňa kniha nemá žiaden vážny nedostatok ani chybu a preto je to u mňa za plný počet hviezd =)
Jedna z nejlepších knih za poslední roky.Příběh odehrávající se v prostředí, kde samo přežití, je hororem a navíc ho vygradovat prvkem přízraku je geniální.
Více hororu z tohoto prostředí...
To, že ma táto kniha sklamala je asi čiastočne aj moja chyba, pretože som si dopredu nezistila, že sa v nej budú nachádzať mysteriózne prvky, inak by som ju asi ani nezačala čítať. Avšak stalo sa. Pozitívum je ale to, že sú len vedľajšie, teda ak by tam neboli, vôbec by to podľa mňa dej nijak nenarušilo. Je to ale škoda, táto kniha si určite zaslúžila byť v rámci možností reálna, aspoň podľa mňa. Je to príbeh napínavý a relatívne čtivý, to však najmä až v poslednej tretine. Dej sa stupňuje skutočne veľmi pomaly a pozvoľna. Trochu ma unavovalo, hlavne pri prvých niekoľko sto stranách, množstvo zdĺhavých a veľmi detailných opisov ku všetkému, čo sa len opisovať dá cez minulosť námorníkov, veškerého fungovania a vybavenia na lodiach, jedla, oblečenia, až po opisy zbraní, lodných mechanizmov... Myslím si, že kniha sa dala napísať stručnejšie. To však zas naopak niekto môže vnímať opačne, pretože takto z toho skutočne vzniklo jedno veľmi rozsiahle, detailné a impozantné dielo. Za najväčšie negatívum knihy však považujem jej výraznú neosobnosť. Absenciu emócií. Nedokázala som sa ani dostatočne zžiť s jednotlivými postavami. Najbližší, aj keď tiež len okrajovo, mi prišiel Goodsir, možno práve preto, že bol civilista. Zima, brutálne scény a detailné opisy mi akosi nestačili. Naviac záver by som určite rozšírila aj o načrtnutie putovania Des Voeux-ovej skupiny.
Dan Simmons se tímto románem od sci-fi žánru zas tak úplně nevzdálil, neboť arktické prostředí, v němž se děj odehrává, má od zbytku Země dosti odlišné charakteristiky. Jen posuďte: věčná noc či věčný den, teploty tak nízké, že praskají zuby, prudké bouře, nefunkční kompasy, nekonečné sněžné pláně, aurora borealis... Jako by výprava Johna Franklina ztroskotala na cizí planetě.
Kostra příběhu vychází z nemnohých informací o osudu Franklinovy expedice. Děj je v podstatě popis (velmi nepříznivé) situace v ledu uvízlých námořníků z pohledu několika členů výpravy, do nějž Simmons navíc přidává mystický / hororový prvek - tajemnou eskymáckou dívku a nelidské monstrum, které usiluje o život námořníků stejně intenzivně, jako mráz, nedostatek jídla a kurděje. A mimochodem, kurděje jsou opravdu nechutné svinstvo.
Z textu je znát, že autor má historické pozadí události i dobové reálie obdivuhodně pečlivě nastudovány. Simmons píše tak živě a detailně, že jsem společně s osudem zkoušenými námořníky mrznul a trpěl i já, přestože zabalený v teplé peřině. Knihou prostupuje skutečně mrazivá atmosféra strachu - strachu z bezvýchodnosti situace, v níž se expedice ocitla a strachu z monstra, které číhá tam někde venku. Ona stvůra však není po celou dobu spatřena, a jestli ano, vždy jen nejasně. Zlo knihy není fyzicky hmatatelné, ale je plíživé a všudypřítomné. A o to je horší.
V Terroru se však objevilo několik věcí, kvůli kterým mu srážím z plného hodnocení: Mimo někdy až příliš zdlouhavé popisy mám na mysli hlavně retrospektivy, které autor čas od času využívá. To by bylo v pořádku, kdyby pohledy do minulosti měly vliv na aktuálně probíhající děj anebo na jednání postav. Nic z toho se však nekoná, retrospektivy jsou zcela bez užitku a jako takové se dají považovat za vatu. Další věcí, kterou shledávám pouze potenciálně závadnou, je finále, respektive jeho neexistence. Řekl bych, že se zde vyskytuje něco jako před-finále, ale není to skutečné velkolepé vyvrcholení, kdy by mělo dojít k nějaké osudové konfrontaci. A samotné – pozvolné - vyústění příběhu je něco, co asi málokdo čekal, nicméně dalo odpovědi na otázky, které během četby vyvstaly.
VERDIKT: Kniha, po jejímž přečtení si již nikdy nebudete stěžovat chlad a stravu.
Kniha zajímavá snad jenom díky prostředí, kde se nachází a taky tím, že tam jsou hezky popsány problémy expedice k polárnímu kruhu. Hlavní strašidlo bylo ve všem neskutečně "overpower" a jakákoliv pasáž s ním byla v podstatě nezáživná. Příběhy postav ze začátku byly neuvěřitelně nudné, to se nakonec v pulce knize zlomí, bohužel to je až po 300 přečtených stránek. Ke konci byla kniha až neuvěřitelně zábavná, jenom škoda trošku podivnému závěru, který jsem ani číst neměl protože mě strašně sral a zkazil pocit z knihy. Snad slouží jenom k vysvětlení jednoho prvku, který provází celý děj. Ale i tak..
Ač je kniha obsáhlá a nepojednává o ničem jiném než o tom, jak dvě lodě zkysnou v ledu, četla se jedním dechem. Příšera byla příjemným zpestřením ubohého osudu posádek, ale ke konci už vadila a kdyby tam ten mystický prvek nebyl, také by se nic nedělo.
[115/11] (ebook) Já se vážně snažila! Dokonce jsem i prvních sto stran byla hrozně nadšená. Chtěla jsem vědět, jak si autor dokáže pohrát s událostí, o které nás učili už na základní škole. A tak jsem v hrubých rysech věděla do čeho asi jdu a těšila jsem se. Jenže... nějak to prostě nefungovalo a já se smutkem konstatuji, že mě Simmons nijak na pedel neposadil. Ani předtím, ani teď a do budoucích let to také světle nevidím. Takže nejspíš čau a šáteček.
Nejdříve se dostavil pocit, že jsem určité události a slovní obraty už někdy někde četla. O to horší bylo zjištění, že to bylo ve stejné knize a jen o pár řádků blíže začátku. Jak to? Autor se jednoduše opakuje. Zbytečně rozvádí nedůležité a nepodstatné věci, kterými se snaží přiblížit postavy čtenářům a vyplnit prázdná místa. Jenže, sotva se o někom něco dozvíte, najednou z děje zmizí tím či oním smrtelným způsobem. Takže je vám následně předvedena další postava, která o dalších pár stran zařve takřka úplně stejně. A tak to jde celou knihou. Smrt si nikoho nevybírá a vy už předem víte, že v okamžiku, kdy vám blýskne hlavou něco jako: ,Čéče, s tebó by mohla bét docela bugerpárty', můžete se rovnou obléct na funus. Zkrátka nudný stereotyp, který je nastavovaný neslanou a nemastnou kaší, do které by ani toulavý, zbídačelý a parazity prolezlý werewolf raťafák nestrčil.
Dokud v příběhu figurovaly tři postavy (Mlčenlivá dáma, Irving a Goodsir), měla jsem alespoň někoho, na koho se mohu těšit a spolehnout. Jenže v první polovině knihy se všichni tři vyskytovali jen opravdu poskrovnu a když už se začali podezřele hemžit bylo jasné, že to nebude mít dlouhého trvání a mně se zase pokřiví obličej nesympatickou křečí vůči autorově stylu. To jeho přeletování z postavy na postavu bez větší psychologie a procítěnosti. Ta jeho plochost, absence snahy vyvolat úzkost z omezeného prostoru a ponorkové nemoci. Občasná nelogičnost a neuvěřitelnost, že všiváci se projeví až po dvou letech.
Pokud chtěl ovšem napsat pouze gore hadrmaso s jakýms takýms historickým podkladem, měl tu směšnou parodii na vyvražďovačku alespoň pořádně osolit. Ten přerostlý bubák se špatnou manikúrou byl naprosto nemožný. Nebylo se čeho bát, protože ho autor vystavěl za hranice lidské představivosti. Navíc jsem celou knihu postrádala nějakou mytologii, která by to krásně podtrhla a která se, jako nějaký výsměch, ukázala až na posledních stránkách. Jediný silný zážitek, který si z toho celého tedy nakonec odnáším je ten, že umřít na kurděje je k******y hrozná smrt a každý “moderní“ člověk, který kdy vztáhl ruku na domorodé obyvatelstvo v neprávu by zasloužil vykuchat a za koule pověsit na ráhno. A právě pro to všechno a přitom tak málo se nedokážu donutit dát nadprůměrnou známku.
Když teď s osmiměsíčním odstupem od přečtení vzpomínám na tuto knihu, vybaví se mi jen, že byla úžasná a rozšířila velice můj okruh zájmů. Najednou jsem začala hledat knihy, filmy a dokumenty o námořních a polárních výpravách, eskymácích, typech lodí, hledání severozápadní cesty, hned jsem hledala na mapě sopky Terror a Erebus a, kdykoli se v knihách setkám s Crozierem, Rossem nebo Franklinem, mám takový pocit, že to jsou moji staří dobří známí. Nepřemýšlím o tom, jestli je to "vymyšlený nesmysl", nebo to tak skutečně bylo. To, jak podal celý příběh, kolik zajímavostí mi přinesl, to mělo pro mě hlavní váhu. Jistě brzy sáhnu po další knize od tohoto autora!
Četl jsem, ale nedočetl. Vůbec mě to nechytilo. Nevím, jestli to bylo příběhem, nebo stylem.
Kdyby ke konci Simmons nezměnil survival horror na fantasy slátaninu s eskymákama, jednalo by se o perfektní dílo.
Horor to není, spíš popis útrap jedné polární expedice-plavby. Fantaskní zvíře je sice příjemnou perličkou i ta se ale po čase okouká a pak už se to celé jenom vleče a vleče a .......když člověk dojde konečně na konec, tak se nestačí divit jak hloupě to celé končí.....
Často sa mi stáva, a myslím, že nielen mne, že keď čítam v komentároch samé superlatívy na knihu som ostražitý a nenechám sa hneď strhnúť a pridať sa do víru nadšenia.
Práve preto som k tejto knihe pristupoval opatrne a s odstupom.
Ale hneď som zistil, že superlatívy a chvály sú úplne na mieste.
Hneď od začiatku ma čítanie posunulo o mnoho rokov naspäť, do obdobia, keď neexistovali atómove ľadoborce a plávalo sa pomocou vetra, prípadne pary.
Neexistovali ani navigačné systémy a sieť družíc okolo zemegule, pomocou ktorej sa môže ktokoľvek spojiť s kýmkoľvek v priebehu sekúnd.
A práve v takomto prostredí sa odohráva celý dej.
Posádky obidvoch lodí sú vo svete, kde si musia vystačiť len s tým čo si priviezli so sebou či už v srdciach alebo v lodiach.
Pod tlakom okolností, s postupným uvedomovaním si beznádejnej situácie sa jeden o druhom dozvedia čo sú zač a dozvedia sa to hlavne o sebe.
Ako keby námorníci nemali dosť celodennej driny, tmy a zimy, hladu a chorôb, straší ich ešte k tomu tajomná VEC z ľadu. Čerešňou na torte je podľa mňa dobre zvládnutý záver.
Ak hľadám čo by som mohol vytknúť knihe, tak snáď len to, že mi troška vadilo označenie HOROR, ale to sa dá prepáčiť, pretože akési prvky hororu tam nájdete.
Kniha je perfektnou výpravou do minulosti a čias objavovania ďalekého severu, určite všetkým doporučujem.
Převelice sugestivní vyprávění o poslední polární výpravě sira Johna Franklina.
Nádherně provedenou, příjemně tlustou knížku jsem přelouskal během pěti dnů jedním dechem.
Finále pro mě bylo překvapující tečkou za fantastickým a místy docela dost drsným zážitkem.
Simmons je výborný vypravěč a při čtení máte pocit, že se díváte na špičkově natočený film.
- doplněno: seriál se nijak zvlášť nepovedl. Ne, že by se na něj nedalo dívat, ale vůbec nedokázal vystihnout bezútěšnou atmosféru knihy. Raději si sežeňte audioknihu. Ta je namluvená famózně.
Tenhle román nelze jinak než DOPORUČIT !!!
Velmi dobrá kniha, popisující hledání severozápadní cesty Johnem Franklinem. Na dvou lodích, Erebu a Terroru, které pak na několik let zamrznou v ledu, se začnou odehrávat velice zajímavé věci a tajemná nestvůra nedá žádnému z námořníků spát. Poutavé a velice čtivě. Poněkud zdlouhavý začátek, ale o to lepší závěr. Dělení do zajímavých kapitol dle očitých svědků daných událostí. Velmi se mi líbila a nemohu jinak než doporučit. Vskutku skvělá kniha. 95%
Je to moja prvá kniha od Simmonsa a ako som zistil určite nie posledná, autor má veľký talent ako zviazať suché fakty a atmosféru do pútavého príbehu ... v tomto prípade do veľmi nehostinnej Arktídy. Sledujeme márnu snahu posádok dvoch lodí EREBUS a TERROR.
Autor pracoval na základe skutočných udalostí ale pridal tam netradičný prvok...ako keby mali ťažko skúšané posádky dvoch lodí málo starostí tak ich stavy okrem zimy, chorôb a depresie nivočí a decimuje "VEC"
Celý čas je "VEC " opradená tajomstvom a budeme svedkami jej krvavého "susedstva " námorníkov ktorý podobne ako čitateľ nebudú vedieť čo je zač.
Myslím si,že zima, skorbut, beznádej , vraždiace monštrum je len jedna strana zla ktoré postretlo mužov expedície....autor správne zapracoval do deja aj starodávneho nepriateľa a to je...človek.......človek zlý..zákerný...túžiaci po moci...človek nestabilný v podobných podmienkach ktorým sú vystavený námorníci ..ruka v ruke s ponorkovou chorobou je nám ukázaná pravdivá tvár spoločenstva ľudí ktorý strácajú ľudskosť a sami uvidíte čo všetko zanechali v prístave...nejedná sa len o rodinných príslušníkov.
Kniha je dlhá ako samotné putovanie hrdinov....smutná...depresívna..studená..temná...beznádejná....nikdy však nenudiaca a samotný príbeh nemá hluché miestá ani logika nám nikde nekolabuje.....samotný koniec je podľa mňa asi jediný rozumný ktorý sa priam pýtal aby takto vedený príbeh vyvrcholil. Zima priam sála z každej stránky tejto krásnej knihy.
Dobrý a napínavý příběh v nevšedním prostředí arktického prázdna....
Přebal knihy je opačně- hřbet knihy je k přečtení, že se musí naklonit hlava na druhou stranu...myslím jediná závažná chyba u téhle knihy :-)
Štítky knihy
Anglie námořnictvo mořeplavba boj o přežití 19. století Eskymáci, Inuité severní pól příšery, monstra polární expedice zfilmováno – TV seriál
Autorovy další knížky
| 2007 |  Terror |
| 1996 | Hyperion |
| 2012 | Temné léto |
| 2010 | Hladové hry |
| 2010 | Kantos Hyperionu |
Strašně těžká knížka k hodnocení...stejně jako její samotné čtení. První třetina byla utahaná a docela sem se u ní trápil, ale postupem času sem se do ní dostal a letěl skrz stránky jako svačina z otevřeného okna rychlíku. Kolikrát jsem měl husí kůži, když sem četl o mínus sedmdesáti stupních pod nulou...brrrr. Kapitán Crozier je prostě frajer a ve finále mu fandíte. Pouze ten konec je pro mne trošku zklamání...jak už tu někteří píšou...zůstalo po něm více otázek než by bylo vhodné. Člověk přeci jen čeká alespoň trošku vysvětlující konec. Škoda...