Tichá hrůza
Tomáš Korbař , * antologie
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/17096/bmid_ticha-hruza-H0N-17096.jpg
4
412
412
Hororová antologie obsahující to nejlepší z angloamerické hrůzostrašné povídky od 40. do 60. let dvacátého století. Vybral, uspořádal a přeložil Tomáš Korbař.
Přidat komentář
Tuhle sbírku jsem si vybrala záměrně. Je v ní totiž několik autorů, které bych si ráda přečetla. Navíc sbírku otevírá autorka, na kterou si zoubky brousím už delší dobu. A uzavírá jí autorka, od které jsem měla vážně velká očekávání, a jsem proto ráda, že mi její kniha leží v hromádce na čtení. A upřímně mohu poznamenat: "To nejlepší na začátku i na konci." A z pera ženských autorek ;)
Jediné, co mě mrzí je absence medailonků jednotlivých autorů. Nebo doslov sestavovatele/překladatele. Beru to jako slušnost. Navíc když se jedná o knihu, která vyšla úplně stejně tak, jak vyšla v roce 1967 poprvé. To tam tedy taky tehdy nebyly?!
Bavil mě výběr povídek, které k sobě seděly, leč ne vždy sedly mě. Navíc se mi po dlouhé době stalo, že za skoro každou povídkou jsem našla buď svůj příběh nebo nebo něco jiného, co mě zaujalo, a tím pro mě byla povídka ještě větší zážitek.
Moje hodnocení je tedy u jednotlivých povídek. A vždy nějaký komentář.
Tentokrát jsem se rozhodla hodnotit knihu hvězdami jako celek, byť to tak obvykle nedělám. Protože celkový pocit z knihy na základě výběru povídek mi seděl. Povídky seděly k sobě. A přestože se mi každá nelíbila na pět hvězd, vždycky jsem si něco našla. A to se mi hodně líbilo. Jedná se tedy o hodně komplexní výběr, který tvoří skvělou knihu. Z toho důvodu musím tedy knihu hodnotit i z tohohle úhlu. Hvězdu ubírám z důvodu z druhého odstavce. Tj absence doslovu sestavovatele/překladatele a medailonků autorů.
Moje oblíbená sbírka hororů. Četl jsem ji ještě jako mladý školák a tenkrát mi to připadalo dost dobré. Po letech musím uznat, že výběr povídek je opravdu skvělý. Např. Specialita šéfkuchaře, je jedna z mých opravdu oblíbených, proto není divu, že byla i celkem úspěšně zfilmována.
Hororová klasika. Několik skvostných povídek, mezi ty nejlepší řadím geniální Specialitu šéfkuchaře, jednohubku Meze Waltera Hortona, strhujícího Bradburyho Malého vraha a především Kuttnerovu Byl to démon. Lepší a přízračnější horor jsem nikdy nečetla. Ještě dnes mě jímá hrůza, když si pomyslím, že je klidně možné, že v onom příběhu nic nadpřirozeného není. Že se to všechno... stalo. Dospělým. Dětem. Jen to vidíme jejich očima, přikrášlené jejich fantazií.
Po dlouhé době hororová knížka přede mnou a mohu jen doporučit, je to stará dobrá klasika.
...Povídka Specialita šéfkuchaře není ani tak horor, spíš je to dobrý podnikatelský záměr...
Helemese horory. Nikdy jsem nic takovýho nečet a myslim, že je to hlavně o představivosti. Když si to čtu pod lucernou ve stanu, tak si chvíli řikám, ty vole, prouser a jindy je to spíš úsměvný.
Určitě si to dám jindy znovu. Nejvíc se mi líbila ta podivná restaurace, ptáčci a pak ještě asi šest dalších.
Tak si z toho udělej obrázek jakej chceš. Plínky nepotřebuješ a prášky na spaní taky ne. Víceméně jsem nadšen a dám si za odměnu nějakou laskominu.
V hodnocení se trochu projevuje nostalgie, protože v současné konkurenci už některé povídky nefungují. Nicméně je tu pořád několik perel (Ptáci, Malý vrah, Letní hosté, Byl to démon). Takže hodnotím i dobový přínos.
O Korbařově Tiché hrůze jsem slyšel pět ódy a údajně se jedná o jednu z nejlepších hororových antologií, co byla u nás vydána. Na kultovní sbírku jsem očekával mnohem víc, ale zřejmě to bude i tím, že pod pojmem "hrůza" si představuji něco jiného. Některé povídky mi ani moc hororové nepřišly. Buď jsem se musel do čtení nutit anebo zkrátka povídka prosvištěla a nějak jsem na konci zapomněl o čem vůbec byla. Tak to bylo de facto u každé, ale přeci jen se tu tři perfektní kousky našly! Absolutní vrchol byl pro mě "Plášť" od Roberta Blocha (autor legendárního zfilmovaného Psycha) a Bradburyho dvojice "Zástup" a "Malý vrah". Jedině u těchto dokázala moje pozornost setrvat od začátku do konce. A to je pro mě jasné znamení, že napětí a příběh funguje od první stránky. To se bohužel nedá říct o ostatních, což je škoda, ale tak už to občas u těch antologií bývá.
Popravdě jsem čekal trochu větší napětí a mrazivou atmosféru,které se mi bohužel nedostalo. Dost povídek bylo nezáživných a brzo mě začaly nudit.
Od tohoto "kultovního" výběru jsem asi čekal nejspíše něco úplně jiného,nebo úplně jinou kvalitu-už dlouho se mi nestalo,abych se do čtení vyloženě musel nutit,ale tímto se přelouskat,to byl opravdový horror sám o sobě-nikoliv ovšem publikovanými povídkami,které mi přišli vyloženě nudné a nezáživné(nebavila mě a nezaujala ani jedna-až na jedinou,která ovšem měla dost odfláklý konec)..Antalogií a výběrů povídek jsem četl už mraky-toto patří bezesporu k tomu nejhoršímu,k čemu jsem se za svůj život dostal
Parádní sbírka hororů. Doporučuji k přečtení všem příznivcům strachu a hrůzy. Tak jako každá sbírka, má i tahle silnější i slabší povídky. Povídky jako Malý vrah, Byl to démon, Letní hosté nebo Specialita šéfkuchaře jsou špička žánru a přečetl jsem si je několikrát.
Tahle knížka mě provází od dětství. V dětství jsem se na tu knížku chodila se zvrhlým strachem koukat, když ji měla rozečtenou mamka, a měla jsem zákaz ji vůbec otevírat :), pak jsem ji dostala a dodnes vzpomínám, jak jsem hltala Ptáky a Specialitu šéfkuchaře. Knížku jsem adoptovala a zaujímá čestné místo v polici na výběr z braku, hororů a detektivek. Na další čtení mě asi nejvíc pohltila povídka Byl to démon - to líčení divnosti a větší či menší samozřejmosti, s jakou ji přijímají děti, je povedené. Samozřejmě tam jsou i povídky, co mi nikdy nic moc neřekly, ale ty dobré táhnou celý soubor hodně, hodně vysoko.
Naprostá klasika žánru. Povídky jako Byl to démon, Malý vrah, Specialita šéfkuchaře nebo Drzoun (ale i další) jsem přečetl několikrát a určitě se k nim ještě vrátím.
Výstižný názov. Veľa poviedok v tomto skvelom výbere totižto iba naznačuje a veľkú časť príbehu prenecháva čitateľovej fantázii. A to je základný stavebný kameň každej dobrej (nielen) hororovej poviedky. Pointy a twisty niektorých obsiahnutých poviedok síce dnes môžu pôsobiť tuctovo, lenže treba si uvedomiť, že toto sú kusy, ktoré horor (aj ten súčasný) definovali. Nekritizujme preto originály, ale kópie.
Pri zhliadnutí roku vzniku pri niektorých poviedkach som zostal zarazený a to kôli sviežosti a vyspelosti štýlu, ktorým boli napísané. Päťdesiat rokov v literatúre neznamená nič. Ak áno tak to, že kvalita textov má klesajúcu, nie stúpajúcu kvalitu.
Část díla
Boulterovi kanáři
1965
Byl to démon
1965
Čekárna
1964
Drzoun
1963
Letní hosté
1950
Některé povídky jsou velmi vydařené, některé zas slabší.