Tma
Jozef Karika
Televizní scenárista přijíždí na osamělou horskou chatu v pohoří Malá Fatra, kde si chce oddychnout od hektické práce a napětí v manželském vztahu, ale i vychutnat si poklidnou zimní atmosféru. Pak se však stane cosi nečekaného a jeho ozdravný pobyt se změní v děsivou noční můru. Přestože dveře nikdo nezamkl, chata se mu stane vězením a on v ní svede zoufalý boj o přežití.... celý text
Přidat komentář

Půjčila jsem si ji v knihovně a ještě že tak, jinak bych byla akorát naštvaná, že jsem za to ztratila peníze. Přijde mi to až moc přitažené za vlasy.


Za mě ale nejslabší Karikovina. Nejspíš mi nesedlo hlavní survival téma muže s problémy doma, co se jel "vyklidnit" do hor. Karika se nezatěžuje větším popisem místa, osob, vztahů, společnosti (jako to dělává např. King) a možná by mi to u tématu prospělo (užít si např. krajinu)... Závěr zajímavý, překvapivý ale atmosférou Strach a Trhlina mi byly bližší.


Geniální one man, survival horror který je zajímavý i ve svých nejhlušších místech (není jich tam moc). Nechápu jak Karika dokázal i přes minimum postav, stále držed a dokonce stupňovat napětí. Atmosféru zde tvoří slovenská příroda, mráz, samota, beznaděj a TMA. Konec je slast pro každého milovníka temných thrillerů.


(SPOILER)
Borec se v zimě zašije na horskou boudu a tam oslepne. Půlka knihy je o tom, jak různě pobíhá, mluví sám se sebou a vyšiluje. Furt ne a ne zmrznout. Naštěstí se dlouhé pasáže dají přeskočit až do zhruba poslední třetiny knihy, kdy se začne něco dít. Náš dehydrovaný omrzlý superman s angínou a se zlomeným hnátem zvládne ještě spoustu krkolomných výkonů než kniha skončí, přičemž závěr je tak trochu očekávaný.
Karika většinou píše zábavně a umí navodit správnou mrazivou atmosféru. Tma ale jednoznačně ukázala sklon ke zdlouhavému plkání o ničem. Určitě zatím nejslabší Karikova knížka.
Hodně pobavily lidové písně a koledy, člověk si neuvědomuje, jaké je to psycho!


Kniha Tma mě moc nezaujala. Musím říct, že nápad to byl pěkný a zajímavý, ale nějak moc dlouhý a postupně nudný. Začátek se četl pěkně, dokonce jsem se i trochu bála, ale pak už mě to nějak přestalo bavit. Možná kdyby byl příběh kratší... Nakonec jsem se uchylila k rychlocteni, což dělám jen zcela výjimečně a preskakovala nějaké odstavce. Nápad na konec také zajímavý. No jsem ráda, že ji mám za sebou a znovu se do ní pouštět nebudu.


Nevierohodné, nepravepodobné, krátke a predsa nekonečné. Bez hlavného hrdinu, bez postáv, bez zápletky. Chlap, čo je úplný (...hľadám slušný výraz ako keď má počítač kruháč, sakra) ...trubiroh. Čoby, nechutný odroň. Dobre, nemôže byť sympaťák, to je jasné (nechcem nič vyspoilerovať), ale toto? Nič sa tam nedeje, len nevierohodne blbne a fantazíruje ako na metamfetamíne. Celá tá knižka je riedka, bez chuti, bez farieb, bez vône. Stresuje, znervózňuje, obťažuje, no nedesí. Otravuje. Strata času. A že je to román? Figu drevenú, novelka. Slabá ako lipový čaj. Jednu hviezdu slabej svietivosti dávam za slovenské prostredie.


Za mě úplně jednoduše - VÝBORNÝ. Dávám všechny hvězdičky a jsem naprosto spokojená. A ten konec? Noo, prostě každému po zásluze..


Další kniha od pana Karika a nadšená,nechápu tak nízké hodnocení.Za mě jízda,napnutí a nečekané rozuzlení,které jsem nečekala.


Jsem ráda, že se mi dostala do ruky další Karikova knížka, protože tenhle autor mě fakt baví. Od začátku mě příběh vtáhnul, Karika umí skvěle pracovat s napětím a dokáže čtenáře přikovat ke stránkám na několik hodin. Konec mě celkem překvapil, ale jako celek se mi tahle kniha nelíbila tolik jako třeba Trhlina nebo Strach. Rozhodně si ale ráda přečtu od tohoto autora něco dalšího.


Kdysi dávno jsem rozečetla Karikovu Trhlinu, ale tehdy jsem na to ještě nebyla psychicky připravená, takže jsem se od té doby tomuto autorovi vyhýbala jako čert kříži. Zlákal mě až před pár dny a jako vždycky, když na něco dostanu chuť, jsem si objednala hned čtyři jeho knížky. V tuhle chvíli už mám rozečtený Strach, který mě tak neskutečně vtáhnul, že jsem prostě musela Tmě ubrat jednu hvězdičku. I tak je to úžasná knížka, dokonale zpracovaný horor, ve kterém na vás sice neskáčou démoni a obludy, ale autorův mistrný popis hrůzné atmosféry vás donutí knihu odložit vždy před setměním (abyste se z ní strachy nepo... :) Do hlavního hrdiny se perfektně vcítíte, jeho strach a hrůza se na čtenáře přenesou už po pár větách a atmosféra zimního horského ticha se najednou změní z romantiky v něco, co nebude chtít v následujících letech na dovolené zažít. Rozhodně stojí za přečtení. Kdo se bojí, nesmí do lesa. Kdo si knihu přečte, nějakou dobu do lesa dobrovolně nepůjde :)


Moje druhá kniha od autora a jistě ne poslední. Příběh je vystavěn na jediné postavě - muži, který se před problémy schová do chaty ležící na samotě v horách. A začíná noční můra, celou knihu mě i přes vytušený konec mrazilo.


Oproti Strachu ma dej tohoto výtvoru bavil asi tak do polovice. Potom už som len čakal, čo sa stane a ako to celé skončí a ani ten koniec ma nejak neuspokojil. Rovnako dopadol aj druhý pokus s knihou túto jeseň. Z hororovej tvorby autora pre mňa najslabší titul.


Tak tohle je hodně velká slabota a hodně velké zklamání. Kniha má velice dobrý rozjezd, ale už cca ve čtvrtině knihy, kdy začíná neskutečně nudit, není problém odhalit pointu a zbytek knihy se mění v nesmyslné a nudné plácání, kdy si čtenář nepřeje nic jiného, jenom ať už to proboha skončí a to jakkoliv. Největší muka a trýzeň tak nezažívá hlavní hrdina, ale čtenář, který má větší část knihy dilema, jestli tu pitomost dočíst nebo rovnou odložit.
Jedna hvězda za úvod a za opravdu nádhernou fotografii na obálce knihy.
Mám připravenou ještě Trhlinu, ale odkládám a nevím, jestli se do ní po tomhle zážitku kdy pustím...Bohužel.


Opuštěný srub v horách, beznaděj, šílenství a tma. Ozdravný horský pobyt se mění v děsivou noční můru. Co se skrývá ve tmě?
Po dočtení Trhliny a Strachu jsem se vrhla po hlavě do Tmy. A bylo to teda slušné psycho! Jsem nadšená! Karikovy horory mě zkrátka baví.
Už netrpělivě vyhlížím Smršť!


Byla to taková poměrně rychle ubíhající jednohubka. Na rozdíl od Trhliny tady dostává děj rychlý spád a je od začátku dramatický. Líbil se mi nápad, představa takovéto bezmoci na odlehlém místě a v zimě je pro mě dostatečně hrozivá. Četla jsem v noci a je pravda, že jsem pak v klidu usnula, ale budování napětí a strachu se mi líbilo. A konec? Pro mě bylo rozuzlení překvapivé a konec přijatelný. Jediné, s čím jsem se potýkala, byl až příliš detailní popis jedné krvavé scény.
Možná souhlasím, že má nápad větší potenciál, než se autorovi podařilo vytěžit, ale já jsem se docela bavila. 3,5*


Jak tenká je hranice mezi láskou a nenávistí? Čeho je prostě moc, toho je příliš
Byly části co mě bavily a části, že kdybych je vynechala , tak vlastně pointa zůstane stejná.


Dobře vystavěný příběh o jednom hráči, atmosféra postupně graduje, hlavní hrdina bojuje o přežití.....a nebo je to všechno jinak?Za mě bych zvládla větší porci strachu a napětí,proto jsem strhla nějaké hvězdičky, ovšem jednu jsem musela vrátit za velmi povedený závěr.


Pustá a tajuplná zimní krajina a nešťastník v ní. Co je jeho fantazie a co skutečnost? Čeho se bojí? Zajímavé rozuzlení.


Hodně zajímavý námět, aneb jak velký nepořádek může mít člověk ve své hlavě. Autor mě zaujal tím, jak dokáže celou knihu vystavět na jedné postavě. Několikrát ovšem děj ztrácel na tempu, až téměř uspával. Vylepšilo to vyvrcholení na konci, pro mě to bylo nečekané překvapení.
Tak to mě popravdě moc nebavilo. Začátek mě naháněl strach, ale poté to bylo jen tlachání a utíkání před něčím, co měl snad jen ve své hlavě.