Život podle plánu

15.01.2011

[004/11] A končím. Už žádný Harlequin a to nejspíše až do důchodu. Nerada slovně hodnotím jakýkoli žánr pokud z něj nemám alespoň něco načteno a tak jsem četla. Ale čeho je moc...

(80) ,,Řekněte mi jen jeden dobrý důvod, proč bych kdy potřebovala znát plochu rovnoramenného trojúhelníku."

Kdyby to četl Kristus při poslední večeři, žádné znovuzrození by se nekonalo. Definitivně by zabodl rezignaci a raději zpod povrchu zemského proklínal lidstvo! Na straně 16 má člověk to nejsilnější nutkání roztříštit si hlavu o kovové zábradlí. Celou dobu jsem měla pocit, že jsem to někde četla. Stejné charaktery, zase houf dcerušek "k nezaplacení", stejné řečičky, popisky a pak... narazila jsem na větu: ,,Muži nejsou krásní." Bylo mi to všechno jasné! Vždyť to jsem četla už před tím! 'Kompromis'.

(113) Láska zahrnuje odevzdání, požadavky, slabost.

Nevím sice kdo koho vykradl, ale "Život podle plánu" by se dal po slohové stránce hodnotit daleko výše. Pár záporů:
- Postavy dcer jsou naprosto zbytečné. Slouží hrdince jen jako výmluva, aby někam nemohla jít a něco udělat.
- Rozhodně hrdinům nebyla zima. Neustále je spalovala touha, tělem se jim šířil žár, vlna horka se jim rozlévala zpod podbřišku, jeho oči žhnuly,... No, abych to shrnula, inkvizice se tomu teplotně nevyrovná.
- Muž si neustále proplétal se ženou prsty. Snad štrikovali pro případné robátko.
- Neoriginální pojmenování žen v tomto žánrů je až k pláči. Téměř všechna začínají na "J".
- Hrdinka byla naprosto labilní, na úrovni duševního zhroucení, z jednoho polibku dělala tragédii a kostlivce své mysli neustále cpala za utajené dveře, ale ta jeho noha ne a ne se zastrčit.

(57) ,,Čím to je, že se nikdo neptá muže, který se rozhodne neoženit. Ale když se žena rozhodne žít svobodně, pak je s ní něco v nepořádku!"

(Nevím sice proč, ale po Americe patrně koluje zvěst, že na Aljašce si muži vyměňují manželky a všude běhají lovci v kožešinách z vlastnoručně zabitých zvířat. Hm... Tak už víme, kde se berou ty stupidní filmové scénáře.)