Tmavé stěny Willardu
Ellen Marie Wiseman
https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/303766/bmid_tmave-steny-willardu-kc9-303766.jpg
5
1090
1090
Izzy je sedmnáct a je poloviční sirotek. Žije u pěstounů a okolnosti smrti jejího otce jsou víc než tragické. Nešťastná dívka najde vítané vytržení, když v místním zrušeném psychiatrickém sanatoriu najde starý deník. Objeví v něm okno do své vlastní minulosti. – Claře Cartwrightové bylo v roce 1929 právě osmnáct let. Zmítá se mezi autoritativními rodiči a láskou k italskému přistěhovalci. Když odmítne vnuceného ženicha, nechá ji otec zavřít do soukromého útulku pro duševně choré… I když se Izzy musí porvat s potížemi spjatými s novým životním začátkem, Clařin příběh ji stále poutá k dávné minulosti. Pokud Clara opravdu nebyla duševně nemocná, může to nějak objasnit i Izzyino trauma? Pátrání po Clařině osudu přiměje Izzy přehodnotit vlastní životní rozhodnutí – s šokujícími důsledky.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2016 , Ikar (CZ)Originální název:
What She Left Behind, 2013
více info...
Přidat komentář
Kniha byla úžasná. Clara byla velká bojovnice. Konec knihy mě překvapil. Hlavně ten hepiend.
Velmi čtivé, nicméně depresivní. Příběh Clary byl smutný a je neuvěřitelné, kam jsme se posunuli v medicíně a vůbec ženské emancipaci. To že nás v podstatě vlastnili muži (otcové, partneři) je v dnešní době téměř až nepředstavitelné. Tedy alespoň v západním světě.
Knihu doporučuji, pokud toužíte po něčem temném a depresivním. Nicméně všechno bylo tak trochu předvídatelné.
(SPOILER) Ač je knížka velmi čtivá, asi mi tam trochu rušila dějová linka s Izzy. U těchto částí mi bez ohledu na závažnost témat přišlo, že čtu nějaký holčičí román (obzvláště popisy úžasného vysportovaného těla Ethana) nebo Stopy hrůzy. Ten super šťastný a vlastně pak rychlý happy end, kdy člověk má pocit, že vlastně všechno dobře dopadlo, i když to není zdaleka pravda, mi taky úplně nesedl. Bohužel se autorka dost povrchně věnuje i tématu psychiatrické léčebny, kdy vlastně největší napětí bylo, když se pokoušeli utéct. Díky tomu ve mě knížka nezanechala takový dojem, jaký asi měla. Škoda, ale pamatovat si ji asi budu.
Smutek, beznaděj, bolest, slzy, nepochopení, víra, - všechno to ve mě rezonuje a nechce se to ve mě uzavřít ... tato kniha ve mě opravdu něco zanechala ...
Doporučuji ...
Přes smutek, lidské trápení a depresivní prostředí pro mě bylo čtení této knihy velký čtenářský zážitek.
(SPOILER) Právě jsem dočetla a je to kniha , která mě velmi zasáhla emočně . Musela jsem si dávat pauzy , abych byla schopná pokračovat ve čtení . Nemám ráda bezmoc a bezpráví a toho je v této knize až až . Ještě než autorka zmínila důvod , proč matka Izzy zastřelila jejího otce , jsem věděla o co tu šlo a jsem ráda , že jsem se nespletla ve své úvaze . Pokud ještě někdo nečetl , vřele doporučuji . Za mě opravdu velice silný emoční příběh a dávám plný počet bodů
Jsem moc ráda že jsem si tuto knížku přečetla a že se tedy četla...Nešla odložit. Příběh Clary je velmi smutný, ale v minulosti se toto ,, neposlušným" dívkám a ženám opravdu stávalo. Již více literatury jsem o tom přečetla. Navíc zde to autorka podává jednoduše, přímo, bez zbytečného másla okolo. Romantika do příběhu samozřezmě krásně zapadla a knížku udělala o to čtivější. Nelze dát méně než plný počet bodů...
Táto kniha bola jedna emocionálna nálož!
Toľko smútku, bolesti, poníženia a pocitov, som ešte nikde nikdy nenatrafila v knihe a nenechá to nikoho chladným!
*Kniha, ktorá vám nedá spať.
*Kniha, ktorú keď dočítate, bude vám veľmi dlho rezonovať v hlave, a s istotou vám poviem, že nesiahnete hneď na druhý deň po druhej.
Štýl písania pútavý od začiatku až do konca! Autorka knihu napísala excelentné a bravúrne! Žiadne sprostosti okolo knihy a žiadne hluché miesta. Bolo tam napätie (až sa mi niekedy zježili chlpy na tele). Miestami som mala pocit, akoby čítam Trhlinu od Kariky, asi kvôli tej liečebni a pútavým písmom. Ale dej je úplne iný! Prosím, nenechajte sa zmiasť.
Príbeh je o dvoch hlavných postavách. O Clare a Izzy. Obe v rovnakom veku, ale Clara v roku 1929 a Izzy 1995. Clara, ktorá sa dostane nešťastím do psychiatrickej liečebne do Willardu. A Izzy, ktorá tiež nemá život ako v rozprávke. Jedneho dňa, sa dozvie o Clare a o jej denníkoch a pomaly začne po nej pátrať, a odkrývať jej minulosť. Neskôr začnú tieto príbehy splývať do seba, a je to niečo prekrásne. Musím napísať, že najviac ma bavili kapitoly Clarine, aj keď pri jej kapitolách mi trhalo srdce na malé kúsky, a chcelo sa mi veľmi plakať. Ale ani Izzy kapitoly nie sú od veci, tam sa tiež podozvedáme drsné veci. Niektoré veci sa žiaľ dejú aj v realite, a tým nikto nikdy žiaľ nezabráni.
Ja vás žiadam! Prosím, kto to ešte nečítal, tak si to určite prečítajte! Možno, že niekedy knihy nemajú zaujímavé anotácie, ale táto kniha bola jedna veľká emočno, silná bomba! A ja ju odporúčam všetkými desiatimi.
Opravdu silný příběh, který je krásně napsaný. Myslím, že tuto knihu jen tak z hlavy nedostanu. Pokud budete mít štěstí a dostane se vám kniha do rukou, neváhejte a přečtěte si ji.
Tuto knihu jsem sháněla moc a moc dlouho. Obešla jsem bezpočet antikvariátu shlédla spoustu stránek na internetu a ne a ne sehnat.
Když už náhodou byla k dispozici, majitelé její cenu sprostě vyšroubovali na šílené sumy.
Naštěstí mi ji před třemi dny jedna dobrá duše věnovala jako e-knihu.
Od příběhu jsem se doopravdy nemohla odtrhnout A jestliže Sběratelka sirotků a Pro tvoje dobro byly úžasné knihy, vůbec nevím jak vychválit toto díllo Pět hvězdiček je málo.
Je strašně smutné, že se takovéhle zvěrstva stávaly doopravdy A i když je příběh smyšlený ,tak se takovéhle hrůzy mnoha lidem děly skutečně.
Krásná kniha i když hodně smutná. Hotový emoční koktejl. Bezpráví a beznaděj, ale zároveň naděje a touha, že se stane zázrak a Clare se podaří z léčebny dostat pryč. Nešťastná láska, láska k dítěti, nenávist k rodičům a otázky proč???? Kniha mě vtáhla do děje a ten konec, přes slzy jsem ani neviděla.
Velice ctiva a zaroven prevelice smutna kniha. Cekala jsem pri te vsi hruze, kterou hrdinove knihy zazivali, happyend v podobe stastneho a spokojeneho zivota Clary s Brunem a jejich dcerou, ale ten se tentokrat nekonal.
Kniha od které jsem se nemohla odtrhnout. Sice mi vadilo, jak se opakovaly některé fráze, ale za ten příběh jsem to odpustila.
Na knížkách mám ráda,když se prolínají dvě časové roviny, což tato kniha splňuje...i když je pravda,že příběh Clary byl zajímavější.
Určitě si přečtu i jiné autorčiny knížky.
Tato knížka byla krásná a zároven i smutná.Příběh Izzy a Clary byl smutný,protože co museli přežít aby se ve společnosti udrželi.Byla to moc strašná doba,kdy i zdravé ženy ale i muži zavírali do blázince,přestože byly zdravý.Určitě si přečtu i druhou knížku od téhle autorky.
Od této autorky se mi víc líbila kniha Sběratelka sirotků, ale oslovil mě námět knihy - psychiatrická léčebna. Ani mi tak nevadilo střídání doby, kdysi Clara a přítomnost Izzy. Děj s Izzy mi připadal plytký. Měla své problémy , žila v pěstounské rodině, škola, šikana, láska. O to víc vynikl děj Clary. Mladá, krásná zamilovaná dívka, která plánuje svou budoucnost s přítelem. Což ale nevyhovuje jejímu bohatému otci, který ji, ač zdravou, nechá zavřít do psychiatrické léčebny.
Jak toto může rodič svému dítěti udělat? Připomnělo mi to podobnou knihu "Dívky od svaté Magdalény." tam se to dělo ještě koncem minulého století. Hrůza.
Temný a tajemný Willard, co vše tam musejí pacienti zažít. Obdivovala jsem a soucítila s Clarou, která tam nepatřila a s vírou , že ji propustí tam žila.
Kdo může, ať si vyhledá dokument Mudr Hnízdila " Jak vyrobit pacienta"
úryvek - V psychiatrických léčebnách není možné rozlišit příčetného a nepříčetného jedince, jestliže se tam už jednou dostane.
Druhá kniha o blázinci, kterou jsem četla v krátké době po sobě. Nikdy jsem nic takového nečetla a teď bum dvě. První z nich byla Klíč od Kathryn Hughes. Možná je škoda, že jsem knihy četla v tak krátkém intervalu, protože mi přišly dost podobné.
Určitě se mi líbily obě a možná ani nejsem schopná říct, která více. V obou byla linka, kdy do blázince zavřeli zdravou osobu a museli ji tam držet. Obě měly dítě a obě někoho milovaly. Je fakt, že tam odlišnosti byly.
Jedna z těch knih, na kterou nelze zapomenout. Krásná, ale velmi smutná kniha. Buďme rádi, že se nám takový osud (alespoň doufám) už stát nemůže.
Štítky knihy
psychiatrické léčebny tajemství romantika duševní zdraví prolínání minulosti a současnostiAutorovy další knížky
| 2016 |  Tmavé stěny Willardu |
| 2018 | Pro tvoje dobro |
| 2021 | Sběratelka sirotků |
| 2023 | Ztracené dívky z Willowbrooku |
| 2025 |  Návrat do Coal River |
(SPOILER) Příběh Clary by si klidně zasloužil samostatnou knihu. Byla jsem tak napnutá, co s ní bude dál, že mě maličko štvalo, že se střídá její příběh s příběhem Izzy, a tak jsem četla jako blázen a na tři otevření zvládla celou knihu. Tak nějak jsem tušila, že nálada v psychiatrické léčebně v 20. letech 20. století nebude ,,klientsky přívětivá", ale bylo to mnohem odpornější. Bylo mi líto té nespravedlnosti, obzvlášť u těch, kteří tam byli neprávem. Linka s Izzy ale nebyla špatná, jen to bylo prostě o mladé holce s nešťastným osudem, ale podle mě se zde zbytečně často opakovala pedofilní zápletka.