Theomachia: Válka bohů
Petr Jaroněk
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/514700/bmid_theomachia-valka-bohu-wVA-514700.jpg
4
42
42
Když se bohové sváří, Úranova nebeská klenba zrudne krví a země praská ve švech. Na pobřeží Kárie se shromažďují lodě, chystá se největší tažení od dob trojské války. Athéna se připravuje na otevřený konflikt s Areem a v útrobách sopky Aitné roste děsivý tvor zrozený ze zášti a bolesti. Bohyně však z dění cítí i otisk někoho jiného, než je Arés. Někoho mnohem nebezpečnějšího. A je jí jasné, že se blíží skutečná válka bohů – Theomachia. Princ Doros z odlehlé Thesprotie zatím čeká na návrat otce a krále. Netuší, k čemu se schyluje a jakou roli sehraje v božské partii. Je mu ale jasné, že časy bezstarostného mládí pro něj skončily…... celý text
Přidat komentář
Když mě Lucie (komentář pode mnou) - moje věčná pokušitelka - navrtala do téhle štafety vyprávěním a pěním ód na to, jak je to dokonalé, tak jsem si říkala, že to radši budu brát s rezervou, ať nejsem zklamaná. No, tak teď se k tomu chvalozpěvu přidávám i já, a to je co říct, protože my se jen tak neshodneme!
Tohle byla prostě pecka. Autor zde od začátku vykresluje krvavé boje, plné padlých postav a často i těch důležitých. Já tohle můžu. Jsem ráda, když je to napínavé a já nevím, jestli můj oblíbenec přežije. Má to grády!
Rozhodně stojí za zmínku dokonalé propojení fikce s reálnými historickými událostmi. Člověk si říká, jestli to třeba fakt tak nebylo, jestli nám do těch rozhodnutí někdo nekafrá, nějaká vyšší moc...Nutí to k různým spekulacím.
Další obrovské plus je autorova slovní zásoba. Ta přirovnání, květnatý popis světa! BOŽÍ! Mnohdy doslova.
Bohové, kteří zde samozřejmě hrají roli, jsou někdy pěkní prevíti - opět to musím říct, ale to já můžu! Nedělali vše pro lidské blaho, nebyli ochrannou rukou nad námi, smrtelníky, ale měli své problémy, své mocenské machinace, až se stalo nevyhnutelné - Theomachia.
No mohla bych vám tady básnit do aleluja, ale myslím, že je jasný, že tohle je pecka a že to zkrátka chcete číst! Dokonalé postavy, kdy si nebudete moct vybrat, komu fandit, dokonalý svět, skvělá mluva! Jednoduše moje top kniha tohoto roku (a to mám přečteno fakt hodně).
Kdo by si řekl, že se bohové po trojské válce poučili, ten by se šeredně spletl.
Athéna a Arés nemohou překonat staré křivdy a připravují se znovu na otevřený konflikt. K tomu si vybrali i své oblíbence. Šachové figurky kráčející po Zemi. Athéna podporuje prince Dora z odlehlé Thesprotie. Arés naproti tomu Thraxe, krále thráckého kmene Kikonů. Jisté je jedno, válka bohů se blíží. A s ní i nový věk pro Helladu (nynější Řecko). Navíc do děje vstupuje ještě jedna hrozba, která nemůže být ignorována.
Skvěle ztvárněná kniha, kde se snoubí historie s fikcí a mytologií. Vše je navíc ještě okořeněno skvělým humorem, krásnými přirovnáními a hlubokými myšlenkami.
Hledáte knihu, která se bude podobat P. Jacksonovi, ale nebude tak YA? Pak Vám přináším skvělý tip. Protože Theomachia rozhodně YA není. Zároveň Vám ale nabídne intriky bohů, skvělé bitvy, zvraty a spousta mýtických bytostí. Někdy si říkáte, že bohové musí být doslova šílení. A litujete vládce, kteří jsou v jejich spárech .
Zeus je zde popsán jako totálně vyhořelý starý muž. Nezajímající se o nikoho a nic. Naproti tomu Hádes je skvělý týpek se smyslem pro humor.
Jednoho oblíbence mít nebudete. Autor se s tím ale "nesere", a tak spousta mých oblíbenců po cestě za slávou zemřela. Někteří mnohem obyčejněji a dříve, než jsem si představovala. A to mám ráda. Žádný předvídatelný děj a nesmrtelní hrdinové.
Thrax a Doros je každý úplně jiný. Jeden se chce vyrovnat svému otci a získat slávu. Druhý se naopak o privilegium vést vojsko neprosil. Osud však rozhodl jinak. Nemůžu říct, kterého z nich jsem měla radši. I když celou dobu tušíte, že se nejspíše v závěru tito dva střetnou, stejně milujete oba dva a nechcete, aby to tak bylo.
V knize se stále něco děje. Zkrátka skvělé epické hrdinské historické fantasy. Kniha přesně pro mne.
Tady nyní nad čím přemýšlet. Za mne je to naprostá pecka. A jedna z nej knih, co jsem tento rok měla možnost číst. A i mapa je skvost.
Počítej vždy s nejhorším, pak nebudeš překvapen. Nejhorší vojevůdce je ten, který prohlásí: ,,To jsem nečekal."
Toto je příběh z dávných časů. Z časů mýtů a legend, kdy antičtí bohové byli malicherní a krůtí a stíhali lidstvo útrapami. Všude tam, kde se zjevilo zlo, tam kde trpěli nevinní, tam byl i Petr Jaroněk se svou knihou Theomachia - válka bohů, kde mimo jiné sledujeme osudy mladého krále Dora. Doras není jen tak nějaký obyčejný řadový král, jakých bylo té doby v Řecku a okolí přehršel. Je vnuk Hérakla a Odysea a to už zvuk má. Když se však objeví jedna velmi významná bohyně a začne mu našeptávat, zanechá Doras půtek s okolními kmeny a začne do svých řad verbovat každého, koho jen jde. A kdo nechce, bude nemilosrdně poražen. Brzy se obrovská armáda dává do pohybu, netuší však, že stejnou myšlenku měl i někdo jiný. Z daleké Thrákie, mladý král Thrax, syn samotného boha války Área, dělá to samé a z jiné světové strany přivádí armádu, jaká nebyla viděna od dob Tróji. Kdo si koho podrobí? Vítěz může být jed jeden a samotní bohové rozhodně nezůstanou stát v koutě...
Tato kniha je výborný mix mythologie a historie. Autorovi znalosti tehdejší situace jsou snad bezbřehé a kniha tím pádem dostává určitou míru realističnosti, byť se jedná primárně o fantasy. Měl jsem strach, abych se vyznal v městech a hlavně jménech, ale problém rozhodně nenastal. Pomůže i krásná mapa, kde jsou zaznamenány všechny důležité body. Láká vás navštívit hory, pouště, divoká moře či například říši mrtvých nebo samotný Olymp? Přečíst si o dech beroucích bitvách, božských pletichách nebo o bájných tvorech? Pak jste na správné adrese. Jako milovníkovi řecké mythologie mé srdce opravdu zaplesalo a knihu jsem si užil od začátku do konce. Na 520 stranách se nám rozehraje velkolepá šachová partie, kterou si každý milovník opravdového fantasy nesmí nechat ujít.
Jednoznačně doporučuji a těším se na další autorovi knihy.
Noooo to zle,ale.....ako sa píše v komentároch a recenziách nižšie treba si na túto knihu nájsť čas. A hlavne sústrediť sa na dej ,a to sa mne až tak moc nedalo . Pretože ja skôr knihu beriem ako oddych po praci a tu som sa stracal a priznám to prostredie ma moc nechytilo, nejak mi tam niečo chybalo
Obrovská sága. Hutné, plné akce. Souboj lidí, intriky bohů. Na tohle si musíte najít svůj čas, musíte se soustředit. Ale fakt to stojí za to.
Není to knížka pro každého. Autorovým záměrem bylo napsat epos, kde se na osudech jedinců vykresluje vývoj celé země, v němž jsou ti jednotlivci vlastně jen podružnými kolečky vlečenými nezvratným osudem. I bohové jsou jen symbolem sil, které formují vývoj světa a někdy má jejich náhodný rozmar dalekosáhlé následky. Sledujeme osudy mnoha postav a dlouho není zřejmé, které jsou vlastně důležité a které za chvíli zmizí semlety nezvratným osudem. Autor se soustředí na popis života ve starověkém Řecku a hýří zajímavými detaily, kdo si potrpí na historickou věrnost a dobře podané reálie, bude ve svém živlu. Příběh popisuje především boj o moc mezi znepřátelenými rody i spojenci a přípravy na finální střetnutí. Fantasy prvků je velmi málo a v podstatě by se knížka obešla bez nich, rozhodně nečekejte moc kouzel a bájných nestvůr, i když i těch se tam pár najde. Pokud máte rádi starověké mýty a hrdinské eposy, dejte knížce šanci, jen počítejte s tím, že to není jednohubka na jedno odpoledne.
Ještě, že jsem nedávno četl se školákem ty Staré řecké báje a pivěsti od Petišky, jinak bych byl zde docela ztracen.
Třetí díl Homérovy trilogie byl dopsán.
Alespoň tak popisuje autor s nadhledem svůj záměr a osobně si myslím, že se mu to povedlo.
Petr Jaroněk se totiž pokusil ambiciózně navázat na druhý díl rozsáhlého básnického díla. Jak? Velká část detailů ohledně pádu mykénské civilizace se v historii nedochovala. Některé z těch, které však mnoho staletí přežily, dávají autorovi základ k tvorbě děje, který se teoreticky skutečně mohl stát, pakliže tedy pomineme bohy.
To bychom však neměli, neboť název, Theomachia znamená v překladu válka bohů. Jejich role je zde podobná starým řeckým mýtům, maximálně jsou zde mírně lidštější a zábavnější, což jen přispívá čtivosti knihy.
Příběh sleduje především dvě dějové linie, které samy o sobě mají i díky odlišnému výběru postav a prostředí zcela specifickou atmosféru. Jedna sleduje především Dora, druhá Thraxe. Jejich příběh udrží pozornost po celou dobu děje a skvěle dokresluje charakter postav, jejich pocity, historii i motivy.
Nutno podotknout, že autor vypráví bravurně. Žádná nudná knížka plná pouze historických faktů. Text je čtivý, děj plynule ubíhá, až člověk zjistí, že je na konci této velké výpravy. A to je škoda.
Autor dokáže věrně popsat scény, prostředí, nálady, postupné vývoje postav a jejich postupné odkrývání minulosti.
V knize se dočká čtenář také rozpracovaných strategií i chyb ve vedení válek, epizodických příhod na pokraji či za pokrajem nadpřirozena.
V celé knize lze navíc cítit autorovu rozsáhlou rešerši, co se týče mytologie i jazyka, který je protkán archaismy a cizími slovy, které však nijak neznemožňují čtivost i díky vysvětlivkám.
Příběh samotný je tak plný zvratů a neotřelých postupů. Autor se zkrátka nebál jít do toho naplno i s autentičností a vytvořil tak kompletní a především originální epos se vším všudy. Snad až na to, že nejde o báseň :)
Rozhodně doporučuji, 6 z 5, kdybych mohl.
K Válce bohů jsem došel vlastně úplnou náhodou, když jsem hledal nějakou tematickou knihu na letní dovolenou na Korfu. Nebudu lhát a rovnou řeknu, že jsem byl zprvu trochu skeptický, protože starověk miluji a s podobnými motivy s prvky fikce si už dříve zahrávala velká světová spisovatelská jména (a ne vždy to úplně vyšlo). Nicméně po dočtení více jak 500 stran (a skoro spálených ramenech) mohu konstatovat, že Petr Jaroněk stvořil vskutku kolosální epos hned s několika dějovými linkami, u něhož jsem si místy říkal, že něco takového přece nemohl napsat Čech ve 21. století. Autor chytře zvolil archaický styl psaní, nebál se jít za hranice pevninského Řecka a naplno využil fascinující starověkou mytologii s celou plejádou bohů i bájných postav, které známe z děl Homéra. Možná to je i tím prostředím, kde jsem knihu četl, ale já jsem absolutně nadšen a budu jedině rád, pokud si něco podobného budu moci znovu zase přečíst od některého českého autora či autorky.
Zajímavá kniha, která se četla skoro sama ... Tematika kde se objevuji lidé a zároveň i bohové, mě prostě baví... Obzvlášť, když je děj zasazen do Starého Řecka...
(SPOILER)
Petr Jaroněk mi hodně zlepšil náladu.
Sama antické Řecko miluju, takže nahlédnout do světa po Trojské válce, a to hned z několika pohledů, mě uchvátilo.
Začátek je pozvolný, seznamujeme se s prostředím, ožíváme Olymp. Máme tady hned několik hrdinů, ale autor nás nenechává v klidu. Některé si oblíbíte. K válce patří oběti a tak emoce obratem tečou proudem a jako čtenář listujete dál.
Mladý Doros díky neúspěšné výpravě otce přebírá vládu thesprotianskému kmeni. Což se hodí bohyni Athény, která rozjede své manipulace. Ten však prochází velkým vývojem, je milující, ale taky ho žene touha po pomstě.
Avšak Athéna má za sebou velmi silné bohy i polobohy. Nejpodstatnější je asi Thrax a i ten pozná, jak umí být bohové nemilosrdní.
Cestu mu zkříží pirátka Adrasteiu...
Nejen špatné rozhodnutí, zvraty, válečný stav i lákavé bohatství a moc zamíchá s osudy hlavních hrdinů, ale i přeživších.
Čekejte napětí i doslova epické rozuzlení.
No, musím strašně pochválit, jak si autor nastudoval mytologii i jak zakomponoval děj do uvěřitelného prostředí. Všechny postavy jsou uvěřitelné, některé milujete, jiným fandíte. Navíc, popisy i češtuna je obrovská přidaná hodnota celé knihy. Troufám si říct, že dostat se tato kniha do Řecka, z fleku by si ji k mýtům přivlastnili.
Je mi strašně líto, že musím být první kdo knize srazí čisté skóre, ale i přesto že se jednoznačně jedná o doposud nejucelenější dílo pana Jaroňka, za mě je tato kniha zároveň jeho nejméně nápaditou.
Co musím pochválit je píle, kterou vložil do přípravy. Jde vidět, že strávil nemalý čas studiem prostředí, a doby, do které dílo zasadil. Samotný děj však působí planě. Nezdá se mi, že by byť jedné z hlavních postav dal dostatek prostoru, a několikrát se mi do hlavy vloudila myšlenka, že kniha měla vyjít jako několik samostatných svazků.
Co se bohů týče, popravdě mi přišli spíše zbyteční. Drobné odbočky, které je sledovali, jen brali stránky osobnímu rozvoji lidských postav.
Zatím co první autorova kniha, se kreativně snažila spojit americký příběh s místní legendou, a druhá kniha se odvážila vydat směrem připomínající kreativitu Lesu Mytág, třetí knihy působí jako dílo psané před víc jak 50 lety.
Theomachia mi ze všeho nejvíce připomíná Zlomený meč od Paula Andersona. Obě knihy budí spíš dojem autora, který chce víc předvést své znalosti, než své schopnosti.
Přesto budu s nadějí čekat na čtvrtou knihu autora, proto že věřím, že dokáže napsat opravdu jedinečné dílo.
Tahle kniha je boží hned v několika významech toho slova. Už z názvu je jasné, že se budou přít obyvatelé Olympu. Ale zároveň se týká i skvěle napsaných smrtelníků v ději, kdy mi několikrát spadla brada nebo se zamlžily oči. Je to sice bichle, ale hrozně rychle mi čtení uteklo a bylo mi líto, že s některými hrdiny nemůžu zůstat déle (třeba s Adrasteiou). Doporučuji.
Pokud milujete řeckou mytologii, antickou literaturu či trójské války, tahle nádhera vás rozhodně nesmí minout.
Theomachia je knihou, po jejímž přečtení se mi pár dní nedostávalo slov tak skvěle napsaná je. Nádherný jazyk se tu snoubí se zajímavými, heroické výpravy připomínajícími příběhy a bravurně zvládnutou prací s reáliemi. Popisné pasáže skvěle vykreslují dobovou atmosféru, postavy jsou lidské, uvěřitelné a sympatické, ženské hrdinky silné a něžné zároveň. Několik dějových linek nám dá nahlédnout do různých životních příběhů vypravěčský talent se tu rozhodně nezapře. Není stránka, kde bych se nudila.
Dlouho mě nic neohromilo jako tahle bichlička nečekala jsem nic a dostala jsem mnohem víc. Neskutečný čtenářský zážitek. Doporučuji.
Tak tohle byl epický nářez. doslova. Prostředí bronzové doby v řecku je neskutečně sugestivní, komplexní, svět je jako živý. Celé je to velmi opulentní s několika dějovými linkami, čtení si žádá pozornost (začátek je pozvolnější, chvíli trvá, než se člověk chytí) ale nikdy nenudí. A skvělé postavyněkteré opravdu pozoruhodné. Nejen hlavní hrdina Doros, ale třeba pirátka/amazonka Adrasteia. Je tam vše, co do velkolepého mýtického eposu patří. A nesmím opomenout krásný jazyk. Přitom je to psané jako moderní historická fantasy se smyslem pro až filmovou dramatickou kompozici. Finále je epické jak svině! Hodně dobrý kousek literatury - nejen na české poměry.
Štítky knihy
Řecko starověk česká fantasy řecká mytologie historická fantasy starověké Řecko české rományAutorovy další knížky
| 2019 |  Ospalá slovanská díra |
| 2020 | Běsi z temného hvozdu |
| 2023 |  Theomachia: Válka bohů |
| 2024 | Dobytí Tróje: Život, válka a smrt v mykénském Řecku |
Těžko, těžko se mi bude tato kniiha hodnotit.
S příběhem , resp. jeho obsahem a popisem, si dal autor výtečnou práci. Kniha se dá asi nejlépe popsat jako epické vyprávění. Něco jako Řecké báje a pověsti.
Hrdina, bojovník, lehké politické intriky, božstva, putování, válka, láska...
V knize je spousta uvěřitelných i ověřitelných historických faktů, božstev, které známe ze školy.
Nicméně, ač je kniha výborně napsána, mne nedokázala zaujmout. Spíše jsem se nudil, jak už dlouho ne.
Trápil jsem se a přiznám se, že tak dlouho jsem knihu už dlouho nečetl.
Své čtenáře si určitě najde.
Nesrážím úplně hodnocení, protože vím, že subjektivně by to bylo na 1-2 hvězdy, ale musím nechat, že autor odvedl na příběhu a propojení s fakty skvělou práci a nemůže za to, že toto prostě není můj šálek kávy.