Thrawn: Spojenectví
Timothy Zahn
Star Wars - Thrawn série
< 2. díl >
Thrawn musí čelit své budoucnosti. Vader zase své minulosti. Na Batuu, hraničním světě Neznámých oblastí, zapouští kořeny hrozba Impériu. Existuje zatím jen v náznacích, císař Palpatine však přesto pověří jejím prošetřením své nejschopnější zástupce: nemilosrdného vykonavatele lorda Dartha Vadera a brilantního stratéga velkoadmirála Thrawna. Zdá se nepravděpodobné, že by se tito velcí soupeři o přízeň císaře dokázali společně vydat na tak klíčově důležitou misi. Císař však ví, že to nebude poprvé, kdy spojili své síly.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2024 , Alicanto (Egmont ČR)Originální název:
Thrawn: Alliances, 2018
více info...
Přidat komentář
Druhý díl trilogie je dle mého názoru tím nejslabším a to hned ze dvou důvodů. Vůbec mi nesedlo, jakým způsobem se střídaly aktuální události s těmi minulými. Osobně bych ocenil spíše ucelený příběh odehrávající se z většiny v jedné časové linii spíše než flashbacky, které tvořily zhruba 50% knihy. Do tuhého začlo jít, když se od dějové linky popisující minulost oddělila ještě jedna, která se později opět slila v jednu. A já se ptám proč? Druhým důvodem, proč považuji knihu za slabší je její samotný příběh, nebo spíše příběhy. Kniha na mne totiž působila jako velmi zdlouhavá upoutávka na události, které by se možná mohly odrazit v příběhu posledního dílu trilogie. Z této knihy jsem měl docela obavy a bohužel musím přiznat, že byly spíše oprávněné.
Těšil jsem se pokračování, že se to více rozjede, ale jsem zklamán. Linka ohledně Padmé byla dost nudná. Bavil mě až konec knihy a ten byl hodně rychlý. Snad bude pokračování lepší.
Kniha o Thrawnovi, která není o Thrawnovi. Zde mu šmrnc génia odebírá nejikoničtější postava celého vesmíru Darth Vader. Thrawn zde upřímně hraje druhé housle, ale i když se na ně snaží hrát to svoje, stejně čekáte co vykouzlí Vader. Linka s minulostí mě jen otravovala, byla zbytečná a relativně vlastně k ničemu.
Prostřední díl Thrawnovy "imperiální" trilogie obsahuje dvě dějové linky. První s Thrawnem, Anakinem a Padmé během Klonových válek není špatná, jen konec byl trochu uspěchaný a části s Padmé by potřebovaly prokrátit. Druhá část s Thrawnem a Darth Vaderem se odehrává mezi třetí a čtvrtou sérii Rebelů (Rebels), a nemám ji moc co vytknout, kromě zbytečně rychlého konce.
Zde jsem nad hodnocením opravdu přemýšlel, ale nakonec jsem sáhl po nižším. Setkání Thrawna a Vadera je čistým fan-servicem, který měl Zahn za úkol napsat a ten je prokládán dějovou linkou z klonových válek, kdy se s ním setkal ještě jako s Anakinem Skywalkerem. Právě kolem této epizody byla následně vystavěna první kniha Ascendence, ale bohužel tolik zábavná není. Je spíše podprůměrná a to i zejména kvůli natahovaným kapitolám s Padmé. Co se týče linky z doby Impéria, ta je podstatně zajímavější a to i z důvodu, že se v ní řeší Gryskové, kteří začali ohrožovat také Impérium. Bohužel jsou tyto dvě dějové linky opravdu kvalitativně nevyvážené a jde vidět, že Zahn byl k sepsání podobného fan-servicu spíše donucen.
Po prvním díle jsem očekával další strhující jízdu. Bohužel se to tak úplně nestalo. I přesto linka Thrawna a Vadera je vcelku dobrá a to hlavně ke konci. Linka Thrawna a Anakina za klonových válek je o něco slabší a to hlavně kvůli Padmé. Padmé je tady nudná a nezajímavá. Když to vezmu kolem a kolem, tak je to po úspešném prvním díle docela zklamání.
Achjo. Já jsem se strašně těšila, že tohle bude pokračování jedničky, a ono ne. To je sice moje chyba, ale zklamání s jaksi přetavilo i do mého závěrečného hodnocení. Prostě, když to porovnám s jedničkou, tak tohle si víc, než 3 hvězdičky nezaslouží. Bylo to takové "milostné drama" o Thrawnovi a Vaderovi, místy okořeněné vyprávěním Padme (což zase jako hodnotím dost kladně, nečetla jsem toho ze SW moc, ale Padme zatím nikde nebyla). Tahákem knihy bylo super Zahnovo psaní a pak postava Thrawna, která mě ještě pořád nepřestala bavit! Naopak Vader mi lezl krkem, nějak mi nesedlo to nakouknutí za jeho černou helmu s tím, jak se prezentuje ve filmech. Měla jsem sto chutí ho něčím praštit. Příběh mi obecně také moc nesedl, možná je to i mou nedostatečnou znalostí "backgroundu", každopádně to jsem neměla ani v jedničce a tu jsem si užila moc. Chyběla mi Arhinda! A pořád jsem neviděla Rebels, což si s každou další knížkou o Thrawnovi vyčítám. Každopádně, pořád jsem zvědavá na další díl a taky na novou sérii - to si prostě nenechám ujít.
Vztah mezi Anakinem a Thrawnem je zajímavý, to jak dokáže Thrawn držet na uzdě Darth Vadera poutavé, ale příběh? Dobrý možná do průměrného komiksu.
Je možné, že Timothy Zahn prostě neumí psát záživné knihy? Thrawn: Spojenectí je totiž neskutečná nuda. Narazíte na pasáže, kdy sledujete události z pohledu tří postav (nebo tedy časových rovin, abych byl přesnější), ale ani jedna z těchto linek vás nezajímá a nebaví. Thrawn i Vader se celou dobu chovají podivně, narušují svoje charaktery a pravidelně rozdrbávají lore. Nebavil mne ani předchozí díl, ale dost mne nakrklo, že dvě hlavní postavy z jedničky tady vůbec nejsou, místo toho přibývá nová (Thrawnův bodyguard) bez jakéhokoliv představení.
Na této knize je až bolestivě vidět, že ohýbá Thrawnův charakter tak, aby seděl na seriál Rebelové, a to se mi opravdu nelíbí.
V době psaní této recenze na mne ještě v knihovničce čeká Zahnův Dědic impéria. Jestli ale bude zase taková nebetyčná nuda, tak s tímto autorem nadobro končím.
Co se týče příběhu, spojení Vadera a Thrawna na jednom papíře je prostě záruka úspěchu. Oba je vidíme ve dvou obdobích - během klonových válek a během dob Impéria. Zkrátka lahůdka. Jediné, co bych vytknul, je už tradiční přehnaně popisný rukopis Timothy Zahna. V některých pasážích jsem měl problém orientovat se v tom, co se na scéně vlastně děje. Nevím, zdali je to čistě moje devíza, ale obraznost autora je dost specifická a to, co vidí on, se mu nedaří dost dobře přenést na papír. Atmosféra ale parádní. Pro mě o řád lepší než 1. díl.
Druhý díl druhé Thrawnovi trilogie - asi nemá smysl jí říkat "nová", když víme, že zanedlouho nás čeká opět další - je knihou, která z mého pohledu není nejlepším románem s naším oblíbeným admirálem, nemá nikterak kulervoucí příběh - což je ostatně problém většiny kanonických románů - a rozhodně nedosahuje kvalit prvního dílu. Přesto, nemohu se ubránit jistým sympatiím, které jsem si v průběhu čtení ke knize vytvořil. Tak prvně je to především zvolený koncept. V rychlosti si teď nevybavuji žádnou Star Wars knihu, kde by se přeskakovalo mezi dvěma časovými liniemi a i když vím, že mnohým čtenářům tato novinka nesedla, za mě se rozhodně jedná o příjemné oživení a automaticky tedy i palec nahoru - čímž nerozporuji, že linka z Klonových válek je o několik řádů slabší, než ta z doby Impéria. Což mě dostává k jiné věci, která se mi na knize hodně líbila a to je vztah Thrawn / Anakin Skywalker - Darth Vader. Rozvíjení tohoto vztahu v obou linkách jsem sledoval s velkým zájmem a v té pozdější se mi pak též hodně líbilo rozuzlení problému s Thrawnovou loajalitou. Spojenectví těchto dvou charakterů je tedy rozhodně největším plusem. S příběhem jako takovým problém nemám (viděli jsme lepší, ale i horší), byť - jak již bylo několikrát řečeno - linka s Padmé je zdlouhavá a nezajímavá a celkem razantně sráží kvalitu celého románu. Bohužel mi to párkrát vadilo až tak, že jsem knihu klidně i na týden odložil, protože prostě nechci nic vědět o Padmé a jejích eskapádách. Na to to jednoduše není tolik zajímavá postava. Ještě pár věcí bych k tomu měl, ale už takhle je komentář rozsáhlý, tak to raději nějak slušně ukončím a nebudu do toho dále rýpat, protože se bojím, že bych tomu pak hvězdu ubral. Vzhledem k tomu, že Thrawnova linka zdaleka neskončila, obrací se můj zrak k dalšímu pokračování s úderným názvem "Treason", kde patrně admirálova linka vyvrcholí (finále Rebels jako vrchol nepovažuji), než se Zahn definitivně přesune k jakési "prequelové Thrawnově trilogii". Já říkám: sem s tím. V této době, kdy klasické romány ustupují komiksovým knihám je nutné brát, co je. Jinak se taky může stát, že tady u nás nebude vycházet vůbec nic.
+ dvě časové linie
+ kombo Vader X Thrawn
+ zajímavé vedlejší postavy
- příliš mnoho prostoru pro Padmé
- pouze lokální příběh a žádná důležitá událost
- malinko useknutý konec
celkové hodnocení: 70%
Kniha byla velmi zajímavá. Dvojí dějová linka knize neublížila, právě naopak. Alespoň se konečně ukázala historie mezi Vaderem a Thrawnem.
Jak již bylo popsáno, hlavním problémem knihy je její rozpůlení do dvou nezávislých příběhů, které se sice na konci propojují, ale výsledek tohoto propojení není dostačující proto, aby zdůvodnil takový prostor pro příběh z klonových válek, který je jednoznačně slabší než linie Thrawn - Vader. Příběh s Anakinem a Padme dle mého šlo vyřešit dvěma, třemi kapitolami a více se soustředit na vztah Thrawna s Vaderem, který byl velmi zajímavý a dobře napsaný. Celkově se mi líbil i příběh na pozadí, který především v závěru vede k zajímavým úvahám a tématům, která budou doufám zpracována v posledním dílu.
Příběh z klonových válek byl slabší, nikoliv však špatný. Subjektivně mě však vadil velký prostor pro Padmé, která mě v příběhu rušila.
Celkově tak vnímám knihu trochu jako promarněnou příležitost, kdy až moc prostoru směřovala špatným směrem. Rozhodně však opět patří k tomu lepšímu z nového canonu a napjatě čekám na závěr, který už snad konečně bude na plné hodnocení...
Opět začnu pozitivy. Kniha je velice dobře napsána a Zahn udržuje svůj standard. Bohužel oproti původní trilogii zde chybí ona kvalita okolního prostředí. To je způsobeno jednak dle mého názoru nekvalitním novým kánonem a posléze ne zrovna povedeným koncem Thrawna v Rebels. Osobně mě nejvíce zaujala imperiální část a způsob jakým Thrawn obratně manévroval mezi svojí hodností a osobou Darth Vadera, který ignoruje naprosto vše, co se mu nelíbí. Genialita, rozvážnost a klid ve spojení s hrubou silou, temperamentem a svéhlavostí. To samé vidíme i v první části, ale ta je narušována dějovou linkou Amidaly.
Při čtení mě nicméně opět posedla touha více poznat Thrawnovu metodu předvídání svých nepřátel na základě umění jeho rasy. Zajímalo by mě, zda li by podobná metoda mohla být aplikována na lidi. A tím myslím jak a lidi ze světa SW, tak na lidi dnešního světa. Co je vlastně lidské umění? Dnes už přece neexistuje žádný jednotný směr či technika. Trochu mě překvapuje, že jednotlivé rasy mají umění velice jednolité a monotónní.
Druhý díl se mi četl velmi těžko. Ovšem na konci knihy to bylo svižnější a závěr se četl velmi dobře. Plné hodnocení dávám hlavně pro Thrawna a Vadera. Jako mínus vidím rozdělení knihy a na ten celý děj byla kniha příliš krátká
Trochu horší než první díl. Thrawn je skvělá postava, která by měla mít více místa. Z mého pohledu nešťastné rozdělení na budoucnost a minulost. Každá část by si zasloužila svoji vlastní knihu. Jako sonda do vesmíru dobrá a proč ne, ale něco mi tam chybělo...3*
"Je to on."
Kniha je rozdělena do dvou částí a to do spolupráce Thrawna a Vadera v době Impéria a Thrawna a Anakina během Klonových Válek, upřímně mě bavila asi víc Imperiální část, ale i ta "v minulosti" měla něco do sebe. Thrawn opět ukazuje svojí strategickou genialitu a to mají čtenáří Timothy Zahna rádi..bohužel ani jako první díl není díl druhý, ikdyž je o něco víc akční a je v něm o dost méně politiky na plný počet. Něco tomu pořád chybí, možná ta jiskra starších Thrawnových trilogii.
Ale i tak se budu těšit na závěr trilogie:)
Přečteno v originále. Celkem zajímavé dílo o Thrawnově setkání s Anakinem v minulosti vs Vaderem v přítomnosti. Thrawnova brilantní mysl opět taktizuje a předvídá nepředvídatelné, bohužel na původní trilogii o Thrawnovi, kterou tento autor napsal, a kterou Disney potopilo, to nemá. Ale přesto to dlě mě T. Zahn podal jak nejlépe to, pod novou taktovkou, šlo :)
Autorovy další knížky
1993 | Dědic impéria |
2018 | Thrawn |
2004 | Přízrak minulosti |
2006 | Mezigalaktická výprava |
1994 | Temná síla na vzestupu |
Tuto Zahnovu SW knihu bych určitě zařadil mezi ty slabší. Střídaní dvou časových linií není špatný koncept, ale z hlediska poutavosti to nějak nefungovalo a působilo to spíš zmatečně, přitom se dal ten potenciál určitě pěkně vytěžit. Stejně tak šlo více vytěžit z dynamiky Thrawn-Vader, která byla taková "meh". Tentokrát se nekonal ani nijak závratný příběh. Silnější bylo pouze budování tajemna, které se ale na konec trochu zhroutilo, i když závěr příběhu byl o něco našlapanější.