Ticho touhou znavené
Karel Hlaváček
Karel Hlaváček je jedním z nejvýraznějších představitelů symbolismu a dekadence. Jeho melodická poezie odráží básníkovu rozervanou duši i pocit konce století. V našem výboru najdete básně plné výjimečných, nevšedních pocitů a představ, jemných nálad, nočních neurčitých a pohádkových krajin bez pevných obrysů a naplněných fantazií.... celý text
Přidat komentář
Číst Hlaváčka je jako nahlížet nad propast. Nachýlit se k polibku. Víme, že za nějakými slovy již není nic. Že jsou obrazy, které na nás zírají živýma očima, ale nelze do nich proniknout. Hlaváčka považuju za opravdu velkého básníka, protože pochopil, že tyto obrazy nestačí, a věnoval se své poezii i po stránce formální do nejmenšího detailu. Bez nudných, nebo dokonce směšných rýmů, které by shazovaly, ale naopak s ladností a rytmem. A kdykoli když "pršelo v noci", věděla jsem, na koho si vzpomenout. A budu to vědět pokaždé.
Autorovy další knížky
2010 | Pozdě k ránu |
1989 | Vteřiny duše |
1986 | Milostný listář |
1898 | Mstivá kantiléna |
1978 | Hrál kdosi na hoboj |
Podmanivé hluboké a až hudebně znějící verše, které člověka zavedou do šedých krajů a šumění deště, a nad tím vším probleskuje autorovo ironické pousmání. Další z básníků, u kterého je mi moc líto, že nežil déle, protože mě náhled do jeho světa hodně obohacuje.