Nalezenec
D. M. Cornish
Polokontinent – země plná nebezpečí, nástrah, krvelačných příšer a drsných bojovníků, kteří jim musí čelit. Stane se jedním z nich i chlapec s dívčím jménem Rosamunda? Nalezenec vyrůstající v útulku je díky svému jménu terčem posměchu svých vrstevníků. Sní o tom, že se stane námořníkem, ale je vybrán pro úplně jiné povolání. Má se stát císařským lampářem. Vydává se na dobrodružnou cestu do Železné bašty, lampářské pevnosti, kde má podstoupit výcvik. Během putování divokou krajinou poznává Evropu, věhlasnou fulgarku, která právě v souboji s nebezpečnými netvory ztratila svého pomocníka. Stane se Rosamunda jejím pobočníkem, nebo se přece jen rozhodne vydat na dráhu lampáře? Jaká bude jeho volba?... celý text
Literatura světová Dobrodružné
Vydáno: 2014 , Fragment (ČR)Originální název:
Foundling, 2006
více info...
Přidat komentář
Knížka byla zajímavá a hezky se četla. Rozhodně byl příběh napínavý a pro mě neobvyklí, neboť takovým knížkám moc nedávám, ale tahle byla fakt dobrá a těším se, až si přečtu druhý díl.
Knihu mi půjčila kámoška,moc mě to nechytlo. Dočetla jsem ji do konce, ale po dalším dílu už nesáhnu.
Konečně zase fantasy, které je smysluplné i přesto, že se v něm skrývá celá řada neznámých slovíček a pojmů. Spisovatel byl ale tak důsledný, že pro svoji trilogii připravil slovníček a jelikož je i schopný kreslíř, tak pro představu nakreslil, kromě konkrétních map, jak obludy, tak i hlavní postavy. To, celému tomu světu, dodává na puncu jedinečnosti a v podstatě i jisté existence, protože si řadu věcí při čtení dokážu snadněji představit a je mi to celé takové bližší. Prvních padesát stránek jsem, uznávám, sice s příběhem trošku tápal. Příběh totiž není devizou této trilogie. Nebo v prvním díle určitě ne. Nestane se totiž nic extra zásadního. Čtenář se setkává s hlavní postavou Rosamundou, ten někam jde a nic navíc. Po padesáti stranách to ale začíná dostávat ten správný konkrétní obrys a zbytek jsem přečetl jak jednohubku. Bomba. Na druhý díl se rozhodně těším. Mimochodem mám pocit, že Pán prstenů v prvním dílu byl také o tom, že někdo někam jde a nic navíc…
Při zběžném prolistování v knihovně mě zaujaly krásné ilustrace. Celkem jednoduché, ale jasné a efektní. Moje pocity částečně ovlivnilo to, že jsem to četla na letním táboře, kde byla příšerná nuda a bylo to lepší, než nic. Děj není komplikovaný, celkem jasný. Problém vidím v tom, že polovinu obsahu knihy tvoří vysvětlivky a to nijak nepřeháním.
U téhle knihy mě docela mrzí tak rozporuplná hodnocení, protože rozhodně stojí za přečtení. Ale ono to bývá dost často dáno zklamaným očekáváním. Protože pro koho je kniha vlastně určená? Nakladatel na obálce uvádí, že jde o žánr young adults. Přičemž věk "young adults" je definován různě v rozmezí od 10 do 20 let. Já bych tuhle knihu zařadila tak někde v rozmezí 12 až 14 let.
A teď klady knihy. Nejdřív krásné ilustrace. Dokreslují celou atmosféru, ale zároveň jsou v knize umístěny tak, že ilustrace postavy se objeví až několik stran po jejím popisu. Takže si můžete nejdřív vytvořit vlastní představu, aniž by se vám vtírala autorova skrze obrázek. Dále poznámkový aparát. Dokresluje promyšlenost celého světa i zvídavost hlavního hrdiny. Hlavní hrdina. Ano, poměrně dost naivní chlapec s dívčím jménem. Ale skrze jeho naivní pohled krásně odhalujete krajinu a fungování celého jeho světa. A to, že čtenář spoustu věcí odhalí dřív, než Rosamunda jen zvyšuje napětí, protože máte potřebu křičet Copak to nevidíš?! a napjatě čekat, kdy na to to trdlo konečně přijde. Každá postava má něco do sebe, ani ta nejmenší není v příběhu zbytečně nebo náhodou, ale doplňuje drobnokresbu příběhu. A děj? Autor staví na léty osvědčených základech novou stavbu svých nápadů. Nejlepší možná kombinace.
Nevím, co si mám o téhle knize myslet. Chvílemi jsem jí byla dočista pohlcená a chvílemi jsem se musela nutit, abych vůbec pokračovala ve čtení
Námět příběhu není špatný, jen jeho naivní provedení pokulhává. Kniha je předvídatelná, místy jsem se nudila, ale někdy jsem se do ní dokázala skvěle začíst.
Je jen škoda, že pojmy, které jsou vysvětleny na konci knihy nejsou zakomponovány do příběhu, protože po přečtení jsem už neměla chuť jen tak si pročítat slovník.
Nuda bez zápletky. Vytvořená slova mě iritovala, ženské jméno hlavního hrdiny jakbysmet. A sto stránkový slovník na konec je fakt šílený počin. To vůbec někdo čte? Takovou věc si snad může dovolit leda Tolkien.
Ještě, že jsem si knihu půjčil z knihovny. Další díly číst nebudu, i když jsem si půjčil rovnou celou sérii.