The best horror - povídky. III

24.02.2011

Změna editora antologie s sebou, zdá se, přinesla i znatelný nárůst nejen kvality vybraných povídek, ale i originalitu jejich námětů a zápletek. V tomto ohledu jde opravdu o rozmanitý, barvitý a košatý výběr, jež konečně dostává názvu antologie (jeho smyslu a významu) a vytváří z ní opravdu reprezentativní ochutnávku různých chutí literárního povídkového horrorového žánru.
Typ pro přežití se každou svou následující větou zařazoval stále výše v mém osobním žebříčku Kingových nejlepších povídek, až nakonec skončil někde v první pětici. Osamělý trosečník na kamenitém ostrůvku, dvě kila kokainu a potrava, která se nejprve brání, později jen těžce získává. Atmosféra houstne, povídka se stává čím dál více nepříjemnou a čtenář/ka zjišťuje, jak málo mnohdy stačí k navození husí kůže a nepříjemnému oklepávání hrůzou. „Piškotové prstíčky chutnají právě jako piškotové prstíčky.“ 100%
Tykvová hlava je naprosto klasickým halloweenským strašidelným příběhem o tom, že není radno škádlit nové spolužáky, obzvláště, nevíte-li o nich vůbec nic. Když vám začnou vyprávět strašidelný příběh, mějte se na pozoru, lehce se může proměnit v realitu. 70%
Lehce sci-fi kořeněná horrorová povídka Ulice Ashkelonu patří k tomu nejlepšímu, co jsem v rámci povídkové horroru kdy četl. Úchvatné zpracování rčení „kdo seje vítr sklízí bouři“, aneb tebou hlásaná pravda se může obrátit proti tobě. Na vzdálenou planetu přiletí kněz-misionář, aby zdejší obyvatelstvo obrátil na křesťanskou víru. Ti se, poučeni biblickými příběhy, rozhodnou získat důkaz jejich pravdivosti. 100%
Síla Pěšiny spočívá hlavně v její originalitě a schopnosti, zasít do čtenáře a čtenářky nepříjemnou pochybnost o skutečnosti vlastního já. Hlavního hrdinu přivede náhle se objevivší pěšina na jejich dvorku až ke svému dávno zmizelému fiktivnímu příteli, který mu odhalí velice nepříjemnou realitu. Mrazivé, úderné, nepříjemné. 90%
Miluji příběhy, které vás dlouho vedou za ručku po rovné silnici ke vzdálenému temnému lesu, v němž očekáváte nepříjemnost, a až vás k němu dovedou, najednou vás silným kopem srazí z nejbližšího srázu. Takovou je i Temný anděl o kletbě, kterou hlavní hrdinka uvrhne na svého někdejšího přítele, jež jí ublížil. Budete tušit neveselý závěr, síla posledních řádků zavánějící nechutenstvím, bizarností, obzvláště u mužského pohlaví až bolestivými pocity a zvedáním žaludku, vás však nečekaně semele. 100%
Eumenidy v koupelně ve třetím patře jsou nechutně humorné. Náhlé objevování dětem podobným tvorům krvavě a bolestivě trápících hlavního hrdinu působí nepříjemně komicky. Jinak dobrou povídku trochu shodí psychologické vyústění, ale pokud by ji do filmu převáděl David Cronenberg, mohla by z toho být zajímavá podívaná. 70%
Osmdesátistránkový až detektivně-horrorový Lovec o pátrání po podivném neurčitelném zvířeti (bytosti, vlkodlaku?), navzdory své délce udrží zájem a napětí autorovým poutavým a zajímavým stylem. Lehce baskervillovský nádech, do příjemných výšin vyhnanou atmosféru a touhu po odhalení však, stejně jako u předcházející povídky, trochu pokazí zbytečně moc přízemní rozuzlení. 60%
Černý Joe sice způsobil, že antologie, v níž vyšel ve Velké Británii poprvé byla okamžitě zakázána a všechna její vydání zabavil Scotland Yard, určitě to však nebylo díky její horrorovosti. Takřka čistě gangsterská, trochu drsnější povídková verze Kmotra, totiž po většinu četby bude vyvolávat jediný pocit – úžas nad tím, co sakra dělá v horrorové antologii? Zachrání to, ne však moc, její závěr. 30%
Dnešní specialita je naprosto klasickou krátkou, údernou, nátlakovou povídkou, silnou ve své strohosti a přímočarosti o řezníkovi, který na nátlak svých zákaznic vrátí do obchodu svého společníka. Ovšem ne tak, jak si zákaznice představovaly. 60%
V Odpočítávači narazí hlavní hrdina, policista, na poněkud zvláštního a mazaného kanibala. Za své stravovací návyky by zřejmě nemohl být postižen zákonem. 60%
Kingovu povídku Mandl o šíleném žehlícím stroji posedlém ďáblem, proslavilo hlavně poněkud pozměněné filmové zpracování Tobe Hoopera. Kingova povídková předloha svým rozsahem a obsahem na věrné filmové zpracování evidentně nestačí (což jí však nijak neubírá na kvalitách) a tak rozhodnutí, zda je lepší povídkový nebo filmový Mandl ponechám na vašem uvážení. U mě vede ten povídkový. 80%
Pornografie trochu svádí svým názvem, ale příběh pomsty dvou pokořených a obelhaných dívek nakonec přece jen nabere správné barkerovsky nechutné grády. 70%
Dokonale promyšlená a ještě lépe napsaná Oranžová muka, modré šílenství o odhaleném tajemství jednoho starého malíře jsou důkazem, že literární autor akčního Ramba je i výborným horrorovým spisovatelem. Úchvatná povídka z níž mrazí a vyvolává přesně ty horrorové pocity, které jsou od četby horrorové povídky očekávány. 100%
Tiché děvče v podobě titulní postavy přináší trochu magie, boje s objevivším se zlem podmaňujícím si nevinné oběti a trochu toho vykopání nebožtíků z hrobů. 60%
Někteří fanoušci jsou zkrátka neodbytní, chtějí se svým hrdinům dostat co nejblíže k tělu a Prez svou hrdinku doslova žere. 50%
Při své práci občas můžete narazit na podivné lidi. Hlavní hrdina Vrozené lidské dobroty při té své narazí na opravdu podivného týpka, který v ledničce skladuje hromadu krabic od mléka. Jak se ukáže, neobsahují jen to mléko. Z ne zcela originální zápletky dokázal Stock vytřískat mrazivý příběh. 70%
Martin Ray Woods dokázal do své antologie vybrat opravdu zajímavé kousky, které určitě potěší nejednoho horrorového fanouška či horrorovou fanynku. Jeho výběr je dobrou ukázkou toho, že literární podobu horroru mnohdy ta filmová nedokáže nahradit či dokonce předčit. Psané slovo má totiž neuvěřitelnou sílu vytvořit opravdu hustou atmosféru, přesně jak se děje v nejedné povídce této na první pohled jen jedné z mnoha, antologie. K lepšímu hodnocení, než získala její předchůdkyně, se dopracovala i díky lepšímu a pozornějšímu překladu.