Tohle jsme chtěli: Prezident Zeman – slova a činy

24.04.2023

Tuto knihu jsem si zakoupil v rámci jedné besedy, a pak si chvíli vyčítal, k čemu jsem se to nechal přesvědčit. Vždyť se z knihy určitě nedozvím nic nového - copak mě může Miloš Zeman po deseti letech své hrůzovlády ještě něčím překvapit?
Ale může!

Přestože jsem vesměs četl o událostech, které mám dosud v živé paměti, tak právě ucelenost jejich shrnutí v této knize mi pomohla uvědomit si o osobě našeho exprezidenta i něco nového, co mi dosud nedocházelo.
Například:
1) Miloš Zeman neurážel jen své názorové oponenty, ale dokonce i vlastní rodinu. Při čtení jeho výroků mě zaskočilo množství neuctivých narážek vůči jeho manželce Ivaně. A v jednom případě i vůči jeho vlastní dceři Kateřině, když ji nepřímo přirovnal ke krávě. Také je zajímavé, že když byl tázán, co bude dělat o volnu/dovolené atp., tak vždy mluvil jen o sobě v jednotném čísle, nikdy se nezmínil o tom, že by třeba trávil volno s rodinou. Tak mě napadlo - proč ho třeba při jeho vyvalování v gumovém člunu na rybníku vždy doprovázela jen ochranka, ale nikdy jeho manželka?
2) Podlézavost Miloše Zemana vůči Rusku a Číně je všeobecně známa, nicméně jsem si nikdy neuvědomil, jak často ve svých veřejných prohlášeních odkazoval na citáty Stalina či Mao Ce-Tunga. Sice šlo často o citáty zcela smyšlené, které ani jeden ani druhý ve skutečnosti nikdy nepronesli, ale exprezidentovo PR v ruských a čínských médiích muselo vzkvétat...
3) Záliba Miloše Zemana v kouření je také pověstná, ale nikdy jsem si neuvědomil, jak strašlivě mu v tomto všichni ustupovali. Při svých výjezdech totiž nesčetněkrát navštívil veřejné prostory se zákazem kouření (radnice, sídla krajských úřadů, muzea, školy, prostory veřejnoprávního rozhlasu či televize...), ale přesto mu všude - dokonce i ve školách (!) - ochotně přinesli popelníček, aby si mohl zapálit. Někde třeba jen kvůli návštěvě kuřáckého prezidenta museli vypínat požární hlásiče. Žádný starosta či ředitelka nesebrali odvahu říct "promiňte, pane prezidente, ale tady se kouřit nesmí!" Nikdo neudělal to, co jeden londýnský hotel, který našemu státu nemilosrdně vyfakturoval vyčištění nekuřáckého apartmánu zahuleného naším nejvyšším ústavním činitelem. Jako společnost jsme zkrátka nejvyššímu představiteli našeho vlastního státu nedovedli nastavit hranice ani na nejzákladnější úrovni, takže není divu, že se nebál je stále více překračovat.

To vše a spoustu dalšího mi došlo při čtení této knihy, která přehledně shrnuje klíčové okamžiky desetiletého mandátu Miloše Zemana. Nečekejte žádnou investigativní novinařinu (k tomu doporučuji sáhnout např. po knize Rudý Zeman od Jaroslava Kmenty), za hlavní přidanou hodnotou považuji především ono ucelené shrnutí, které mi pomohlo vidět nedávnou přítomnost s určitým odstupem. Přesto si myslím, že knihu jednou ocení hlavně generace našich dětí či vnoučat, které si prezidenství Miloše Zemana již pamatovat nebudou, a které jednou budou moci naší generaci zcela oprávněně vyčíst, jak nezodpovědně jsme se zachovali, když jsme někoho takového dvakrát po sobě zvolili do nejvyšší ústavní funkce. Asi jediné, co jim na to budeme moci upřímně odpovědět, jsou úvodní slova z názvu této knihy (s dodatkem "promiňte..." )