To dítě je nepozorné
Martin Antal
Jak žít s hyperaktivním dítětem. ADHD (porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou), příp. ADD se u dětí vyskytuje v současné době stále častěji – dříve se udávalo 3 - 7 % populace, nyní směřujeme k 10 %. Diagnostikuje se především v mladším školním věku, po prvních známkách potíží s učením. Nicméně jde o jedince nadprůměrně inteligentní a velmi kreativní. Kniha je zpovědí otce, který až po zjištění této diagnózy u svého syna si uvědomil, že je na tom stejně. A právě proto se pokusili bojovat proti těžkostem, které na syna v životě čekají – šikana, nechápavost okolí, neoblíbenost u učitelek... Autor nastudoval všechny dostupné zdroje a konzultoval s mnoha psychology apod., takže nejde jen o subjektivní životní příběh. V knize tedy čtenáři mají možnost z úst poučeného laika snadněji pochopit, jak a proč se člověk s ADHD chová. Dále se dozvědí, jak takovým dětem pomoci – od řešení potíží ve škole, přes organizaci života doma, seznámí se s různými technikami a cviky, jak upravit projevy chování dítěte a rozvíjet jeho silné stránky.... celý text
Přidat komentář
Kniha je velmi srozumitelná. Určená je především pro rodiče dětí s ADHD, tomu se uzpůsobil i styl autorova psaní. To mi příliš nevyhovovalo. Nemyslím tím, že je špatně subjektivní pohled, to naopak, ale vadilo mi takové až příliš hovorové výrazy a fráze.
Jinak myslí, že kniha může být přínosem pro rodiče dětí s ADHD, protože poskytuje zajímavý pohled autora s touto diagnózou, ale nepřišlo mi to tolik úchvatné.
Pěkně popisuje denní problémy člověka s ADHD. Chvílemi se to opakuje pořád dokola, aspoň mi tak přišlo. Jeho pohled je chvílemi zaujatější, než mi přišlo vhodné. Poslední (mám dojem) kapitola pojednává o indigových dětech.
Konečně kniha psaná pro nás laiky. Krásně a pochopitelně vykreslí chování lidí s ADHD i s odůvodněním proč tomu tak je. Autor knihy, sám ADHD, nás zasvětí do pocitů, které se odehrávají nejen v citlivé dušičce, ale i v samotné hlavě našich nejmenších a hlavně dá doporučení, jak se k těmto lidem chovat a čeho se naopak vyvarovat. Můžu jen doporučit pro všechny, kteří se potýkají se stejným problémem.
Skvěle napsaná kniha, která je nejen dobrým pomocníkem pro rodiče tzv. "ADHdíků". Obdivuji autora, za to, co všechno udělal pro pochopení svých dětí, a děkuji mu za tuto knihu, která bude, doufám, inspirací pro mnohé další rodiče. I mně, jakožto studentce střední školy pomohl alespoň teoreticky pochopit, jak tyto děti vnímají svět a předal mi spoustu rad, jak jednat s dětmi z pozice budoucího rodiče i pedagoga.
Kniha obsahuje plno dobrých rad, jak vycházet s ADHD-potomkem v různých životních situacích a jak chápat jeho povahu, které jsou náhodně prokládány autorovými názory na téměř cokoliv (školství, církev, Foglar, kapitalismus, počítačové hry, Foglar, moderní doba,opět Foglar...). Nechtěně se tak dozvíme mimo jiné i to, že po světě chodí lidé toužící vaše děti svést na stezku homosexuality, že každý člověk má svou auru s určitou barvou a že jakkoliv jsou návykové látky pro děti špatné, tak pít pivo by měly už podle Komenského. Faktografické informace o autorovi na předsádce chybí a pisatelka doslovu autora dokonce nazývá jiným jménem (Pavel Džuban), ovšem v samotném textu jsem se toho o autorovi dozvěděl mnohem víc, než kolik jsem toužil.