To jsme, prosím, nebrali
Stanislav Rudolf
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423698/bmid_to-jsme-prosim-nebrali-iyO-423698.png
4
226
226
Román ze života dospívající mládeže, vypráví o problémech doma, ve škole i o jejich prvních láskách. Ocitáme se v kolektivu studentů druhého ročníku střední zemědělské školy, kteří studují obor chovatelství. Děj úsměvného příběhu zabírá v krátkém časovém úseku události, které studenti i jejich pedagogové prožívají jak ve škole, tak v soukromí.... celý text
Přidat komentář
Druhá Knížka co jsem četla od tohoto spisovatele, první byla Petra a Dominik, líbí se mě příběhy i způsob psaní.
Lehké čtení, příběh Pavly z druhého ročníku zemědělské školy a peripetie života spojené s tímto životním obdobím - první láska, střední škola, vztahy v rodině
Pavla, studentka 2.ročníku oboru chovatel na střední zemědělské škole, prožívá první velkou lásku s chlapcem starším a z jiného sociálního prostředí. Vzestupy a pády ve škole, životě i lásce, její i spolužáků během pár měsíců. Návrat do věku náctileté, dnes úsměvná vzpomínka, tehdy drama, co rodiče prostě nepochopí...
Knihu jsem četla v podobě e-knihy. A četla se mi stejně dobře jako když mi bylo patnáct. Moc hezký návrat do let dospívání, prvních lásek... Oddychovka,kterou doporučuji
Tak jsem zase o něco lépe vychovaná. 'Krásná' příručka o tom, jak si má mladá dívka poradit s domácností, chovat se k rodičům, vyrovnat se s rozchodem. Celkem bych řekla, že si Pavla umí s emocemi poradit lépe než já ve čtyřiceti. A to všechno napsal muž. Úžasné. Díky, čtenářská výzvo, že jsi mě vzala zpět do mého mládí :-)
Klasickej Rudolf. Děvče chodí do školy, občas má nějaké problémy doma, občas má problémy s chlapcem, občas pomáhá rodit tele. Když jsem Rudolfa četl pětadvacet let zpátky coby hojně zastoupený inventář domácí knihovny, fungovalo to přece jen o něco víc. Tohle nenadchne, neurazí.
Vůbec jsem netušila, že pan Stanislav Rudolf napsal i příběh o studentech zemědělky. Slasti a strasti náctiletých umí popsat čtivým způsobem. Sice v mých očích kvalit Metráčka nedosahuje, ale i tak je velice zdařilý a ráda si ho zase někdy přečtu. Zvlášť proto, že studium zemědělské školy byl můj tajný, nesplněný sen.
(SPOILER) Přestože nepatřím k cílové skupině, tak se mi příběh četl moc hezky. Je na něm ale vidět, že byl psán za dávného socialismu, což mi místy vadilo. A ten zootechnik ze školního statku byl opravdu na ránu. Neumím posoudit, jestli to v zemědělství takto probíhalo, ale nelíbilo se mi to. A v jiné kapitole jsem zase našla "faktickou" chybu: při chemii se rozhodně neučili o "orbitech", tedy "oběžných drahách", ale zřejmě se učili o orbitalech. Pokud tomu autor nerozuměl, neměl tam ty odborné výrazy dávat raději vůbec. Může to být ale i "překlepnutí" v e-knize, kterou jsem si vybrala já. O tom běžném životě životě studentů mě bavilo číst, prožívat s nimi jejich příběhy. Mnohé hlášky mě pobavily!! František byl skvělý táta, moc se mi líbil jeho nadhled.
Na knihu jsem narazila při probirani starých knížek a přečetla během několika hodin. Docela to ušlo, místy jsem se pobavila. Knihy autora jsem nečetla, s generací, pro kterou psal, jsem se minula. Z filmu znám pouze Metráčka (ten se mi líbil asi i díky přesvědčivému podání hlavní představitelky).
Rudolfa jsem četla jako náctiletá a mohu ještě i dnes, nic neztratilo na jeho tvorbě. Toto dílo je trochu slabší, ale i tak jsem se vrátila do doby, kdy život běžel svým tempem a nic nenarušovalo jeho klidný běh. Dnes je to samá americká tvorba, která mládeži rozhodně nemá co říct. S naší kulturou to nemá co dělat. Doporučuji číst tyhle knihy, které pohladí a večer se klidně usíná.
Člověk čte různé ty hotýlky blabla, ale Stanislav Rudolf je kvalitou převyšuje o mnoho pater.
To byla na jaře 1989 podpultovka. Docela usla, i když jsem od Rudolfa četla lepší knížky. Mimochodem když jsem naposledy přiletěla do Prahy a probírala staré knížky, tak jsem si ji zase přečetla. Pan Rudolf skvěle vykreslil Vikyho - ukázkový sobec a primadona, divím se hlavní hrdince, že to s ním víc jak půl roku vydržela.
Jedna z méně povedených knih pana Rudolfa. Je to dost naivní a kvalita textu průměrná. Jiné romány od tohoto autora mají mnohem lepší jazykový projev, jsou živější a nápaditější. Tady je Rudolf hodně kožený a chybí mu jistá lehkost ve vyjadřování. Je tu i pár nesmyslných pseudoproblémů ve škole. Nucení do recitace, vyslání studenta k moři od SSM a problémy na školním statku. V reálu byly jiné potíže, to co napadlo autora je dost mimo mísu. Na středních školách SSM nikoho neposílala na zahraniční rekreaci, nechat zarůst řetězy kravám by možná prošlo v padesátých letech a kroužek poezie na zemědělské škole nikdo po studentech nepožadoval. Sám jsem v minulém režimu na střední chodil, žil na internátu a znal studenty i z dalších středních škol ve městě. SSM byla jen formalita, recitační kroužek neměl ani gympl a žádný učitel netoužil něco takového zakládat. Takže, slabší průměr.
.
Štítky knihy
česká literatura první láska zklamání spolužáci pro dospívající mládež (young adult) dívčí rományAutorovy další knížky
| 1973 |  Kopretiny pro zámeckou paní |
| 1977 | Nebreč, Lucie |
| 1989 | Pusinky |
| 1984 |  Milionová holka |
| 1980 | Něžně háčkovaný čas |
Tento román Stanislava Rudolfa jsem četla x-krát a když jsem si to teď po desítkách let zopakovala, hned od prvních stran jsem věděla, proč - jednoduše proto, že klasický dívčí román je prokládán mnoha školními zážitky studentů zemědělské průmyslovky, a ty jsou fakticky nepřekonatelné! :-) Ostatně i sám název knihy vychází právě z nich, představuje jednu z odpovědí studenta na záludný dotaz zkoušející profesorky.
Takže když to shrnu - je to velmi zábavné čtení a díky četným pasážím ze školy určitě nejen pro dívky.