Tetička Julie a zneuznaný génius
Mario Vargas Llosa
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/438224/bmid_teticka-julie-a-zneuznany-genius-y0E-438224.jpg
4
120
120
V románu Tetička Julie a zneuznaný génius se autor po letech strávených v cizině a po řadě uměleckých úspěchů vrací k tomu, co bylo, když pracoval v redakci rozhlasové stanice v Limě a pokoušel se psát velkou literaturu a když se jako osmnáctiletý zamiloval do své mnohem starší vzdálené příbuzné a proti vůli rodičů se s ní potají oženil. Reálný příběh vypravěčovy lásky, líčený z ironického nadhledu, se prolíná s fiktivními příběhy rozhlasového génia Pedra Camacha, který se velice podobá jednomu scenáristovi, s nímž se autor v té době stýkal. Jsou to barvité historky a setkáváme se v nich se zločiny, nedovolenou láskou, šílenstvím a katastrofami všeho druhu. Zázračný psavec je chrlí z remingtonky jednu za druhou, sám je režíruje ve studiu, ale vlastní výtvory mu postupně začínají přerůstat přes hlavu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2020
,
Argo
Originální název:
La tía Julia y el escribidor, 1977
více info...
Přidat komentář
Hezké čtení. Dle mého názoru je čtivost knihy zaručena tím , že autor prostě ve svém příběhu (myslím tu část s Julií a Máriem) popisoval především skutečné životní příběhy.
Vždy se mi zdá , že příběhy "napsané" životem jsou tak zajímavé a neuvěřitelně nápadité , že člověk vytvářející nějakou fikci nikdy nedokáže postihnout tolik originality a nezaujatosti.
Jaksi se mi zdá , že je to na těch příbězích vždy poznat.
Dále už záleží jen na autorovi , jak tohle umí podat a v tomto případě se to povedlo na výbornou.
Opět pět hvězdiček, tuhle knížku mám rád.
Osmnáctiletý Mario Vargas v ní vtipně popisuje svou lásku k o řadu let starší Julii (skutečně šlo o jeho tetičku, byť přivdanou), která samozřejmě musí překonávat řadu překážek, zejména v podobě ostatních členů rodiny. Mimochodem nejde o fikci, Julie skutečně byla první manželkou Maria Vargase.
Mario při studiu pracuje v rozhlasové stanici v Limě, která mimo jiné vysílá řadu rozhlasových seriálů. Ty píše génius Pedro Camacho, který nežije ničím jiným než svými příběhy. Druhou linku románu tvoří úryvky právě z těchto rozhlasových her - které se postupně stávají podivnějšími a podivnějšími, jelikož jejich autor postupně ztrácí přehled která postava působí v kterém seriálu, která je živá a která mrtvá a podobně...
Četl jsem tuhle chytrou, zábavnou a skvěle napsanou knížku už několikrát a klidně si to ještě párkrát zopakuju.
Podľa mňa veľmi pekná, ľahko čitateľná a úsmevná knižka. Ja som čítal od Llosu len tri knihy, ale táto je najveselšia, čiastočne autobiografická a veľmi priamočiara. Mário Vargas Llosa sa v nej nepokúša vkladať nové prvky literatúry (Zelený dom), len necháva svoje rozprávanie s nadhľadom plynúť. Prelínajú sa v nej dve roviny, rovina mladého autora so záujmom o svoju tetu Júliu a rovina jednotlivých príbehov fiktívneho autora rozhlasových seriálov, ktorému sa začínajú navzájom trošku preplietať. Veľmi dobré čítanie.
Pokud máte pocit, že nositelé Nobelových cen za literaturu, mezi něž se od letošního roku řadí také Llosa, píší "velkou, těžkou, intelektuálskou" literaturu, začtěte se do jeho "Tetičky Julie" - nejvtipnějšího románu z jeho díla. Nejenže se mnohé dovíte o autorově životě, příběh je z části autobiografický, ale zjistíte, jak bohatou fantazii tento Peruánec má. A navíc, ty kreativnější čtenáře přinutí "psát" taky. Životní příběh Llosy je totiž prokládán fiktivními rozhlasovými seriály, které píše jeho spolupracovník. A které vždy končí otazníky. Dokážete na ně odpovědět? Anebo skončíte jako onen "zneuznaný génius"?
Knihu čerstvého nositele Nobelovy ceny za literaturu jsem četl ihned po vyjití v Klubu čtenářů.Příběh
se mi docela líbil,ale nezasáhl mě asi tak ,abych se k němu vracel.Musím si knihu znova přečíst.
Štítky knihy
láska rodinné vztahy incest maloměšťáctví Peru společenské romány peruánská literatura humoristické romány hispanoamerická literaturaAutorovy další knížky
| 1984 |  Tetička Julie a zneuznaný génius |
| 2005 | Zelený dům |
| 2003 |  Vypravěč |
| 2007 | Zlobivá holka |
| 2004 | Kozlova slavnost |
Samotný příběh o tetičce Julii a Pedru Camachovi je v pohodě, možná i za čtyři hvězdy. Ale Camachovy příběhy... fakt děs a hrůza, něco mezi jednou a žádnou hvězdou. Nic proti parodiím, ale musejí být vtipné, ne k uzoufání trapné a nudné. Mimochodem, ten příběh s hybením krys, z toho mě až mrazilo, jak dokonale tam autor vysvětlil princip "průmyslově" prováděné genocidy - tzn. nacistického vyvraždování Židů (předpokládám, že nechtěně, že to neměla být alegorie holocaustu, protože vysvětlovat ho na krysách by bylo dost nevkusné). Zkrátka, dvě knížky v jedné: jedna vlastně docela dobrá, druhá příšerná. Hodnocení ale může být jen jedno, tedy - s oběma očima zavřenýma - dávám tři hvězdy.