Tisíc polibků
Tillie Cole
Jeden polibek trvá okamžik. Tisíc polibků však může vydržet na celý život. Jeden chlapec, jedna dívka. Pouto mezi nimi je ukováno v jediném okamžiku a střeženo v srdci celou dekádu. A vydrží navždy – nebo tomu alespoň věří. Když se ale sedmnáctiletý Rune Kristiansen po dvou letech vrací z rodného Norska do ospalého městečka Blossom Grove v Georgii, kde se v dětství spřátelil s Poppy Litchfieldovou, vrtá mu hlavou pouze jediné: Proč mu dívka, která byla druhou polovinou jeho duše a která mu slíbila, že bude věrně čekat na jeho návrat, přestala před dvěma lety odpovídat na jeho dopisy a telefonáty? Poppyino mlčení zlomilo Runovi srdce. Když však odhalí pravdu, zároveň zjistí, že největší bolest ho teprve čeká.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2024 , Yoli (ČR)Originální název:
A Thousand Boy Kisses, 2016
více info...
Přidat komentář
Tato kniha je první, která mne kdy dokázala rozbrečet. Přečetla jsem ji jedním dechem. Jen bych asi vynechala epilog.
Upozornění: slovo láska se tu bude objevovat velmi často.
Pláču srdíčka. Kniha číslo 148. Moje srdce málem puklo. ♥
Láska neřeší. Láska miluje. Něžná láska jako každá jiná.
Láska - to je Rune. Rune - to je láska.
Věřím v lásku na první větu. A tady jsem do toho spadla po hlavě a okamžitě. Nechala jsem se lapit, přesladit a zlomit a je mi to úplně jedno, hrdě to veřejně přiznávám. Připravila mě o dech, povzneslo to moje srdce a něco takového jsem dlouho nepocítila. Jako bych se ocitla ve snu. Jeden pro druhého znamenají vše. Je to přeslazené, vysněné, nereálné, přehnané, ano, je, jenže pak se ozvalo moje srdce, moje vnitřní uvědomění a už jsem ji viděla jako svoje další poslání.
Láska je vzácná a je to jediná věc - emoce, která dává životu smyl. A ačkoliv jsem v životě víru už mnohokrát ztratila, tahle se mě drží stále. Vždycky jsem nejvíc věřila lásce. Věřím, že existuje. Věřím, že ji v sobě máme. Zvolila jsem lásku. A přesně to říká a předává tato kniha. Je to taková oslava lásky a já jsem z toho hotová. Oddanost. Upřímnost. Něha, cit, vášeň, porozumění, věrnost. A pak mě prudce bodlo na hrudi. Nebrečela jsem, řvala jsem. Řvala a řvala a řvala.
Myslela jsem si, že napíšu dlouhý komentář, jak je kniha nádherná, krásná, úžasná, ale tohle není o slovech, tohle je o pocitech, o procítění. Je to uvnitř. Ve mně. V nás. A kdo to necítí, nemohl dosáhnout bytí a tím ani ocenit tuhle knihu. Nepromýšlejte to, vciťte se do toho. Možná i to je důvod, proč píšu komentář až po dvou letech. Pořád je to ve mně, nic se nezměnilo, cítím to do posledního chloupku na těle. Jsem to já.
Řekněte mi, že tohle je opravdové. Že láska je neutuchající silou lidstva. Že takové oddané milování existuje.
Každá holka potřebuje v životě Runa.
Vynikajúca kniha, jedna z najlepších, ktoré som čítala. Pripomína, prečo je dobré sa niekedy "zastaviť" a popremýšľať, čo je v živote dôležité. Všetko zlé je na niečo dobré.
K této knížce snad ani nemám slov z toho důvodu, jak je skvělá! Normálně bere dech! Tolik krásných filosofických myšlenek v jedné young adult knize?! Neskutečné! Miluju tu knihu! Knížka vypráví o Runem a Poppy. Ti se seznámili když jim bylo 5 a skoro hned se stali nejlepšími kamarády. Jenže, když je Poppy 8 její babička umírá, ale jelikož obě zbožňují dobrodružství, babička Poppy zadá úkol aby prožila dobrodružství a za celý život nasbírala 1000 polibků, ale ne obyčejných. Takových těch, co si bude pamatovat do konce života. A tak se nakonec vydává s Runem na tuto výpravu. Problém nastává když je jim 15 let. Rune, který pochází z Norska se tam kvůli tátovi a jeho práci musí vrátit. Dvojice se musí rozloučit. A co je ještě horší, Poppy přestane po nějaké době s Runem komunikovat, odepisovat mu na zprávy. A on netuší proč. Jak jsem říkala, tenhle román je dechberoucí! Tak plný emocí! S touhle knížkou budete s emocemi jako na horské dráze. Miluju ty filosofické myšlenky! V knížce mám zaležených víc jak 10 pasáží. A ty postavy?! Taky miluju! Nádherně vykreslené a popsané postavy! A popis emocí? Skvělý! Zkrátka knížka mi bere dech! Pokud vám nevadí, že to bude trochu přeslazené, jelikož je to stále young adult, tak směle fo toho. Autorka zde nádherně popsala ryzí lásku. Takovou tu lásku co chceme já i vy jednou zažít! A která holka by si nepřála, aby ji miloval kluk jako je Rune? Knize dávám 5*/5* a moc doporučuju. Možná se jí vyhněte pokud máte neradi velmi smutné příběhy. Ale jinak jděte do ní!
Mi se tato kniha velice líbila. Hodně sladká,hodně zdrobnělin ale to se mi na ní právě líbilo,zatím jsem v žádné knize neviděla oslovení ,,broučku,miláčku" atd. Chytla mě za srdce a je opravdu dokonale napsaná,na léto a horké dny je přímo ideální ♥ Nemám ráda knihy kde jeden z páru zemře,jsem strašná citlivka ale nedalo mi to a prostě jsem ji musela dočíst, ikdyž jsem tušila jak to dopadne.A poslední kapitola a zakončení celé knihy?Ty bláho,byla to krása ♥ Někdo říká že je to pro čtenářky ve věku 16ti let ale já jsem i ve 22 spokojená a šťastná, že jsem ji dočetla. Ta část se stopami v písku..zaryla se mi hodně hluboko do srdíčka a jen tak na ni nezapomenu ♥
Když to teda shrnu..krásný romantický příběh, který chytne za srdce a u kterého každá citlivější povaha aspoň 1 uroní slzu. Rozhodnně doporučuji ♥
Nebudu zde hodnotit hvězdičkami, protože nejdou rozdělit. Za mě 3,5 a proč?
Prvních 105-200 stran uteklo rychle a bavilo mě to. Zbývajících strany jsem musela rozdělit do dvou dnů. Těch 150 stran bylo hodně přeslazených až mi to chvílemi lezlo na nervy. Uvědomuji si, že nejsem cílovka young adult literatury, proto ji také tak hodnotím. Nemyslím si, že kniha je vhodná pro čtenáře od 14 let, spíše starší. Řekněme tak 16-17. Příběh krásný, ale už celkem ohraný, navíc mi velmi vadila ta přeslazenost. Myslím, že bych nad ní kroutila hlavou i v těch 16. Ovšem jako oddechovku ji mohu doporučit.
P.S. Nebrečela jsem....
Jednohubka, občas však až moc sladká. Čtivé, milé avšak žádné extrémní překvapení tam nenajdeme. Rozhodně doporučuji na léto, k vodě, na slunce, do houpací sítě. Obejme a pohladí na duši.
Tohle bylo neuveritelne! Probrecela jsem tak 80% knihy. Spoustu castí si zpětně prehravam, nejvíce asi stopy v pisku.. Vážně krásně napsaná kniha. Konec mě moc překvapil a zároveň i potěšil.
Nejdříve jsem chtěla dát hodně nízké hodnocení, protože to bylo strašně přehnané a přeslazené. A do čtení jsem se musela dost nutit, ALE dobrá knížka se pozná podle mě tak, že ve vás cosi zanechá. A to se tady stalo. Jsou to už 4 dny co jsem knížku dočetla a stále ji mám v hlavě. Pořád o ní přemýšlím, o životě, nebi, smrti... Asi zapomenu jména postav, ale nezapomenu pocit s jakým jsem to dočítala...
Nádherná kniha.Citala som veľa knih s podobnou témou ale ani pri jednej som nemala tolko krat slzy na krajíčku.A záverečná kapitola bola čerešnička .
Začátek se mi líbil moc. Něco takového jsem potřebovala právě teď číst. Jenže po 2/3 knihy už jsem měla toho "dokonalého souznění" plné zuby. Dočetla jsem jen proto, abych se ujistila, že to bude mít konec přesně takový jaký jsem čekala. Na mě až přespříliš cukrové čtení. Ale určitě pěkná myšlenka příběhu. Pár zajímavých slovních obratů a pohledů si z ní určitě ponesu. Alespoň chvíli.. :)
Jsem absolutně unešená tou něžností, která z toho vyzařuje.
Naivní? Ano.
Přeslazené? Ano.
Nereálné? Rozhodně.
Ale já jsem byla prostě naprosto ohromená.
Ale především teda strašně smutná. Dva totálně probrečené večery. A tím nemyslím, že slza ukápla. Tím myslím, že mám aktuálně koš plný kapesníčků.
Já se obvykle nepovažuji za romantickou dušičku, ale tohle mě prostě dostalo do kolen i přesto, že vztah Runea a Poppy a taky její přístup k neodvratitelné budoucnosti jsou podle mě absolutně nereálné.
Téměř celou knihu jsem měla slzy v očích,bolest v srdci,ale zároveň jsem cítila i radost a pohlazení na duši.
Tak krásně je tento příběh napsaný.
Moc hezké myšlenky,momenty a poselství knihy-že život je dar a máme se radovat i z úplných maličkostí.
Tisíc polibků ve sklenici a polibky poslané do nebe...krása.
Rune a Poppy-jejich silné pouto a převeliká láska...Tak moc jsem jim přála zázračný konec.Vstřebat ty poslední stránky a všechno to rozdýchat mi pomohl autorčin epilog.Díky za něj.Mohla jsem vydechnout a pocítit znovu to štěstí a lásku těchto spřízněných duší.
A jestli to bylo moc sladké a uvěřitelné?
Proto přece čteme knihy... že nám umožňují snít.
Asi jsem větu ,,Přichystejte si kapesníky" brala na lehkou váhu. A že jsem jich potřebovala...
Byl to tak hrozně smutný, přesto krásný příběh. Skoro jsem myslela, že knihu ani nedočtu, jak se mi oči pořád zalívaly slzami.
Spoiler...Musí být úžasné prožít takovou lásku...ale ta bolest? Stačilo mi abych to jen četla a už jsem byla zdrcená, nedokážu si představit co musí cítit ti, kteří něco podobného prožily. Vidět někoho koho milujete umírat a nemoct s tím nic udělat, zabránit tomu, zastavit to...neumím si to představit
Je hrozné vidět, jak umí být život krutý a bolestivý.
Poppy byla tak plná života a neuvěřitelně statečná...za to jsem jí obdivovala, stejně tak Runeho...
Byla jsem vděčná za epilog...asi bych se nesmířila s tím, kdyby nebyly spolu navždy a věčně.
Tento příběh budu mít v srdci už navěky. Stejně jako tuto větu: "Měsíční paprsky v srdci a v úsměvu slunce."
Brečela jsem. Ne jednou, ani dvakrát, ale skoro celou knihu. Možná bych spíše spočítala strany, kdy jsem to udržela na uzdě.
Poppy a Rune byli sladký pár a v některých situacích to vše mohlo působit, až moc sladce a neuvěřitelně. Ale v téhle knize mi to vše přišlo tak přirozené, že jsem celou dobu hltala každé slovo.
Kniha se četla velmi rychle a autorčin styl psaní si zaslouží velký obdiv. Pro někoho je kniha moc přeslazená a až moc vyfantazírovaná. Pro mě to byla další z knih, u které budu lidem doporučovat a říkat jim:,, A přesně u téhle knihy moje srdce puklo. "
Uf, tak jsem to konečně dočetla. Celý příběh mi přišel jako takový cringe, čekala jsem od toho něco víc, no už asi prostě nepatřím do cílové kategorie. Připadalo mi to naivní a hloupoučké.
Poppy si hlavně protiřečila tím, že tedy nechala Runemu volnost a pak když se dohadovali, jestli políbil někoho jiného, tak byla uražená, když ji Rune nechával ohledně tohoto v nejistotě, a vyčítala mu, že přece patří jen jí.
Ale hlavně mě dodělal ten epilog, to mělo být co, jedno velké ne za mě!
Dala bych jen jednu hvězdičku, ale i přes to, že jsem většinu času u knihy trpěla (nemám ráda rozečtené knihy, musela jsem to dočíst), tak jednou jsem měla slzy v očích.
EDIT: Musím ale ocenit ten playlist na konci. Líbí se mi, když něco takového v knihách je a doplňuje je to.
Od knížky jsem moc nečekala, půjčila jsem si ji jen proto, že v knihovně nebylo nic z toho co jsem chtěla číst. ..Knížka mě ovšem překvapila, bylo to NÁDHERNÝ. Ze začátku mi ta láska vzhledem k jejich věku přišla hodně zvláštní ale pak jsem ji začala chápat . I když jsem si přečetla obálku, opravdu mě to překvapilo. ...Musím přiznat že jsem si i trošku pobrečela. Nevím, jestli bych nevynechala epilog, ten mi přišel poněkud zvláštní a nedokončený. V knížce je však spousta myšlenek, které jsem si musela vypsat, protože za to stály❤
Měsíční paprsky v duši a v úsměvu slunce. ....