Tíživé ticho
Robert Bryndza
Maggie je úspěšnou lékařkou a s manželem Willem žijí přesně takový život, jaký si vysnili. Jednoho dne však k ní do nemocnice přivezou postřeleného muže v povědomém oblečení. Maggiin život se nejprve zastaví a pak obrátí naruby. Přes všechnu snahu se Willa nepodaří zachránit a Maggie je přesvědčená, že se stal obětí vloupání. Policejní zpráva zní ale jasně: spoušť stiskl Will sám. Maggie je zdrcená žalem i sžíravými otázkami. Její manžel nebyl sebevrah. Měl toho tolik, pro co žít. Po pohřbu odjíždí Maggie do jejich prázdninového domu na malém chorvatském ostrově, aby unikla realitě. Jenže realita ji dostihne i na opuštěném místě a je mnohem temnější, než čekala. Vše odstartuje dopis, který jí Will napsal pro případ své smrti a jenž obsahuje indicie odhalující děsivé tajemství. Jak si Maggie skládá střípky dohromady, zjišťuje, že Willova smrt je spojena s někým z jeho minulosti... S někým, kdo udělá vše pro to, aby umlčel i ji.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2023 , CosmopolisOriginální název:
Fear the Silence, 2023
více info...
Přidat komentář
Slabší kousek od R. Bryndzy. Kniha mě tolik nevtáhla. Děj hůře uvěřitelný a lehce přestřelený.
tak tohle se moc nepovedlo :D Bryndzovy výtvory mají do nějaké promyšlenější literatury vysoké úrovně daleko, vždy to ale pro mě byla alespoň dobrá oddechovka, poměrně čtivý počin, u kterého jsem příjemně zrelaxoval. Tohle byla ovšem místy taková nuda, že jsem přeskakoval stránky, což jsem ještě nikdy předtím neudělal. Gradace děje je pak kapitola sama o sobě - při čtení knížky se moje tepovka snad ani jednou nezměnila. Závěr byl takřka nerozlišitelný od předchozích částí knihy a nechával mě naprosto klidným, ne-li až znuděným. Což prostě u krimi knížky úplně nečekáte... Resp. kdyby to alespoň autor vykompenzoval nějakou sofistikovanou zápletkou, jejíž rozuzlení by mě šokovalo, tak bych mu to odpustil, leč to se tedy rozhodně nestalo :D Omlouvám se za tak kritický komentář, ale tohle mi zkrátka od Roberta přišlo jako: jsem slavný, stejně si každou moji knížku koupí spousta lidí, tak je vlastně úplně jedno, co napíšu, i kdybych to měl splácat za blbé dva dny.
Nečekala jsem víc než napínavý příběh na odreagování - a ten jsem dostala. Bylo to dost divoké, ale ono vymyslet nový originální příběh určitě není snadné. Ale na další příběh s Erikou se moc těším!
Příběh jako takový je povedený, na mě ale moc popisu a Málo přímé řeči, za mě Kate s Erikou lepší.
Ale určitě stojí za přečtení.
No nevím, za mne jedno velké utrpení. Jako bych četla hodně špatné Stopy hrůzy. Moje první kniha od tohoto autora a do další se nepustím. Knihu jsem dočetla rychločtením a přeskakovala. Nelíbil se mi styl psaní, zápletka ani vyřešení. Bohužel za sebe nedoporučuji.
(SPOILER)
Jsem autorovým příznivcem, nicméně jeho poslední literární počin: Tíživé ticho mě v mnoha ohledech zklamal.
U Bryndzy jsem zvyklý na promyšlené detektivky s přesahem do osobního života protagonistů.
Tíživé ticho však kombinuje thriller a politickou korupční kauzu, která je líčena téměř jako konspirační teorie.
Největší malér však vidím ve ztrátě soudnosti autora, který na jedné straně líčí zkorumpovanou členku vlády jejího veličenstva jako nesmírně inteligentní a schopnou osobu, na straně druhé se tato údajně schopná osoba dopouští velkého množství přešlapů a nelogických činů.
Kniha se v nelogických jednáních a absurdních konstrukcích nezaměřuje pouze na chování hlavní záporačky, ale i ostatní dějové zvraty nastávají vlastně náhodou a závěr tomuto nesourodému slepenci nasazuje pomyslnou trnovou korunu. Protiopatření, kdy Maggie použije video ze středoškolského večírku zkorumpované političky (De Catello), které se náhodou odkudsi vynořilo je šokující. To že si toto jednání antagonistka, která se jindy nezdráhá jít přes mrtvoly, nechá bez náznaku odporu líbit, už autorovi zkrátka nevěřím.
K závěru by se už jenom slušelo dodat: „a pokud neumřeli, tak tam žijí šťastně až dodnes."
Doufám, že další kniha bude opravdový Bryndza a nikoliv jeho parodie, jakou je tato kniha. Hodnotím 50%
Knihu Tíživé ticho jsem nedokázala odložit z rukou, stále jsem měla tu potřebu číst. Trošku jednodušší děj byl napsaný brutálně čtivě, ovšem jednu hvězdičku jsem musela strhnout pro lehkou a občasnou překombinovanost. Jinak byly v příběhu zvraty, které jsem nečekala a cítila jsem se celou dobu napnutá, což se mi líbilo. Jediný co jsem očekávala - byl konec, ale to mi nevadí. Hlavní i vedlejší postavy se mi líbily, tam nemám co vytknout. Celkově knihu hodnotím kladně, pokud po knize šáhnete, neprohloupíte.
Tedy toto bylo obrovské zklamání ..jako by to nepsal Robert Bryndza.Nereálné,překombinované jako fantasmagorie nějakého teenagera.Ach jo:(
Přiznám se, že jsem měla jisté obavy, jak z nižšího hodnocení tady na databázi, tak z některých komentářů. Ale jelikož je Bryndza pro mě taková sázka na jistotu, tak nakonec proč to nezkusit a udělat si svůj názor. A světe div se, já ani tentokrát zklamaná nebyla.
Sice je knížka trošku slabší než předešlé série, jak po dějové stránce, tak i uvěřitelnost příběhu pokulhává a některá místa jsou nudnější.
Hlavní hrdinka Maggie se občas chová nelogicky a předvídatelně, ale čtivost a napínavost tomu nemůžu upřít.
Nakonec to nebylo až tak špatný a času nad knížkou určitě nelituji.
Knižku mi půjčila sestra, myslí si že Bryndza je lepší než Dominik Dán. Oni sestry i když jsou starší, nemívají pravdu.
Kostějka nesmrtelná bojuje o holý život , do průšvihu ji dostal její nedávno zesnulý manžel, Z přátel se stávají nepřátelé, z dobrých špatní , z kamarádů milenci z přímek se stavají zatáčky, vše je na sračku , Kostějka nepotřebuje jíst , čůrat , jen spolyká prášky proti bolesti , občas někde vytuhne a najednou je doma a v klidu. I když je akcí příběh přímo nabitý něco mu chybí. Mě je to jasné, chybí tu partička, tlačenka, vodka a odlehčení humorem. Trápila jsem se s knihou týden a utěšovala se pohledem na poličku výborných dánovek se žlutočerným obalem. Věrna zůstanu.
Robert je moje srdeční záležitost,a tady tomu nebylo jinak samozřejmě že Erika mi chybí ale byla to i tak hezká kniha ,už jen vyhlížet další knížku
Všechny soudobé thrillery mají podobné obálky a nicneříkající názvy. Splývají v jednu řadu podobných knih, kdy žádná nevyniká a chvilku po přečtení už ani nevíte, o čem že to bylo.
Bavilo mě to do příjezdu do Chorvatska. Než přišel dopis s nadepsanou obálkou, psaný v době, kdy neměli dům v Chorvatsku, tudíž nemohl být nadepsaný adresou , ale byl.
Takové blbosti mě vytáčí.
Žena na pohřbu hned rozsvítila kontrolku, aha, tak o ni tu půjde.
Pak jsem velmi svižně přeskakovala, jediné, co bylo vtipné, byl duch maminky, to mě pobavilo, brána do jiného světa, a on je tam záchod :-)
Neumím si představit, že bych za knihu dala požadovaných 459kč, a co pak s ní?
Znovu ji číst nikdy nikdo nebude.
Kdoví, jestli ty bestsellerové thrillery nepíše taky nějaká umělá inteligence, je to jak přes kopírák, stejný scénář, jen jiná jména a lokalita, a všichni si chválí, jak lehce se to čte. To už nikdo netouží dostat z jazyka něco víc?
Tentokrát to bylo opravdu jiné čtení, ale nebylo to špatné, ale příběhy s Erikou se mi líbí přeci jenom víc.
Samostatný psychologický thriller se Robertovi povedl. Bylo to jiné než jeho série, ale děj mě chytil a nepustil. A jestli tam bylo něco nelogického, nebo přitaženého... Co na tom! Napínavé to bylo určitě.
Bryndza je můj oblíbený autor, takže jsem si nemohla nechat ujít ani tuto knihu. Přiznám se, že první polovina se mi četla trochu pomaleji, ale tu druhou půlku jsem přečetla prakticky na jeden zátah.
Sice nejraději mám sérii s Erikou, Kate také není špatná, ale urcitě i Tíživé Ticho stojí za přečtení. Často se tu píše, že jde o nejslabší knihu autora. Skutečně možná není tak dobrá jako jeho ostatní knihy, ale rozhodně to bylo příjemné čtení.
Nejslabší kniha od mého oblíbeného spisovatele. Překvapilo mě mnoho nejasností, mnoho nelogičnosti a velmi předvídatelný děj. Kniha měla zpočátku dobře našlápnuto, ale od příjezdu na ostrov Tišinu mi děj připomínal béčkový americký film, který jsem před lety viděla, hlavní hrdinka byla prakticky nesmrtelná, chovala se nelogicky a ztratila veškeré mé sympatie. Robert Bryndza by měl raději zůstat u svých ověřených sérií!
Autorovy další knížky
2016 | Dívka v ledu |
2017 | Noční lov |
2019 | Kanibal z Nine Elms |
2018 | Do posledního dechu |
2017 | Temné hlubiny |
Nenadchne, neurazí. Je to takový nemastný neslaný thriller. Od Bryndzy jsem čekala víc.