Tma
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539254/bmid_tma.jpg
3
1399
1399
Vánoce, Vánoce přicházejí. A naděje tě zabije, protože umírá poslední. Ve srubu na návrší Malé Fatry, kam přijel strávit poustevnické Vánoce daleko od lidí, si chtěl bratislavský scenárista původně ulevit od věčných stresů a předrozvodových hádek. Jenže osud to má i v třeskuté zimě rád horké. Nebo spíš podle hororového receptu Stephena Kinga: když si hrdina prokape unavené oči, s hrůzou zjistí, že přestal vidět. Nadobro. Že by mstivá manželka-lékárnice přešla do protiútoku a uchystala smrtonosnou past? Ostatně i sýček na nejbližším stromě protagonistovi prorokuje, že brzy přijde o rozum, i kdyby se mu v odlehlé končině podařilo přežít. Displej iPhonu přece poslepu neovládne, a proto tu může leda vrávorat a tápat, vést samomluvy s diktafonem Olympus, případně obcházet srub s revolverem Taurus 0.38, neboť kolem se pořád někdo potuluje. Je to fantom, není to fantom? Temnota tají odpověď až do štědrovečerní noci, kdy svitne… naděje?... celý text
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Originální název:
Tma, 2015
Interpreti: Vasil Fridrich
více info...
Přidat komentář
Kdysi dávno jsem rozečetla Karikovu Trhlinu, ale tehdy jsem na to ještě nebyla psychicky připravená, takže jsem se od té doby tomuto autorovi vyhýbala jako čert kříži. Zlákal mě až před pár dny a jako vždycky, když na něco dostanu chuť, jsem si objednala hned čtyři jeho knížky. V tuhle chvíli už mám rozečtený Strach, který mě tak neskutečně vtáhnul, že jsem prostě musela Tmě ubrat jednu hvězdičku. I tak je to úžasná knížka, dokonale zpracovaný horor, ve kterém na vás sice neskáčou démoni a obludy, ale autorův mistrný popis hrůzné atmosféry vás donutí knihu odložit vždy před setměním (abyste se z ní strachy nepo... :) Do hlavního hrdiny se perfektně vcítíte, jeho strach a hrůza se na čtenáře přenesou už po pár větách a atmosféra zimního horského ticha se najednou změní z romantiky v něco, co nebude chtít v následujících letech na dovolené zažít. Rozhodně stojí za přečtení. Kdo se bojí, nesmí do lesa. Kdo si knihu přečte, nějakou dobu do lesa dobrovolně nepůjde :)
Moje druhá kniha od autora a jistě ne poslední. Příběh je vystavěn na jediné postavě - muži, který se před problémy schová do chaty ležící na samotě v horách. A začíná noční můra, celou knihu mě i přes vytušený konec mrazilo.
Oproti Strachu ma dej tohoto výtvoru bavil asi tak do polovice. Potom už som len čakal, čo sa stane a ako to celé skončí a ani ten koniec ma nejak neuspokojil. Rovnako dopadol aj druhý pokus s knihou túto jeseň. Z hororovej tvorby autora pre mňa najslabší titul.
Tak tohle je hodně velká slabota a hodně velké zklamání. Kniha má velice dobrý rozjezd, ale už cca ve čtvrtině knihy, kdy začíná neskutečně nudit, není problém odhalit pointu a zbytek knihy se mění v nesmyslné a nudné plácání, kdy si čtenář nepřeje nic jiného, jenom ať už to proboha skončí a to jakkoliv. Největší muka a trýzeň tak nezažívá hlavní hrdina, ale čtenář, který má větší část knihy dilema, jestli tu pitomost dočíst nebo rovnou odložit.
Jedna hvězda za úvod a za opravdu nádhernou fotografii na obálce knihy.
Mám připravenou ještě Trhlinu, ale odkládám a nevím, jestli se do ní po tomhle zážitku kdy pustím...Bohužel.
Opuštěný srub v horách, beznaděj, šílenství a tma. Ozdravný horský pobyt se mění v děsivou noční můru. Co se skrývá ve tmě?
Po dočtení Trhliny a Strachu jsem se vrhla po hlavě do Tmy. A bylo to teda slušné psycho! Jsem nadšená! Karikovy horory mě zkrátka baví.
Už netrpělivě vyhlížím Smršť!
Byla to taková poměrně rychle ubíhající jednohubka. Na rozdíl od Trhliny tady dostává děj rychlý spád a je od začátku dramatický. Líbil se mi nápad, představa takovéto bezmoci na odlehlém místě a v zimě je pro mě dostatečně hrozivá. Četla jsem v noci a je pravda, že jsem pak v klidu usnula, ale budování napětí a strachu se mi líbilo. A konec? Pro mě bylo rozuzlení překvapivé a konec přijatelný. Jediné, s čím jsem se potýkala, byl až příliš detailní popis jedné krvavé scény.
Možná souhlasím, že má nápad větší potenciál, než se autorovi podařilo vytěžit, ale já jsem se docela bavila. 3,5*
Jak tenká je hranice mezi láskou a nenávistí? Čeho je prostě moc, toho je příliš
Byly části co mě bavily a části, že kdybych je vynechala , tak vlastně pointa zůstane stejná.
Dobře vystavěný příběh o jednom hráči, atmosféra postupně graduje, hlavní hrdina bojuje o přežití.....a nebo je to všechno jinak?Za mě bych zvládla větší porci strachu a napětí,proto jsem strhla nějaké hvězdičky, ovšem jednu jsem musela vrátit za velmi povedený závěr.
Pustá a tajuplná zimní krajina a nešťastník v ní. Co je jeho fantazie a co skutečnost? Čeho se bojí? Zajímavé rozuzlení.
Hodně zajímavý námět, aneb jak velký nepořádek může mít člověk ve své hlavě. Autor mě zaujal tím, jak dokáže celou knihu vystavět na jedné postavě. Několikrát ovšem děj ztrácel na tempu, až téměř uspával. Vylepšilo to vyvrcholení na konci, pro mě to bylo nečekané překvapení.
Posloucháno ve slovenčině. Nádherná atmosféra, skvělý jazyk!!! Obzvláště, když ji posloucháte v noci za volantem.
Konec mě dosti překvapil, v jednom místě trošku zklamal, ale přesto se jedná o něco, co by měl okusit každý :-)
Poslechnuto jako audiokniha, perfektně namluvil Vasil Fridrich-klobouk dolů! Napětí až do konce! Perfektní! Moc doporučuji
Zajímavá kniha. Poutavě napsaná, psychologie hlavního hrdiny vykreslená do každičkého detailu.
TMA mě opravdu překvapila. Nečekala jsem, že se bude upínat tímto směrem. Ke konci už jsem začínala malinko čuchat pointu a můj čich mě k mému překvapení nezklamal.
Rozhodně si Karika zaslouží větší pozornost. Jeho knihy nejsou nudné, vkládá do nich netradiční kořeníčko a výsledná chuť není tuctová.
Zasloužené čtyři hvězdičky. A jsem zvědavá, co nám tento slovenský spisovatel ještě předvede.
Trochu Kingovské. A dost Kingovsky rozvláčné. Jednak jsem čekala trochu jinou zápletku a jednak napsat dobrou knihu o přežití umí snad jen Weir. Abych pravdu řekla, dost jsem se nudila.
Aspoň ta překvapivá pointa.
Televizní scénárista příjíždí na osamělou horskou chatu v pohoří Malá Fatra, kde si chce oddychnout od hektické práce a napětí v manželském vztahu, ale i vychutnat si poklidnou zimní atmosféru. Pak se však stane cosi nečekaného a jeho ozdravný pobyt se změní v děsivou noční můru. Kniha je děsivá, mrazivá i temná. Líbí se mi, jak autor dokázal dobře vytvořit hororovou atmosféru i reálné oblasti, kde se kniha odehrává. Na závěr samozřejmě přijde nečekaná pointa. A jakmile jsem pochopila, proč se kniha jmenuje právě Tma, tak mě zamrazilo v zádech a nechtěla bych být v jeho kůži. U této knihy jsem se ani jednou nenudila a hltala slovo od slova a čekala na celé rozuzlení, jak to vlastně celé dopadne. Nechápu negativní komentáře na konec knihy, podle mě by to dopadnout takhle mohlo.
(SPOILER)
Tak s touto knihou jsem se bohužel trochu trápila, a to i přes její velice slibný začátek.
Plánovaný odpočinkový výlet se pro hlavního hrdinu mění v děsivou noční můru a z útulného útočiště horského srubu se stává život ohrožující vězení. Boj o přežití začíná.
Zápletka začala velice originálně – představa ztráty zraku v opuštěné chatě v horách je hororem už sama o sobě. Ta absolutní bezmoc a bezbrannost pomalu ale jistě přerůstající v paranoiu a ve stupňující se šílenství je dostatečně děsivá a taková zápletka má docela slušný potenciál. Ovšem moje nadšení začalo následně ale docela rychlým tempem upadat. Nemám totiž moc ráda knihy ani filmy typu, kdy lze dost těžko rozeznat rozdíly mezi reálnou skutečností a představami jen v hlavách hlavních postav a takové závěry knih, ve kterých zůstává spousta nezodpovězených otázek. A právě takových situací bylo v této knize na můj vkus až až. Například - kdo vlastně byl onen záhadný „koledník“ a co ho motivovalo k psychickému týrání hlavního hrdiny? Co se vlastně stalo se zmizelou rodinou v nedalekém domě?…A proč tam vůbec taková zápletka byla, když neměla žádný hlubší význam nebo vliv na další pokračování děje? Co ti dva „pytláci“ a tak trochu nelogická scéna s nimi? A pokud použiju nadsázku, často jsem k tomu všemu měla pocit, že hlavní hrdina byl skoro až klon Ramba nebo přinejmenším Bruce Willise, zejména proto, že nakonec z naprosto každé zcela beznadějné situace se vždycky nějak nepochopitelně dostal a přežil.
Knihu jsem dočetla hlavně ze zvědavosti, co se z toho všeho nakonec vyklube. Přece jenom jsem tajně očekávala nějakou bombastickou pointu, která bohužel ale nepřišla.
Co ale na knize musím ocenit, že autor dokázal postavit knihu na jedné jediné postavě, na které celý příběh stojí a padá. Myslím, že takový minimalismus není v literatuře zas tak moc běžný a od J. Kariky to považuju bezesporu za odvážný počin. Hodně dobře je zde také vystižen postupný rozklad lidské psychiky, a taky to, co dokáže provést s člověkem jeho vlastní mysl v mezní situaci bezprostředního ohrožení života.
Ale celkově mě kniha spíš zklamala. Velkolepá pointa se nekonala a celkové vysvětlení celého příběhu mě spíš naštvalo, než šokovalo. Žádné WOW se prostě nekonalo. Pro mě – nevyužitý potenciál. Tři hvězdy za první třetinu knihy.
Knížku jsem přečetla jako nic na dvakrát, skvělý! Knížky kde je hlavní hrdina sám ve svý hlavě a je to pro něj fakt peklo, to můžu :)
Zase jsem se nemohla odtrhnout. Nevím jak to ten Karika dělá, ale dělá to dobře =D
Jsem ráda, že se mi dostala do ruky další Karikova knížka, protože tenhle autor mě fakt baví. Od začátku mě příběh vtáhnul, Karika umí skvěle pracovat s napětím a dokáže čtenáře přikovat ke stránkám na několik hodin. Konec mě celkem překvapil, ale jako celek se mi tahle kniha nelíbila tolik jako třeba Trhlina nebo Strach. Rozhodně si ale ráda přečtu od tohoto autora něco dalšího.