Tisíc žiarivých sĺnk

04.09.2018

TISÍCE PLANOUCÍCH SLUNCÍ
Khaled Hosseini trhá rekordy. Lidé jeho knihy milují, příběhy v nich emotivně prožívají a já si řekla, že už je na čase, abych si od pana Khaleda také něco přečetla!!!
Tisíce planoucích sluncí mi dělalo společnost na naší psí dovolené, četla jsem ji po večerech a musím říct, že jsem za to ráda!!!
Vždycky jsem se těšila na to, až po celém dnu výletování ulehnu do postele a přečtu si pár stran z příběhu, který mě bavil od začátku.:)
Co se mi na této knížce líbí moc je to, že jsem vůbec neodhadla, jakým směrem se to bude vyvíjet a jakým směrem "to půjde".
Přenesete se do arabského světa, do světa islámu, kde platí (a vždycky platit budou) zkrátka jiná pravidla. Také poznáte moderní dějiny Afghanistánu, což pro mě osobně bylo velmi zajímavé - jelikož jsem z toho skoro nic nevěděla (stydím se, ale v klidu to přiznávám:D).
Já osobně zažila jistý kulturní šok - který ale zažívám vždycky, když vidím/čtu něco z tohoto světa. V této knize se hodně řeší postavení žen. Myslím, že každá holka u čtení pocítí jistou vděčnost za to, že jsme se narodily tam, kde jsme se narodily. Rozhodně tuto knihu doporučuji, protože jde o velký čtenářský zážitek. Příběh je to plný trápení a hlavně velké nespravedlnosti....
Já jsem si strašně moc oblíbila postavu Tárika... on byl prostě... skvělý:)
Dávám 4 hvězdičky a ne 5 proto, že jsem nedokázala některé věci "pochopit" - či jak to napsat.. určité jednání, bylo mi to hodně vzdálené... Taky jsem očekávala, že knížka bude víc "nadupaná", místy byla spíše hodně psychologická a místy i náročná (třeba u své mamky si nejsem jistá tím, zda by ji úplně bavila..- ale doufám, že si něco od Khaleda přečte, zajímalo by mě, co na to řekne!!).
Příběh se odehrává během několika let... Jak jsem říkala - vyvíjí se to jinak, než byste očekávali a to mě hodně bavilo:) Vlastně nevíte, co se stane... jen cítíte určitou úzkost z toho všeho a čekáte, co přijde dalšího...
Marjam i Lajla sympatické postavy.. a hrdinky...
O islámu se raději bavím face2face, je to na delší povídání...
Každopádně tato kniha stojí za to!
A jsem ráda, že žiju v ČR...

23.08.2018

V dnesni dobe se vyplati takovou knihu precist...

24.07.2018

škoda že nemůžu dát 6 hvězd-...strašně silná kniha...tolik bolesti a zároveň síly obsahuje.. pozor na možné SPOILERY....
...začínáme hezkým obdobím, kdy afghánské ženy mohly cokoliv...studovat, pracovat, akorát manželství většinou ještě tradičně uzavírali podle dohod, často ve velmi útlém věku kolem 13-14let..a potom přišla válka...
najednou byly pryč obvyklé jistoty, a byli pryč lidi, bylo pryč vše známé a pracně vybudované...známí i neznámí, zavraždění povstalcemi, oběti náhodných útoků, pum, bombardování...příběh začíná příběhem Marjam, malé harámí, toužící po otcovské lásce a uznání, vyrůstající s nemocnou matkou....a pak, o generaci později, se dovídáme o děvčátku ze sousedství Lajle, která má snad lepší start do života..a pak se jejich cesty zkříží za poněkud pro nás opět hnusných okolností - Rašíd, násilnický manžel Marjam (a obávám se, že byli i horší než zrovna on....) si Lajlu vyhlídne,,a když je jejich dům zasažen střelou a zničen, rodiče mrtví, Lajlu "zachrání" a vmanévruje do manželství...a očistec, nebo peklo začíná i pro ni... z Marjam, neschopné donosit dítě, je už jen služka a otloukací panák....navíc v průběhu s k moci dostává Talibán a po počátečném nadšení lidi zjišťují, že útlak a pronásledování a násilí pokračují...
dostala mě ta bezmoc, ten nedostatek, ta hrůza...a ta síla žen a chuť žít a přežít...bojovat za sebe a své děti...
jako bonus kromě stručného a jasného popisu politického vývoje a historie se obeznámíme se spoustou slov a výrazů používaných v Afghánistánu, v knize je nakonec uveden slovníček kde vysvětluje význam a původ jednostlivých slov (hindština, perština a pod....) a ta slova také dodávají ději tu správnou autenticitu a náboj...o to víc se cítíte součástí příběhů, když s Marjam vaříte dál, nebo spravujete jako chajját šaty...

a ještě pár vět, které mě dostaly natolik, že cítí, že sem patří...(možná pasáž s porodem v těžkých podmínkách nejen proto, že jsem lékařka, a umím si představit, jakou bezmoc musela vstupně zažít má kolegyne, která pak ale o to statečněji pokračovala ve svém povolání, ale také proto, že jsem i matka...)..a takových tam ještě bylo mnoho...

"tato nemocnice už ženy neošetřuje..."
....."vaše dcera potřebuje císařský řez...vy si myslíte, že se mi to takhle líbí ?? co chcete abych dělala ?? nedají mi, co potřebuju...nemám tady ani rentgen, žádné odsávání, žádný kyslík, dokonce ani obyčejná antibiotika. Když nám nabídne peníze neziskovka, Talíbán to odmítne, Nebo ty peníze předají tam, kde se starají o muže"...

.."napište mi , jak se lék jmenuje a já ho obstarám. " " na to už není čas..zaprvé tento lék nemá žádná ze zdejších lékáren. Běhala by jste ulicemi od jedné k druhé, možná i přes celé město a je málo pravděpodobné že by jste ho sehnala, Navíc je skoro půl deváté, takže by vás asi zavřeli za porušení zákazu vycházení. Ale i kdyby jste lék sehnala, je téměř jisté, že by jste si ho nemohla dovolit koupit. Nebo by jste musela licitovat s někým podobně zoufalým. Nemáme čas..to dítě musí přijít na svět okamžitě.
"....Marjam bude Lajlu už navždy obdivovat za to, kolik času uběhlo, než začala křičet...."

..."uprostřed noci, když Lajla vstala, protože měla žízeň, zjistila, že se jejich ruce stále vzájemně svírají, až jim zbělaly kotníky prstů, jako když děti úzkostlivě svírají šnůrku nafukovacího balónku."

.."Lajla se dívá, jak Marjam lepí panence k hlavě pramínky z příze. Za pár let bude z toho děvčátka žena, která bude od života žádat tak málo, která nikdy nebude přítěží druhým, která nedá nikdy najevo že i ona má své smutky, svá zklamání, sny, jemž se všichni vysmáli. Žena, která bude jako kámen v říčním korytě, bez nářků vše snášet, a její půvab nebude poskvrněn, nýbrž utvářen neklidným vířením, jež se přes něj bude přelévat. Lajla už v těch dětských očích vidí cosi hluboko uloženého v samotném jejím jádru, co nedokáže zlomit ani Rašíd, ani Talíbán. Cosi tvrdého a nepoddajného jako kvádr vápence. Cosi, co se nakonec stane její zkázou a Lajlinou spásou...."

KH chtěl napsat knihu, ve které by přiblížil těžký život afghánských žen...myslím, že se mu to dokonale povedlo...ženy, smekám před vámi, a soucitím a obdivuji vás...

08.07.2018

Pravdu silný příběh. Neváhejte si knihu přečíst.

03.07.2018

Jedna z nejkrásnějších knih co jsem kdy přečetla. Slzička ukápla několikrát. Doporučuji přečíst úplně každému, protože po přečtení mi došlo že mezi uprchlíky nejsou jen teroristi a sociální případy jak nám nesmyslně hlásí média. Jsou mezi nimi i lidi jako tito, kteří chtějí utéct před válkou a třeba před takovým manželem, který byl v knize ztvárněný. Kniha měla nakonec dobrý konec, ale v reálném životě už to tak vždycky nebývá. Představa že takovéhle věci se dějí i právě teď je tíživá a nutí mě být vděčná za můj ne dokonalý, ale šťastný život. Smekám před autorem, který dokáže psát tak, že se do knihy opravdu vžiji.

20.06.2018

Majster šarkanov bola moja prvá kniha od tohto autora. A učarovala mi. Tento príbeh bol rovnako silný, emotívny a dychberúci. Práve pre takéto knihy milujem čítanie.

17.06.2018

Přečteno bez dechu, s neustálým svíravým pocitem okolo žaludku...

14.06.2018

Čtěte,plačte,přemýšlejte. Absolutní top.

11.06.2018

Srdcervoucí příběh. Plný vzájemné solidarity dvou tak odlišných žen se stejným osudem. Obdivuji morální víru obou, smekám před jejich bojovností, taktikou, láču nad jejich utrpením, nad bolestí těla a žalem dušem.
A jako bonus všeho trochu stravitelné historie Afghánistánu.

Nádherná kniha plná emocí, která téměř ve 3D promítá nelítostný osud hlavních představitelek. Rozhodně doporučuju.

25.05.2018

Každá sněhová vločka je vzdech zklamané ženy někde na světě. Že všechny ty vzdechy stoupají do nebe, utvoří tam mraky a potom se rozpadnou na drobné vločky, které se tiše snášejí na lidi dole. Připomínají, jak ženy jako my trpí, řekla tehdy. Jak mlčky snášíme všechno, co na nás padá.

24.05.2018

Když se jako žena cítíš nedoceněná a myslíš že se máš špatně tak si určitě přečti tuhle knihu. Už moje třetí kniha od autora,o Afghánistánu už vím díky tomu moc a jsem šťastná v naší zemi.

21.05.2018

Dojemný příběh nemanželské Marjam (ročník 1959) a o generaci mladší Lajly (ročník 1978), které týrá násilnický manžel, přináší dějiny Afghanistánu v uplynulých 45 letech. Čtenář musí děkovat osudu, že se narodil ve šťastnější části světa.

14.05.2018

Knihu jsem přečetla takřka v zátahu. Osudy dívek a žen na pozadí kulturního a politického vývoje v Afghánistánu. Kultura i podmínky nám natolik vzdálené a téměř k nepochopení. Zajímavý pohled do různých společenských vrstev, ale hlavně do života běžné afghánské rodiny. Líbilo se mi střídání kapitol z pohledu dvou hlavních postav a jejich životní prolínání.

16.04.2018

Krásná, čtivá, kniha - silný a smutná příběh. Velmi dobře se to čte.

16.04.2018

Myslím, že po přečtení této knihy mouho být skoro všechny ženy v Čechách rádi za své "nedokonalé" manžele:) Vynikajicí napínavá knížka, bohužel to není fikce a podobné případy se v Afghánistánu stávají.

15.04.2018

Co k tomu ještě dodat? Krásné, smutné, kruté, o naději, lásce... Bohužel příběh není ze středověku, ale z nedávné současnosti. Afghánistán není na jiné planetě, žijí tam lidé jako my, a přece nám připadají jejich starosti tak cizí a vzdálené. Moc bych jim přál aby v této části světa konečně zavládl mír a i pro ně se staly osudy lidí jako Marjam a Lejla "pouhou" historií.

Nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla...Určitě to není naposledy, kdy jsem ji četla. Naprosto strhující příběh.

02.04.2018

Vztek, ten se mnou asi cloumá nejvíc. Právě jsem dočetla a emoce mám na pochodu. Ještě asi dlouho budu o téhle knížce přemýšlet...nicméně nikdy, nikdy, nikdy nepochopím, že se něco takového děje.

Jsem šťastná, že žiju tam, kde žiju a mám co mám.