Tkalci snů

Čtivá napínavá oddechovka!

Příběh plný napětí a překvapení. Jen se mi na knize nelíbilo tolik úmrtí. Doporučuji k přečtení.

Nevím, jestli se vůbec pouštět do nějakého komentáře. Určitě se někomu tento styl psaní líbí, ale já přece jen od knížky něco čekám. A od spisovatele-muže nečekám červenou knihovnu. V knížkách, které mě "dostanou" nemusí téct krev (jsem raději, když neteče). Nemusí být takový dějový spád, že se bojíte knížku položit, aby vám něco neuteklo, ale ...něco tam být má.
Tohle vyprávění začalo vcelku slibně a vyvíjelo se tak, s lehkým zamhouření očí, téměř po konec 1. sv. války. Ale potom se autor nějak zasekl a opakuje se stále tatáž zápletka jen s lehkou obměnou zúčastněných osob. Chci dobro, ale ten zlý mi to kazí. Každá taková situace je tak na 10 stránek - nic hlubšího, a pak se rozmotá. Nemáte nad čím přemýšlet. A znovu...
Rose, Franklin, Monk, Michelle a nakonec Cassandra - tatínkova broskvička. U všech je to stejné.
Postavy nejsou nijak propracované, spíš povrchní a kýčovité. Černá a bílá. Tvrdě pracující ženy, které se podívají do hlubokých očí svého narozeného dítěte a vědí, že musí pracovat navzdory celému světu. Muži čestní a spravedliví, s kobaltově modrýma očima a širokou, vypracovanou hrudí. A samozřejmě lumpové, s ostrými rysy ve tváři, kteří jim chtějí vše překazit.
Omlouvám se, nechci se nikoho dotknout, ale tohle byla jedna z nejhorších knížek. I od odpočinkové literatury si slibuji o hodně víc.