Třikrát policejní prefekt Ótani
James Melville (p)
Všechny tři příběhy spojuje místo a doba děje a také osoba detektiva. Tím je japonský policejní prefekt Tecuo Ótani. Příběh pod titulem Kruh přátel chryzantémy je z roku 1980. Je to pohled do politické kuchyně, do zákulisí diplomacie. Zde je autorovo pero lehké a portréty jako živé, vždyť se s modely stýkal celá léta. Příběh Smrt knížete zločinu je z roku 1984. Patří k nejnapínavějším a nejčtivějším Melvillovým románům. Mimořádnou příležitost v něm dostává konfrontace dvou civilizací, dvou způsobů života, neboť Ótaniovi jedou na dovolenou do Londýna a děj se odvíjí paralelně v Anglii a v Japonsku. A konečně byla do trojky zařazena i Smrt při čajovém obřadu z roku 1985. Příběh je napínavý, do portrétu britského velvyslance autor nepochybně uložil své vzpomínky na traumatizující typy evropských diplomatů v neevropských zemích. Doslov "Současné Japonsko v detektivních románech Jamese Melvilla" napsala Věra Heroldová-Šťovíčková. První vydání.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 1990 , OdeonOriginální název:
The Chrysanthemum Chain, Death of a Daimyo, The Death Ceremony
více info...
Přidat komentář
Ve všech příbězích autor přibližuje čtenáři zvyky a obyčeje Japonska, někdy je konfrontuje i s evropskou kulturou. Odhaluje moderní Japonsko, které ale neopouští své tradice. Detektivní příběh, někdy vlastně jen zápletka, působí skoro jako jen na okraj. Nečekejte nějaké zajímavé či důkladné pátrání a vyšetřování. Příběhy jsou čtivé a v mnohém i po letech zajímavé, ale rozhodně nevynikají v oblasti detektivek. Další info u jednotlivých povídek. 65%, 10. 2. 2021.
Ač detektivní příběhy z pera britského autora, jsou zde kromě zajímavé kriminální zápletky, která se nevyhýbá prostředí diplomatické elity či gangu, vykreslene věrně zvyky a obyčeje v Japonsku. Ústřední postava prefekta je symbolem japonské rozvaznosti a životního nadhledu s úctou k tradiční kultuře. Protikladem je módní Dandy, mladý inspektor, který volí evropský styl života. Přes tento fakt vyniká dobrým odhadem a schopnostmi. Doporučuji, jedná se o protipól klasické detektivky americké školy.
Snad ani echt-japonský autor by do svých příběhů nezakomponoval tolik japanérií, jak to udělal tento Angličan. I drobné dějové epizody (např. rozloučení policejního komisaře Ótaniho s manželkou při odchodu z domu do práce, nebo kondolenční návštěvy v příbytku zemřelého s platbou "na kadidlo") se mu staly vhodnou záminkou, aby evropskému čtenáři přiblížil formální pravidla, zvyky a tradice japonského běžného života. Zajímavé byly i - zřejmě autentické, čerpané z diplomatické praxe autora - zmínky o nesnadné roli cizích diplomatů v tom světě svázaném tolika předsudky, formalitami a neupřimností ...
Velmi, velmi "jiná" četba, než běžně nabízejí západní kriminální příběhy ...
Tyhle detektivky umístěné do současného Japonska nemají chybu. Jako obyčejně je za tím autor, který ví, o čem píše.
Štítky knihy
detektivky 3xČást díla
Kruh přátel chryzantémy
1980
Smrt knížete zločinu
1984
Smrt při čajovém obřadu
1985
Autorovy další knížky
1990 | Třikrát policejní prefekt Ótani |
1993 | Falešný Buddha |
1996 | Tři nové případy superintendanta Ótaniho |
1994 | Smrt krásné Holanďanky |
Klub přátel chryzantémy: Sophiina volba se nekoná... Tedy byla v mém čtecím plánu, ale vyhodnotil jsem ji jako příliš ambiciózní a těžký literární tah, a raději sáhl (zase) po lehké detektivce. No, lehké: o životě, tentokráte v exotickém Japonsku, poví dost výživně, a ne tak traumaticky. Kruh přátel chryzantémy hledejte kdesi v pozadí. 13/24
Smrt knížete zločinu: Upoutá střet kultur, pak kriminální zámotek. Japonec Otáni si v univerzitním Cambridge připadá dost nesvůj, ale když už tam je, rozluští jeden mord, jaksi v telepatii se svými podřízenými za oceánem, načež návratem k bonsajím jakoby říkal: všude dobře, doma nejlíp. 17/24
Smrt při čajovém obřadu: Exkurze do detektivného Japonska se uzavírá opět kauzou s diplomatickým průnikem, resp. otazníkem, zda je ve hře mezinároní politika anebo se pere špinavé rodinné prádlo? Otáni viděl oběť klesnout na vlastní oči, tak v čem je záhada? 21/24