Tiché město
Ivan Wernisch
Novou sbírku Ivana Wernische bude obeznámený čtenář právem vnímat jako jedno z básníkových vrcholných děl. Několik desítek formálně různorodých textů, od krátkých, úsečných básní přes celou řadu delších básní v próze až po zdánlivě rozverné finále, v němž tvůrce několika básněmi navazuje na své někdejší autorské alter ego Václava Rozehnala, nezaměnitelný smysl pro humor, groteskní aluze na staré časy, snová obrazivost, tušová lehkost a zenová bravura lyrických obrazů, ale také všeprostupující těžká melancholie a v neposlední řadě četné motivy životní rekapitulace a jemné, leč nepřeslechnutelné tóny loučení… to vše jsou cihly, z nichž je postaveno Wernischovo zcela jedinečné Tiché město.... celý text
Přidat komentář
Poněkud netradičně jsou zde převážně prózy, avšak prózy spíše lyrické, kde příběh jaksi jen zdánlivě hraje hlavní roli, pochopitelně plné typického Wernischovského humoru a poetiky s mnoha výrazy již (téměř) zapomenutými a poetickými tedy již svojí podstatou.
Autorovy další knížky
1965 | Zimohrádek |
1992 | Doupě latinářů |
1961 | Kam letí nebe |
1990 | Čím drží svět pohromadě |
1985 | Beránci vlci aneb Marcipán a pumprnikl |
Sednul mi styl psaní, ale jinak nic zvláštního.