Tma
Ondřej Neff , Martin Zhouf
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/211397/bmid_tma-211397.jpg
4
388
388
Nové vydání románu, který od svého vzniku v roce 1998 budí pozornost a získalo ocenění jako nejlepší česká sci-fi. Autor v něm vykreslil barvitý obraz společenských katastrof, jež by nastaly, kdyby ze světa zmizela elektřina jako technicky fungující síla. Kniha navíc obsahuje 16 fotografií Ondřeje Neffa z míst, kde se odehrává děj.
Přidat komentář
Příště se asi nemám na žádnou knížku těšit. Začátek byl výborný. Apokalypsa, rabování, z drbanů se stávají páni a teror je prostředek k udržení "pořádku". Vláda se snaží zachránit, co se dá. Vše ok, velice zajímavý a řekla bych že reálný pohled. Ale potom... Chvilkama jsem se musela k dočtení nutit. Honza vyjede za Markétou a najednou střih a je správcem města. Kapitán ovládá kousek Prahy a najednou střih a ovládá půlku města. Ten hlupák a alkoholik? Vážně? K tomu Vasil Bilak? Klaus na kůlu? To už je jako groteska? Myšlenka : pokud chcete vládnout, musíte lidem ukázat, koho nenávidět a co z toho budou mít - s tím souhlasím, ale nevěřím, že by se lidé vzdali techniky jen proto, že jim někdo říká, že je špatná. Ani po epidemii "moru" by takhle nemohli zblbnout. Konec s novodobými zbohatlíky, otrokáři a převratem to zase trochu napravil, ale celkově mám z Tmy pocity asi jako když se vám zabije tchyně v novém autě...
Zapomněla jsem poznamenat tu hroznou hrubku, která se dostala do knihy, fakt ostuda: "...i cikáni makali jako šroubi....."
Moje první setkání se scifi a tak blízko pravdě.. uvědomila jsem si naši závislost na elektřině. jak jsme závislí na technice. opravdu bychom se vrátili až do středověku, kde lidský život neměl žádnou cenu? středověk je pro mě symbolem krutosti a drsných poměrů, což se v knize projevilo. a setkávání s postiženou dívkou byla hodně strašidelná,.
Dočteno! Skvělý poutavý příběh, který, pokud máte bujnou fantazii, na vás může zapůsobit jako opravdový nefalšovaný horor. Pojmem "sci-fi" byste knihu po jejím dočtení už nenazvali , protože, přes nepředstavitelnou situaci, že by opravdu přestala fungovat úplně všechna zařízení na elektřinu, naprosto realisticky až naturalisticky popisuje důsledky takovéto katastrofy.
Ano, Jindra mi nakonci úplně neseděl do postavy nového českého krále ale rozhodně si dokážu představit, že by takové typy lidí využili situace a tyranizovali okolí, ne-li se pokusili ovládnout území. Lidský strach a hloupost jsou tady krásně vyobrazeny, což způsobuje, že z pesismistů se stávají ještě větší pesimisté a optimisti a lidé s vírou v dobrotu druhých jen nevěřícně zírají. Já patřím k té první skupině lidí, co se názoru lidské povahy týká, proto nemůžu jinak než s knihou souhlasit. V knížce si Neff nechává prostor taky pro řešení politiky, do které obsadil přímo reálné současné politické osobnosti. Takže si třeba můžeme počíst o tom jak Vašek Havlů nechal napíchnout Vaška Klause na kůl, což je dost černý humor :-).
Z Katušky, milé hočička, kterou jste na začátku knihy litovali, začnete mít strach od té doby co si kreslí počmáraná a propíchaná tělíčka a jste rádi, že aspoň Honza je ten Dobrý. Modlila jsem se, aby se Markéta v knize ještě objevila, protože jinak by padla TMA i na mě :-) nebo Světlo?
Ne, nejsem Pražák, ale jsem strašně ráda, že je příběh zasazen hlavně do Prahy. Kde jinde byste mohli popisovat hrůzy v metru, tramvajích, křik a střelbu ozývající se z místního Sherwoodu lépe než zde? Ať se nám to líbí nebo ne, Praha byla je a myslím si že ještě dlouho bude naše "centrum". Politika se řeší zde, vláda sídlí zde...atd., takže vyčítat autorovi, že je děj hlavně pro Pražáky =0) to se trochu vracíme do knížky na str. 139 (poznámka o Kralupech)
To je asi vše k čemu jsem se chtěla vyjádřit :)
Asi nejsem dostatečný technokrat, abych tento román ocenil. Nemyslím si, že by nám technika, v tomto případě prezentovaná elektřinou, přinášela jen samá pozitiva a sociální jistoty. Řekl bych, že i doba před elektřinou měla něco do sebe. Bohužel jsem také studovaný historik a představy o středověku, obsažené i v tomto románu, mě vždycky suverénně rozesmějí. Většina lidí má spojený středověk se špínou a vražděním, ale ono je to trochu složitější. Na románu mi ale nejvíc vadilo to spodobnění padouchů. Přece ani Ondřej Neff si nemůže myslet, že lidská společnost se dá ovládat jen strachem a že by se u moci mohl udržet vraždící maniak. jakým je třeba Kapitán. Vůdci musí mít něco víc, než jen schopnost nařídit-„Toho pověste“, „Toho upalte“, „Toho naražte na kůl“. O Kapitánovi se mluví několikrát jako o přirozeně inteligentním, ale já jsem za celou knihu nenarazil u této postavy ani na náznak inteligence. A Katka? To je snad parodie. Je to určitě parodie, ale nechtěná. Dle mého názoru pokus o antiutopii hrubě nevyšel.
První kniha od Neffa, kterou jsem kdy četl. Zhltnul jsem jí na jeden zátah :D. Tady prostě jiné hodnocení, než plný počet absolutně nepřipadá v úvahu. Geniálně napsané postavy, gradující děj, nečekané vývoje posta...mám pokračovat? Prostě, tohle si musíte přečíst, nebo přijdete o jeden z nejlepších zážitků, který vám česká literatura může poskytnout.
Kdyby svět postihlo co je tu popsané, dovedu si představit, že tak by to tak skutečně dopadlo!
Zpět ke středověku a čím větší hovado, tím více moci získá! Hodně dobrá knížka, kterou jsem četla už vícekrát a myslím, že ne naposledy.
Já bych druhé verzi snad i odpustila tu strašnou tendenčnost (zápletka s komunisty a Bilakem může za poprskané stránky a to, co se mi v první Tmě líbilo jako přiléhavé vystižení lidské povahy, je teď už jen očividnou a okázalou snahou namluvit čtenáři, jak strašně hnusní a blbí a neschopni dobra a vděku ti lidé jsou). Možná bych snesla i snahu narvat co nejvíc historických odkazů(třebaže úvaha na téma „co by tomu asi řekl Pavel Rychetský“ je přestřelená už šíleně), přežít by se dala i záplava reálií, které knihu automaticky odcizují každému kromě Pražanů. Nejvíc mi na Tmě 2.0 vadí, jak mizerně je napsaná – je to rozplizlé, nastavované, nic nevychází z přirozeného vývoje (proměna Katky se stane bez jakékoli předchozí indicie, prostě proto že na to má genetické vlohy; složitá spiknutí se odbývají hláškou: „Ještěže i tam máme svoje lidi,“; zvraty se dějí a lá deus ex machina a vrší se jeden na druhý, aniž by měly základ v předchozí zápletce), literární styl kvůli oné chtěnosti děje a plochosti postav odpovídá nadprůměrnému dílku na serverech typu Písmák.cz. Victor Hugo do předmluvy k Chrámu matky Boží napsal, že do knihy se má zasahovat jen při jejím vzniku – to dokázala už první Tma (kde později vzniknuvší druhý díl stojí hluboko pod prvním), ale teprve Tma 2.0 ukázala, jak pravdivá ta úvaha je.
Tma, neboli Vodní svět bez vody a elektřiny.
Zlí „Čmoudi“ v podání Jindry Hřivnáče alias Kapitána, který se po výpadku elektřiny chopí moci a tvrdě ji prosazuje až příliš nápadně připomíná kapitána zlotřilé bandy neméně známeho výpravného filmu, ve kterém tak moc chybí půda pod nohama. Honza Kryl, vlastně jediná opravdu kladná postava románu - opět přímá analogie pana Kostnera v témže filmu, který na svůj katamarán - zde jízdní kolo, naloží jednu malou dívku, jež je klíčem k záchraně světa.
Celkem nic nového pod sluncem až na to, že se vše odehrává v matičce Praze a dalších hezkých českých městech, což pro mě osobně, bylo příjemným osvěžení.
Dále musím konstatovat, že především střední pasáž knihy inklinuje chvílemi k popisnému vyprávění jakéhosi venkovského kronikáře. Autor často odbíhá od jednoho faktu ke druhému a málo se soustřeďuje na detaily. Zbytečně se zaměřuje na zobrazování dějové linie ve velké šířce a leckde trochu opomíjí klasické vykreslení post-apo světa. Čtenář zde opravdu musí hodně sáhnout do nitra svojí fantazie a iluzorní svět si vytvořit samostatně ve své mysli. Ke konci díla do sebe všechno začne hezky zapadat, což sám autor vysvětluje tím, že původní verze románu vznikla samostatně bez konečného rozuzlení a vysvětlení si musel „vymyslet“ až mnohem později. Navzdory drobným nedostatkům, jako fanda žánru post-apo, musím konstatovat, že celková koncepce, zápletka a její rozuzlení jsou napsány na výbornou. Skvěle vystihuje animální chování lidské populace, touhu po moci, systém jejího prosazování a udržování- jak jinak než pomocí zastrašování. Prostě ve světě bez pravidel se bez pořádné bouchačky a kuráže neobejdete. Zde neplatí, že ten kdo má peníze má i moc. Spíše naopak. Zde se navrátíte zpět do nejhlubšího středověku, kde „ženy konečně přestanou držkovat a začnou zase poslouchat jako za starodávna“. Kde přežijí jen ti nejsilnější a kde právo na život má jen ten, kdo si ho taky sám vybojuje. Naše historie je plná brutálních tyranů, které lidstvo buď opěvuje a nebo zatracuje. Vyberte si na které straně barikády chcete stát.:)
Nemůžu si pomoct, ale záporný hrdina mě zde imponoval ze všech nejvíc, navzdory jeho ohavnosti a extrémnímu chování.
„Tenhle svět je pro pořádný chlapy, Klausi, a ne pro takový poseroutky, jako jsi ty nebo Venca Havel!“
Tohle je první kniha kterou jsem od Neffa četla a jsem z ní nadšená.
První část je perfektní a druhá slušná... Po přečtení prvního vydání jsem se pustila do vydání druhého přepracovaného, a musím říct že druhá část mě bohužel vůbec nenadchla, připadá mi celkem o ničem, neustálé omílání politiky a co by kdyby... takže jestli se do Tmy chcete pustit, opravdu doporučuji první vydání :o)
Jak málo stačí, aby se celá naše civilizace zhroutila. Ani nám nedochází, jak jsme na elektřině závislí. Škoda prapodivného konce, kdy byla pohřbena celá pracně budovaná atmosféra. Chtě, nechtě, musím bodík v hodnocení strhout. Jinak špičkový, surový, reálný až moc reálný.
Natrápila jsem se s Tmou velmi, několikrát chtěla skončit, ale nakonec jsem vytrvala ! Námět se mi líbil, dějové zvraty už méně... Koktejl politiků, vlezdoprdelků a podržtašek, obyčejných lidí a magorů byl umíchán stylem, kterému jsem nevěřila (pořád jsem si opakovala, že je to sci-fi) a byť jsem se snažila, nepodařilo se mi Tmu prožít a "zhltnout". Ovšem takový závěr knihy, ten mě úplně "odrovnal" !!!.... Prostě, není to můj "šálek čaje", byť mám Ondřeje Neffa ráda a s jeho názory většinou souhlasím. Po dočtení Tmy mě napadlo, že se možná Neff svým způsobem chtěl vyrovnat s tím, co většina z nás prožila před listopadem 89, s politickou situací a kulturou u nás a s politiky vůbec ...