Těžký časy
Charles Bukowski
Sbírka 35 povídek kultovního amerického spisovatele.
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1994 , PragmaOriginální název:
Hot Water Music, 1983
více info...
Přidat komentář
V knihovně jsem po ní sáhla omylem, ale když už jsem ji měla v ruce, řekla jsem si, nu což... první povídka, bomba, říkám si, to bude jízda a fakt mě to bavilo. Ale po třetině knihy tohle nadšení opadlo a přišla nuda, šeď, stále ta samá píseň.
Nemůžu se zbavit dojmu, že na Bukowskim je zábavnej jen ten prvotní "šok", ale jak si na něj člověk zvykne, nějak to vyšumí. Další knihy od něj si asi odpustím, obávám se, že by to bylo totéž.
Můj první Bukowski. Něco mě překvapilo, něco zarazilo, něco bavilo, něco zase nudilo. Nevím, jestli jsem od toho nečekala víc. Ale určitě od něj ráda ještě něco zkusím.
Když si tu pročítám komentáře, tak zjišťuju že Bukowski dosáhl toho, čeho málokterý spisovatel. Čtenáři ho buď milují nebo mu nemůžou přijít na jméno, ale skoro žádnému není lhostejný.
Bukovy texty nejsou pro citlivky, takže pokud jste jeptiška která se při slovech hovno nebo prdel křižuje, tak to není pro vás. Vulgarismy v povídkách ale nejsou samoúčelné, prostě jen vystihují prostředí ve kterém se postavy pohybují. Bukowski žil v Hollywoodu, což je ve skutečnosti pořádná díra, to nejsou jen filmová studia. A většina postav jsou ztracenci a různé podivné existence.
V Těžkých časech Bukowski nepotřebuje plýtvat slovy aby dosáhl maximálního účinku na čtenáře, jakého..... to už je na vás. Na mě to zabírá, a ty povídky mě zkrátka baví.
Další z řady knih s neopakovatelným Bukowskiho stylem, který zaujme svou jednoduchostí animálností, kontroverzí a hlavně nemravností. Zůstává s podivem, že je skutečně možné skrze ve své podstatě nízkou literaturou přiblížit někdy snad až zbytečně složitě předkládanou povahu lidské mysli. A to nejen co se týče povrchních zábavy. Kromě toho ale Těžký časy nabízí řadu podařených, vtipných povídek plných zajímavých setkání, sexu i dalších tak trochu nemravných povyražení.
Jeden z přeceňovaných autorů, kteří plýtvají papírem, chlastem a mou trpělivostí. Z jeho díla pro mě má cenu tak jedna desetina, zbytek je totéž, jen naředěné a s drobnou obměnou. Nuda, nuda, samoúčelné nechutnosti a vulgarity. Nejsem nijak prudérní, ale potřebovala bych ten přebal i něčím vyplnit.
Co se dá na některých povídkách vyzdvihnout je tíživá všednodennost lidí, kteří si nežijí nijak na výši. Sociální a společenský přesah nevyrůstá z agitačně čitelných narážek, naopak je rozmělněný v pozadí a nijak netrčí. Nejoblíbenější povídka: Když tě něco pálí, křič
"Puč mi bůra." "Dougu, koně mě odrovnaly. Jsem totálně švorc." "Ach jo," vzdychl Doug. "Promiň, kámo." "To je dobrý." Doug zavěsil. Stejně Henrymu dlužil 15 dolarů. Ale toho bůra Henry měl. Měl mu ho dát. Aby už nemusel žrát psí konzervy. Nejsem až tak hodnej, napadlo ho. Bože, vždyť já jsem nakonec špatnej. Rozvalil se na posteli a užíral se."
Většina povídek nemá pořádně ani hlavu ani patu a skončí skoro vždycky haluzově. Sex, chlast, drogy a nasílí - to je zkrátka Chinaski.
Na světě je spousta smutku a hnusu a občas si to člověk potřebuje připomenout, aby si uvědomil, že jeho malý výsek Světa je příjemné místo.
V některých povídkách se toho děje spousta, v některých se děje jen něco, v některých se však neděje vůbec nic. Každopádně doporučuji poslech audio knihy, skvělý zážitek... :)
Mám ráda Bukowskiho přístup a styl psaní, ale přece jen tady se mi zdá, že po nějaké době už jsou ty povídky tak nějak všechny dost podobné. Je to takový ten typ, kdy si v budoucnu budete z celé knížky pamatovat už jen pár svých oblíbených scén a situací.
Ale jo. Sice to není tak kvalitní četba jako některé jeho romány, třeba Poštovní úřad, ale stále jsou to čtivé povídky. Většinou syrové s nádechem humoru – často jedno z toho převládá.
Na mě až moc silné kafe. Knihu jsem odložila v třetině, proto ji ani nebudu hodnotit. Třeba se k ní časem vrátím, ale teď na ni nahlížím jako jednostranné dílo, spíše nezáživné než šokující.
Nečekala jsem, že to budu tvrdit, ale Bukowski hold není pro každého.
Sprosťárny ala Bukowski, niektoré poviedky ma bavili viac iné menej. Viac ako pointu som si užíval dialógy.
Většina povídek oplývá neochvějnou přítomností kvalitních dialogů a vnitřních monologů. A to je podle mě držák celé knížky. Bukowski netěží z přebujelé fantazie,nebo z překombinovaných literárních tvarů. Spokojí se (stejně jako později čtenář) s jednoduchou vyprávěcí formou. Na nic si nehraje. A že je "sprostej" ? Postavy sice zvrací,šoustaji,prdí,pijou a strkají si prsty do zadku,ale to přece není nic,co by někdo z nás alespoň jednou neudělal...:-) A "zevlák" Bukowski má prostě odvahu o tomhle "obyčejném" životě psát tak,jak jí neměla spousta lepších a slavnějších spisovatelů.
Příšerně jednostranně zaměřené na nefiltrované vyjádření autorových postojů. Zajímalo by mě, jestli takový doopravdy byl nebo tím chtěl pouze šokovat. Ze začátku jsem se svíjel smíchy, dokonce jsem si to v polovině dal znovu od začátku, ale pak se to stalo tak jednotvárným, že ač nerad, musím dát pouze 3 hvězdy. Abych však nebyl pouze negativní kecal, musím uznat, že jsem si místy říkal "No do prd...!" a nebo "Néééé:D:D" a nebo "KU...", že na Bukowského opakované a neúnavné naléhání jsem se párkrát solidně cinkl skotskou, ale bez sody, a že jsem na konci litoval, že už jsem to vše četl / slyšel (audiokniha).
Pro mě první seznámení s Bukowskim, potřebovala jsem k téhle literatuře dospět. Jsem ráda, že jsem začala Těžkými časy.. MILUJU HO..
Bukowski opět nezklamal. Mám velmi ráda jeho neotřepaný slovník a to, s jakou nenuceností a naprostou přirozeností popisuje svoje situace a svůj přístup na svět.
Část díla
- Bernadeta zrovna ne 1983
- Četl jste Pirandella? 1983
- Co tě pálí, has
- Čtyři metráky 1983
- Dárek pro Dona 1983
Autorovy další knížky
1995 | Šunkový nářez |
2013 | Všechny řitě světa i ta má |
1996 | Poštovní úřad |
2006 | Příběhy obyčejného šílenství |
2005 | Zápisky starého prasáka |
TOTO NENÍ ČTENÍ PRO ŽENY - alespoň dle mého názoru, protože jak se někteří v knize chovají k ženám je něco podobného jako doba Neandrtálská. Jinak cením zajímavý pohled na nižší vrstvu, na alkoholiky a spodinu společnosti. Za mě strhující čtení bez cenzury, které umí napsat pouze Bukowski