Tíživá láska
Elena Ferrante
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387065/bmid_tiziva-laska-UAa-387065.jpg
3
371
371
V prvním románu Eleny Ferrante, autorky celosvětového bestselleru Geniální přítelkyně, se hlavní hrdinka Delia vrací do rodné Neapole, aby dala do pořádku záležitosti své zesnulé matky Amalie. Autorka v próze tematizuje problematický vztah italských žen a jejich dcer, které musí ustupovat do pozadí před svými otci a bratry. Delia se po nejasné smrti matky, nalezené spoře oděné na pobřeží, snaží posbírat poslední střípky jejího života a rekonstruovat nejasné vzpomínky na své dětství. Ferrante svým románem otevírá svět symbolů, svět, v němž hlavní roli hraje hledání a nalézání – ztraceného vztahu s matkou i k sobě samé.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2018 , ProstorOriginální název:
Ľamore molesto, 1992
více info...
Přidat komentář
Buď je divný překlad nebo originál, ale kolikrát jsou ty věty tak krkolomné, že si to musím 3 krát číst, abych pochopila smysl a ani děj mě nezaujal. Odkládám.
Milovala jsem úžasnou Neapolskou ságu a tak nějak předpokládala, že budu zbožňovat všechno, co autorka napíše. A ono ouha. Tíživou lásku jsem pracně zvládla do třetiny a velmi zklamaně a otráveně odložila. Za mě bohužel příliš zmatené, zvláštně propletené a ani trochu sympatické.
Ač prvotina, tak se k nám tato novela dostala až po skvostné tetralogii, což možná ovlivňuje moje hodnocení. Očekávání bylo značné a bohužel nebylo zcela naplněno. Tíživá láska se mi nečetla úplně snadno, trvalo mi, než jsme se do ní zakousla, prolíná se zde hodně realita, útržky vzpomínek, myšlenky a celý příběh na mě běžel strašně moc rychle. Nemohu se ubránit srovnání s Geniální přítelkyní, kdy čtenář dostal prostor a čas, seznámit se s prostředím, postavami, situací a alespoň já jsem měla až hmatatelný pocit, že jsem v Neapoli 50. let Tady naopak děj strašně chvátá, mnohé jen naznačuje a ačkoli Elena Ferrante opět mnohé líčila do detailů, dokázala do textu vložit "živelnost", tak stejně mi děj unikal mezi prsty a měla jsem pocit, že jsem jakoby krok pozadu. Možná číst nejprve tuto novelu, dopadlo by pro ni hodnocení lépe.
Ferrante musí člověk buď milovat nebo nenávidět. Zaplať bůh, že její knihy vycházejí s dostatečným odstupem, přečíst je krátce po sobě, končím u psychiatra. Fascinuje mě styl jejího psaní - a bytostně nesnáším její hrdinky :-)
Na prvotinu nebývale povedené, hluboké, intimní. V mnohém dost jiné než Geniální přítelkyně, takže by mi asi nepřišlo fér to porovnávat. Skvělá jednohubka. Taková skoro báseň v próze, pocity, vzpomínky, touhy a smutky. A Neapol.
Připadá mi, že Eleně Ferrante sluší spíš knížky rozsáhlejšího rozměru. Tam, kde se může rozepsat, rozvinout své věty, rozpracovat charaktery, rozkošatět příběh. V její prvotině ji poznávám, v autorce Tíživé lásky vidím budoucí Geniální přítelkyni, akorát trochu zbrklejší, která se snažila do této útlé novely naházet toho co nejvíc. A jak to tesala na hrubo sekerou, spíš než by dlátem dolaďovala i skryté záhyby, působí příběh trochu zmateně, nahrnutě na jednu hromadu ze všech stran a není úplně jednoduché se jím prohrabat. Přitom ty pomyslné jehly v kupce se blyští do dáli, jen je najít. Novela je jinak literárně dobrá, ač možná čtenářsky ne zcela přívětivá. Mám po ní teda trošku zmatek v hlavě a není mi z ní zcela fajn. Zavírám ji s pocitem něčeho ušpiněného, umatlaného, sprostého, což asi i byl autorčin záměr. Co mi ale nejvíc chybělo, bylo nějaké přimknutí se k postavám. Při čtení Geniální přítelkyně mnou házely emoce, jednotlivé postavy mě daleko víc oslovovaly, zaryly se mi do života, tady jen tak prošly kolem. 3 a půl.
Téma komplikovaných vztahů mezi matkami a dcerami je asi věčné, i proto jsem po této knize sáhla. Než se pokusím podruhé pustit do ságy Geniální přítelkyně (napoprvé jsem na to neměla náladu a odložila po pár stranách), chtěla jsem se s autorkou seznámit prostřednictvím kratšího díla.
Ale co jsem se zatím o Ferrante a Geniální přítelkyni doslechla a dočetla, moc jsem si nepomohla. A doufám, že jak bylo už zmíněno, autorka se vypracovala a vypsala. Tohle bylo zmatené, divné, komplikované. Nedokázala jsem si tam spoustu věcí představit; a jak si to neumím představit, blbě se mi to čte. Nakonec to bylo krátké (za což přidávám hvězdu), takže jsem to dočetla, ale ani na konci se žádná katarze nekonala.
Mně se Tíživá láska líbila. Není tak propracovaná ani obsáhlá jako Geniální přítelkyně, ale je to zajímavá sonda do duše a vnitřností Neapole. A hloubka, ta je vzhledem ke krátkosti až obdivuhodná. Líbilo.
Moc jsem se na Tíživou lásku těšila. Bylo to velké zklamání. Kniha mě nezaujala, četla jsem jí na několikrát... Je to prvotina a je vidět, že autorka hodně pracovala a Geniální přítelkyně je opradu jiná liga.
Buď som začala byť moc náročná, alebo za to môžu príliš veľké očakávania po prečítaní Neapolskej ságy. Príbeh ma moc neupútal, naopak, až do polovice knihy som čítala lebo som dúfala že sa to zlepší....Autorka prelínala minulosť s prítomnosťou štýlom, ktorý ma miatol a občas som prestala chápať súvislosti.
Názov knihy mi príde tiež dosť mimo príbehu, aj keď sa jedná o (nelásku) v zmysle matka a dcéra.
Každopádne nerada by som túto autorku zatracovala a určite sa chystám aj na ostatné jej knihy. .
Skvělé! Elena Ferrante opět dokazuje pověst nejlepší současné autorky Itálie. Nesmírně silný příběh vztahu matky a dcery, kde není jediné slovo zbytečné.
Bola to veľmi zvláštna kniha.text bol náročný, prítomnosť s minulosťou sa prelínali takým spôsobom, že som mala v hlave zmätok.strašne veľa dlhých a nudných opisov ničoho.na to aká je knižka tenká sa mi čítala dlho a ťažko a hlavne-nič som si z nej nevzala
Dobrý deň p.Ferrante, toto bola Vaša prvotina na konci 90-tych rokov a musím sa Vám úprimne priznať, že Vaše neskoré diela ma bavili viac. Avšak Vaše neskoršie diela nemohli by neboli vznikli bez tejto knižočky a myslím, že ste hľadala svoj hlas, svoj štýl (ako by to napísal Vás kolega pán Murakami).
Dielo snové, kde sa fantázia prelína s realitou a vy len tápete v tom, čo je vidina, čo je minulosť, čo sa naozaj stalo-nestalo. Hádate, objavujete a ťaží vás pocit Neapola. Pre niekoho možno slnečný, vzrušujúci juh Talianska. Pre Elenu životná dráma medzi mužmi a ženami, plného násila, temnej minulosti a smradľavých výfukov z áut...
Štítky knihy
zfilmováno italská literatura rodinné vztahy rozhlasové zpracování matky a dcery
Autorovy další knížky
| 2016 |  Geniální přítelkyně |
| 2017 | Příběh nového jména |
| 2017 | Příběh těch, co odcházejí, a těch, kteří zůstanou |
| 2018 |  Tíživá láska |
| 2020 | Prolhaný život dospělých |
Trochu som sa obávala tejto knihy vzhľadom na tie hodnotenia na knižných portáloch, ale v konečnom dôsledku sa tým len zriedka nechám ovplyvniť. Môžeme to zhrnúť nasledovne: po nenáročnej, ľahko čitateľnej mainstremovej Neapolskej ságe, zrazu ponúkajú fanúšikom Ferrante jej rané diela a všetci sú v šoku. Naozaj všetci od nich očakávali, že dostanú to isté, čo v NS?
Mne sa Ferrante pre náročnejšieho čitateľa páčila, mám celkom blízko k takýmto podivnostiam. Každý z nás sa istým spôsobom vyrovnáva so svojím vzťahom k blízkym, so spomienkami (nielen na detstvo), ktoré sa nám neustále vedome či nevedome premietajú do nášho života a defilujú nám pred očami. Kniha je pocitovka, nie je to žiadny tuctový príbeh, ktorý má začiatok a koniec.