Titanic: Nikdo nechtěl uvěřit
Václav Králíček
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/115042/bmid_titanic-nikdo-nechtel-uverit-QfC-115042.jpg
5
73
73
Temná nedělní noc ze 14. na 15. dubna 1912 před sto lety se stala tragickou pro nejluxusnější parník všech dob postavený společností White Star Line. RMS Titanic se během necelých tří hodin po kolizi s ledovou horou potopil na své panenské plavbě a zároveň s ním zahynuly dvě třetiny všech lidí, nacházejících se na palubě. Kniha se zabývá nejen samotnou tragédií, ale podrobně i příčinami, které ji s největší pravděpodobností způsobily. Zároveň se daří ve světle nově objevených faktů vyvrátit některé hluboce zakořeněné mýty, neustále se opakující v souvislosti s potopením Titaniku. Ať už jde o osud konstruktéra Andrewse, chování následně glorifikovaného kapitána Smithe v průběhu celé noci, ale i o nešťastné povely prvního palubního důstojníka Murdocha. Stejně tak se pokouší zmapovat a vysvětlit to co následovalo po kolizi. Velmi podrobně se také zabývá možnostmi záchrany cestujících a posádky. Překvapivě se tak při detailnějším rozboru faktů jeví i slavný pokyn "ženy a děti první".... celý text
Přidat komentář
Když 10. dubna vyplul Titanic na svoji panenskou plavbu, nikdo netušil, že to bude poprvé a naposledy, kdy bude tento obr, brázdit vody Atlantiku.
Říkalo se, že je to nepotopitelná loď. Ale její konstruktér T. Andrews moc dobře věděl, že to tak není. Dokázala mu to ostatně srážka sesterské lodi Olympic s křižníkem Hawke. Po této nehodě, prošel Titanic ještě nákladnou přestavbou.
T. Andrews věděl, že neproslavil nejrychlejší loď. Rychlost pro něj nebyla důležitá. Chtěl postavit loď, kde si i cestující třetí třídy budou připadat jako jinde ve třídě druhé . A to se mu povedlo. Přepych na Titanicu rozhodně vidět byl. Škoda, že se právě díky přepychovému zařízení šetřilo na tom nejdůležitějším, a to kvalitní oceli a záchranných člunech.
Je až s podivem, kolik okolností a náhod proti Titanicu hrálo. Ať už se jedná o to, že tento rok byly ledovce výrazně více na jihu, že v kritickou dobu, kdy Titanic dostával jedno varování o ledovcích za druhým nefungovala radiostanice, nebo, že se těsně před vyplutím změnil kapitán včetně jednoho člena palubní posádky. Ano původně lodi neměl velet kapitán Smith ale kapitán Barlett. Můžeme se jen dohadovat, jak by Titanic skončil pod jeho velením.
Byla v blízkosti Titanicu před potopením další loď? Proč se čluny spouštěly na vodu poloprázdné? Kdo vydal rozkaz, ženy a děti prví?
Na tyhle otázky dostanete odpověď v knize.
Moc povedená kniha. Dozvěděla jsem se mnoho zajímavostí. Ať už o konstrukci lodi, atmosféře na palubě, i o samotné záchraně.
Kniha je navíc doplněna dobovými fotografiemi.
Doporučuji všem, kteří se o Titanic zajímají. Jediné, co mi trochu vadilo, bylo až moc technických popisů, kterým jsme mnohdy nerozuměla. Ale věřím, že pro chlapy to bude čtení jedna báseň. Jinak kniha mé očekávání splnila.
Titanic mám spojen se svou prababičkou. Narodila se rok po havárii a i v 90 letech nám o Titanicu vyprávěla.
POZOR! Australský miliardář C.Palmer staví Titanic 2. Přesná replika se bude plavit u pobřeží Austrálie. Rezervujete si místo?
Je to pár minut, co jsem tuto knihu dočetla. Abych pravdu řekla, byla jsem doslova zahlcená jakoby nesouvisejícími informacemi (popis osobností důstojníků, historie loděnic, historie mnohých dalších lodí atd.)
Každopádně mi přijde - nejsem odborník na Titanic - že v knize mi byl předložený poměrně ucelený obraz doby, samotného Titanicu i průběhu katastrofy.
Předpokládám, že si nikdo nedovolí tvrdit, že ví naprosto přesně, co se na Titanicu v ten kterých čas událo, protože to nevěděli ani samotní členové posádky...
Mrzelo mě, že kapitán uzavřel svou kariéru takovou tragédií, stejně tak mě mrzelo, že ačkoli (dle autora) mohl mít Titanic silnější trup a více záchranných člunů (i tak se zcela neobsadily ty, které měl), ale aby se ušetřilo, síla plátů se zmenšila a počet záchranných člunů zvýšil.
Dost dobře jsem nechápala, z jakého důvodu kapitán vesměs (až na menší úpravu kurzu) vlastně nereagoval na příchozí varování ohledně masivního výskytu ledu a ledovců. Toto si ale kapitán vzal do hrobu a mně nepřísluší ho soudit.
Z téhle knihy mám trochu rozpolcený dojem. Na jedné straně je nepochybně kvalitně zpracována, na straně druhé obsahuje plejádu drobných chyb a nepřesností (nemluvě o překlepech).
Plusy: je čtivá; zpracovává blíže i jinak opomíjená témata (povinnosti důstojníků, členění a povinnosti celé posádky, systém střídání hlídek, popis můstku, biografické medailony důstojníků a méně známých členů posádky; podmínky udělení důstojnických osvědčení apod.); množství dokreslujících fotografií; objektivnost v případu Californian a nabídnutí dalších možných lodí (např. teorie o Mount Temple); množství krátkých a jinak neznámých perliček; Stanley Lord a Bruce Ismay nejsou univerzální viníci katastrofy; přiblížení dobových reálií a praxe v cestách přes Atlantik, loděnicích, u lodních linek apod.
Minusy: přeskakování mezi tématy (mně osobně to nevadilo, ale knihu bych doporučil spíše někomu, kdo už o Titanicu má něco přečteno, protože kniha není ani tak chronologický příběh Titanicu jako u Hubáčka, jako spíše myšlenková mapa pojmů a asociací souvisejících s Titanicem); množství překlepů; množství chyb, zavádějících informací a opomenutí (Hugh x Herbert McElroy, kapelníkem označen John Hume, zabránění srážky s New Yorkem vysvětleno jen díky Smithovu zásahu, ale úplně opomíjí remorkér Vulcan, určuje Halifax jako by ležel v USA apod.); občas mi přišlo, že překlady některých původních anglických termínů nebo zápisů výslechů vyšetřovacích komisí byly jednoduše "zvláštní" a "neortodoxní".
Na chvíli se ještě zastavím u spekulativních a kontroverzních závěrů. Kapitána Smithe tu od chvíle, kdy se dozvěděl, že se loď potopí, vykreslil jako zlomeného člověka, který nebyl schopný velet a vše museli navrhovat důstojníci (Lightoller ženy a děti první, Boxhall světlice apod.). Žádné dochované zprávy přitom takto nemluví a usuzovat na to čistě jen proto, že mu to navrhli důstojníci, a proto kapitán už nebyl schopný velení, mi přijde docela nefér a krátkozraké (kde je psáno, že každý nápad a rozkaz musí pocházet od kapitána?). Smithovi také vyčítá pozdní spouštění člunů, přičemž mezi rozkazem k vyklonění a spuštění je jen 20 minut a v tu dobu kvůli unikající páře a přípravám člunů byla paluba stejně v podstatě prázdná a je známo, jak těžké bylo obsadit první čluny (což Králíček sám přiznává, nevím, tedy co touto kritikou sleduje). Dále Smithovi v podstatě klade za vinu potopení lodi, ne kvůli rychlosti, což byla běžná praxe, ale kvůli tomu, že po nárazu na ledovec a zastavení znovu rozkázal pomalu vpřed, čímž umožnil tlaku vody zhoršit poškození trupu, což vedlo k tomu, že se do lodi voda hrnula rychleji, než pumpy stíhaly odčerpávat (zpočátku hladina dokonce klesala). Králíček Smithovi vyčítá, že nepočkal na zhodnocení od konstruktéra Andrewse, ale na Smithovu obhajobu je třeba uvést, že měl dobrozdání vrchního inženýra Bella, že situace není tak zlá, pak je tedy naprosto pochopitelné, že jako kapitán nechtěl, aby zastavení lodi vyvolávalo nepříjemné otázky, které by uškodily lodní společnosti, a rozkázal znovu vpřed a poté opět stop, jakmile zjistil reálnou situaci.
Dále mi vadilo označování Titanicu jako slabé lodi, jen na základě toho, že Andrews nedokázal prosadit silnější plátování, a také proto, že se rozlomila, což vzhledem k tlaku, který na loď těsně před potopením působil, lze stěží označovat jako konstrukční chybu. Jako konstruktér v první řadě stavíte loď, která se bude bezpečně plavit, aby k žádné nehodě nedošlo a když už dojde, aby co nejvíce zafungovaly bezpečnostní systémy (k čemuž sloužilo dvojité dno, vodotěsné komory, pumpy atd.), ale asi nebudete uvažovat, jaký tlak bude působit na loď, kdy je jasné, že se potopí (nemluvě o tom, že může nastat nekonečné množství možností poškození a jeho příčin, a tím tedy i rychlostí a způsobů potápění, úhlů náklonu atd. a není možné postavit loď, která bude připravena na všechny varianty, tím zvlášť, že ve své době byla třída Olympic opravdu obří a nikdo neměl zkušenosti s loděmi takových parametrů, takže tím hůř se dalo cokoliv plánovat.) Navíc Harland & Wolff Titanic stále pokládají za své vrcholné dílo. Kdyby to byla tak slabá loď, byl by to stále jejich názor?
Dále jsem u Králíčka poprvé četl, že není pravda, že David Blair si vzal klíč od dalekohledů pro hlídky. To, že hlídky téměř nikde nemívaly dalekohledy, je pravda, ale ve všech zdrojích se uvádí, že na Titanicu mít měly, a proto se jich dožadovaly, jak např. uvedl Frederick Fleet. Docela by mě zajímal Králíčkův zdroj této informace (verzi o dalekohledech stále uvádí i Encyclopedia Titanica).
Když to shrnu, kniha je kvalitní, ale pokud si chcete přečíst nebo nějakému začínajícímu Titanicologovi darovat knihu, která přehledně a bez kontroverzních závěrů převypráví celý příběh Titanicu, sáhněte určitě po Hubáčkovi.
Velice podrobně popsaná historická skutečnost se všemi souvisejícími fakty, doplněná množstvím dokumentů. O historii e zajímám celý život - a tuto knihu o Titaniku považuji o jednu z nejzdařilejších. Je zajímavé, kolik dobových fotografií se podařilo shromáždit v souvislosti s Titanikem.
Pro mě naprosto nepřehledná kniha plácající páté přes deváté a nakonec všechny vaše otázky zůstanou nezodpovězeny. Spousta zbytečných informací a názvů, které zahltí mysl. Přečetla jsem to celé jen silou vůle. Knížka obsahuje víceméně to pravé až na konci.
V knize je opravdu velké množství detailních informací o všem možném - o společnosti, lidech, stavbě, posádce, platech, cestujících, cenach lodních lístků, záchranných člunech a tak dále. Na to, že je to literatura faktu, je kniha velmi čtivá.
Jsou zde ovšem informace nejen o samotném Titanicu, ale i dalších lodí společnosti White Star Line nebo třeba konkurenční společnosti Cunard Line.
Protože se o Titanic docela zajímám, dost věcí už jsem znala, ale některé nové mě překvapily.
Určitě k dobru připisuju dobové fotografie, kterých zde je opravdu mnoho. Nechyběly i konspirační teorie - zvlášť ta o pojistném podvodu je dosti známá.
A samozřejmě i zmínka o další lodi společnosti WST a to HMHS Britannic, která pravděpodobně najela na minu a také se potopila.
Vím, že to bude znít blbě, ale na jednu společnost je to fakt hodně "smůly".
Titanik Miloše Hubáčka pro mě asi zůstane srdcovkou, i proto, že je napsaný tak, že prostě vezme za srdce.
Tahle kniha je logicky trochu jiná než ta Hubáčkova, je psaná spíš jako souhrn informací, občas uspořádaných spíš tematicky, než chronologicky. Pokud ale chcete vědět vše okolo Titaniku, rozhodně doporučuju, zvlášť na své si přijdou ti, kteří milují technické popisy a podrobnosti o zaoceánských parnících, a to nejen Titaniku. Fajn je upozorňování na dřívější omyly a chyby při popisech katastrofy (a třeba i chyby či nepřesnosti v Cameronově filmu).
Plusem je množství fotografií, náčrtků i mapek.
Zajímavě a podrobně popsána fakta o Titanicu. Čtivá kniha srovnatelná s podobnou od M. Hubáčka.
Velmi hezky, detailně a čtivě zpracovaná kniha o Titaniku, doplněná dobovými fotografiemi (relativně dobře čitelnými i v e-knize) a mnoha technickými údaji a zajímavými informacemi (popis loděnicí, lodních společností, procesu stavby obřích lodí, jejich vnitřní a vnější uspořádání, popis posádky i cestovatelů z různých společenských tříd, ceny lístků...). Velmi poučná kniha o plavbě nejznámější lodi a o možných příčinách jejího potopení a vůbec o tom, jak se to celé stalo... Knihu doporučuji.
Moc pěkně, pečlivě a čtivě zpracovaná kniha o nejznámějším parníku všech dob, doplněná dobovými fotografiemi a technickými nákresy.
Také moc pěkně a pečlivě udělaná výstava Titanic, kterou jsme navštívili loni v Brně na výstavišti
Velice dobře připravená kniha, která nejen nastoluje konkrétní otázky, ale i na ně dává odpovědi. Logické, fakticky podložené a kolikrát i hodně zajímavé. Václav Králíček je člověk v oboru, který nejen čte, ale i myslí. Skládá fakta, rozpory i výpovědi vedle sebe a podle nich zrekonstruuje celou osudovou událost tak, jak se podle jeho opodstatněného mínění mohla odehrát. A to celé je navíc psané velice čtivě. Dokonce tak, že bych se rád s ním setkal a podebatoval nad některými jeho teoriemi. Velký palec nahoru. 95%
Kniha je velice pečlivě badatelsky připravená a psána čtivý stylem. Nicméně i přes to, jsem se poměrně často v knize ztrácela (chvíli se četlo o Titanicu, chvíli o nějakých jiných lodí).
Čtenář zajisté ocení i poměrně velké množství fotografií, které skvěle doplňují text.
Určitě stojí minimálně za přečtení.
O Titanicu jsem četla několik knih ne všechny, ale tato je fakt dobře chronologicky napsaná.Rekonstrukce od začátku kýlu na vodu až po tragédii, zajímavosti o jiných lodích, cestujících,platy zaměstnanců,doba pracovní, náčrt lodě atd..Kdo se zajímá o lodě a Titanic tak doporučuji je z knih, která je pěkně napsaná.
Velice ctiva kniha. Kompletni popis prubehu one osudne noci. Skvele uvedeni do kontextu a realii tehdejsi doby jako napr. platy namorniku, socialni deleni spolecnosti, zavody o rychlejisi lode, atd. Moc poucne. Knihu jsem si opravdu uzil. Skvela i obrazova dokumentace. Kdysi jsem cetl knihu "Titanic" od M. Hubacka a zdaji se mi obe na stejne urovni. Tato je ovsem novejsi tzn. i s novejsimi poznatky.
Velmi zajímavé čtení, ze spoustou nových informací, i když v některých pasážích bych s autorem trochu polemizoval. Určitě stojí za přečtení...
Autorovy další knížky
| 2012 |  Titanic: Nikdo nechtěl uvěřit |
| 2005 | Nevěry II |
| 2015 | Velký švindl: Krymská válka 1853-1855 |
| 2010 |  Bůh stál při Anglii: Tažení velké Armády v roce 1588 |
| 2020 | Tři roky krve: Druhá anglo-holandská válka 1665-1667 |
Je zde mnoho zajímavostí a velmi dobře se kniha čte.