Tohle jsem měla napsat v přítomném čase

Mladá Dorte bydlí sama v domku naproti malému nádraží. Před rodiči předstírá, že studuje literaturu na univerzitě v Kodani, jenže to není pravda. Často je jí zatěžko vůbec vstát z postele, nechává plynout čas a čeká, co jí přivede do cesty náhoda. Také zkouší psát: o svém prvním příteli i dalších prchavých známostech a sexuálních zážitcích, o bezdětné tetě, po níž dostala jméno, o všem, co tak často nefunguje, jak by mohlo… Zvlášť když je člověku dvacet, v noci místo spaní poslouchá vlaky a neví, co se životem. Rafinovaná dánská autorka přivádí čtenáře do svého mikrovesmíru náznaků, ze kterých si můžou utkat vlastní, trochu bolestně smutný, ale i potměšile humorný příběh. Ať už to bude vaše první setkání s Helle Helle, nebo několikáté shledání, připravte se na originální literární zážitek. Ale pozor, možná kvůli němu zapomenete vystoupit ve správné stanici…... celý text