To kvůli mně ... se máma zlobí
Martina Drijverová
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/449859/bmid_to-kvuli-mne-se-mama-zlobi-lmT-449859.jpg
5
72
72
I malá pomoc je důležitá... Deník chlapce, kterému se najednou rozpadl jeho bezpečný svět. Těžké období pro Hynka začalo dočasným odchodem jeho otce z domova a postupně narůstajícími útoky jeho matky závislé na alkoholu. Psychické násilí a obviňování Hynka za tíživou situaci v rodině později přerostlo ve fyzické násilí, Hynek také přišel o všechny kamarády, koníčky a spolužáci ho začali šikanovat... Přečtěte si, jak se vyřešila situace v této rodině. Všímejte si problémů dětí ve svém okolí a nebuďte k nim lhostejní.... celý text
Přidat komentář
U této knihy jsem si slušně zabrečela. Jako učitelka se snažím si podobných věcí všímat, ale vždycky není jednoduché prohlédnout něčí chování. Trápí mně, že jsou na světě lidé schopní dělat takové věci dětem a že ani jiné děti nevidí, že některé věci, co se ve třídě dějí, nejsou v pořádku. Přála bych si, aby zase děti měly důvěru v dospělé, kteří jim neubližují a vše zachrání a vyřeší.
Autorčiny knihy mám ráda už odmala . Tahle mě však citově zasáhla, co všechno se může stát když jeden rodič odjede pracovně mimo Čr a druhý to zkrátka nezvládne a rezignuje ve všem, v důsledku to odnesou děti . Půjčeno z knihovny.
,,Nerozumím tomu! Proč táta odešel? Proč?"
A tehdy to řekla. Poprvé...
,,To kvůli tobě. Kvůli tobě.
Hynkovi, který chodí do 4. třídy, se rozpadne svět. Táta odejde a máma si po chvíli najde viníka. Jeho. Začne pít, odhlásí ho ze všech kroužků, nedává mu pořádně najíst, přijdou první fyzické útoky...
Není to knížka pro všechny děti a rozhodně ne pro ty menší, ač má být knížka od 10 let, ale rozhodně je pro všechny dospělé, hlavně učitele. Mně jako mámě podobně starých dětí z ní bylo úzko. Jak se může stát z milujícího rodiče takové monstrum? Proč se nechala Hynkova učitelka uchlácholit řečmi o těžkém rozchodu, když viděla, že se něco děje?
Silne, realne, nepredstavitelne pro mne. Nikdy bych nechtela zazit a nastesti neznam nikoho, koho by se tykalo. Nebudme slepi a lhostejni.
Příběh malého Hynka mě "pohltil" od začátku až do konce, místy to bylo až mrazivé, velmi smutné čtení (určité pasáže mi nedělaly vůbec dobře a pro jeho mámu těžko hledám slov...). Pokud by knížku četlo nějaké dítko, rodiče či učitelé by s ním o ní měli diskutovat, protože ačkoli se jedná o relativně krátký příběh, je hotovou psychickou "náloží". Pobídku na konci knihy, abychom nebyli lhostejní a pokud možno pomohli, považuji za velmi důležitou a přidává na knize ještě o hodnotu navíc. Rozhodně tuto knihu doporučuji (jak dětem, tak i dospělým).
(SPOILER) Knihu by si povinně měli přečíst dospěláci, co si rádi dají více než skleničku. A děti by ji měli číst jen pod dozorem dospěláka, kterému věří. Chtělo by se mi napsat, že tohle se přece neděje, jenže ono děje. A možná i některý dospělák chtěl pomoci, ale lidé, kteří by měli konat uvěřili lžím, zde matky, že se nic neděje... Ach jo :-(
Kniha je určena pro děti od 10 let, já bych dodala - a pro všechny dospělé. Ať se nad sebou zamyslí ti- co na sebe před dětmi křičí, ti - co bez alkoholu nepřežijí den, ti - co si na bezbranných dětech vylívají svou zlost na partnera. A pořádně se zastydí a udělají si v životě a v duši pořádek. Jo, tahle kniha mě pěkně rozhodila a je strašně dobře že byla napsaná, protože věřím tomu, že kdo si těch pár stran přečte, bude ke svému okolí vnímavější.
Prosím nenechte děti číst samotné... Je to velká nálož a je potřeba s nimi o tom mluvit. I v dnešním světe můžeme pěstovat v dětech všímavost a odvahu.
Až je mi líto, že skutečnost je právě taková. Je potřeba spolu mluvit, jinak vzniká strašně moc nedorozumění, a to i mezi dospělými.
Plusem je téma, které si autorka vybrala. Je dobře, že se takové problémy přiblíží dětem a některým to třeba pomůže lépe pochopit chování některých spolužáků.
K příběhu:
1) Kluk už je docela velký na to, aby mu mohli říct, proč a na jak dlouho otec odchází.
2) Za celé měsíce se nesnažil děti kontaktovat (tím nemyslím, dotaz v telefonu a odmítnutí matky). Je divné, že mu nepřišlo zvláštní chování ženy a netrval na rozhovoru. Přece šlo kontaktovat nějaké příbuzné a zjistit co a jak. Otec nezná kamarády syna? Nekontaktoval učitelku, aby se zeptal, jak si syn ve škole vede? Ani blbej dopis nebo pohled? Prostě fungující rodina a najednou si otec odejde, aniž by dětem něco řekl?!
A za celý půlrok neměl snahu děti navštívit nebo s nimi někam vyrazit (byť třeba jen na víkend, jarní prázdniny...)?
3) Matce takhle hráblo jenom proto, že si dali čas na rozmyšlenou, zda v manželství pokračovat? Vždyť jenom odjel na půl roku pracovat do Německa.
Takovéhle chování je pro mě dost nepochopitelné.
Myslím, že kniha by měla být určena jak dětem, tak jejich rodičům. Možná by si někteří z nich uvědomili, jak jediné slovo, může dětem ublížit. Přála bych si, aby tohle nemuselo zažít žádné dítě...
Ach jo,chudák kluk. Vím,že knížka je napsána pro děti,ale i ve mě zanechala smutek,že se něco takového děje v reálném životě. I přes tu hrůzu je knížka hezky napsaná a přečtení má smysl.
Asi jsem přecitlivělá, ale nedokážu si představit, že by tuhle knížku četl třeba můj syn. I pro mně, jako dospělou, to bylo strašně těžké. Nikoliv stylem psaní, to se četlo samo a lehce, ale tíha toho příběhu.. na mě to padlo jako těžká deka. Autorce skládám velikou poklonu, je třeba o takových věcech mluvit, číst, psát... Jen je mi moc těžko z toho, že se takové (a dokonce i horší) věci stávají :-(
Právě jsem dočetla. Uf... Smutný, smutný, smutný. Mám z toho slzy na krajíčku ... Je mi líto, že některé děti musí takto žít a vyrůstat. Znám ze svého okolí jednu podobnou rodinu a mám pocit, že pomoc je v podstatě nemožná. Teď už aspoň tuším proč. Snad se to brzy změní k lepšímu díky osvětě, ke které přispívá i tato knížka. Doporučuji ke čtení dětem i dospělým.
Spád děje je až moc rychlý, ale jasně, trochu je to zjednodušeně pojaté, aby knihu mohly číst i děti. Je k neuvěření, že toto se v rodinách děje.
Ach jo ..... tohle byla hrůza. A teď nemyslím po literární stránce, ale tématicky. Není to ovšem výtka vůči autorce. Jen prostý povzdech. Tohle prostě špatně snáším. Takže mi ani nejde napsat, že to bylo pěkně napsáno, když jsem měla stažené hrdlo od první do poslední kapitoly.
Ale pokud se zkusím opravdu přepnout do hodnocení té literární úrovně, tak samozřejmě moc chválím. A rozhodně budu doporučovat i učitelkám ke společné četbě ve třídě, protože tohoto by opravdu mělo být vědomo každé dítko. :( ... Bohužel
Možná tenká, ale velice silná knížka o domácím násilí na dětech, vyprávěná z pohledu malého chlapce. Není to úplně příjemný čtení, ale to snad od toho nikdo ani nečekal. Neřekla bych, že je to čtení pro Hynkovy vrstevníky, spíše pro starší děti a dospělé, ať už rodiče, učitele a učitelky, ale v podstatě si myslím, že přečtením těch několika desítek stránek neudělá přešlap vůbec nikdo.
Moje mamka se při čtení hned několikrát rozbrečela.
Krásná dětská knížka s velmi smutným a složitým příběhem, ovšem jednoduše popsaným. Domnívám se, že by si ji měl přečíst každý, kdo alespoň trochu pracuje s dětmi. Protože, kdyby někdo zasáhl, nemuselo to dojít tak daleko. Proč si učitelky ničeho nevšimli? Proč Hynkovi nepomohli - tolik jasných signálů - zhoršení prospěchu, modřiny, únava, přestal chodit do jídelny, ... Jenže když nikdo neřešil ani takovou šikanu, tak jak by si mohl někdo všimnout. Je to smutné, naštěstí spolužačka Lenka oči nezavírala.
Hodně silná kniha. Nejdesivejsi na ní je to, že se tohle bohužel opravdu děje. Jako matka si neumím představit, že bych takhle tyrala svoje vlastní dítě a dávala mu za vinu něco, co nemohl ovlivnit. Moc moc smutný příběh, který by se ale měl dostat do povědomí lidi.
Štítky knihy
děti rodina šikana alkoholismus domácí násilí
Autorovy další knížky
| 1998 |  Domov pro Marťany |
| 2004 |  České dějiny očima psa |
| 2010 | Sísa Kyselá |
| 2011 | České pověsti pro malé děti |
| 2011 | Nezbedníci |
Rovina dětských hrdinů je skvěle napsaná a vystavěná. O to víc je mi líto, že postava otce a její příběh je odfláknutý a není uvěřitelný. Není reálné, aby odešel od rodiny tímto způsobem, když jede na půl roku pracovat do zahraničí. Není uvěřitelné, že by o tom dvanácitletý kluk nic netušil. (Určitě by i byl schopný najít nějaký způsob, jak tátu kontaktovat, ale v tom, jak je situace doma vystavěna není nijak divné, že to neudělá.) Náhlé propuknutí psychické nemoci u matky mi tak nevadí, dřívějších náznaků si Hynek nemusel ve své situaci opečovávaného dospívajícího kluka, všimnout.