Tlak mé krve
Alois Volkman
Básnická sbírka o domově (Kde zemi radlicemi zraňovanou), úctě k životu, lidech (Lidské zimoviště) a pohledech na život (Dna hladin).
Přidat komentář
Autorovy další knížky
1996 | Ptám se svých slov |
1987 | To je věc |
2007 | TERČE-TO |
2006 | Víra a její zrcadlení |
1990 | Znovuzrození |
Přítel a osobní lékař Jaroslava Seiferta ve svých básních glosuje svět svého žití.
Rodnému kraji v okolí Litovle na Hané je věnován první oddíl sbírky.
Mnoho básní vychází z jeho lékařské praxe (Úcta k životu):
Zanecháváme na vyšetřovaných
otisky svých prstů
usvědčující důkazy
sweitzerovské úctě k životu
do posledních známek.
Dalktylogramy lze snímat.
Ruce vložit!
Velmi aktuální! (Zná dnes ještě někdo Schweitzera? Snad ano.)
Řada básní je až epigramických:
Toneme v záplavách informací.
Přibývá jich po krk
nad hlavu
než stačíme se přesvědčit
zda nekotví někde Noe.
Informací jsou plné archy.
Dnes by tato báseň bezesporu byla napsána jinak. Ale tenkrát ještě internet nebyl...
Volkman trefně glosuje svět a má pro nás dobré rady.
Neházej flintu do žita!
Polehne žito
flintu někdo najde
a vystřelí si
z tebe.
Básně se vám budou dobře číst. Lékař musí být srozumitelný, jinak by nikoho nevyléčit, že?