Tigrova žena
Téa Obreht
Tiger ujde zo Zoo a dostane sa až na vrchol hory nad balkánskou dedinkou Galina. Dedinčania majú strach z jeho nočných návštev. Len jedného chlapca magicky priťahuje – rovnako ako tiger Šer Chán zo stránok Knihy džunglí. V dedinke spustošenej vojnou sa mladá lekárka Natália púšťa do odkrývania záhadných okolností, ktoré sprevádzali nedávnu smrť jej starého otca. Pri pátraní po stopách útržkovitých spomienok na príhody, ktoré jej starký v detstve vyrozprával, sa dostane až k potrhanej Knihe džunglí a uvedomí si, že smrť ho možno zastihla pri hľadaní „nesmrteľného muža“. Najzáhadnejším príbehom, na ktorý pri hľadaní svojich koreňov natrafí, je však legenda o tigrovej žene.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2012 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
The Tiger´s Wife
více info...
Přidat komentář
Magický realizmus ako má byť. Autorka je skvelá rozprávačka, pochmúrne situácie po vojne sú popretkávané takmer rozprávkovými príbehmi-o mužovi, čo nemohol zomrieť, či žene, ktorú považovali za manželku tigra.
Súhlas, že kúzlo života spočíva v príbehoch.
Tu sú rozvíjané dva. Ich sila vo mne stále doznieva...
Je to už více než týden, co jsem tuhle knihu dočetla a stále se potýkám s tím, jak ji ohodnotit a co k ní napsat. Mám totiž opravdu ráda, když se v příbězích prolíná skutečno s neskutečnem i to, když některé z těch tajemných věcí zůstanou nevyjasněné, aby měl čtenář možnost si to nějak sám domyslet či uspořádat. Příběhy Tygrovy ženy a Nesmrtelného muže jsou opravdu skvělé. Ale je tu hodně nejasností v té realistické části. Hlavní hrdinka na základě svých vzpomínek, z vyprávění, ale i z jakýchsi informací, které získala neznámo kde, dává dohromady život svého dědečka, který zemřel. Ale zdá se, že vlastně hledá i sama sebe. Je to ovšem takové nesourodé, autorka přeskakuje od současnosti – kde právě pomáhá sirotkům z válkou zmítaného Balkánu (ale to tak nějak zmizí do vytracena) - do vzpomínek na dětství a já často měla pocit, že se ztrácím. Zoologická zahrada v dětství a za války, dokonce i ta válka se mi míchala dohromady, po setkání s mužem v opuštěné horské vesnici jsem dlouho pátrala, koho to vlastně potkala, a to celé ve mně vyvolalo kromě zmatku i jakousi nespokojenost. Když jsem knihu dočetla vracela jsem se, dokonce opakovaně, k některým pasážím, ale ani to většinou žádný výsledek nepřineslo. Vlastně tedy stále nevím, jak tu knížku ohodnotit. Ale když si uvědomím, že jsem s ní strávila vlastně týden navíc a ten pocit uspokojení z dobré knihy se stále úplně nedostavil, dávám jen 3 hvězdy.
Kdo rád tvorbu spisovatele Louise de Bernièrese či režiséra Emira Kusturici, je pro něj prvotina balkánské spisovatelky Téy Obrehtové jako dělaná. O jejích kvalitách vypovídá i britská Orange Prize. Ovšem než si odfrknete s uštěpačnou poznámkou o intelektuálních orgiích, vězte, že v tomhle případě jste vedle.
Kouzlo románu spočívá v bravurním propojení tragiky s humorem a tvrdé reality s magickým folklórem. Sympatické jsou zde především postavy, vesměs lidské a přirozené, přitom individuálně velice zajímavé. Naopak vadou na kráse je tak trochu roztříštěnost vyprávění a často zbytečně podrobné popisy krajiny. Není to však rozhodně komplikované čtení, ani prostoduché - dokáže se zažrat pod kůži, stejně jako rozesmát absurdními situacemi. On letmý náhled na jugoslávský konflikt jinak pojmout vlastně ani nejde.
Chcete-li si odpočinout od mečů, raket, skalpelů či svatebních kytic, těžko budete hledat lepší knihu. A víra v tygra (tedy v nebezpečí i krásu) se vám pak stane druhou přirozeností.
velmi čudná kniha od ktorej som očakával o hodne viac a hlavne čosi inšie, NEVIEM čI JE Emir Kusturica aj spisovatel ale táto spisovatelka bola určite ním ovplivnená.
Nečekala jsem bůhví jaká dobrodružná knížka to bude podle komentů, potřebovala jsem něco neutrálního bez romantiky, krváku, bez vražd. Četla jsem to spíše abych zaměstnala mozek (po úmrtí v rodinně) do pulky jsem četla a četla ale pak mě to přestalo táhnout dál, zájem o příběh úplně vyšuměl. Takže kniha nedočtená a nevim jestli ještě někdy po ní sáhnu....
Kto tvrdí, že magický realizmus je literárny smer regionálne zviazaný s Latinskou Amerikou, nech ci sadne a číta Tygrovu ženu. Obreht píše ako podľa definície: magické prvky pôsobia prirodzene, ale nie sú vysvetlené, postavy ich prijímajú a nehľadajú v nich logiku, vplyv folklóru, zrkadlenie minulosti a prítomnosti, atď. Zasaďte si to do kulís suchých balkánskych kopcov, jeho zložitej histórie od okupácie Habsburskými vojskami, cez dve krvavé svetové vojny až po tie bratovražedné na konci dvadsiateho storočia a máte Tygrovu ženu. Pre lepšiu predstavivosť netreba ani veľmi hľadať a nájdeme tu dalmátske pobrežie, Belehrad či Mostar.
Skvelá atmosféra, neuveriteľné postavy, tajomné a nevysvetliteľné udalosti, ktoré nedovolia knižku len tak odložiť. Balkán je fascinujúci sám o sebe, no na svet, ktorý vytvorila Tea Obreht by som použil ešte expresívnejší výraz, keby som taký poznal. Vynikajúce čítanie!
Kniha je zvláštní a dojemná, někdy podivná a neuvěřitelná, přesto zajímavá, hluboká a nezapomenutelná. Originalitu hodnotím plným počtem bodů.
Bola to čudná kniha, ale myslím to v dobrom. S takýmto pohľadom na bývalú Juhosláviu, som sa ako čitateľ ešte nestretol. Často ma zarazilo, kam až môže zájsť poverčivosť a jednoduchosť prostých ľudí v izolovaných dedinkách. Vykresľovaný dej ma často dostal do neočakávaného očakávania :) . Pozadie vojny a prvky nadprirodzeného sa zaujímavo pohrávali z ľudskými osudmi. Kto hľadá nadupaný dej, nech túto knihu neberie do rúk. Ale kto hľadá niečo zvláštne, kde by ste ani nečakali že Vám hrdina prirastie k srdcu, tak toto by mohlo byť pre Vás to pravé...
Kniha by si bohatě vystačila jen s příběhem o tygrově ženě a nesmrtelném muži - pak by ode mne dostala minimálně o hvězdičku více. Takhle jen 3,5. :-)
Velmi pěkná kniha se zvláštní atmosférou. Zajímavá kombinace témat války, mýtického vyprávění a vzpomínek z dětství.
Knížka přesně podle mých představ! O válce v Jugoslávii se tam moc nedozvíte, protože vyprávění směřuje spíš na Balkán na začátku minulého století, a spojuje romantickou historii s fantaskními příběhy o nesmrtelném muži a tygrově ženě. Hrozně mě bavily ty pohádkové linky a úvahy, jak je možné smířit se s nevyhnutelností smrti. Dojemné, k zamyšlení.
Krásná kniha, ve které se snoubí mýty s realitou. Drsné a zároveň poetické vyprávění. Hezky jsem si početla!
Výlet na divoký Balkán, kde se pověst potkává s pohádkou, historky se stávají mytologií a babské drby legendami. Prolínání dvou linií (život dědečka a orální historie vesnice, z níž pocházel, vs. vypravěččina reálná cesta do poničené oblasti spoutaná s její imaginární poutí ke kořenům) ústí ve zvláštní formát, který místy působí jako Natáliino vzpomínání v ich formě, přesto však neochvějně drží perspektivu vševědoucího vypravěče, neomylně vybírajícího z množství povídaček tu "správnou" fantastickou verzi. Čtenář se tedy dozví, jak asi dopadlo poslední setkání s nesmrtelným mužem, nebo co se stalo s "tygrovou ženou", nemá však smysl v tom všem hledat jednoznačnou a neuhýbající narativní linku (naopak, poutavé odbočky jsou "v ceně") a směřování k jedné velké pointě. Tohle pomyslné pátrání není ani tak napínavou detektivkou, jako spíš rozkošnickým nořením se do zapomenutých končin. Přestože mnohé podivné jevy jsou nakonec logicky vysvětleny, účelem je spíš smíření racionality s magií reality a neskutečností skutečnosti. A samozřejmě čirá radost z vyprávění.
Štítky knihy
vzpomínky hledání smyslu života Balkán magický realismus nesmrtelnost dědeček rodinná tajemství balkánské války
Milovníci Kusturicy v této knize najdou odraz obdobného "balkánského" vypravěčství....žádné hořekování nad nedostatkem a ranami osudu, ale bizarně groteskní vidění a chaoticky živelný a tvořivý přístupu k realitě (či jí navzdory)... Zdravotnická mise v občanskou válkou rozdělené krajině, spojená s nečekanou cestou za zemřelým dědečkem...směsice vzpomínek na společné rituály, jeho dětství a dospívání v chudé vsi, i to vlastní, v hlavním městě v dobách války...trocha dojemného sentimentu, humor a (sebe)ironie, rodina, komunita a kontinuita, ale hlavně síla předávaných tajemných (ať už lidovou tvořivostí přifouklých či nevysvětlitelných) příběhů.