To pivo je mým topivem
Milan Krupa
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/143890/to-pivo-je-mym-topiv-143890.jpg
4
7
7
Tohle je ryzí poezie, bez umělých ochucovadel i bez filosofických reflexí.
Přidat komentář
26.03.2015
Místy rozpustile vypustí říkačku za kačku aby následně uviděl slupky poletujícího laku z vlaku a nakonec, jako správný pivař, opil se topivem, totiž tím pivem a dal si rum... Warum!?
2
Autorovy další knížky
2012 | To pivo je mým topivem |
2003 | Jít pevně za svým imbecilem |
2014 | Sebraný spis |
Výbor z veršů, přesněji řečeno veršovánek „hlučínského barda“ má několik zásadních slabin. Předně jsou to bohužel básnické kvality, které – i kdybychom to posuzovali prizmatem „trapné poezie“, „blbecké poezie“ či jak tomu kdo chce říkat (zkrátka nonkonformního naivismu) – nejsou valné. Většinu zde otištěné poezie – a považme, že už to prošlo nějakým sítem! – tvoří neumětelské říkačky, jakých bych za pivo sepsal na počkání třeba sto. Nejsou povětšinou ani vtipné, ani nápaditě hravé, jako se to daří jiným autorům vydaným v rámci téže edice. A důvodem je prostě to, že autor nemá dostatečný talent. Nerad bych nad Krupovou tvorbou lámal hůl úplně, ale knižní otištění si zasloužila nanejvýš tak pětina z nich.
Druhým minusem je vůbec jeho zařazení do edice undergroundových tvůrců. Z Krupovy tvorby vzniklé ještě před listopadem 1989 je toho v knize patrně jen málo, není to nic světoborného a ani autor sám zjevně nebyl politicky perzekuován (v roce 1986 normálně začal studovat vysokou školu). Nelze tedy argumentovat ani tím, že by se jeho tvorba vydávala jaksi z úcty k jeho trnitým životním osudům, a jelikož dle informačně nepříliš obsažného doslovu ani v té době nevešla v širší známost, nelze ji brát ani jako dobový dokument. Neobstojí pochopitelně ani jako doklad insitního či terapeutického umění, protože byť autor jistě bude poněkud rázovitý chlapík, není postižený, duševně nemocný, autista apod.
Snad by bylo zajímavější, kdyby vyšla v podobě faksimile rukopisu i s jeho kresbičkami, to by aspoň mohl být solidní bizár, ale to se nestalo. Současně – podotýkám – si dovedu představit, že autor jako člověk je skvělý kumpán, pivař a veselá kopa a že jeho čtení naživo může být náramná bžunda. Nicméně publikaci tohoto rozsahu a této reprezentativnosti si jeho dílo podle mě nezaslouží.
Jako ukázku vybírám pár říkanek, které pokládám za zdařilejší anebo prostě charakteristické:
Boží trest?
Zkazil se mi hajzl
protože jsem hajzl?
***
Koupil jsem si lahváče
ať peněženka nepláče
***
Paralela
Zazpíváš píseň a lidé naslouchají
Prdneš si na válendě a pružiny rezonují
***
Kráva
nezná svá práva
a proto nikdy v kravíně
neposedí při víně
***
Sprostota
Odlétají havrani
a já kroužím nad strání
hledám místo na sraní
všude ti havrani prohnaní!
***
Bojím se, i když jsem chlap
žen, želv, žárovek a žab
***
Abych nebyl v městě za hyenu
dodržuju hygienu
Jednou měsíčně si vyperu ponožky
by mi do nich nelezly stonožky
a také si občas vyperu slípy
žluté, hnědé, zlatavé
jak na podzim lístky lípy
***
A to, co mě nikdy nenapadlo
je to nejlepší
co mě kdy napadlo