Tma
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539254/bmid_tma.jpg
3
1406
1406
Vánoce, Vánoce přicházejí. A naděje tě zabije, protože umírá poslední. Ve srubu na návrší Malé Fatry, kam přijel strávit poustevnické Vánoce daleko od lidí, si chtěl bratislavský scenárista původně ulevit od věčných stresů a předrozvodových hádek. Jenže osud to má i v třeskuté zimě rád horké. Nebo spíš podle hororového receptu Stephena Kinga: když si hrdina prokape unavené oči, s hrůzou zjistí, že přestal vidět. Nadobro. Že by mstivá manželka-lékárnice přešla do protiútoku a uchystala smrtonosnou past? Ostatně i sýček na nejbližším stromě protagonistovi prorokuje, že brzy přijde o rozum, i kdyby se mu v odlehlé končině podařilo přežít. Displej iPhonu přece poslepu neovládne, a proto tu může leda vrávorat a tápat, vést samomluvy s diktafonem Olympus, případně obcházet srub s revolverem Taurus 0.38, neboť kolem se pořád někdo potuluje. Je to fantom, není to fantom? Temnota tají odpověď až do štědrovečerní noci, kdy svitne… naděje?... celý text
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Originální název:
Tma, 2015
Interpreti: Vasil Fridrich
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem zřejmě vůbec nepochopila.
Pokud by to byl horor, pak by tam nemělo být vysvětlování a odkazy na psychologii a filozofii ( stejně jako ve Smršti ). Jak tam zazní selektivní amnézie, parciální slepota, hysterie, duální osobnost - dvojník...
Pokud začne autor podávat jasná vysvětlení podaných jevů, už to není horor.
Jinak to bylo celkem čtivé, nebála jsem se, jelikož se nebojím toho, co není ale spíš toho, co je. Takže bubák ve skříni mě nevyděsí, ale bubák v podobě debila člověka ano.
Cca od str.10 jsem si říkala, že ono to ... a ono to na konci taky tak bylo.
Nicméně to mezi tím nebylo špatné, takové líbivé kulisy - zima, hlad, bez signálu, samota, divné kroky, zde neobvyklý kámoš - diktafon, docházející zásoby všeho.. to vždycky "pobaví" a lidi to rádi čtou. Nejlépe v posteli s hrnkem čaje, k tomu 2 deky a teplý ponožky na nohy.
Od malička nesnáším příběhy, kde je pomoc užuž na dosah a něco se stane a je to pryč. To mě vždy stresuje, ale příšerně. Jak v knize, tak ve filmu.
Takže závěr, kdy už vidí světla Belé a potká dva tuláky-pytláky
( byli skuteční?, já nevím), a oni ho vedou jinam, dál od světel, brr, fuj, to je moment, kdy já odcházím z kina nebo zavírám knihu.
Pročítala jsem komentáře ve snaze přiblížit se vysvětlení, jak to chápou ostatní.
Překvapilo mě, když jsem v jednom z nich četla : "pokud by knihu napsal skutečný spisovatel, tak by... ". A pan Karika je tedy kdo? Zubař?
'Zlé veci sa však nedajú iba tak vytriasť, nič zlé, čo sa ti usadí v hlave, poľahky nevytrasieš.'
'Tma' si určite zaslúži lepšie hodnotenie, no musíte mať na ňu tú správnu náladu a rozpoloženie! Zakaždým mi táto kniha naženie najväčšie zimomriavky zo všetkých karikoviek, pretože sa do hlavnej postavy doslova vnorím... Mali by ste to vyskúšať...potom je to celkom iná jazda...
PS: Ale zažiť toto na vlastnej koži (myslím časť s chatou), asi by som sa pototo :)
'Nádej ťa zabije, lebo zomiera posledná.'
'Nikto o sebe nevie všetko, každý má sám pred sebou zopár tajomstiev.'
Jak píše v závěru sám autor: "... v mém blábolení bylo tolik náznaků, tolik podklouznutí jazyka, že by ses měl nad sebou zamyslet, pokud jsi to, o co šlo, neodhalil už dávno."
Tak já hlásím, že jsem dávala pozor a došla mi pointa celkem brzy. A zatímco začátek mě fakt bavil a hltala jsem stránku za stránkou, zhruba od poloviny už jsem se přes některé pasáže dostávala stejně obtížně, jako přes ty závěje sněhu. Akčně dramatický konec to ale přeci jen vylepšil.
Za mě tedy zůstává pořád nejlepší Trhlina.
První setkání s autorem a přes slibný začátek velké rozčarování. Kniha mě nezaujala.
Příběh pro mě absolutně postrádal napětí a nějaké záhadno či tajemno bych také hledala jen ztěží. Hlavní hrdina mě naopak štrašně iritovala a snad nikdy jsem si nepřála víc, aby hlavní postava už konečně umřela. Pokud bych měla hodnotit samotnou zápletku, dostala by ode mě pouze 2 z 5.
Naštěstí má audiokniha svou kvalitu díky výjimečnému přednesu Vasila Fridricha, který dokázal textu vdechnout alespoň nějakou atmosféru a dodal mu dramatický náboj. Díky jeho podání byl pro mě poslech rozhodně mnohem snesitelnější.
Trhlina se mi moc líbila, Strach byl takový lepší průměr. Ale Tma...ta byla velké zklamání. Kniha se četla rychle, první půlka mě docela i bavila a byla jsem zvědavá, co přijde dál... pak už jsem si přála jen konec! A doufala, že se to zlepší, že přijde nějaké super rozuzlení...
Knihu jsem přečetla za dva dni, byla napínavá, trochu k neuvěření, že člověk může tohle všechno přežít, ale závěr nečekaný. Už jsem přečetla Trhlinu, víc knih od tohoto autora asi nedám.
Kniha byla hodně napínavá a na konci docela nechutná a překvapivá. Knihu jsem přečetla skoro jedním dechem, nedokázala jsem se odpoutat.
Knihu jsem nedočetl, takže nemůžu kompletně posoudit.
Skončil jsem, (hádám) asi u strany 140?
Spíš to bylo tím, že celkově nemám rád thrillery. (Tohle byl první thriller, co jsem kdy četl)
To neznamená, že je tato kniha špatná! Moc se mi líbil autorův styl psaní.
Pokud máte rádi thrillery a napínavé příběhy, tak by se vám podle mě tahle kniha mohla líbit! :)
Kniha mě nebavila ... první půlka ještě dobrá, ale dočetla jsem jen díky tomu, že měla 204 stránek.
Skvělá kniha, kterou nejde odložit. Příběh s opravdu temnou atmosférou, ve kterém jsou výborně popsané myšlenkové pochody a pocity.
Tak s takhle skvěle vystavěnou atmosférou jsem se už opravdu dlouho nesetkala. Autorovi se výborně podařilo vtáhnout mě do malého srubu uprostřed hor, mrazivé zimy a neproniknutelné tmy. Tak z toho by se člověk zbláznil! S hlavní postavou jsem propadala panice, strachu, trpěla chladem a cítila vlčí hlad.
Na knize si také cením, že je zasazena do originálního prostředí, do mně známé Malé Fatry – neexotické prostředí dokáže vystavět mnohem reálnější kulisu.
Tuto knihu hodnotím jako velmi originální a sugestivní.
Bála jsem se, aby závěr vše nepokazil, nebyl příliš banální, ale nabízející se rozuzlení bylo v podstatě logické.
Ráda si hned přečtu další autorovy romány.
Zajímavá je grafická podoba knihy, na samotné obálce mě překvapilo, jak byla zřejmě záměrně výtvarně pojata. Dlouhou dobu mi připadala jen černá, až později, podobně jako se to stalo v příběhu, začala jsem si všímat vystupující hradby lesa a malého srubu.
Určitě doporučuji!
Thrillery moc nečtu. Tento jsem si zvolila, protože se mi hodil do čtenářské výzvy. Odehrává se totiž na Malé Fatře, kde jsme trávili dovolenou. Ze začátku se mi kniha hodně líbila. V prostředí, kde se děj odehrává, jsme se pohybovali i my, takže jsem si o to více dokázala vše představit. Líbilo se mi, že jsem se dozvěděla pro mě nové informace o tom, co může způsobit panika a další zajímavosti, které jsou v knize zmíněné jen tak mimochodem. Od druhé poloviny je kniha čím dál více nechutnější. Vše vygraduje v předposlední kapitole, kterou jsem málem přeskočila. Díky poslední kapitole, kde je celý příběh hezky a zajímavě vysvětlen, dávám plný počet hvězdiček.
Moje první přečtená kniha od autora. Překvapilo mě minimalistické zpracování a bavil mě lehce sarkastický způsob, jakým byla kniha napsána. Některé události působily dosti nereálně a pointa se dala ke konci vytušit, přesto to knize na napětí neubralo.
Trhlinou jsem začala a ta byla prostě nejvíc.. když to tak beru zpětně, možná jsem s ní měla končit.
Tma mě teda vůbec nevzala, neproběhla u mně úplně ta atmosféra, i když jo, vypadalo to celkem nadějně dle anotace. Ale u této knihy jsem necítila nic. Žádné napětí a vlastně se mi to nezdálo ani tak reálné.
Né, tuhle knihu už bych si znovu nepřečetla. Ale mám tu od autora ještě dvě nepřečtené, tak nebudu házet flintu do žita a ráda se pustím do další. :)
Karika je skvelý spisovatel, umí vykreslit náladu a atmosféru jako nikdo. A víc vědět k téhle knize nepotřebujete. Přečtěte si ji, budete nadšení.
Pan Karika je mistr v budování napětí. Knihu jsem si užila od začátku do konce. Temný příběh plný napětí a s překvapivým koncem, pro milovníky thrillerů jako dělaný!
(SPOILER) To byla jízda! Tma je druhá kniha, co jsem od autora četla a i když jsem se bála, že Trhlinu nic nepřekoná, přemýšlím, jestli se mi Tma líbila stejně nebo víc. Survival motivy zbožňuju, takže to je kniha přesně pro mě. Ve dvou momentech mi fakt přeběhl mráz po zádech, obal nelže:) a momentů překvapení bylo až kam. Pro někoho asi až moc těžce neuvěřitelných zapletek, mě to ale bavilo a u Kariky na nějaký "co ještě může být uvěřitelný" kašlu, nechávám se unášet na vlně. Pointa mi sice došla o něco dříve, ale možná ne dost brzy, což je ale taky fajn. Že mi něco neštimuje přišlo ještě dřív. Budu si muset knihu přečíst znovu.
Naposloucháno. Drsný zimní komorní příběh s hvězdičkou navíc panu Fridrichovi.
(SPOILER) Tak tady Karika nezklamal, narozdíl od Hlubiny. Jsem ráda, že většina Karikových knih není nějak extra dlouhá, a zbytečně rozvláčná.
Knihu jsem tedy četla podruhé, po několika letech a úplně jsem zapomněla, jak Karika vykreslil mrazivou atmosféru. Sice jsem věděla, jak tedy kniha dopadne, asi podobně, jako většina, co jsem četla, tragicky. Konec mě tedy při prvním čtení překvapil, teď už ne.
Celkově Tmu hodnotím jako jednu z těch velmi zdařilých, co jsem od Kariky četla.