Terror
Dan Simmons
Tohle místo nás chce zabít! Dvě lodě britského královského námořnictva – Erebus a Terror – se roku 1845 vydaly hledat severozápadní cestu, jak ovšem víme z historie, Franklinova expedice skončila tragicky. Co se vlastně stalo? Svou verzi událostí líčí kapitán Francis Crozier, velící na lodi Terror, a další účastníci výpravy. V mozaice výpovědí se vyjevují osudy námořníků, kteří uvázli v arktické ledové pasti, docházejí jim potraviny, sužují je nejrůznější choroby, a navíc je pronásleduje tajemný netvor z inuitských mýtů.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno:
2018
,
OneHotBook
Originální název:
The Terror, 2007
Interpreti: Martin Stránský , Vladislav Beneš , David Novotný , Ivan Lupták , Jan Vlasák , Jiří Hromada , Robert Mikluš , Daniel Rous , Petr Jeništa , Lukáš Příkazký , Miloslav König
více info...
Přidat komentář
Úžasně sugestivně napsané. Četla jsem to a teď poslouchám audioknihu.
Je ale pravda, jak to tu někdo podotkl, že se tam fakt pořád někomu stahuje šourek strachem nebo mrazem :-)
Po mnoha letech čteno znovu a opět jsem uchvácena. Osvědčilo se mi číst v horkých letních dnech, kdy pomalu zapomenete, jaké počasí je. Celou dobu prožívám tuto výpravu spolu s ostatními členy posádky a zavrtávám se hlouběji do děje. Skvělé po všech stránkách - až tak, že jsem Terror nemohla v Levných knihách nechat. Určitěji budu číst někdy znovu.
Musím se přiznat, že prvních 100 stran jsem se opravdu nudila, popisování technických záležitostí, velšských paruk a dobových reálií mne nebavilo:-( Pak se to ale začalo rozjíždět a byla jsem napjatá, jak to dopadne. Byl to tedy smutný a depresivní příběh, který dopadl špatně. Měla jsem oblíbených pár postav, z nichž přežila jen jedna. Pojala jsem odpor k postavě Hickeye, jehož bych vlastnoručně zaškrtila, opravdu odporná krysa:-( Největší zlo se bohužel stejně ukrývá v lidech:-( Přečetla jsem za necelý týden a prvky sci-fi se mi tam líbily, neboť nikdo nemůže vědět, co se v ledu na Antarktidě opravdu skrývá:-). A hned jsem si musela vyhledat prameny o této výpravě, velmi zajímavé. Určitě někdy přečtu znovu:-) A ještě teď, po několika dnech, mám pořád ten příběh v hlavě, jen tak na něj nezapomenu.
Román Terror je sice založen na základě skutečné události, nechybí mu však fantastické prvky. Jedná se o příběh výpravy sira Johna Franklina, která se vydala hledat severozápadní cestu, přitom ale zmizela a nebyla nalezena. Sledujeme vývoj situace u dvou sesterských lodí Erebus a Terror, zamrzlých v arktických ledových pláních a jejich trpících posádek. Čím déle jsou uvězněni v ledu, tím se prohlubuje všeobecná deprese, rozvíjejí se nemoci a roste riziko vzpoury. To nejhorší nebezpečí ale přichází z ledu jako duch, téměř neviditelný a očividně nepřemožitelný... Terror není pouze o mrazivém pekle, kterým posádky obou lodí procházejí, je také plný vzpomínek, lekcí z (nejen) arktického zeměpisu a především vůle přežít. Autor se historické stránky tématu chopil vážně zodpovědně a kniha je skvělým propojením historie a fikce. Děj je hutný, atmosférický, ale také zdlouhavý a nesnadno stravitelný. Objem příběhu narůstá i počtem 11 vypravěčů, jejich vzpomínkami, vlastními problémy a nemocemi. Skrze tyto osobnější vhledy vám všichni nepozorovaně přirostou k srdci a vy jim do poslední chvíle nepřestanete fandit.
Tato kniha je mistrovským dílem, skvělá atmosféra a výborný příběh se velice dobře čte. Taktéž jsou tam velmi barvitě popsány problémy námořníků na dalekých cestách. Na rozdíl od seriálu, tato kniha má i jiný konec, a i spousta postav se chová jinak než v seriálu, tak nějak logičtěji.
Posloucháno jako audiokniha, což mě smířilo s rozsahem této knihy. Interpretace až na drobné výjimky profesionální. Kniha nesporně zajímavá, závěr překvapivý. Neumím si představit, jak se k něčemu takovému někdo přihlásil dobrovolně. Ti muži žili a umírali v nepředstavitelných podmínkách. Mystično mi nevadilo, bylo to zajímavé zpestření děje.
Závěr to tak nějak napravil. Jinak bylo té zimy, vojenského šaškování a umírání ve jménu nenažrané britské koruny trochu moc. Jako pozitivum vidím, že je čtenář ušetřen otravného imperiálního měření na míle, yardy a jiné předpotopní jednotky, ať už za tuto vítanou změnu může autor nebo překladatel.
Simmons je můj oblíbený autor. Způsob, jakým píše mi vyhovuje. Platí to i v tomto případě. Z té knihy na člověka dýchá mráz, hlad, útrapy a beznaděj. Ten, kdo ve mě dokáže vzbuzovat takové pocity v pohodlí obývacího pokoje v parném létě je prostě mistr.
Velmi "hutná" kniha, po jejímž přečtení jsem chvíli nebyla schopna číst nic jiného. Nadpřirozený, resp. mýtický, prvek je zajímavý, ale kniha by podle mě uspěla i bez něj tím, jak sugestivně dokázala zachytit mrazivou atmosféru polárních oblastí a usilí západního člověka si tyhle nepřístupné ledové oblasti podmanit. Tím, že se příběh odráží od historických faktů, je velmi fascinující. Odkryla se tím pro mě celá jedna kapitola objevitelských výprav, o kterých jsem do této chvíle měla jen mlhavé představy. Knihu samozřejmě pozvedá i výborný překlad.
Poslouchala jsem audioknihu a dost dlouho si myslela, že zvlášť kvůli mírně rozvleklému začátku oboduji maximálně 4 hvězdami. Ale ono se to pak rozjede! A graduje tak, že mi tam ta další hvězda záhy přiskočila. Atmosféru má Terror neskutečnou, mrazivou a depresivní. A i když člověk ví, jak to nejspíš dopadne, stejně ho skvělá práce autorova udrží v napětí. Život námořníků v severních vodách, resp. ledech popisuje Dan Simmons skvěle. Nebyl to pro mě čistý horor, nebála jsem se, spíš mi bylo tak nějak těžce po těle. Nadpřirozeno mi nevadilo, a i když si umím představit knížku i bez něj, dodávalo mu na mírné mystičnosti, která nebyla na překážku.
Nedokážu zpětně posoudit, jak bych hodnotila při klasickém čtení, audioknížky mají někdy ten problém, že mi některý z hlasů nesedí a tady to byl Jan Vlasák, jehož hlas je sice vcelku libozvučný, ale vůbec jsem u něj nedokázala udržet pozornost. Naopak již klasicky skvělý Martin Stránský, který měl i nejvíc prostoru, a pak musím vypíchnout Davida Novotného a Ivana Luptáka.
(audiokniha doplněná místy papírovou verzí, aby se mi líp orientovalo v časové lince)
Dokonalé, mrazivé, syrové, překvapivé, hnusné, zamrzlé, uf. Dám si nanuk.
Někde ve dvou třetinách jsem se začala fakt bát, co ještě hrozného se může v tom zbytku dít. Skutečnost předčila očekávání, ale buď jsem otupěla, nebo se ty věci popisovaly pro čtenáře / posluchače poněkud šetrněji.
Konec by mohl být označený jako epilog, přijde mi velmi jiný než zbytek knížky. Na druhou stranu, vzhledem k situaci to dává vlastně smysl takhle a naopak by nedávalo, kdyby se pokračovalo ve stejném duchu.
Těším se na Erebus, kvůli kterému jsem vlastně objevila tento Terror.
Určitě doporučuji, dozvíte se spoustu zajímavostí z té doby, co mě fascinovalo, jak bezstarostně umírali, myslím že bez slepé víry v boha by to nešlo.... Mají můj obdiv. Připomíná mi to současný islám, ten se nachází ve středověku....
Ačkoli člověk dopředu věděl, že to nebude mít dobrý konec, tak to mělo spád a napětí. Škoda, že se to nedrželo pořád v nějakou mimoparanormální rovinu. Crozier byl vykreslen perfektně.
Nejdřív jsem se chtěl podívat na TV seriál, ale u filmových zpracování dávám skoro vždy přednost nejdřív předloze a ještě než jsem se pustil do čtení pátral jsem trochu po skutečných osudech hrdinů této výpravy, o které jsem ke své škodě neměl dosud vůbec tušení.....Ale zpět ke knize - za prvé, nepůsobila na mě jako horor. Spíš to chápu jako mix literatury faktu v románovém podání s příměsí mystična, autor si dal velice pečlivou práci s historickými fakty a detaily a podání atmosféry, z které opravdu mrazí se skutečně povedlo.... tak tedy na pokraji smrti chladem, na pokraji smrti hladem, na pokraji smrti vyčerpáním, ale stálo to za to. Připijím sklenkou rumu na počest nejen kapitána Croziera, ale i autorovi za nevšední čtenářský zážitek.
Poprvé v životě jsem si přes internet koupil audioknihu (rozsáhlé a zajímavé obsazení prostě nalákalo) - ne na nosiči, a dobře jsem udělal! Vyčníval ovšem Martin Stránský (tedy jeho kapitán Crozier), který by snad dokázal poutavě načíst i telefonní seznam. Tady se však nedá říct, že by předloha potřebovala přidávat na poutavosti...
Franklinova expedice je totiž poutavá sama o sobě. Dan Simmons si navíc neskutečně pečlivě nastudoval nejmenší podrobnosti ohledně celého "podniku" a skvěle je zasadil do mrazivého (doslova) románu, rámovaného vysloveně fiktivními hororovými prvky z poupravené inuitské mytologie.
Více než Tuunbaq, tedy monstrum z ledu, jsou tu za monstra lidé (jak už to tak v nejlepších hororech bývá). Odmítám tvrzení o zdlouhavosti (třeba takový adaptující seriál, který předlohu pochopitelně notně osekal, je oproti ní docela slabota). Kniha přímo stojí na stejně jako neskutečný mráz plíživé, ponuré a bezvýchodné atmosféře blíží se katastrofy. Je prostě brilantní.
Při poslechu jsem mezery doplňoval literaturou faktu od Michaela Palina - Erebus: Příběh ztracené lodi, a číst tyto dvě knihy najednou byl skutečně velkolepý zážitek a dokonalá kombinace. Za mne skvělé a na Simmonse si jakožto na autora ještě posvítím. Protože je to opravdu Pan spisovatel...
Kniha se mi líbila a kdyby nevycházela ze skutečnosti, neměl bych jí celkem co vytknout. Snad jedině příšera útočící na námořníky zbytečně kazila dojem realističnosti vyprávění a možná by byl příběh lepší bez ní. Hlavně mi ale nepřijde správné, že zatímco někteří členové expedice jsou popsáni jako hrdinové, jiní jako zrádci a vrazi. Nikdo neví, co se přesně stalo a jak se kdo ze zúčastněných lidí zachoval, proto si podle mě nikdo z nich nezaslouží, aby byl popisován jako lidská zrůda. Chápu, že autor potřebuje ve vypravování docílit napětí a sporů mezi posádkou, myslím ale, že to šlo udělat i ohleduplněji k památce lidí, kteří tehdy zemřeli.
Terror. Mrazivě vzdálená loď, ze které se stalo na několik desítek měsíců útočiště odvážných námořníků. Knížka není hloubkovou sondou do lidské psychiky, není ani dobrodružstvím prošpikovaný román. Je to dlouze se vlečící zpověď několika námořníků, kteří se snaží přežít. Kteří, ač o tom nevědí, zamrzli na místě, kde si pro ně přijde smrt.
Autorovi se daří stylem navodit atmosféru, zoufalství i nudu, které jsou spjaty se situací, ve které se postavy nacházejí. Určitě to není knížka pro někoho, kdo potřebuje akci a rychlý spád děje. Domnívám se, že kdyby autor knihu psal takovým stylem, nestála by ani za zlámanou grešli. Leč v té plazivé temnotě, ve které číhá prastaré zlo je ukrytá krása celého vyprávění.
Knížka mě držela i přes svůj rozsah a přiznávám, mrazilo mě z ní. Doporučuji každému, kdo se nebojí pomalého tempa, které jak mráz zaleze do každé spáry a nepustí, dokaď nenajdete Karibu. :)
PS: Desetidílný seriál docela věrně adaptuje knížku, leč ni zdaleka se mu nepovedlo zachytit sílu knížky.
Kamarádka, která už to četla, se mě ptala: "A ve které části teď jsi?" Uvědomila jsem si, že se mi chce odpovědět: "Je tam zima a něco je chce sežrat,", což byl ovšem prakticky přesný popis všeho, co jsem doposud přečetla...
I přes četné povzbuzování kolegů z Co čteme jsem nevydržela a knížku odložila nějak těsně před půlkou. Četla jsem to už snad měsíc, bojovala, chvíli mě to bavilo a pak zase dlouho nebavilo. Možná to na mě bylo moc "chlapské" téma, co já vím? (I když nerada takhle genderově rozlišuju, ale jistě mě chápete.) Ale nějak mi to neodsýpalo, a když cítím, že se na večerní čtení netěším... život je na to příliš krátký a můj seznam "to read" příliš dlouhý.
Terroru se ale nedá upřít atmosféra a atraktivní je jistě i to, že předlohou příběhu je skutečná událost. Tak vám ostatním přeju víc štěstí. :-)
Štítky knihy
Anglie námořnictvo mořeplavba boj o přežití 19. století Eskymáci, Inuité severní pól příšery, monstra polární expedice zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2007 |  Terror |
| 1996 | Hyperion |
| 2012 | Temné léto |
| 2010 | Hladové hry |
| 2010 | Kantos Hyperionu |
Takže: vezměte si přes 100 postav a každých 10 stran jim vymyslete jinou další trýzeň. Zasaďte to celé do arktické zimy, okořeňte mytologickým démonem požírajícím duše a dostanete Terror. Místy byl obsah pro mě nudnější díky detailnímu popisu vybavení lodí, stavu posádky (včetně vyjmenovávání přeživších). Za mě se vše začalo konečně dějově pořádně hýbat až po opuštění tábora Terror. Ale nemohla jsem knihu odložit už kvůli tomu, že jsem chtěla vědět, jak moc špatně to dopadne a vzala jsem dočtení knihy jako výzvu. O hvězdu navíc dávám jen díky autorově snaze o detailní a historicky věrné vyobrazení života u královského námořnictva.