To jsme, prosím, nebrali
Stanislav Rudolf
Román ze života dospívající mládeže, vypráví o problémech doma, ve škole i o jejich prvních láskách. Ocitáme se v kolektivu studentů druhého ročníku střední zemědělské školy, kteří studují obor chovatelství. Děj úsměvného příběhu zabírá v krátkém časovém úseku události, které studenti i jejich pedagogové prožívají jak ve škole, tak v soukromí.... celý text
Přidat komentář
Milovnice Rudolfových knih zajásají, mladé generaci už kniha asi nic neřekne. Kniha není špatná, ale napsal mnohem lepší.
No...
Kdyz jsem tuto knihu četla pred nekolika lety, rozhodla jsem se, ze NIKDY nepujdu na zemedelku. Nekteré pasáze jsou jaksi zajímavé, ale nekdo se o ta zvirata starat musí.
Nicméne kniha byla celkem čtivá a sem tam i vtipná, takze určite stojí za to ji prečíst.
Musím se přiznat, že knihu jsem četla hlavně díky tomu, že se děj odehrává na střední zemědělské škole. Já sama takovou školu absolvovala a musím uznat, že studium je popsáno opravdu přesvědčivě. Příběh samotný je slabší.
Pavla je mladá studentka střední zemědělské školy. Žije s maminkou, jejím přítelem a mladším nevlastním bratrem. Její velkou láskou je Viky - student vysoké školy...
Taková klasika na Rudolfovské téma :-). Já jsem se tedy opravdu vrátila do pubertálních let neb zemědělství byl i můj obor - takže vím že každý učitel a žák na zemědělské škole ví, že zvířata se chovají a rostliny pěstují nikdy ne obráceně - to by nás říďa Beneš hnal! :-)).
Kniha moc hezká a čtivá, jak je vidět z předchozích komentářů, tak trochu pro "starší" nostalgické ročníky :-).
Bavila mě, ikdyž dávno nejsem cílovka. Měla jsem trochu problém s citovou bouří, kterou procházela hlavní hrdinka, ale v šestnácti se asi každý bral strašně moc vážně...
To jsme četli, to jsme žili. Dnes pro mě spíš úsměvné čtení knihy, pro jejíž příběh čerpal p. Rudolf inspiraci na naší střední. (ano, opravdu jsme chodili za trest po škole vyrábět destilovanou vodu)
Když mi tato kniha přišla pod ruku ze staré knihovničky, tak jsem si říkala, že nebude stát za přečtení a půjde do sběru, zvláště pro svou ošuntělost. Protože mám knihy ráda, přece jen mi to nedalo a pustila jsem se do čtení. I když už jsem starší paní, kniha mě zaujala a vrátila zpět do doby studií. A také mě pobavila. Přečetla jsem jí v cukuletu a ráda si jí v knihovničce ponechám.
Četla jsem ji několikrát a díky Čtenářské výzvě znovu :-) Kniha mě vždy moc bavila, zvláště v -nácti. "Nam vygorela kvartýra" je nezapomenutelné :-)
Zase tak příjemně splněna výzva.Takový čtení mě baví.Sice už dávno nejsem puberťák,ale zase jsem se trošku ve vzpomínkách vrátila a užívala si tu (bezstarostnou)dobu.Hlavní hrdinka mi byla příjemná,jeji příběh mě zajímal i to,jak se se vším popere.A nakonec byla silná a všechno pěkně zvládla.
Naordinovala jsem si na tyto prázdniny dívčí romány ze svého mládí. A vyplatilo se. Hezky jsem se u této knížky bavila.
Od Stanislava Rudolfa mám knížky moc ráda, půjčuju si je od prarodičů, kteří mi dobu v nich zachycenou svým vyprávěním ještě víc přibližují.
Štítky knihy
česká literatura první láska zklamání spolužáci pro dospívající mládež (young adult) dívčí rományAutorovy další knížky
1973 | Kopretiny pro zámeckou paní |
1977 | Nebreč, Lucie |
1989 | Pusinky |
1984 | Milionová holka |
1980 | Něžně háčkovaný čas |
Super.