Tmavé stěny Willardu
Ellen Marie Wiseman
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/303766/bmid_tmave-steny-willardu-kc9-303766.jpg
5
1051
1051
Izzy je sedmnáct a je poloviční sirotek. Žije u pěstounů a okolnosti smrti jejího otce jsou víc než tragické. Nešťastná dívka najde vítané vytržení, když v místním zrušeném psychiatrickém sanatoriu najde starý deník. Objeví v něm okno do své vlastní minulosti. – Claře Cartwrightové bylo v roce 1929 právě osmnáct let. Zmítá se mezi autoritativními rodiči a láskou k italskému přistěhovalci. Když odmítne vnuceného ženicha, nechá ji otec zavřít do soukromého útulku pro duševně choré… I když se Izzy musí porvat s potížemi spjatými s novým životním začátkem, Clařin příběh ji stále poutá k dávné minulosti. Pokud Clara opravdu nebyla duševně nemocná, může to nějak objasnit i Izzyino trauma? Pátrání po Clařině osudu přiměje Izzy přehodnotit vlastní životní rozhodnutí – s šokujícími důsledky.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , Ikar (ČR)Originální název:
What She Left Behind, 2013
více info...
Přidat komentář
Kniha přečtena během chvilky, naprosto úžasná, stejně jako druhá kniha autorky. Už se těším na další knihy...
Čtení, u kterého téměř nedýcháte. Všudy přítomná hrůza a děs, ve které je schovaná bojující lidskost a láska. Přepadal mě obrovský vztek nad bezcitným činem a lítost a obdiv lidské síly. Úžasná kniha, od které se nejde odtrhnout.
Ještě nikdy jsem u knihy neměla tolik pocitů, jako u této. Byl to pocit bezmoci, hrůzy, smutku, údivu a obdivu. Kdybych si tento příběh měla představit na sobě, ať už z pohledu Clary nebo Izzy, asi bych se v obou případech zhroutila.
Nádherná kniha. Autorka mě opět nezklamala a postarala se mi o krásný víkend, kdy jsem byla plně ponořená do strhujícího příběhu. Čtení jsem si moc užila a opravdu se ani jednou nenudila. Knížka vůbec nešla odložit. Pokaždé se mi už zdálo, že jsem přišla všemu na kloub a pokaždé samozřejmě bylo všechno jinak, tak jak jsme u autorky zvyklé. Zkrátka napětí až do poslední stránky. Jsem sestra, takže vím něco o tom, co se v minulosti dělo v psychiatrických léčebnách i v ústavech pro mentálně postižené, přesto mě popis praktik personálu vůči klientům šokoval. Zaplať pánbůh, že je ta doba již nenávratně pryč. Propletenec postav musel dát spisovatelce ohromnou práci a příprava rešerší ke knize asi taky. Je to dokonalé dílo. Konec možná trochu ála americký film, ale to autorce velkoryse odpouštím. Knihu doporučuji všem k přečtení a nemám důvod nedat nejvyšší ohodnocení.
A taky moc děkuji za nalezení této knihy, o které bych nic nevěděla, nebýt databáze knih.
Už je to chvíle co jsem knihu četla, ale vím, že jsem ji měla prectenou za par hodin a byla tak drsna,ze jsem ji poslala dal,znovu uz bych ji cist nechtela. Nicmene je vyborna a doporucuji.
Skvělá knížka. Poutavý příběh, skvělě napsaný. Hrozně příjemně se čte, líbí se mi střídání kapitol minulost/přítomnost. Prostředí blázince téměř vždy zajistí děsivost příběhu. Přečetla jsem jedním dechem
Ku knihe som sa dostala v rámci akcie v SK vydaní a v dobrom prekvapila. Nečakala som taký silný a mrazivý príbeh. Z dvoch prebiehajúcich dejových línií sa mi páčila viac tá historická.
Súčasná s Izzy nebola zlá, ale vo viac častiach mi dej prišiel príliš tendenčný. Prepojenie oboch línií však bolo spracované výborne.
Dejová linka venujúca sa minulosti popisuje život v psychiatrických liečebniach v danej dobe a čo bolo naozaj desivé, popisuje aj ako ľahko sa tam dalo dostať. V podstate človek mohol byť úplne zdravý, stačilo, že bol niekomu nepohodlný a mohol tam skončiť aj na celý život. Niektoré "liečebné" metódy boli nie len z dnešného pohľadu pritiahnuté za vlasy a o efektívnosti nemohla byť ani reč.
Príbeh Clary bol dojemný, je však až k neuvereniu, čoho sú ľudia schopní. Kniha sa čítala super, dej plynul sám, napätia bolo tak akurát a emócií taktiež viac než dosť, v závere som mala slzy v očiach.
V CZ vydaní mám pocit, že obálka aj názov sú zavádzajúce - kniha vyzerá ako mrazivý thriller, čo však nie je. Viac ako o Willarde je príbeh o Clare.
Po dočtení jsem pozorně pročetla všechny komentáře a děkuju především těm, jejichž autory jsou Vendisek a Sidonka3. Prvnímu za to, že jsem po dočtení měla podobné pocity, druhému za velmi solidní a logické zdůvodnění.
Obálka byla jedním z důvodů, proč jsem po knize sáhla, ale vzhledem k obsahu mám pocit, že byla zvolena zcela nepatřičně. Já jsem si tmavé zdi Willardu představovala úplně jinak. A nechce se mi věřit ani tomu, že by takhle mohl vypadat třeba Clařin domov.
Jazyková úroveň textu není nijak oslnivá, ovšem je otázka, nakolik oslnivý byl originál; kde nic není, ani čert nebere, jak praví lidová moudrost. Původní název knihy mi však připadá výstižnější než ten český. Poslední odstavec na s. 308 (resp. jeho druhá věta) mě opravdu překvapil, nedokážu si vysvětlit slovo sešité.
A na závěr: obávám se, že praktiky v některých zařízeních tohoto typu byly možná mnohem horší, a to ještě v poměrně nedávné době. Kdo viděl film Frances s J. Lange v hlavní roli, ten asi ví, co mám na mysli.
Špatně se mi začítalo, ale pak mě příběh pohltil a měl spád.
Z beznaděje kterou Clara cítila mi bylo hrozně smutno. Kniha byla opravdu emotivni, ale jsem asi jedna z mála které se víc líbila kniha Pro tvoje dobro.
Moc pěkný příběh – dvě časové linky, kde v současnosti sedmnáctiletá Izzy s docela složitým životem pátrá v minulosti další mladé dívky Clary z první poloviny dvacátého století.
Co přivedlo na první pohled šťastnou a zamilovanou Claru do psychiatrické léčebny s téměř nelidskými metodami „léčby“? Byla opravdu blázen, který už se z ní nikdy nedostal? A co se stalo s její velkou láskou? Spousta otázek, otazníků ale také nalezených odpovědí přivádí Izzy k postupnému poznávání a pochopení vlastních životních traumat. Závěr je docela překvapující, což mě na knihách vždycky moc baví. Víc se mi líbila časová linka Clary, její strašný osud jsem s ní fakt prožívala a moc jsem jí přála, aby se jí podařilo dostat se ven a žít normální život, který si zasloužila. Příběh Izzy byl pro mě trochu slabší, možná proto, že se podobal spíš knihám pro teenagery z prostředí středních škol, kde standardně vždy skupina oblíbených a dominantních dívek trápí hlavní hrdinku, která stejně nakonec nejzápornější dívce odloudí nejen její „kamarádky - posluhovačky“, ale většinou i kluka. Ale i přes toto slabší místo knihy jí dávám plný počet hvězdiček, protože čtení bylo opravdu poutavé, napínavé a v případě osudu Clary i mimořádně silné.
Z knížky mám rozporuplné pocity. Na jednu stranu velmi zajímavý a pochmurný příběh z psychiatrické léčebny 30. let 20.století a na druhou klasická jednoduchá romantika z americké střední. Ta historická linka byla opravdu zajímavá a opět jsem si uvědomila jak těžký byl život žen, jak byl jejich život ovlivňován muži ať už otci nebo manžely, kteří nad nimi měli neomezenou moc. Naopak současná linka mi připomněla young adult literaturu - láska ze střední (chudák přehlížená proti místní krasavici a tyrance). Ty 4 hvězdičky jsou hlavně za historickou linku.
Super, zaujalo mě to. Přečetla jsem jedním dechem. Kniha bohužel doplácí na žánrovou nevymezenost. Někdo si stěžuje, že je příliš romantická a některé prvky jsou jako z červené knihovny, jiný podléhá melancholii a bezútěšnosti, protože těm postavám v ústavu se zde dějí hodně tragické věci, z kterých běhá mráz po zádech. Tohle není klasický béčkovej slaďák ani umělecky hodnotná artovka, je to odpočinkový román, u kterého si úplně neodpočinete. :) Já si myslím, že kdyby to vsadilo víc na reálnější příběhy a velké myšlenkové přesahy, počet čtenářů by značně klesl, protože o bezmoci a útrapách po těžkém dni číst nechcete. Takže je to takovej kompromis. Příběhy o dvou ženách, z nichž jedna měla zničený život a prožila si svoje (traumata). Román pro ženy a thriller současně z psychiatrické léčebny. Knížka má spád, napětí, zabavila. Dávám čtyři a půl hvězdičky, protože temnou harlekýnku, odehrávající se převážně v blázinci jsem ještě nečetla. Dobrý nápad. Dobré melancholické podzimní počteníčko u okna, které jsem vstřebávala schoulená pod dekou, s výborným čajem v ruce, kočkou na klíně, no, co si přát víc?
Dvě dívky, dvě odlišné doby a obě zažívají těžké časy. Izzy hledá své místo v životě a rodinu, Clara se snaží přežít brutální zacházení v ústavu pro choromyslné. Bylo to temné, drsné a především čtivé.
Asi jsem četla tuto knihu ve špatnou dobu a raději jsem měla číst něco míň depresivního. Podle mého názoru je téma duševních nemocí a traumat lépe zpracováno v knize Eleanor se má vážně skvěle.
Jedna z nejlepších knih co jsem kdy četla, silné příběhy obou hlavních postav.. Četlo se to samo..
Já jsem spokojená.....miluji knížky, kde se prolíná minulost a přítomnost, za mě super.
Štítky knihy
psychiatrické léčebny tajemství romantika duševní zdraví prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
| 2016 |  Tmavé stěny Willardu |
| 2018 | Pro tvoje dobro |
| 2021 | Sběratelka sirotků |
| 2023 | Ztracené dívky z Willowbrooku |
| 2025 |  Návrat do Coal River |
Úžasný, silný, ale chvílemi hodně drsný a smutný. Při čtení mě obcházela hrůza a totální bezmoc a beznaděj. Na druhou stranu obdivuji tu sílu a statečnost.
Willard - ústav pro choromyslné opravdu existoval. Byl uzavřen roku 1995