Terror
Dan Simmons
Tohle místo nás chce zabít! Dvě lodě britského královského námořnictva – Erebus a Terror – se roku 1845 vydaly hledat severozápadní cestu, jak ovšem víme z historie, Franklinova expedice skončila tragicky. Co se vlastně stalo? Svou verzi událostí líčí kapitán Francis Crozier, velící na lodi Terror, a další účastníci výpravy. V mozaice výpovědí se vyjevují osudy námořníků, kteří uvázli v arktické ledové pasti, docházejí jim potraviny, sužují je nejrůznější choroby, a navíc je pronásleduje tajemný netvor z inuitských mýtů.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2018
,
OneHotBook
Originální název:
The Terror, 2007
Interpreti: Martin Stránský , Vladislav Beneš , David Novotný , Ivan Lupták , Jan Vlasák , Jiří Hromada , Robert Mikluš , Daniel Rous , Petr Jeništa , Lukáš Příkazký , Miloslav König
více info...
Přidat komentář
Táto kniha ma dosť dostala - a je jedna z najlepších čo som kedy čítal. No nie je pre každého. Citlivý mix dokumentu a mystifikácie v ťažkej mrazivej atmosfére vo mne vyvolávali až nespavosť. A keď som sa ráno prebral tak som myslel na posádky lodí. Aj napriek tomu, že tam niesu postavy na stotožnenie sa, všetkým držíte palce až do konca. Čítal som to pri počúvaní sondtrackov Games of Thrones 1- 6. Skúste!
Tato kniha je prostě skvělá, od začátku do konce plná napětí a očekávání co bude dál. Také to trochu nabádá k zamyšlení o smyslu života. O našem nekonečném pachtění za pomíjivými věcmi.
Opravdu děsivý příběh přežívání v tak strašných podmínkách, že si je nikdo dnes už nejen neumí představit, ale ani si je nemůže na sobě vyzkoušet (a proč by to také dělal): nepředstavitelné mrazy v tamních končinách jsou sice asi stejné jako před 150 lety, ale moderní materiály pro oblečení a obutí, ochranu před mrazem, přístroje a nástroje, technologie nejen pro život, ale i pro komunikaci, to vše je dnes nesrovnatelně lepší, přesto by si většina z nás asi na takový sever netroufla. Obdivovala jsem jednoho každého, kdo se tam vydal (mnozí absolvovali takové martýrium opakovaně), ale nejvíce velice zodpovědné důstojníky a kapitány, kteří měli vše opravdu na povel a rozhodovali o životě a smrti všech.
Podrobné líčení všech strastí, bolestí, zranění a nemocí (zejména kurdějí) bylo mnohem horší než fatální zásahy podivné bytosti na ledu, ale přesto to nebylo nic proti zrůdě v lidském oblečení a jejím nohsledům.
Závěr objemné knihy sice přináší jakési světélko na konci tunelu, ale celkově vzato je obsah opravdu jen pro silné nervy a žaludky. Bezútěšnost, utrpení a nevyhnutelný zánik - s tím k tomuto příběhu skutečné expedice hledající tolik vytouženou severozápadní vodní cestu již čtenář přistupuje před otevřením knihy a vše pak ještě houstne a těžkne s postupujícím čtením.
(Pořád jsem nevypátrala, proč jedna ze dvou skutečných lodí Franklinovy výpravy dostala jméno Terror, ale jako název knihy bylo toto jméno použito víc než přiléhavě.)
Tahle kniha nejde číst jen tak, na tu musí být nálada.Jinak je to hodně propracované dílo a vyvraždovačka dané doby. :-)
Byly večery, kdy jsem dočetla kapitolu a nemohla spát, byla posraná strachy a nemohla se dočkat rána, jen abych se znova začetla.
Tak to má být!
Pro neznalého čtenáře může jít o zavádějící název, jelikož Terror byl název jedné ze dvou lodí, které se vydaly na expedici, o které pojednává tato kniha. Mrazivě-cestopisný příběh se skutečně stal, ale v knize je k němu vhodně přidán hororový prvek, díky kterému budete osud expedice intenzivněji prožívat, bát se, propadat beznaději a hlavně mrznout. Samozřejmě budete překvapeni i z náhlých zvratů, ale více nechci prozrazovat, takže kdo má rád námořní příběhy a už byl například s Bounty v pohostinném jižním Tichomoří, teď máte možnost udělat si výlet někam mezi severní Kanadu a Arktidu.
Nebyla to ta kniha, který se čte rychle. Musím se přiznat, že mi to trvalo docela dlouho, ale stálo to za to. Před autorem musím smeknout, tolik pramenů a zdrojů, které musel projít, tolik detailů co si musel nastudovat. A výsledkem je ohromná freska utrpení jedné expedice. Terror je nejenom název jedné z lodí, ale také je to slovo, které dokonale vystihuje děj a osud posádky, a to na několika úrovních. Až si budu někdy stěžovat, že mám hlad, nebo že je mi zima, tak si vzpomenu na tuhle knihu, a na tyhle namořníky.
První setkání s vychvalovaným Simmonsem dopadlo poměrně dobře. Dan má ten dar udržet čtenáře v pozornosti díky výbornému stylu vyprávění a popisování, navíc klobouk dolů před tím, jakou spoustu pramenů a zdrojů musel načerpat při přednesu své verzi píběhu zkázy dvou elitních lodí Královského námořnictva i s posádkami v nemilosrdně mrazivé Arktidě. Přesto si nemůžu odpustit 2 výtky - první je ukrutná délka a za druhé musím říct, že mě ta eskymácká mystika vůbec neoslovila a mám dojem, že i bez ní by to Simmons dokázal stejně dobře ... no uvidíme jak dopadne naše příští setkání - 75 %
„Život je osamelý, úbohý, škaredý, krutý a krátky.“ Tento Crozierov citát z Knihy Leviathanovej presne vystihuje ducha tohto románu. Posádky nešťastných lodí Terror a Erebus sú ťažko skúšané nielen zovretím ľadového pekla v ktorom uviazli, ale aj bezohľadným netvorom akoby z iného sveta. Dokonale zachytená dobová atmosféra ako aj zúfalá snaha o prežitie na mieste, kde všetky nádeje zlyhávajú. Jedinú výhradu mám len k záveru, kedy kniha náhle uhne dosť iným smerom. I tak je to ale pohlcujúci a mrazivý zážitok. 9/10
Výborná kniha podľa skutočných udalostí efektne a účelne dovymyslených. Mimochodom, dnes sa objavila správa, že vrak Terroru sa našiel v hĺbke 25 metrov, vo výbornom stave… a bez posádky. Asi by som si to mal prečítať ešte raz. Počkám na zimu. Odporúčam všetkým, čo majú dobrodružného ducha a neboja sa medveďov.
V poslední době knihy hodně poslouchám. A tohle byla vážně výborná volba. Příběh mě zaujal, dojal a dostal. Ještě pár dní poté jsem porůznu přemýšlela o osudech některých lidí a prolezla si ukázku muzejní sbírky věcí, které se po nich našly. Fakt depresivní, ale houževnatost objevitelů a autorův zápal, mě fascinují.
Pro mě osobně naprosto fantastická kniha, i když zároveń velice depresivní. Fascinuje mě, jak detailně si autor prostudoval dobové reálie (seznam zdrojů a použité literatury na konci knihy je ohromující) a jak mistrně zachytil (dle mého názoru) naprosto šílené snažení tehdejších objevitelů a zavilých cestovatelů. Pro mě osobně je jejich mentalita a hrůzná dřina, kterou byli ochotni podstoupit, naprosto nepochopitelná, Simmons to vše popsal dokonale.
Jako SF mi ale román nepřijde ani omylem, i když započítáme tu „bílou věc z ledu“, nicméně mi to vůbec nevadí, ba naopak :o) Nečekejte ale klasický SF příběh, jedná se v podstatě o bezpříkladné románové zachycení osudu jedné polární výpravy, kterou pronásleduje smůla, neschopnost (či snad přehnaná hrdost) hlavního velitele a „něco“ navíc.
Terror by som možno ani nezaradil medzi horory. Je to veľmi diskutabilné tvrdenie, ale najhororovejšia súčasť románu (vec na ľade) je nakoniec paradoxne jednou z najnudnejších vecí, ktoré Simmonsovo (veľ?)dielo ponúkne. Najdesivejšie záležitosti stvára nemilosrdná príroda a, ako inak, slabí ľudia. Oproti nim stojí sympaťák roka, kapitán Crozier. Ale nielen on, ale aj jeho kvalitní, statoční dôstojníci. Problém je v tom, že postupne prichádzajúci nie ani tak o vieru a nádej, ale o život. A ako to už chodí aj v živote, svine schopné všetkého prežívajú. Úprimne ma mrzela smrť každej kladnej postavy. Dan Simmons perfektne mystifikuje šikovne využívajúc fakt, že o neslávne slávnej expedícii sira Johna Franklina sa vie strašne málo. Dokáže prekvapiť (záverom) a jeho vízia dvoch lodí zamrznutých v ľade, kde vonku klesajú teploty pod mínus 50, je mrazivá a znepokojivá. Evidentne si naštudoval desiatky zdrojov a oplýva množstvom informácií o danej tragickej výprave, ale nestratil sa v tom a fakty využíva vo svojich prospech a nenecháva sa nimi ovládnuť, ako niektorí iní spisovatelia. Napriek tomu som veľmi, veľmi jemne sklamaný, pretože som čakal plnokrvný horor a ono z toho nakoniec vyliezlo niečo iné. Odporúčam seriálovú adaptáciu z produkcie Ridleyho Scotta, ktorá vznikla v roku 2018 a ktorá sa celkom presne drží masívnej literárnej predlohy. Až na záver, ktorý je trochu iný (románový sa mi páčil viac). Druhá séria nemala so Simmonsovou predlohou nič spoločné (odohrávala sa v zajateckom tábore počas Druhej svetovej vojny a siahla po ázijskej mytológii). Z ďalších vydarených snežných hororov spomeňme Kroky v temnotě, Ledové peklo, V horách šialenstva alebo Posledná na cestu (poviedka od S. Kinga).
Velmi dobrá kniha. Trošku mi vadil nedostatek přímých řečí, ale zvykla jsem si. Nicméně za horor bych to nepovažovala.
Výborné skloubení historických reálií Franklinovy výpravy s příběhem. Obdivuji, kolik knih musel před sepsáním příběhu nastudovat. Je to poutavé a člověk je po celou dobu v napětí, jak výprava dopadne.
Tato kniha a ještě Motýlek jsou dvě knihy u kterých i přes jejich rozsáhlost vždycky žasnu, jak rychle mi to od první do poslední stánky uteklo. Kniha plná utrpení, boje o přežití, mrazu, zoufalství na pozadí historických reálií Franklinovi výpravy. Čteno několikrát. Pro mne doposud nejlepší kniha vůbec.
Na tuto knihu jsem se moc těšil a má očekávání nebyla zcela naplněna. Příběh byl dobrý, což o to, ale klidně to mohlo být o polovinu kratší.
Snad jediná kniha od Simmonse, kterou jsem četl a se kterou mám problém. Do metra se to brát nedalo, četl jsem to po kouskách po večerech a srááášně mě to nebavilo. Ale dokonalé řemeslo se tomu upřít nedá.
Tak som to prešiel...a prežil. Ako už mnohí spomínali, kniha je pomerne zdĺhavá, ale veľmi sugestívna. Polárne dobrodružstvo, ktoré nenechá nikoho chladným. Možno
Štítky knihy
Anglie námořnictvo mořeplavba boj o přežití 19. století Eskymáci, Inuité severní pól příšery, monstra polární expedice zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2007 |  Terror |
| 1996 | Hyperion |
| 2012 | Temné léto |
| 2010 | Hladové hry |
| 2010 | Kantos Hyperionu |
První část mi též trochu přišla jako Jules Verne pro dospělé. Jenže později, v části po opuštění lodí už jsem se nemohla odtrhnout. Mrazivé, hodně uvěřitelné, málokdy jsem schopná tolik prožívat osudy lidí v knize, jako zde. Popisy zimy, hladu, utrpení, současně statečnosti a zoufalého boje o život, ale taky zbabělosti a podlosti, mě docela dostaly.
Asi nejvíc na mě zapůsobilo to, jak autor dokonale navázal na skutečnosti, které jsou známé o zmizelé Franklinově výpravě, a dotvořil působivou a hodně věrohodnou fikci osudů téměř každého účastníka výpravy.
Navíc jsem četla v současném lednovém mrazivém počasí, tak jsem tu nekonečnou zimu úplně cítila v kostech…
Závěr beru jako propojení i protiklad evropské civilizace poloviny 19.století a inuitského života, ve kterém legendy neoddělitelně prostupují skutečným životem, a jejich střet v krutých polárních podmínkách. Tahle kniha jako by vypadla z 19. století, i když takhle napsaná tehdy být samozřejmě nemohla.
Čtyři plus.