Ticho mezi námi
Abbie Greaves
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/456613/bmid_ticho-mezi-nami-MKo-456613.jpg
4
71
71
Maggie a Frank jsou manželé již čtyřicet let. Milovali se od prvního okamžiku, kdy se setkali. Jejich společný život byl plný radosti, slov a smíchu. Zažili i těžké časy, ale jejich vztah byl vždy pevný a nerozbitný. Pouto mezi nimi bylo výjimečné. Ale to platilo jen do chvíle, než nastoupilo ticho. Teď spolu Maggie s Frankem nemluví. Vaří si jídlo, sdílí společné lože, ale žijí beze slov. Frank před šesti měsíci přestal mluvit a Maggii ani nikomu jinému se ho nepodařilo opět rozmluvit. Tíha jeho tajemství je rozdělila – vytvořila mezi nimi nepřeklenutelnou propast. A Maggie se dostala na samé dno. Když ji Frank najde v bezvědomí a vedle prázdný obal od léků, jeho křehký svět se rozpadá. Sanitka Maggii převáží do nemocnice, kde je uvedena do umělého spánku, ze kterého se už nikdy nemusí probudit. Frank se neodvažuje ji opustit. Zůstává jí po boku – a tehdy teprve znovu promlouvá. Začíná vyprávět svůj příběh. Slova, která tak dlouho zadržoval, jsou konečně uvolněna a odhalují, že i ke špatným věcem mohou vést šlechetné pohnutky. Může však ještě napravit, co se pokazilo?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2021 , MetaforaOriginální název:
The Silent Treatment, 2020
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Citace: "... jaké je to být sám, dokud nepoznáte pocit, že jste s někým kompletní?"
Kompletně kompletní... společný postoj na rodičovství... Každé dítě je však také originálem, stejně jako každý člověk, jeho pocity jsou jeho a také originální, vytvořené mnoha probíhajícími vlivy /postřehnutelnými okolím či přehlédnutelnými.../, ale i přesto mohou být hluboko uloženy a čekající na jejich porozumění , pocity se mohou stát podhoubím chaosu.../. Nedostatečná pomoc, porozumění může způsobit zablokování integrace mezi rodiči a dítětem ... Následná bolest dospěláků, která je k zešílení a dere a chce ven a detoxikovat se od traumatických negativ, např. v podobě pomateného řevu, ale hrdlo se sevře a hlasivky jsou ochromené hrůzou, umrtvené, bez jednoho záchvěvu..., pak komunikace vázne a energie na řešení chybí...
A rodiče se vždycky dopouštějí malých i velkých vztahových přehmatů.. Prozrazovaly jsme si s kamarádkami výchovná tajemství a společně si oddychly, že to naše děti přežily...
Začínající autorce přeji další spisovatelské úspěchy, knihu z mnoha důvodů např. pomoc při integraci porozumění člověka s člověkem nejen na síti, doporučuji.
"Ticho mezi námi" je smutný a myslím si, že aj celkom dobre napísaný debutový román o absencii komunikácie a bezradnosti vo vzťahu medzi manželmi a vo vzťahu rodič dieťa. Pri čítaní tohto komorného príbehu sa mi striedali rôzne emócie a rovnako tak aj sympatie, či nesympatie s hlavnými protagonistami.
Autorke sa tu podarilo vykresliť autentický obraz manželstva, kde nechýba láska, túžba, radosť, ale aj sklamanie, beznádej, či strata.
Tak tohle byla krásná kniha! Neuvěřitelně čtivá, dojemná, pravdivá... takový ten příběh, který Vám neustále předkládá náměty k zamyšlení. Velice poutavé čtení.
Ticho mezi námi je kniha pro ty, kteří už vědí, že život není procházka růžovou zahradou a že to, co slibně začalo, nemusí vždy končit šťastně. Příběh, který Vás zasáhne. Je tady čtyřicet let manželství z pohledu nejprve muže, a potom ženy. Tytéž události pokaždé jinak.
Kniha neskončila tak, jak jsem předpokládala, že dopadne, a i za to autorce palec nahoru. Stojí za přečtení.
Po svých zkušenostech se 7láskami jsem opravdu přemýšlela, jestli se do téhle knihy pustit. Nemohla jsem se rozhodnout líp. Na rozdíl od její předchůdkyně z této edice, mi styl psaní naprosto vyhovoval a do příběhu jsem se téměř okamžitě vnořila a hltala ho. Po celou dobu čtení mě poháněly dál právě ty věci, které jsme se po kouscích dozvídali. Není to žádný typický příběh s klišoidní zápletkou, což opravdu oceňuju. Teď bych se ráda pustila do hodnocení postav…ty byly naprosto úžasné a hlavně skutečné, z čehož pramení taky dost velké kouzlo tohohle dílka. Člověk má vyloženě pocit, jako by se tohle klidně mohlo dít vedle u sousedů. Franka jsem si zamilovala a to samé se dá říct o Maggie – oba dva tvořili dohromady tak velké srdce přetékající láskou, a přesto nebyli černobílí a měli své stinné stránky. Celá kniha je navíc jedna velká bomba všemožných emocí, která ale na vás působí tak nějak postupně až do chvíle, kdy bouchne úplně a vy budete ztracení. Nebudu si na nic hrát, já jako velký cíťa jsem se neubránila řadě slz. Moc se mi líbí i všechna témata, která jsou tu zpracovaná – rodičovství, dospívání, odpuštění, láska a hlavně to, co jsme díky ní schopní udělat pro druhého člověka. Najdete tu i spoustu krásných myšlenek. Konec mě moc potěšil. A taková poznámka pod čarou… je to tak úžasný, nádherný a skutečný příběh lásky, že mi nezbývá než doufat, že něco podobného zažiju taky. VELKÉ DOPORUČENÍ!!
Bylo nutné přenést se přes způsob, jakým se autorka rozhodla příběh ústředního páru vyprávět, ale rozhodně to byl příběh, který si být vyprávěn zasloužil.
Tato kniha mě pohltila a nepustila. Maggie a Frank jsou manželským párem, který musel za svůj společný život překonat hodně úskalí, jak se popasují s rodičovstvím, to je oč tu běží. Nakonec jsme na svoje chyby úplně sami a to je může přivést až do svým způsobem nezvratné situace. Tak moc jsem si přála, aby některé z chyb neudělali... Smutný příběh, nádherně vykreslený, nutí k zamyšlení... a za to jsem autorce asi nejvíce vděčná. Doporučuji všem rodičům k přečtení.
Upřímně, žiji také v dlouhodobém manželství, ale vážně si neumím představit, že bych s tím druhým půl roku ani slovo nepromluvila. Považuji to za nemožné, protože přece jen se musí řešit spousta záležitostí v domácnosti i s okolím, za takovou dobu se naskytne spoustu věcí, které je prostě nutné se svým protějškem probrat... V tomto směru tedy je tento příběh pro mě tak trochu spíš sci-fi. Zvláště když se tak milovali - existuje vůbec nějaká žena, která by toto strpěla? To musí vyvolat takovou depresi, že nejspíš buď odejde nebo si opravdu sáhne na život. A důvod, z jakého Frank přestal mluvit, je sice závažný, ale právě proto, že jde o jejich dceru, bych spíše čekala, že budou oba vše chtít prodiskutovat, vzájemně se tak podpořit, nevěřím, že toto je obrázek dvou lidí, kteří se opravdu mají rádi. To je vážně přitažené za vlasy. Podle názvu jsem spíš čekala, že ticho mezi manželi bude pro nějaké neshody trvat vždy jen pár dní, jak to v běžném životě bývá. Z toho důvodu nemohu dát více hvězdiček, i když jinak je láska k dceři hezky vyjádřená, i prostý fakt, že ať pro dítě uděláte cokoliv, nikdy není zaručeno, že se v životě nevydá špatným směrem.
Už dlouho jsem u knížky tolik nebrečela. Žijeme v době, kdy jsme neustále přesvědčováni médii, že být singl, žít v „prošívané rodině“, zažívat různé sexuální úlety, jít si tvrdě za svými sny… je „in“ a normální, takže přečíst si současný příběh o všední a přesto velké lásce, je skoro zázrak . O to víc mne zraňovalo, že přes veškerou usilovnou snahu, vstřícnost, lásku – partnerskou i rodičovskou, děláme chyby, které jsou tak fatální….
"Byla jsem ochromená. Chtěla jsem to dělat správně, chtěla jsem být správnou matkou. Teď, když o tom přemýšlím, vím, že v tomhle jsem to pokazila- přemýšlela jsem moc, chtěla jsem moc-, a za to se nenávidím."
Zajímavá prvotina, zajímavý příběh. Děti píší knihy o svých traumatech, která jim způsobili rodiče. Takových knih máme nepřeberně. Mnohem méně je těch, které se na děti dívají očima rodičů. Tato k nim patří. Až příliš ideální manželství mi nepřipadalo uvěřitelné, a to je asi jediná slabina knihy. Trápení s dcerou jedináčkem, očekávání, která od ní možná neměli, nicméně jediné dítě vyrůstající v bublině příliš ideálního vztahu je cítí a je pro něj neúnosné. Tu dceru chápu víc, než rodiče a to už mám sama dost velké děti. Pro mne nebyla kniha rozvleklá, plynula jako klidná voda, mnohé bylo potřeba říct, i když to nebylo dramatické. Jde spíš o psychologickou sondu, nad kterou je potřeba přemýšlet, ale v tom mi zase trochu brání ten příliš ideální vztah. Asi bych se v něm nudila. Pak že jen problematické vztahy jsou zajímavé k napsání knihy! Zatím se mi potvrzuje teorie, že děti mají žít s námi i naše starosti, tím je vybavujeme schopností správně řešit problémy v dospělosti. Dala bych o půlku hvězdičky méně, ale nejde to, takže nakonec plný počet, je to koneckonců prvotina a velmi zdařilá.
Hodnocení 4⭐/5⭐
Již čtyřicet let se Meggie a Frank milují a prožili krásné manželství radosti a smíchu. Bohužel v životě zkusili i mnoho těžkého, jejich vztah ovšem prozatím vždy obstál. Obstojí i teď když nastoupilo mezi manželskou dvojici tíživé ticho?
Meggie a Frank spolu nyní nemluví. Jí spolu, spí spolu, ale žijí beze slov. Frank před půl rokem úplně přestal mluvit a nikomu se nepodařilo ho přimět k jedinému slovu. Meggie jeho mlčení zažene až na pokraj sil a pokusí se o sebevraždu. V nemocnici je uvedena do umělého spánku a Frank ji zůstává po boku a začíná vyprávět svůj příběh, proč přestal mluvit. Vše se snaží Meggie říct, vše napravit, dokáže to? Nebo již Meggie není pomoci?
Začátek tohoto příběhu byl pomalejší. Přišel mi trochu prázdný, málo emocí občas vyprávěno až nezúčastněně. Ale byl velice originální a důvěryhodný. Když se kniha přehoupla přes polovinu, příběh vygradoval a mě to neskutečně pohltilo. Moc se mi líbila láska, která byla doslova hmatatelná. Truchlila jsem s nimi a představovala jsem si co já bych udělala jinak. Sama mám dvouletou dceru, takže tento osud dvou rodičů nebylo pro mě moc příjemné sledovat, ale člověk si uvědomí chyby, které každodenně děláme. Příběh dokonale znázorňuje, jak důležitá je ve vztahu natož v manželství komunikace. I když chceme milovaného ochránit před zlou a škaredou pravdou, muže vyústit v něco mnohem horšího. Navíc si musíme uvědomit, že kvůli strachu o malé dítě a neustálou tendencí ho chránit a dělat rozhodnutí za něj, ho poznamenáme mnohem rapidněji. Nesmíme z dětí dělat skleněné panenky ale dokazovat jim, že je milujeme tím, že je občas necháme bojovat samotné. Příběh měl opravdu nějaké poslání a na konci mi doslova ukápla slzička.
Zajímavý námět, jehož zpracování mě ale příliš nenadchlo. K hlavním postavám jsem si nedokázala vytvořit žádný vztah a jejich popisování zásadních situacích jejich života mi přišlo neosobní až nezúčastněné. V podstatě celý příběh je na stejné vlně, žádné vybočení... závěr, u kterého jsem čekala velké rozuzlení a vysvětlení, mě zklamal a nijak zvlášť nepřekvapil.
Na druhou stranu se knize nedá upřít čtivost a zajímavé prvotní téma.
Kniha , která se mi četla velice dobře a doporučila bych ji všem budoucím rodičům, kteří jsou ochotní si nechat poradit jak nedělat chyby. Tato kniha totiž krásným způsobem popisuje jak je velice důležité pro výchovu dětí mentální nastavení rodičů. Když se rodiče chronicky bojí o své dítě vytvoří se tzv. morfogenetické pole a pak už není cesty zpět.
Citace z knihy - "Než přišla temnota , která se usadila, a roky, kdy se ji zoufale snažili rozptýlit. Ale ať dělali cokoliv bez ohledu na to, jak moc se snažili, nikdy to nebylo dost."
Velmi silná kniha.
Jednoduchý příběh o nevyřčeném. Za mě asi takový průměr, co neurazí. Působilo to na mě jako takové klišé (ne v romantickém slova smyslu) - spíš nedotažené - nepřijde mi reálné, že by manželé, kteří spolu žijí čtyřicet let spolu 6 měsíců nepromluvili ve společné domácnosti...?
Na druhou stranu se mi kniha kupodivu četla dobře a času stráveného s ní nelituji, proto dávám 3 hvězdičky místo dvou.
Nebylo to úplně špatné, četlo se lehce, ačkoliv příběh Franka, Maggie a jejich dcery vůbec lehký nebyl, spíše naopak. Místy mi to přišlo takové vleklé, zdlouhavé, dávám tři hvězdičky. Možná kniha osloví více někoho, kdo něco podobného ve svém životě či okolí řeší/řešil.
(SPOILER) Pro mne zklamání. Zdlouhavé čtení, bez překvapení. Zajímavé asi pro toho, kdo má podobnou rodičovskou zkušenost, jako je popisována v knížce. Pokud se popisované téma (dítě propadne drogám) čtenáře netýká, knížka se čte těžce a u mně se skoro zařadila mezi těch několik málo knih, které jsem nedočetla, odložila nedočtené. Způsob psaní příběhu očima manžela a následně očima manželky mohlo být zajímavé, nicméně tento nápad zůstal nevyužit, vlastně celá kniha je psaná očima manžela, který následně komentuje vnímání manželky.
Je to smutné čtení, lehce depresivní a byla jsem napnutá z věcí, která ještě více poznamenají Franka i Maggie. Bála jsem se číst dál, ale zároveň mě to nutilo pokračovat. Už dlouho jsem nečetla knihu, která by mě takto emočně dostala. Přesto však mám určité výhrady a to právě k tomu tichu. Ať už mám s tím, s kým žiji, jakýkoliv vztah, komunikace, i kdyby jen z organizačních důvodů, je důležitá. Jenže ticho není to hlavní, důležité je to, co se stalo před tím a čím si s Maggie musel projít. Je to těžké čtení a určitě ne pro každého.
Ticho mezi námi
Silný příběh. Nekdy ani 100% nestačí, jen smíření.