Rozum a cit: Jane Austenová v jednadvacátém století
Joanna Trollope
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/269213/bmid_rozum-a-cit-269213.jpg
3
62
62
Slavný román Jane Austenové přenesla do dnešního světa současná anglická spisovatelka Joanna Trollopeová. Provedla to s mimořádnou empatií, humorem, pokorou k originálu, ale také s nevídanou odvahou. Za dvě stě let se změnilo naše vyjadřování, společenské zvyklosti, životní styl, přibyly technické vymoženosti, zůstala ale touha po lásce, bezpečí, po blízkosti druhého. Z lásky možná není úniku ani emancipace – ještě že rozum i cit jsou stále s námi!... celý text
Přidat komentář
Dost zklamání.opsat děj originálu a vyměnit koně za auto a klavír za kytaru… to není moc umění psát.
Stejně jako většinu srdcových fanoušků Jane Austenové tady, ani mě tato kniha nepřišla ničím výjimečná, ba dokonce spíš bych ji hodnotila jako hodně slabý odvar.. A rozhodně je hloupost hodnotit jí jako čtivější než originál, to tedy není ani náhodou. Sice jsem jí přečetla během dvou dnů, ale spíš proto, abych už to měla odbyté, než proto, že by byla tak čtivá.. Osobně jsem se úplně ztrácela v tom, že by se děj měl odehrávat v 21. století.. Stále jsem měla před očima postavy v historických kostýmech a předměty z moderní doby, šly tak nějak mimo mě.. Občasné zmínky o nějakých super značkách vozů mi nic neříkaly, nenosím v hlavě, jak které cizí auto vypadá a vyhledávat si to během čtení někde na googlu, jen abych si ho uměla představit, to se mi fákt nechtělo.. Hrdinky se na dnešní dobu chovaly divně, takže mi prostě přišly skutečně jak z předminulého století.. Nemyslím, že knížku vezmu někdy znovu do rukou, pro zopakování - asi ny to byla ztráta času.. Zlatá originální Jane Austen. Škoda, že svých úžasných děl nestihla napsat více!
Jestli tohle je vynikající anglická spisovatelka, tak úroveň anglické literatury je dost nízká. Do dnešní doby se román moc nehodí. Velmi slabá červená knihovna. Pro mě těžké zklamání. Určitě už od této autorky nic číst nebudu, je to ztráta času.
Nějak to prostě nebylo ono. Jane Austen je prostě jen jedna a tohle se tomu moc nepřiblížilo...
Tak toto se hodně nepovedlo. Kniha mě vůbec nebavila a několikrát jsem už přemýšlela, že ji nedočtu. Ale to já nedělám, takže jsem statečně dolouskala až do poslední stránky. Přišlo mi to, jakoby autorka okopírovala původní román a co se jí nehodilo do moderní doby, tak nahradila dnešními vymoženostmi. A ani toto neudělala dobře. Nahradit koňský povoz fordem bohužel nestačí. Tím, že jména zůstala stejná, je román předvídatelný od samého začátku (to asi i tak, ale aspoň chvíli by trvalo, než se kdo z koho vyklube). Dialogy místy působí jako z přeminulého století. Kdybych neznala originál, tak to na mě působí jako hloupoučký a naivní červený románek, který nemá s dnešní realitou nic společného. To jako opravdu by v dnešní době zajímalo matku tří dcer, s kým chodí a už jí bylo putna, za co zaplatí bydlení a jestli si dodělají školu a hovořila by s fotkou zemřelého manžela? Opravdu by nějaký milionář nabídl čerstvě dostavěný dům nějakým příbuzným o kterých dosud nevěděl? Nene, tomu se fakt nedá ani snažit věřit. Autorka si vzala na sebe příliš velké sousto, ale nevypořádala se s tím dobře. Zasazení do dnešní doby chtělo daleko více propracovanosti. Takto mi to přijde opravdu jako jen laciné vykradení díla. Jane Austinová se musí v hrobě obracet.
Kniha mě bavila, nezklamala mě. Bylo zajímavé si představit postavy z knihy, jak by se chovaly v jednadvacátém století a právě tento příběh umožní čtenáři nahlédnout do osudů postav. Samozřejmě, že knihu Rozum a cit nepředčí, protože to by ani nešlo. Brala jsem to jen jako takové odbočení a nesrovnávala s originálem.
Pro mě je tato kniha těžké zklamání. Čekala jsem od toho víc. Co mi nejvíc vadilo, byly pasáže, které nedávaly smysl (např. autorka popisuje rodinné vztahy a zaměňuje tchýni se švagrovou a pak zase opačně,...), knížka ztratila Austenovské kouzlo a místo toho předvedla prázdninový románek.
Tak, tato kniha se moc nepovedla, celou dobu jsem měla pocit, že sleduju telenovelu nebo TOP-STAR magazín. Jane Austenová psala o své době ve své době a já si její knížky užívám. Právem patří mezi pravé a nenapodobnitelné perly literatury.
Myslím, že přenesení děje do 21. století se autorce vcelku dobře povedlo, jen si nejsem jistá nakolik by mě knížka bavila, kdybych neznala originál, který mám tak ráda. Ale vcelku musím říct, že to bylo moc příjemné čtení a možná se k knize někdy vrátím, tak jak to mám ve zvyku u originálu :)
nemohla jsem se odpoutat od snahy autorky upozorňovat v příběhu na podobnost s Jane Austenovou.přišlo mi to laciné a podbízivé.Jane Austenová je originál
Stojí za přečtení už jen z toho důvodu, aby ji čtenář mohl porovnat s originálem. Jinak jsem ale z knížky celkem rozpačitá, nevím, co si o ní mám myslet, originál je prostě originál.
Zajímavé pojetí klasiky, líbilo se mi. Někteří hrdinové byli ještě více protivnější než u Jane Austen :D
Tak nejsem si jistá, jestli jsme s ostatními komentujícími četli stejnou knihu, ale upřímně, tento pokus o napodobení Austenové je za mě jasný propadák. Když autorovi chybí fantazie a rozhodne se přepsat do "současnosti" klasické dílo, dopadne to asi takhle bídně.
Kdyby autorka občas nepoužila slova jako Facebook, Twitter, sex a iPad, ani by vás nenapadlo, že se román neodehrává na přelomu 18. a 19. století.
Hlavním problémem je, že Rozum a Cit je kniha, která je do dnešní doby nepřevoditelná. Hlavní zápletka (čtyři ženy, z nichž jsou tři dospělé, se náhle ocitnou v nouzi a jsou odkázány na pomoc druhých) by dnes nefungovala. Elinor, Marianne i Belle by si prostě našly práci a je po problému. Konec románu.
Austenová popisovala svou dobu, která měla jistá pravidla a morální zásady, jež nám dnes přijdou buď směšná, nebo velmi staromódní - jsou to prostě fakta, která nemůžete jen tak přepsat a tvářit se, že v některých zkostnatělých koutech Anglie existují staromilci, kteří se upínají k morálním hodnotám 18. století, podle kterých se nechovaly ani naše prababičky. Nelze opomíjet, že se doba změnila.
Když chcete adaptovat román do současného prostředí, musíte nejprve zvážit, zda je to možné. A pokud ano, tak to udělat se vším všudy - způsobem chování, mluvení, dobovými reáliemi...
Nelze jenom přihodit pár dobových slovíček a tvářit se, jak úžasně jste to vymysleli. Tato knížka je jednoduché odpočinkové čtení, které neurazí, ale ani nenadchne. S originálem to však srovnávat nelze. Nedej bože ještě tvrdit, že ho předčí! (Jak je uvedeno na obálce - že je čtivější než originál! To řekne jen člověk, který Austenovou viděl maximálně ve zfilmované podobě.) Chudák Jane, ta musí v hrobě přímo rotovat.
Autorka dokázala napsat velmi kvalitní román, který se svojí předlohou může směle soupeřit. Přestože se odehrává v současnosti, dýchá z něj devatenácté století a jemná romantika. Uklidňující, krásné, jemné.
Miluju Rozum a cit a tahle adaptace do současnosti se povedla výborně. Postavy jsou lehce upraveny, aby jejich jednání dávalo smysl. Marianne má astma a sklon k depresím po otci. Bill Brandon se v Delafordu stará o veterány s traumaty z války. Je tu věnován větší prostor Margaret, jakož i siru Johnovi. Narozdíl od originálu jsem si víc oblíbila paní Jenningsovou. U téhle knihy jsem vždycky zklamaná, když zjistím, že jsem dočetla až nakonec.
Pokud máte rádi knihy bez vážnějšího děje a zápletky, Rozum a cit si i v podobě Joanne Trollope oblíbíte. Za mě jsou to průměrné 3 hvězdičky, příběh se táhl a myslela jsem se, že se u knihy uzívám k smrti...
Autorovy další knížky
| 2015 |  Rozum a cit: Jane Austenová v jednadvacátém století |
| 1999 |  Odkaz lásky |
| 1999 |  Skandální láska |
| 2008 | Děti těch druhých |
| 2007 | Vášnivý muž |
Pohodové, velmi velmi rychlé a oddechové letní čtení - trošku taková pohádka pro moderní slečny :).
Nic jsem neočekávala, nedej bože ne propracovanou psychologii postav, a taky jsem se ničeho takového nedočkala, takže za mě, na čekání v letním vedru na autobus nebo při dlouhých večerech, ideální !